Menšinová vláda je vláda, kterou tvoří politická strana nebo koalice, která nemá v parlamentu více než polovinu křesel. Vládní strany tak potřebují při hlasování podporu dalších poslanců z jiných stran nebo nezávislých. Není to výjimka — v některých zemích se to stává po volbách, když nikdo nezíská jasnou většinu.
Kritika vládního programového prohlášení 2025
Petr Pavel chválí růst a úspěchy Česka v roce 2025 navzdory nespokojenosti
Mizící téma o
společenských pravidlech a undefined
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Prezident Petr Pavel v novém článku z 6. ledna 2026 opět ocenil růst české ekonomiky a vědecké úspěchy, při čemž redakce uvádí, že ekonomika rostla v roce 2025 o 2,5 % a zaznamenala rekordy na burze; zároveň článek zmiňuje, že přetrvává výrazná společenská nespokojenost[6].[6]
Fiskální rizika a vývoj: Dřívější ekonomická varování zůstávají relevantní — Dominik Stroukal varoval, že programové prohlášení opouští konsolidační snahy a sliby jako zastropování věku odchodu do důchodu povedou k růstu veřejných výdajů a dlouhodobému nárůstu dluhu[1]. To bylo prohloubeno oznámením o zrušení dvou klíčových úsporných opatření Fialovy důchodové reformy[3]. Novější prezidentovo ocenění ekonomického růstu potvrzuje pozitivní makroekonomické ukazatele, ale neřeší uvedená fiskální rizika[6][1][3].
Politické hodnocení a širší kontext: V debatě se vedle odborných ekonomických výhrad objevují i politická hodnocení — Václav Klaus označil některé kroky nové vlády za pozitivní oproti předchozí vládě[2], zatímco premiér Babiš ve svém novoročním projevu volal po jednotě a boji proti šedé ekonomice[4]. Prezidentovo přání úspěchu vládě a ocenění ekonomiky doplňuje tyto signály, ale nenahrazuje potřebu konkrétních fiskálních opatření[5][4][6].
Výhled: Pokud vláda nepředloží konkrétní opatření k zajištění fiskální udržitelnosti, zůstávají dlouhodobá rizika veřejných financí a udržitelnosti důchodového systému klíčovými otázkami; současná podpora některých elitních aktérů (prezident a někteří bývalí politici) může krátkodobě zmírnit politický tlak, ale neodstraňuje strukturální rizika identifikovaná ekonomy[1][3][4][6].
Zdroje:
Nejnovější
Petr Pavel chválí růst a úspěchy Česka v roce 2025 navzdory nespokojenosti
06. 1. 2026: Česká ekonomika v roce 2025 rostla o 2,5 %, dosáhla rekordů na burze a vědeckých průlomů, přesto panuje výrazná společenská nespokojenost.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká republika (veřejné finance)
Zvýšení rozpočtových schodků a rušení konsolidačních opatření vede k rychlému růstu státního dluhu a vyšším nákladům na jeho obsluhu.
Důchodový systém (průběžný pilíř)
Zrušení reforem (zvýšený věk, mírnější valorizace) a zavedení štědřejších valorizací/zástropování sníží udržitelnost systému a zvětší dlouhodobý deficit.
Důchodci a budoucí penzisté
Návraty štědrých valorizací a nižší odchodový věk krátkodobě zvyšují příjmy, dlouhodobě zhoršují udržitelnost a ohrožují fiskální stabilitu.
Ministerstvo financí (řídící instituce)
Čelí politickému tlaku na navýšení výdajů a používání jednorázových či nerealistických odhadů příjmů, což oslabuje transparentnost a plánovatelnost rozpočtu.
Banky a investoři na dluhopisových trzích
Rostoucí státní dluh a potenciální oslabení fiskální disciplíny zvyšují rizikové prémie a náklady obsluhy dluhu, ohrožují rating a výnosy dluhopisů.
