Hledat Předplatné
Předplatné

Vzestup fenoménu boreout v ČR

Průzkum agentury Ipsos pro Up Česká republika ukazuje, co Češi od firem v roce 2025 očekávají nad rámec peněz.

Mizící téma o odvětví a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Poslední roky přinesly do pracovního života Čechů více práce a méně radosti, což vedlo k růstu fenoménu boreout syndromu, který zahrnuje vnitřní stagnaci a pocit zbytečnosti. Tento jev je obzvláště výrazný u zaměstnanců na administrativních pozicích a mladých lidí v prvních zaměstnáních, kde chybí uznání a zpětná vazba[1]. Emoční výplata, tedy uznání a dobré vztahy, je často opomíjená, ačkoliv je klíčová pro spokojenost a výkon týmu[1]. Nový průzkum agentury Ipsos pro Up Česká republika ukazuje, že Češi považují slušné peníze za samozřejmost a stále více vyžadují nefinanční odměny, jako jsou dobré vztahy, smysluplná práce a uznání[2]. Tento syndrom způsobuje významné problémy ve firemní kultuře a může vést ke snížení produktivity.

Zdroje:

  1. Práce přibývá, nadšení mizí. Jak ve firmách zastavit hrozící boreout syndrom?

  2. Práce přibývá, nadšení mizí. Jak ve firmách zastavit hrozící boreout syndrom?

Nejnovější
Průzkum agentury Ipsos pro Up Česká republika ukazuje, co Češi od firem v roce 2025 očekávají nad rámec peněz.
15. 7. 2025: Češi považují slušné peníze za samozřejmost a stále více vyžadují nefinanční odměny, jako jsou dobré vztahy, smysluplná práce a uznání.
 Co tvoří emoční výplatu?
Kontext
Dříve jsme psali...
Zaměstnanci ve firmách tiší, stahují se do sebe a vnitřně rezignují na práci
Ve firmách roste riziko boreout syndromu, kdy zaměstnanci ztrácejí smysl a motivaci kvůli nedostatku uznání a podnětů.  Jak neztratit lidi
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
🔥
1974
Americký psycholog Herbert Freudenberger poprvé popsal syndrom vyhoření (burnout) jako emoční vyčerpání z práce, původně pozorovaný u zdravotníků a sociálních pracovníků.
Historický začátek vědeckého zkoumání syndromu vyhoření.
Zvýšení povědomí o pracovních psychických poruchách, které ovlivňují produktivitu i kvalitu života zaměstnanců.
⏳
1988
Blake Ashforth a Yitzhak Fried popsali syndrom zaneprázdněnosti jako kulturní fenomén, kdy zaměstnanci a manažeři přijímají bezmyšlenkovitě zavedená pravidla a hodnotí zaneprázdněnost jako potvrzení hodnoty člověka a organizace.
Ukázka, jak vzniká kultura zaneprázdněnosti ve firmách.
Organizační návyky mohou vést k neefektivitě a psychické zátěži zaměstnanců.
🔄
2011
V Česku bylo publikováno první doporučení pro řešení pracovních změn a nespokojenosti, včetně doporučení řešit nespokojenost profesním nebo osobním rozvojem a vysvětlování, kdy je čas na změnu zaměstnání.
Přístup k profesnímu rozvoji a změnám na pracovním trhu.
Pomoc lidem lépe zvládat pracovní změny, předejít frustraci a stagnaci.
💡
2014
Studie ukázala, že zaměstnanci call center zvyšují produkci po setkání s osobou, jíž jejich práce pomáhá, což demonstruje význam smysluplnosti práce.
Experiment Adama Granta odhalující motivaci v práci.
Zaměření na smysluplnost práce jako klíč k vyšší produktivitě a spokojenosti zaměstnanců.
🏠
2015
Růst četnosti časově těžko definovaných pracovních režimů (např. home office, flexibilní práce) začíná ovlivňovat trh práce a přístupy zaměstnanců i zaměstnavatelů v Česku.
Začátek šíření flexibilních pracovních modelů a odklonu od pevné pracovní doby ve firmách.
