Dostupnost bydlení a růst nájmů v Evropě
Ceny bytů a nájmů v Praze i celé ČR za vlády Fialy a Babiše prudce rostly
Málo aktivní téma o
společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Dostupnost bydlení se v evropských zemích, včetně České republiky, zhoršuje, přičemž nájmy v prvním čtvrtletí 2024 vzrostly o 6,5 % meziročně [1]. Mnoho velkých evropských měst, jako je Amsterdam, Brusel, Paříž a Berlín, se uchyluje k přísné regulaci nájemného, což však vede k omezené nabídce bytů a dalšímu růstu neregulovaného nájemného [1]. Studie mnichovské univerzity IFO uvádí, že veřejnost sice podporuje regulace, ty však nejsou efektivní [1]. Praha je třetí nejméně dostupné město pro bydlení v Evropě, kde na pořízení bytu je potřeba v průměru 15 hrubých ročních mezd [2].
Vládní zásahy a pomoc s bydlením v posledních letech přispěly k dalšímu růstu nájmů, ale dostupnost vlastního bydlení se tím nezlepšila [3].
Zdroje:
Nejnovější
Ceny bytů a nájmů v Praze i celé ČR za vlády Fialy a Babiše prudce rostly
23. 9. 2025: Vládní zásahy a pomoc s bydlením v posledních letech vedly k prudkému růstu nájmů, zatímco dostupnost vlastního bydlení se nezlepšila.
Kontext
Dříve jsme psali...
Praha je třetí nejméně dostupné město pro bydlení v Evropě podle studie Deloitte
Pražané potřebují na pořízení bytu v průměru 15 hrubých ročních mezd, což je třetí nejhorší výsledek mezi 75 evropskými městy. Proč je Praha tak drahá?
Evropské země regulují nájemné, výsledkem je ale nedostupnost bytů a rostoucí ceny
Přísná regulace nájemného v evropských městech vede k poklesu nabídky bytů, zhoršení jejich kvality a paradoxně k dalšímu růstu cen Čísla nelžou
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
🏛️
rok 1984
Vídeň zřizuje Fond pro bytovou výstavbu a rozvoj města.
Podle historických příkladů v článcích (CONTEXT) Vídeň v roce 1984 založila fond, který prodával městské pozemky developerům za účelem dostupného bydlení.
Fond podpořil vznik desetitisíců dostupných bytů (v článku uváděno >50 000) a slouží v textech jako model spolupráce města a developerů.
V článcích je Vídeň opakovaně uváděna jako příklad dlouhodobě úspěšné bytové politiky.
🏚️
rok 2005
Důsledky porevoluční privatizace: do roku 2005 obce v Česku rozprodaly velkou část bytového fondu (uváděno ~55 %).
Kontext v článcích (CONTEXT) upozorňuje, že v 90. letech proběhla rozsáhlá privatizace obecních bytů a do roku 2005 obce výrazně omezily svůj bytový fond.
Vedlo to k dlouhodobému oslabení role obcí v poskytování dostupného nájemního bydlení a zvýšení preference vlastnictví v populaci.
V článcích se tento krok porovnává s politikou západoevropských měst, které si udržely výraznější městský bytový fond.
📜
rok 2015
Berlín zavádí přísnou regulaci nájmů.
V několika článcích (CURRENT i CONTEXT) se uvádí, že v Berlíně platí od roku 2015 přísná regulace nájemného a že jiné evropské metropole (Paříž, Amsterdam, atd.) zavedly vlastní formy regulace.
Regulace podle publikovaných textů vedla k poklesu nabídky regulovaných bytů, zhoršení kvality části fondu a růstu cen neregulovaných segmentů; v článcích je zdůrazněn paradoxný efekt regulací.
V článcích se zmiňuje, že výsledky regulací byly v různých městech obdobné (omezená nabídka, růst neregulovaných nájmů).
🏦
říjen 2016
Česká národní banka začíná omezovat podmínky poskytování hypoték.
V textech (CONTEXT) je uvedeno, že od října 2016 ČNB postupně zpřísňovala hypotéční pravidla (omezení LTV atd.).
Omezila dostupnost vlastnického bydlení pro část žadatelů (konkrétně snížila možnost 100% hypoték a zavedla požadavky na vlastní úspory), což zvýšilo poptávku po nájemním bydlení.
Články uvádějí, že tato opatření snížila počet lidí, kteří by na hypotéku dosáhli, o podstatné procento.
