Deficit znamená, že stát nebo organizace vydá více peněz, než kolik dostane. Jinými slovy, vydá více než přijme. Často se o něm mluví u státních rozpočtů, když výdaje převyšují příjmy.
Česká vláda a rozpočtové výzvy na přelomu 2025–2026
Minus 170 miliard: Stát bez peněz z EU by měl mnohem větší deficit hospodaření
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že hospodaření státu za prvních pět měsíců 2026 skončilo v propadu 170,2 miliardy korun a deficit v květnu meziměsíčně vzrostl o 64 miliard korun, což ukazuje zhoršující se fiskální situaci a vyšší potřebu financování.[?34]
Celoročně se rozpočtová situace v posledních měsících výrazně vyvíjela: původní návrh rozpočtu pro rok 2026 počítal se schodkem kolem 286 miliard korun, později byly opravy a vládní zásahy vedoucí ke schválení konečného návrhu se schodkem 310 miliard korun; zároveň NKÚ a ekonomové opakovaně upozornili na podhodnocené výdaje a nadhodnocené příjmy.[18][37][?22]
Do debaty se nově promítá i tlak na sektory: ministerstvo zdravotnictví navrhuje zvýšení plateb za státní pojištěnce až o 30 miliard korun pro rok 2027 kvůli deficitu ve zdravotním pojištění, zatímco technické chyby a změny v hospodaření obcí snižují jejich přebytky a omezují fiskální prostor státu.[12][?33]
Výsledkem je zúžení manévrovacího prostoru vlády — rostoucí schodky a vyšší náklady na obsluhu dluhu zvyšují tlak na další zadlužení a nutnost hledat dodatečné zdroje (emisí dluhopisů, úspory či přerozdělení výdajů), přičemž krátkodobé ukazatele (měsíční bilance) naznačují rychlé zhoršení rozpočtového výhledu v první polovině roku 2026.[31][47][?34]
Zdroje:
Minus 170 miliard: Stát bez peněz z EU by měl mnohem větší deficit hospodaření
Přehled citací
Stát ovšem příznivých ekonomických podmínek nevyužil ke stabilizaci veřejných financí
NRR je toho názoru, že vzhledem k aktuální ekonomické situaci by prolomení čtyřicetimiliardového deficitu nepřineslo žádná významná pozitiva
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí
Klíčový aktér připravující návrh rozpočtu; jeho kroky (utajené přípravy, návrhy škrtů, přesuny výdajů) zásadně ovlivňují dostupnost veřejných prostředků a vyvolávají odpor resortů i veřejnosti.
Ministr financí Zbyněk Stanjura
Jako nositel návrhů rozpočtu a škrtek čelí odporu ostatních ministrů a části veřejnosti; jeho postupy zvyšují politické napětí a nejistotu kolem rozpočtového procesu.
Ministryně financí Alena Schillerová
Převzala rozpočet a navýšila deficit na 310 mld. Kč; její kroky (přepracování rozpočtu, argumentace o zákonnosti) mění pravidla a zvyšují fiskální rizika.
Resort dopravy / Státní fond dopravní infrastruktury
Významně ovlivněn přesuny evropských i národních prostředků a častými revizemi rozpočtu; nejistota financování zamezuje plánování velkých projektů.
Česká věda / Akademie věd ČR
Čelí chronickému podfinancování a hrozbě ztráty evropských prostředků a národních dotací, což ohrožuje provoz a výzkum řady pracovišť.
Ministerstvo zdravotnictví / zdravotní pojišťovny
Rozpočtové tlaky (omezené platby za státní pojištěnce, deficit úhrad) hrozí opožděnými platbami, snížením úhrad a ohrožením menších pojišťoven a poskytovatelů péče.
Ministerstvo školství
Čelí snížení rozpočtu a přesunům financování (nepedagogičtí pracovníci na obce), což oslabuje financování školství a plánování platů/servisů.