České podniky průmyslového a energeticky náročného sektoru
Krátkodobě profitují z plánovaného zlevnění energií (odpuštění POZE), dlouhodobě však hrozí fiskální náklady a nerovné podmínky vůči konkurenci (např. Německo).
České domácnosti (spotřebitelé)
Krátkodobé úlevy (levnější energie, nižší DPH na vybrané položky) zvyšují disponibilní příjem, ale větší zadlužení může v budoucnu znamenat vyšší daně nebo snížení veřejných služeb.
Prezident a Ústava / ústavní systém
Politické spory o rozpočtové podpisy a odmítání navržených ministrů zvyšují právní a politickou nejistotu; prezident bude sledovat vládní kroky proti ohrožení demokracie.
Kontext
Dříve jsme psali...
Prezident Pavel popřál vládě úspěch a ocenil českou ekonomiku a vědu v novoročním projevu
Prezident Petr Pavel vyzval k větší důvěře, ocenil úspěchy Česka a zdůraznil potřebu většího prostoru pro mladé a občanskou soudržnost. Jak na soudržnost Česka
Babiš v novoročním projevu zdůraznil mír, hrdost a boj proti šedé ekonomice v Česku
Premiér Babiš v projevu vyzval k jednotě společnosti, slíbil boj proti šedé ekonomice a označil rok 2026 za rok míru a tvrdé práce. Poznej Babišovy priority
Budoucí vláda Andreje Babiše zruší klíčová opatření Fialovy důchodové reformy.
Nová vláda plánuje zrušit dvě klíčová úsporná opatření důchodové reformy, což vážně ohrozí její dlouhodobou finanční udržitelnost. Proč důchod zkolabuje?
Václav Klaus kritizuje Babišovu vládu a chválí tři pozitiva oproti Fialovi
Václav Klaus kritizuje detaily v programovém prohlášení Babišovy vlády a hodnotí ji jako výrazný posun oproti Fialově vládě ve třech klíčových oblastech. Odhalit náladu Klause
Ekonom Stroukal kritizuje vládní program za opuštění konsolidačních snah a rizika zadlužení
Podle Dominika Stroukala budoucí vláda výrazně opouští konsolidační úsilí veřejných financí, což může vést k dlouhodobému nárůstu dluhu kvůli slibům jako zastropování důchodového věku a růst výdajů. Odhalte finanční past vlády
Fakta
📊
2,5%
Růst HDP v roce 2025
(6. 1. 2026)
💰
14 mld. Kč
Akvizice Tescan firmou Shimadzu
(6. 1. 2026)
📊
60%
Růst indexu PX-TR v roce 2025
(6. 1. 2026)
📊
4,5%
Růst reálných mezd v roce 2025
(6. 1. 2026)
💰
150 mld.
Možný roční deficit důchodů za 20 let
(10. 12. 2025)
📊
65 let
Navrhovaný strop odchodu do důchodu
(31. 10. 2025)
Události
Co a kdy?
říjen 2025
Zveřejnění programového prohlášení vlády obsahujícího sociální a ekonomické sliby (nezvyšování daní, snížení cen energií, zavedení školkovného, zastropování odchodu do důchodu na 65 let, návrat EET, nulová DPH na léky apod.).
polovina prosince 2025
Jmenování kabinetu Andreje Babiše (vláda avizovala zrušení dvou klíčových opatření důchodové reformy a další změny v důchodovém systému).
1. ledna 2026
Novoroční projevy: premiér Andrej Babiš zdůraznil priority nové vlády (odmítnutí ETS 2, migračního paktu, návrhy úspor ve státním rozpočtu atd.); prezident Pavel popřál vládě úspěch a varoval před ohrožením demokracie.