📈
rok 2021
Od roku 2021 výrazný růst nájmů v Praze (v textu uváděno +20 % od 2021).
CURRENT články přímo uvádějí, že nájmy v Praze od roku 2021 vzrostly cca o 20 %; současně se v textech zmiňují vnější šoky (energetická krize, uprchlická vlna), které tlakovaly trh nájmů.
Zvýšený tlak na domácnosti, nárůst výdajů státu na příspěvky na bydlení a posílení poptávky po nájemních řešeních.
V článcích je tento růst srovnáván s růstem mezd, který je nižší, a s inflací, kterou v některých obdobích nepřevyšoval.
🏠
rok 2022
Ceny nemovitostí v Česku rostly nepřetržitě do roku 2022.
V CONTEXT článcích je opakovaně zmíněno, že ceny rostly nepřetržitě až do roku 2022; po roce 2022 se v některých obdobích projevily korekce, ale zásadní dostupnost zůstala špatná.
Dlouhodobý nárůst cen významně zhoršil dostupnost vlastnického bydlení a vytlačil větší část populace k nájmu či mimo velká centra.
V článcích je zdůrazněno, že český růst patřil mezi nejvyšší v EU v uplynulém desetiletí.
🏘️
únor 2022
Vznik společnosti Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS).
CONTEXT (hn_67698530) uvádí, že DBČS vznikla v únoru 2022 jako dceřiná firma České spořitelny pro výstavbu dostupných nájemních bytů.
DBČS podle článku postavila stovky bytů a nabízí nájmy v průměru až o 20 % nižší než tržní hladina; slouží v textech jako příklad soukromého aktéra budujícího dostupné bydlení.
V článcích je DBČS srovnávána s veřejnými programy jako pilotní příklad komerčního zapojení do dostupného nájemního bydlení.
📊
rok 2024
Deloitte Property Index 2024: Česko patří mezi země s nejhorší dostupností vlastnického bydlení (uváděno ~13,3 ročních mezd).
V CONTEXT článcích je uváděno, že podle Deloitte Property Index 2024 je dostupnost vlastnického bydlení v Česku velmi špatná (konkrétní číslo 13,3 hrubých ročních mezd pro 70m2 byt bylo publikováno).
Index slouží v textech jako podklad pro politickou a veřejnou debatu o nutnosti zvýšit výstavbu, podpořit nájemní bydlení a upravit politiku bydlení.
V článcích je Česko v tomto žebříčku srovnáváno s dalšími evropskými metropolemi a vychází mezi nejhoršími.
🏙️
23. září 2025
Escalace krize dostupnosti bydlení: meziroční růst nájmů a pokračující růst cen nemovitostí; větší evropská města zavádějí regulace nájmů, které snižují nabídku regulovaných bytů a posilují tlak na neregulované trhy.
Shrnutí vychází z aktuálních článků (CURRENT): v 1. čtvrtletí 2024 nájmy v ČR rostly o 6,5 % meziročně; evropská města (Amsterdam, Brusel, Paříž, Berlín) zavedla přísné regulace nájmů.
Vedlo k vyšší poptávce po nájmech, politickému tlaku na zásahy (dotace, programy dostupného bydlení) a k růstu cen neregulovaných pronájmů.
Praha se podle Deloitte Property Index 2025 řadí mezi nejméně dostupná města (na pořízení bytu je potřeba v průměru 15 hrubých ročních mezd).
💶
rok 2030
Akční plán EIB a EU: cíl podpořit do roku 2030 výstavbu/rekonstrukci >1,3 milionu bytových jednotek a poskytnout nové finanční nástroje.
CONTEXT (hn_67759330, ek_67756730) popisuje, že Evropská investiční banka (EIB) a evropské iniciativy nabízejí ambiciózní plán finanční podpory dostupného a udržitelného bydlení do roku 2030 (uváděno >1,3 milionu jednotek; EIB může financovat až 75 % nákladů projektu podle článku).
V textech se uvádí, že jde o potenciálně významný zdroj pro kombinaci veřejných a soukromých investic do dostupného bydlení, který může snížit finanční překážky projektů (pokrytí velké části nákladů, úvěrové nástroje, granty).
V článcích se plán EIB popisuje jako zásadní změna ve financování dostupného bydlení v porovnání s předchozí praxí (dříve kryla EIB menší podíly).
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Dostupnost bydlení v Evropě a v Česku
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:21:22