Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.
Inflace, ekonomický růst a vliv čínské deflace v Česku 2025–2026
ČNB varuje před návratem inflace kvůli rostoucím cenám energií v roce 2027
Málo aktivní téma o
ekonomice a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Česká národní banka (ČNB) varuje, že současně nízká inflace v Česku je částečně krátkodobým efektem vládních zásahů a že rostoucí ceny energií a některé fiskální změny mohou v roce 2027 znovu zvýšit inflační tlak [35].
V prvních měsících 2026 celková inflace v Česku výrazně zpomalila (meziroční CPI v únoru 2026 klesla na 1,4 %; celkový indikátor kolem 1,6 %), avšak jádrová inflace bez energií a potravin zůstávala přetrvávající kolem 2,7 %, což omezuje prostor pro rychlé snižování sazeb ČNB; rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací se proto stal klíčovým ukazatelem pro rozhodování banky i investorů [2][31][34].
Mezinárodní faktory působí protichůdně: oslabení čínské poptávky a opakovaná čínská deflace snižují importní inflační tlak na českou ekonomiku, zatímco konflikt na Blízkém východě a související růst cen ropy a plynu zvyšují riziko obnoveného růstu inflace; tyto faktory vedly k dolním revizím prognóz růstu a vyšším odhadům inflace u institucí (OECD, ČNB, MF) pro rok 2026 [33][1][13].
Česká ekonomika vykázala v roce 2025 růst kolem 2,5–2,6 % tažený domácí spotřebou, přičemž pod povrchem přetrvávají strukturální rizika v průmyslu a veřejných financích; kombinace domácích fiskálních impulsů a vnějšího energetického šoku znamená, že výhled pro rok 2026–2027 zůstává nejistý a měnová politika ČNB bude nadále vyhodnocovat trvalost inflačních tlaků [11][24][35].
Zdroje:
Květnovou inflaci táhly nahoru hlavně potraviny a bydlení, ceny benzinu a nafty naopak klesly
Manévrovací prostor v rozpočtu není, říká radní Národní rozpočtové rady Petr Musil
Míra inflace v eurozóně přesáhla kvůli ropnému šoku inflační cíl Evropské centrální banky
Ceny importu naznačují vyšší inflaci i pro zbytek letošního roku
Zkrocená inflace. Ceny by letos mohly růst o méně než dvě procenta, dočkáme se i poklesu sazeb?
Nejnovější
ČNB varuje před návratem inflace kvůli rostoucím cenám energií v roce 2027
21. 7. 2026: Nízká inflace v Česku je krátkodobý efekt vládních zásahů a do budoucna ji výrazně zvýší ceny energií a spotřební daně.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
3. srpna 2023
Všechny možnosti jsou otevřené. Rizika jsou stále proinflační, jádrová inflace bude příští rok přes tři procenta, a tudíž tento výhled nedovoluje uvažovat o snižování sazeb
2
Střední dopad
21. prosince 2022
banka se to "bude dozvídat postupně a silné nové argumenty pro růst sazeb budou na začátku nového roku chybět"
3
Vysoký dopad
29. září 2022
Pokud se mzdové požadavky utrhnou ze řetězu, budou opravdu vysoké, a pokud deficit státního rozpočtu se dále bude navyšovat, tak toto jsou pro nás velmi vysoká rizika a je velmi pravděpodobné, že pak zvýšíme úrokové sazby
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ropné a energetické trhy / dovozci energií
Geopolitické šoky (Blízký východ, Írán) zvyšují ceny ropy a plynu, což přímo tlačí inflaci a rozpočty domácností i státu a rizikuje stagflaci.
Česká národní banka
Centrální banka stojí v centru rozhodnutí o sazbách; musí vyvažovat riziko růstu inflace (hlavně služeb a nájemného) a tlak na podporu růstu, což jí zvyšuje politický a analytický tlak.
Domácnosti (české domácnosti)
Domácnosti čelí vyšší a volatilní inflaci (potraviny, nájemné), ztrátě reálné kupní síly v minulých letech a nejistotě ohledně vývoje cen a zaměstnání.
Spotřebitelé potravin a zemědělci
Silné meziroční zdražení potravin (vejce +44,3%, ovoce +15% atd.) zvyšuje náklady pro domácnosti a nejistotu pro zemědělce kvůli vyšším vstupním nákladům (hnojiva).
Nájemníci a trh bydlení
Nájemné výrazně roste (Praha +50% v předchozích letech), což zvyšuje inflaci služeb a snižuje dostupnost bydlení pro velkou část populace.
Firmy exportéři (zejména průmysl orientovaný na Německo)
Silná koruna, slabší zahraniční poptávka (Německo) a tlak na marže snižují ziskovost a omezují investice; americká cla a energetické ceny zvyšují rizika.
Česká vláda / veřejné finance
Fiskální expanze (vyšší schodek, rozpočtové sliby) může krátkodobě podpírat poptávku, ale zároveň zvyšuje inflační rizika a tlak na rozpočet a dluh.
ČNB bankovní rada (guvernér Aleš Michl a členové)
Konkrétní členové bankovní rady formují rétoriku a rozhodnutí o sazbách; jejich postoje ovlivňují důvěryhodnost měnové politiky a inflační očekávání.
Příjemci státních sociálních dávek a programů bydlení
Plánovaná změna superdávky a úpravy státních příspěvků mohou zmírnit zátěž chudších domácností, ale zároveň fiskální náklady mohou vyvolat inflační nebo rozpočtové napětí.
Kontext
Dříve jsme psali...
