Deficit znamená, že stát nebo organizace vydá více peněz, než kolik dostane. Jinými slovy, vydá více než přijme. Často se o něm mluví u státních rozpočtů, když výdaje převyšují příjmy.
Česká vláda a rozpočtové výzvy na přelomu 2025–2026
Francie varována před hrozbou explozí státního dluhu a nutností úspor od příštího roku
Mizící téma o
společenských pravidlech a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že vláda schválila státní rozpočet na rok 2026 se schodkem přibližně 310 miliard korun; Sněmovna rozpočet schválila a prezident jej podepsal, přičemž ekonomové a watchdogy tento deficit kritizují jako porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti[54][43][52].
Vývoj deficitu se v průběhu jednoho roku opakovaně měnil: původní návrhy v polovině roku 2025 uváděly schodek kolem 286 miliard, následné opravy a politické zásahy vedly k variantám 290–310 miliard a k obavám z podhodnocených výdajů a přeceněných příjmů[13][36][41].
Krátkodobé fiskální ukazatele ukazují výrazné zhoršení: hospodaření státu za prvních pět měsíců 2026 skončilo v propadu 170,2 miliardy korun a v květnu deficit meziměsíčně vzrostl o 64 miliard; Národní rozpočtová rada varuje, že schodek by mohl přesáhnout 350 miliard v roce 2027, přičemž rostou i náklady na obsluhu dluhu[33][50][53].
Nový článek doplňuje srovnávací mezinárodní kontext: varování vůči Francii o nutnosti úspor a riziku explozivního růstu státního dluhu do roku 2050 ilustruje, že i velké evropské ekonomiky čelí strukturálním fiskálním tlakům, což zvyšuje relevanci obav o udržitelnost českého zadlužení a potřebu úsporných reforem[55].
Zdroje:
Konec provizoria. Prezident podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek, oznámil Babiš
Drsný americký shutdown a "pohodička" českého rozpočtového provizoria
Noví ministři hledají, kde ušetřit. Babiš je zaúkoloval, aby do ledna snížili náklady o pět procent
Vláda na odchodu nemá důvod se namáhat s přepracováním rozpočtu, nová rozjede utrácení
Schillerová na Hradě: Prezident rozpočet vetovat nebude, výdaje na obranu mu ale přijdou nízké
Nejnovější
Francie varována před hrozbou explozí státního dluhu a nutností úspor od příštího roku
21. 7. 2026: Francie musí začít okamžitě s úspornými reformami, jinak státní dluh do roku 2050 výrazně překročí současnou úroveň.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
3. února 2026
zbývá nikoli plánovaný 2,5% růst, ale přibližně 6,4 % meziročně
2
Střední dopad
3. února 2026
jde proti logice fiskální disciplíny
3
Střední dopad
26. září 2011
výsledek letošního roku může být výrazně horší, než je schválený rozpočet
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí ČR
Centrální rezort připravuje kontroverzní návrhy rozpočtu (zveřejňování až v září, návrh s vysokým schodkem, přesuny prostředků) a čelí odporu resortů i kritice za netransparentnost a možní porušení pravidel.
Česká věda / Akademická obec
Návrhy na přesun prostředků z vědy na infrastrukturu a obce spolu se škrtáním národních dotací a ztrátami evropských fondů ohrožují financování výzkumu a budoucnost mnoha pracovišť.
Zbyněk Stanjura
Ministr financí je v centru sporu o rozdělování evropských i národních prostředků; jeho návrhy rozpočtů (vysoké schodky, rušení dotací) vyvolávají odpor resortů a politiků a zhoršují pozici ministerstva.
Ministři a ministerstva (vybraná)
Řada ministerstev se proti návrhům MF vymezuje, bojuje o své rozpočty a může být významně zasažena plánovanými škrt y či přesuny prostředků.
Obce a města (samosprávy)
Plánované přesuny evropských a národních prostředků (větší přesun peněz obcím, změny financování platů nepedagogických pracovníků) je mohou krátkodobě posílit, dlouhodobě však zvyšují nejistotu a administrativní zátěž.
Ministerstvo dopravy / dopravní projekty
Návrhy rozpočtu představují významné přesuny a škrtání v kapitole dopravy; resort čelí nejistotě financování Státního fondu dopravní infrastruktury a ohrožení projektů.