Autonomní samosprávy (obce a kraje)
Převzetí nákladů (např. platů nepedagogických pracovníků) a omezení transferů z centrálního rozpočtu zvyšuje riziko jejich deficitů a omezení služeb lokální úrovně.
Dobrovolní hasiči / jednotky požární ochrany
V rozpočtovém provizoriu hrozí omezení dotací a investic včetně výdajů na platy, což oslabí schopnost zásahů a provoz jednotek ve většině obcí.
Dříve jsme psali...
Státní pokladna slibuje levnější veřejné finance, ale technické chyby a investice snižují přebytky obcí
Adam Vojtěch plánuje miliardové navýšení plateb za státní pojištěnce v roce 2027
Luboš Komárek vysvětluje růst deficitu státní i obecního rozpočtu v roce 2026
Andrej Babiš obhajuje rostoucí schodek státního rozpočtu a používá k tomu analogii z byznysu
Babiš připouští vyšší schodek státního rozpočtu v roce 2027 kvůli investicím
310 mld. Kč
Schodek rozpočtu 2026
(11. 3. 2026)
3,2% HDP
Schodek jako % HDP (286 mld.)
(20. 10. 2025)
286 mld. Kč
Původní návrh schodku 2026
(30. 9. 2025)
290,7 mld. Kč
Skutečný schodek 2025
(6. 1. 2026)
170,2 mld.
Deficit státu za 5 měsíců 2026
(3. 6. 2026)
110 mld. Kč
Náklady na obsluhu dluhu 2026
(9. 12. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Vyšší státní schodek a přesměrování evropských fondů
Srovnání před a po
Vládní návrhy počítaly se schodky ~241–286 mld. Kč (různé návrhy 2025–2026)
Schválený rozpočet 2026 se schodkem ~310 mld. Kč (navýšení nad původní limity)
Část evropských prostředků se tradičně používala na výzkum, vědu a projekty (do 2027)
Plánované přesuny: méně peněz na vědu a výzkum, větší část prostředků má být přesměrována do obcí a dopravy; obavy ze ztráty podpory pro vědu (až miliardové dopady)
Rozpočty byly připravovány s určitými konzultacemi a předkládány do konce září; v minulosti docházelo k přepracování po volbách
Rozpočty 2026 připravovány a předkládány netransparentně, časté utajování a pozdní zveřejnění; rozpočtové provizorium a časté přepracování po volbách
Výdaje na obranu byly účtovány v rámci ministerstev, částečně kryty mimo rozpočtové limity
Dosazování výdajů na obranu i do kapitoly dopravy; používání "únikových" položek a mimořádných výdajů k obcházení fiskálních limitů
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
NKÚ
"Stát ovšem příznivých ekonomických podmínek nevyužil ke stabilizaci veřejných financí"
Národní rozpočtová rada
"NRR je toho názoru, že vzhledem k aktuální ekonomické situaci by prolomení čtyřicetimiliardového deficitu nepřineslo žádná významná pozitiva. Proto se NRR domnívá, že by se vláda měla snažit naplánovaný schodek dodržet. V případě, že se v dalších měsících daňové příjmy nebudou vyvíjet v souladu s naplánovaným rozpočtem, měla by omezit čerpání některých provozních výdajů"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Pokud má stát deficit, musí si půjčit peníze, aby zaplatil své vydání. To se děje například vydáním dluhopisů, které kupují investoři. Díky tomu může stát dál financovat služby a projekty, i když momentálně nemá dost příjmů.
Proč je to důležité
Deficit ukazuje, že stát utrácí víc, než kolik má, a musí si půjčovat. Pokud deficit roste dlouhodobě, může to vést k vyšším dluhům a problémům s financemi. Pro běžné lidi to znamená, že stát někdy musí zvyšovat daně nebo snižovat výdaje.
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Rozpočet ČR 2026 — schodek a dopady
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
ministerstvo České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 4. 6. 2026 23:14:23