10. prosince 2025
Publikace analýz a varování expertů (Filip Pertold, Vladimír Bezděk) o dopadech plánovaných změn v důchodovém systému — odhad zvýšení deficitu až o 150 miliard Kč ročně za 20 let a rizika zhoršení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
6. ledna 2026
Prezentace souhrnných údajů o výkonu České republiky v roce 2025 (růst HDP ~2,5 %, rekordní výkon pražské burzy, významné investice jako akvizice Tescanu za 14 miliard Kč) ve spojení s novoročním hodnocením stavu země.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zavádí kroky ke zvýšení výdajů a zhoršení rozpočtu (důchody, energie)
Srovnání před a po
💰
Důchody
PŘED
Systém po reformě Fialovy vlády měl vyšší věk odchodu a omezenější valorizace
PO
Plán vlády Babiše: vrátit strop 65 let, vyšší valorizace pro starší věkové skupiny | vyšší deficit důchodového účtu
💰
Veřejné finance (rozpočet)
PŘED
Fialova vláda plánovala konsolidaci a snižování strukturálního schodku
PO
Nová vláda slibuje výdajové i daňové ústupky (snížení daní, zlevnění energií), což zvyšuje riziko vyšších schodků a zadlužení | krátkodobé setrvání na vyšších deficitech
💰
Energie — domácnosti a firmy
PŘED
Část podpory kryta prostředky státu v rámci energetických intervencí s částečným plánem financování
PO
Plán na odpuštění poplatku POZE všem (domácnosti i firmy) s navýšením nákladů státního rozpočtu o desítky mld. Kč
📋
Procesy a odpovědnost
PŘED
Vláda Fialy avizovala konsolidaci a opatření NERV jako podklad
PO
Rozhodování nové vlády slibuje rychlé výdaje; prezident a experti varují před netransparentností a nedostatečnou fiskální záklopkou
Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Premiér/architekt programu nové vlády (ANO) — prosazuje vracení výdajových opatření a daňové ústupky
👤
Ministryně financí Alena Schillerová
Současná/přechodná ministryně financí — upozorňuje na nutnost konsolidace, ale rozpočet se navyšuje
👤
Prezident Petr Pavel
Kontrolní/ověřovací role — varuje před riziky pro demokracii a financování; upozorňuje na nutnost sledovat dopady na rozpočet
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🗣️
1. leden 2026
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu ocenil ekonomický růst Česka za rok 2025, uvedl růst HDP 2,5 %, rekordní výkon pražské burzy a úspěchy vědy; zároveň varoval před přetrvávající společenskou nespokojeností
Prezidentův projev uceleně shrnul stav roku 2025 (ekonomický růst, úspěchy vědy, rekordy na burze) a upozornil na společenskou nespokojenost a rizika populismu.
Posílení pozitivního vnímání hospodářských výsledků; apel na vládu a veřejnost k řešení strukturálních rizik (důchody, veřejné finance).
Prezident zmínil historně dobré ratingy a výkony, bez přesného srovnání let
📈
2025
Růst české ekonomiky podle článků a shrnutí o 2,5 % a rekordní růst pražské burzy (index PX‑TR ~ +60 % v roce 2025)
Uvedeno v novoročním komentáři a v článcích sumarizujících výsledky roku 2025 (prezidentův projev a mediální záznamy).
Krátkodobé zlepšení makroindikátorů a sentimentu investorů; neřeší však dlouhodobá fiskální rizika zmíněná ekonomy.
Pražská burza vykázala podle zdrojů výrazný roční nárůst; článek uvádí řazení mezi nejvýkonnější trhy
📝
říjen 2025
Zveřejněné programové prohlášení nové vlády obsahovalo sliby rozsáhlých výdajových opatření včetně vrácení některých důchodových benefitů a zastropování věku odchodu do penze na 65 let
Programové prohlášení vlády z října 2025, jak uvádějí články z podzimu 2025.
Ekonomové varovali, že tato opatření povedou k nárůstu veřejných výdajů a dlouhodobému růstu dluhu; zvýšení fiskálního rizika.
Odborníci uvedli, že opatření mohou znamenat růst dluhu v řádu desítek procent HDP v dlouhém horizontu (citace Stroukala/Pertolda) — uvedeno v článcích
⚠️
31. říjen 2025
Vláda zveřejnila programové prohlášení (říjen 2025) kritizované ekonomy za opuštění konsolidačních snah
Citace Dominika Stroukala a dalších z textů shrnujících kritiku vládního programu zveřejněného v říjnu 2025.