Dobrovolní hasiči a Hasičský záchranný systém
Rozpočtové provizorium a škrtání dotací ohrozí financování dobrovolných jednotek, platy a investice do infrastruktury hasičů, zvyšuje riziko snížení připravenosti zásahů.
Národní rozpočtová rada (NRR)
NRR opakovaně varuje před riziky vysokých deficitů a porušením fiskálních pravidel; její kritika zvyšuje tlak na vládu, ale bez přímých sankcí ovlivňuje hlavně reputaci politiků.
Kontext
Dříve jsme psali...
Plánovaný schodek 310 miliard nekončí v efektivních investicích v ČR
Plánovaný státní schodek 310 miliard není efektivně investován, což snižuje jeho přínos pro ekonomiku a zvyšuje riziko neproduktivního zadlužení. Jak zkrotit státní dluh
Národní rozpočtová rada varuje před schodkem přes 350 miliard korun v roce 2027
NRR odhaduje, že rozpočtový schodek Česka v roce 2027 může překročit 350 miliard korun, což ohrožuje dodržení maastrichtských pravidel. Pochopte rozpočtovou hrozbu
Minus 170 miliard: Stát bez peněz z EU by měl mnohem větší deficit hospodaření
Hospodaření státu skončilo za prvních pět měsíců 2026 v propadu 170,2 miliardy korun, přičemž deficit v květnu stoupl o 64 miliard. Pochopte státní finance
Státní pokladna slibuje levnější veřejné finance, ale technické chyby a investice snižují přebytky obcí
Přestože státní pokladna může snižovat potřebu státní půjčování, technické problémy a změny v hospodaření obcí led to výraznému poklesu jejich přebytků. Zefektivněte veřejné finance
Adam Vojtěch plánuje miliardové navýšení plateb za státní pojištěnce v roce 2027
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje zvýšit platby za státní pojištěnce až o 30 miliard korun kvůli deficitu ve zdravotním pojištění. Zjistěte, jak vypadá budoucnost financování zdravotnictví
Fakta
💰
310 mld. Kč
Schodek rozpočtu 2026
(11. 3. 2026)
📊
3,2% HDP
Schodek v % HDP (286 mld.)
(20. 10. 2025)
💰
286 mld. Kč
Původní návrh schodku 2026
(30. 9. 2025)
💰
290,7 mld. Kč
Skutečný deficit 2025
(6. 1. 2026)
📊
170,2 mld.
Deficit státu za 5 měsíců 2026
(3. 6. 2026)
🔄
provizorium
Stav rozpočtu začátek 2026
(2. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
červen 2025
Ve vládě vzniká opozice vůči ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi kvůli jeho požadavkům na rozdělování evropských fondů a jeho přístupu k rozdělování stovek miliard korun.
3. července 2025
Evropská komise ohlásila, že za dva týdny představí návrh víceletého finančního rámce na období 2028–2034, který ovlivní financování v EU včetně Česka.
21. srpna 2025
Ministerstvo financí plánovalo zveřejnit novou makroekonomickou predikci, která má sloužit jako základ pro přesnější odhad příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu 2026.
konec srpna 2025
Na konci srpna měl být vládě předložen technický návrh státního rozpočtu na rok 2026; následovat měla politická jednání až do konce září.
30. září 2025
Ministerstvo financí zveřejnilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 s plánovaným schodkem (v článcích uváděn různě kolem 280–286 miliard Kč) a s detailními kapitolami včetně dopravy.
8. září 2025
Podle zveřejněného návrhu by ministerstvo dopravy mělo hospodařit s 106,6 miliardy Kč, pokles o 33 miliard oproti předchozímu roku (uvedeno v souhrnu článků k 2025-09-08).
6. srpna 2025
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek prosadil vyhlášky vstupující v platnost od roku 2026 (např. zdarma menstruační potřeby na školách a změny preventivních prohlídek).
15. srpna 2025
Sestavování rozpočtu 2026 probíhalo v utajení; ministerstvo financí plánovalo zveřejnit makroekonomickou predikci 21. srpna a technický návrh koncem srpna (údaje z článku 2025-08-15).
20. srpna 2025
Návrh rozpočtu na rok 2026 obsahoval výrazné škrty v několika oblastech včetně programů pro výzkum, humanitární pomoc Ukrajině a boj proti závislostem (údaj z 2025-08-20).