Změna přístupu k práci, zvyšování důrazu na výstupy místo stráveného času.
😊
2017
Češi byli označeni za desáté nejšťastnější zaměstnance na světě, vysoká loajalita zaměstnanců a důraz na stabilitu a příjemné pracovní prostředí byly hlavními faktory.
Data šetření Global Workforce Happiness Index zveřejněná v Česku.
Podpora stabilních a přátelských firemních kultur jako pilíř spokojenosti.
🦠
2018
Pandemie covidu-19 urychlila přijetí flexibility práce jako standardu, změnila preference zaměstnanců i zaměstnavatelů v Česku směrem k práci z domova a rovnováze pracovního a osobního života.
Globální covidová pandemie a její dopady na trh práce.
Rychlý posun firemních kultur a pracovních modelů, který změnil očekávání lidí od zaměstnání.
🔥
2019
Zvýšený výskyt syndromu vyhoření v Česku, riskující téměř třetina zaměstnanců, přičemž o problému se stále málo mluvilo a chyběly účinné firemní intervence.
Narůstající psychické problémy způsobené pracovními tlaky a stresem.
Nárůst úsilí naučit firmy řešit syndrom vyhoření komplexněji a cíleněji.
📉
2022
Růst pracovních nároků a nespokojenosti, zvýšená fluktuace a úbytek nabídky práce zejména v manuálních i specializovaných pozicích v Česku.
Ekonomické dopady pandemie a změny na pracovním trhu.
Potřeba inovovaných benefitů, navyšování mezd a lepší přizpůsobení zaměstnanců novým podmínkám.
⚠️
2023
V Česku třetina zaměstnanců na pokraji vyhoření; české firmy boj s duševním zdravím zaměstnanců teprve rozvíjejí a vznikají programy péče o zaměstnance.
Zvyšující se povědomí o psychickém zdraví na pracovištích a jeho dopadech na výkonnost.
Začátek systematické péče o psychiku zaměstnanců ve firmách a jejich vzdělávání.
🤐
2024
V Česku zaznamenán nárůst fenoménu quiet quitting, kdy zaměstnanci plní jen nutné úkoly bez zájmu o nadstandardní výkon či přesčasy.
Trend „tichého odchodu“ z práce šířený sociálními sítěmi, ovlivňující firemní kulturu.
Firmy hledají způsoby, jak motivovat zaměstnance a zvrátit snižující se angažovanost.
🧑‍💻
2024
Generace Z v Česku klade větší důraz na smysluplnost práce, potřebu znát význam svých úkolů a požaduje větší flexibilitu a uznání.
Změny očekávání mladých zaměstnanců na trhu práce.
Firmy musí měnit přístup k vedení, komunikaci a benefitům, aby udržely mladé talenty.
💼
2025
Průzkumy potvrdily výrazný nárůst boreoutu, quiet quittingu, a potřebu emoční výplaty - nemateriálního ocenění, zpětné vazby a smysluplné práce v Česku.
Soustředění firem v Česku na zlepšování firemní kultury a péče o duševní zdraví v reakci na roztříštěné a demotivované pracovníky.
Rozvoj nových benefitních systémů a programů podporujících angažovanost a wellbeing zaměstnanců.
🛠️
2025
České firmy investují do prevence a řízení syndromu vyhoření, zavádějí nové modely práce, flexibilitu a rozvíjejí firemní kulturu s důrazem na otevřenost a uznání.
Současný stav a trendy ve firemním řízení zaměstnanců v Česku.
Zvýšení loajality, snížení fluktuace a posílení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů na trhu práce.
Vytvořeno 19. 7. 2025 16:17
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Track all markets on TradingView

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Boreout syndrom a pracovní změny v Česku
Ipsos

nadnárodní společnost zabývající se průzkumem trhu a konzultační firma se sídlem v Paříži.

Země: Francie

Sídlo: Paříž

Web: https://www.ipsos.com/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:23:01