Ekonomové upozornili na zvýšené fiskální riziko; podnět pro debatu o udržitelnosti veřejných financí.
Odkazy v textech porovnávaly návrhy s předchozí reformou Fialovy vlády
🔁
10. prosinec 2025
Vláda Andreje Babiše oznámila zrušení dvou klíčových opatření předchozí důchodové reformy (snížení věku odchodu/valorizace) — podle expertů zvýší deficit důchodového systému
Článek z 10.12.2025 popisuje oznámení nové vlády o zrušení dvou opatření důchodové reformy a odhady expertů jako Filip Pertold a Vladimír Bezděk.
Experti odhadli zvýšení deficitu důchodového systému v dlouhodobém horizontu až o stovky miliard; zhoršení fiskální udržitelnosti.
Pertold uvedl možný nárůst deficitu důchodového systému o cca 150 mld. Kč ročně za 20 let (uvedeno v článku)
💸
10. prosinec 2025
Ekonomové varovali, že plány nové vlády (včetně důchodových změn a dalších výdajových slibů) povedou k vyšší inflaci a dražším půjčkám, pokud budou naplněny
Článek 10.12.2025 shrnuje názory ekonomů (Michal Skořepa, Dominik Stroukal) na možné makroekonomické důsledky plnění vládních slibů.
Varování před tlakem na inflaci a úrokové sazby, a tím i na náklady obsluhy dluhu; podpořilo odbornou debatu o fiskální udržitelnosti.
Odhady odborníků naznačují riziko zvýšení inflace a úroků oproti situaci bez těchto opatření
🔍
leden 2026
Mediální a odborná diskuse potvrdila, že krátkodobé makroekonomické ukazatele (růst 2025, burza, věda) neodstraňují strukturální fiskální rizika spojená s vládními sliby
Souhrn aktuálních článků a komentářů z ledna 2026 zdůraznil rozdíl mezi pozitivními makroukazateli za 2025 a přetrvávajícími strukturálními riziky identifikovanými ekonomy v minulých měsících.
Posílení veřejné a odborné pozornosti na nutnost konkrétních fiskálních opatření; pokračování nejistoty ohledně dlouhodobé udržitelnosti.
Texty porovnávaly makroúspěch 2025 s upozorněními na nejisté rozpočtové dopady vládních opatření
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Vláda navrhuje zákony a rozpočet, ale k jejich schválení potřebuje získat hlasy mimo svou sestavu. To znamená dohodovat se u každého důležitého hlasování — nabídnout ústupky, kompromisy nebo dočasnou podporu. Pokud se podpora ztratí u klíčového hlasování (např. o důvěře nebo rozpočtu), může vláda padnout a následovat povolební vyjednávání nebo předčasné volby.
Proč je to důležité
Menšinová vláda ovlivňuje stabilitu a rychlost rozhodování — může vést k častějším kompromisům, ale i k politické nejistotě. Pro občany to znamená, že některé reformy mohou být pomalejší nebo rozmělněné, zatímco krátkodobé dohody mohou měnit priority vlády. V kontextu povolebních jednání je proto klíčové vědět, s kým vláda jedná o podpoře.
Otestujte se
Kvíz: Fiskální rizika a ekonomický výsledek ČR (2025–2026)
Petr Pavel
český generál a politik
Povolání: politik, diplomat, důstojník, veterán, prezident Česka
Pozice:
- prezident Česka (9. března 2023 - dosud)
- zvolený prezident Česka (28. ledna 2023 - 9. března 2023)
- Předseda vojenského výboru NATO (26. června 2015 - 29. června 2018)
- náčelník Generálního štábu Armády České republiky (1. července 2012 - 30. dubna 2015)
Narození: 1. listopadu 1961
Místo narození: Planá
Státní občanství: Česko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: nezávislý politik (Invalid Date - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 4. 2. 2026 17:59:44