21. srpna 2025
Ministerstvo financí uvedlo, že chce předložit vládě návrh rozpočtu do konce srpna; očekával se schodek až 280 miliard Kč (souhrn 2025-08-21).
30. září 2025
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard Kč, s navýšením rozpočtu dopravy o 22 miliard Kč (souhrn 2025-09-30).
6. října 2025
Analogie s americkým shutdownem vysvětluje, že pokud by rozpočet nebyl schválen, ČR by začala rok 2026 v rozpočtovém provizoriu (informace publikována 2025-10-01).
12. října 2025
K přechodu k provizoriu došlo poté, co vláda nesdílela návrh nové Sněmovně; ministr Marian Jurečka uvedl, že vláda návrh znovu neposílá (údaj z 2025-10-12).
5. listopadu 2025
Po volbách nové vedení Poslanecké sněmovny (zmíněno 2025-11-05) mělo začít řešit rozpočet; plánováno bylo zahájení konkrétních úprav rozpočtu od 14. listopadu (uvedeno v článku).
19. listopadu 2025
Sněmovní rozpočtový výbor projednával návrh rozpočtu; chybějící částka pro povinné výdaje byla odhadnuta kolem 95–96 miliard Kč a projednání bylo odloženo (souhrn 2025-11-19).
26. listopadu 2025
Bylo oznámeno, že první čtení návrhu rozpočtu ve sněmovně má být 26. listopadu (údaj z 2025-11-19).
30. listopadu–16. prosince 2025
Nová Sněmovna požadovala přepracování návrhu; lhůta pro vrácení/úpravy rozpočtu byla stanovena do 16. prosince (uváděno 2025-12-06 a 2025-12-03).
17. prosince 2025
Končící kabinet v demisi zvažoval odeslání upraveného návrhu rozpočtu, pokud by vláda existovala ještě do 17. prosince (údaj z 2025-12-03).
18. prosince 2025
Nová vláda Andreje Babiše uložila ministrům úkol snížit provozní výdaje resortů o 5 % do ledna 2026 (souhrn 2025-12-18).
6. ledna 2026
Nejvyšší kontrolní úřad oznámil, že státní rozpočet ČR za rok 2025 skončil s deficitem 290,7 miliardy Kč a zveřejnil detaily překročení (souhrn 2026-01-06).
12. ledna 2026
Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že udržet schodek pod 300 miliard bude obtížné; stát fungoval v rozpočtovém provizoriu (údaj z 2026-01-12).
26. ledna 2026
Vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2026 s plánovaným schodkem 310 miliard Kč (nejprve v článku 2026-01-26 16:37 a 17:58).
2. února 2026
Státní rozpočet na rok 2026 byl ve sněmovně v prvním čtení zafixován s deficitem 310 miliard Kč (údaj 2026-02-13 a 2026-02-18).
23. února 2026
Ministerstvo financí avizovalo obnovení emisí Dluhopisů Republiky v první polovině roku 2026 jako nástroj k financování plánovaného deficitu 310 miliard Kč (souhrn 2026-02-23).
11. března 2026
Sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 miliard Kč; schválení ukončilo rozpočtové provizorium (údaj 2026-03-11).
16. března 2026
Prezident Petr Pavel potvrdil, že rozpočet s deficitem 310 miliard Kč nevetoje; proběhla diskuse o úrovni výdajů na obranu (souhrn 2026-03-16).
17. března 2026
Prezident oznámil, že podepíše zákon o státním rozpočtu na rok 2026, čímž rozpočet vstoupí v platnost (údaj 2026-03-17).
24. března 2026
Premiér Andrej Babiš připustil, že schodek pro rok 2027 bude pravděpodobně vyšší než schodek 310 miliard Kč z roku 2026 (souhrn 2026-03-24).
2. června 2026
K 2. červnu 2026 vykázalo hospodaření státu za prvních pět měsíců roku deficit 170,2 miliardy Kč, přičemž květnový deficit výrazně vzrostl (údaj 2026-06-03).
11. června 2026
Národní rozpočtová rada varovala, že schodek státního rozpočtu na rok 2027 může přesáhnout 350 miliard Kč, a upozornila na rizika spojená s udržitelností dluhu (údaj 2026-06-11).
10. července 2026
Analýzy a komentáře v polovině roku 2026 sumarizují, že schodek 310 miliard pro rok 2026 významně převyšuje objem dlouhodobých investic a zvyšuje obavy o efektivitu veřejných výdajů (údaj 2026-07-10).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zvýšení rozpočtového deficitu a přerozdělení výdajů (rozpočet 2026)
Srovnání před a po
💰
Celkový schodek státního rozpočtu
PŘED
Návrh bývalé vlády (Stanjura) počítal se schodkem 286 mld. Kč (původní návrh 280–286 mld.).
PO
Nová vláda (Babiš/Schillerová) schválila rozpočet se schodkem 310 mld. Kč; někdejší provizorní verze počítala i s navýšením nad 310 mld.
📋
Čerpání a účel některých prostředků (investice vs. sociální/mandatorní výdaje)
PŘED
Stanjurův návrh akcentoval rekordní investice z národních zdrojů a částky na dopravu, vědu a obranu; část investic byla plánována i z evropských fondů.
PO
V konečné verzi se zvýšily mandatorní a sociální výdaje (důchody, MPSV), omezeny některé kapitálové/investiční položky (pokles kapitálových výdajů oproti původním plánům); větší prostor pro financování dopravy a některé přesuny mezi kapitolami.
⚖️
Právní/fiskální pravidla (zákon o rozpočtové odpovědnosti)
PŘED
Stanjurův návrh uváděl strukturální schodek v rámci diskuse o výdajových rámcích a s výjimkami pro obranu a půjčku na Dukovany.
PO
Nová vláda přednesla a prosadila rozpočet překračující domácí limit strukturálního schodku; debata o výkladu/praktičnosti pravidel a o uplatnění tzv. únikové doložky pokračovala (spory o zákonnost).
📅
Časový režim schvalování rozpočtu
PŘED
Návrh rozpočtu měl být schválený do konce září; končící vláda původně předložila parametry, které měla nová sněmovna přezkoumat.
PO
Previzorium (rozpočtové provizorium) nastoupilo v lednu 2026 kvůli opožděnému schválení; finální rozpočet byl schválen až v březnu 2026 (po vetu/nevetu prezidenta) a většina úprav proběhla v prvních měsících nového roku.
Klíčové postavy
👤
Alena Schillerová
Ministryně financí (nová vláda) — prosadila navýšení schodku a úpravy rozpočtu
👤
Zbyněk Stanjura
Ministr financí (předešlá vláda) — připravil původní návrh rozpočtu 2026 se schodkem ~286 mld. Kč
🏛️
Vláda Andreje Babiše (koalice ANO, SPD, Motoristé) a Národní rozpočtová rada
Koalice schválila konečný rozpočet 2026; Národní rozpočtová rada hodnotila zákonnost a varovala před riziky překročení pravidel
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Pokud má stát deficit, musí si půjčit peníze, aby zaplatil své vydání. To se děje například vydáním dluhopisů, které kupují investoři. Díky tomu může stát dál financovat služby a projekty, i když momentálně nemá dost příjmů.
Proč je to důležité
Deficit ukazuje, že stát utrácí víc, než kolik má, a musí si půjčovat. Pokud deficit roste dlouhodobě, může to vést k vyšším dluhům a problémům s financemi. Pro běžné lidi to znamená, že stát někdy musí zvyšovat daně nebo snižovat výdaje.
Co to je
Národní rozpočtová rada je nezávislý tříčlenný odborný orgán, který podle zákona kontroluje, zda stát a veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Posuzuje čísla jako výši dluhu a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Jak to funguje
Rada pravidelně hodnotí plnění fiskálních pravidel, vypočítává a oficiálně vyhlašuje výši státního dluhu a připravuje zprávy pro Poslaneckou sněmovnu. Má kancelář (Úřad národní rozpočtové rady), která zajišťuje odbornou a administrativní práci. Předsedu volí sněmovna na návrh vlády, dva další členy navrhují Senát a ČNB a volí je sněmovna.
Proč je to důležité
Rada funguje jako nezávislý dohled, který zajišťuje, že vláda hospodaří zodpovědně a dodržuje dluhové limity. Její zprávy pro Poslaneckou sněmovnu jsou klíčovým podkladem pro politická rozhodnutí a umožňují veřejnou kontrolu stavu státních financí.
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Státní rozpočet ČR 2026 a jeho dopady
Poslanecká sněmovna ČR
dolní komora Parlamentu České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 22. 7. 2026 23:33:27