Čína hlásí nejslabší růst ekonomiky od pandemie s problémy v nemovitostech a energiích
Čínská ekonomika v druhém čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 4,3 %, což je nejpomalejší tempo od pandemie covid-19, přičemž export výrazně zrychlil díky poptávky po elektromobilech a produktech AI. Proč růst klesá?
Celková a jádrová inflace jsou klíčové pro rozhodování centrálních bank a investorů v roce 2026
Rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací ukazuje, jak měnová politika může reagovat na dočasné versus perzistentní inflační tlaky. Pochopte signály inflace
OECD varuje, politici Česka stále selhávají v ekonomických reformách
Česká ekonomika letos a příští rok poroste, přestože politici nedodržují důležitá doporučení OECD k fiskální konsolidaci a podpoře zaměstnanosti matek. Pochopit selhání politiků
Organizace OECD zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok
OECD snížila odhad růstu české ekonomiky v roce 2026 na 1,9 % kvůli vyšším cenám energií a potravin, které omezí spotřebu domácností. proč nás čeká zpomalení?
Česká bankovní asociace zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky
Česká bankovní asociace snížila prognózu růstu HDP pro rok 2026 na 2,0 % kvůli vyšší inflaci a slabší zahraniční poptávky. Zjistěte prognózu ekonomiky
Fakta
📊
2,9%
Meziroční inflace v červnu
(4. 7. 2025)
📊
2,4%
Meziroční inflace v květnu
(10. 6. 2025)
💰
286 mld.
Navržený deficit rozpočtu
(5. 9. 2025)
📊
2,4%
Růst HDP v Q2 (r. r.)
(30. 7. 2025)
📊
43,5%
Státní dluh v % HDP (2025)
(8. 8. 2025)
📊
5,5%
Potraviny, alkohol a tabák (červen)
(4. 7. 2025)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📉
rok 2026
Pokles inflace na historicky nízkou úroveň (únor 2026: meziroční CPI 1,4 %; průměrně ~1,6 %) při trvající jádrové inflaci ~2,7 %
Uvedeno v CURRENT: úvodní shrnutí a články z února–března 2026
Dodal ČNB prostor pro diskusi o snížení sazeb, ale vysoká jádrová inflace bránila rychlému snižování
Nejnižší inflace od října 2016 (uvedeno v článcích z února 2026)
🔺
květen 2025
Meziroční inflace v Česku vzrostla na 2,4 %
CURRENT: ČSÚ a odhady za květen 2025; růst potravin a bydlení, pohonné hmoty tlak potlačovaly
Přerušení období pod 2 % a zvýšení pozornosti na dovozní ceny
Květen 2025 – konec období pod dvěma procenty
📈
červen 2025
Meziroční inflace v Česku dosáhla 2,9 % (červen 2025)
CURRENT: předběžné a potvrzené údaje ČSÚ za červen 2025; potraviny a služby hlavní tahouni, energie zlevnily
Vrchol inflace v první polovině roku 2025 a signál pro ČNB i analytiky k pozornějšímu sledování jádrové inflace
Nejvyšší hodnota roku 2025 (uvedeno v článcích z července 2025)
⚖️
leden 2024 – 2025 (období)
Období stabilizované inflace mezi 2–3 % od ledna 2024 do 2025
CURRENT: shrnutí, že od ledna 2024 inflace převážně mezi 2–3 %; ČNB považována za plnící svůj cíl
Vytvořilo srovnávací základnu a změnilo měnověpolitickou situaci před novými šoky
Období po inflační vlně 2021–2023
📊
rok 2025
Průměrná roční inflace za 2025 činila 2,5 %
CURRENT: oficiální údaj ČSÚ za rok 2025
Potvrzení návratu inflace blízko dvouprocentního cíle, ale stále s riziky v jádrové inflaci a potravinách
O 0,1 p.b. více než v předchozím roce (uvedeno v článku 2026-01-14)
🛢️
březen 2026
Ropný/energetický šok a geopolitické riziko (konflikt na Blízkém východě) zvyšující cenový tlak a riziko obnovy inflace
CURRENT: řada článků březen–duben 2026 o konfliktu, růstu cen ropy a plynu a riziku stagflace
Zvýšení nejistoty prognóz, revize odhadů ČNB a MF směrem k vyšší inflaci pro 2026–2027; oslabování prostoru pro snižování sazeb
Riziko opětovného růstu inflace podobné r. 2022–2023 (uvedeno v článcích)
🔍
březen 2026 (únor 2026 data)
Rozdíl mezi celkovou inflací (1,6 %) a jádrovou inflací (~2,7 %) se stal klíčovým ukazatelem pro ČNB
CURRENT: opakované zmínky o dvojí tváři inflace — energie klesají, jádrová inflace setrvalá
Omezil prostor pro rychlé snižování sazeb navzdory nízké celkové inflaci; ovlivnil rozhodování bankovní rady
Rozdíl zdůrazněn jako rozhodující ukazatel v materiálech ČNB 2026
📐
květen–říjen 2025 (postup)
Revize prognóz institucí (ČNB, MF, OECD, ČBA) směrem k vyšší inflaci a nižšímu růstu pro 2026
CURRENT: vícenásobné zmínky o dolních revizích růstu a vyšších odhadech inflace v prognózách během roku 2025
Zvýšená opatrnost měnových a fiskálních autorit; ČNB prodloužila udržení sazeb na restriktivních úrovních
Revize oproti dřívějším (optimističtějším) prognózám v průběhu 2025
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.
Proč je to důležité
Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.
Co to je
Deflace znamená, že celková cenová hladina v ekonomice klesá — lidé za stejné zboží a služby platí méně. Měří se obvykle pomocí indexu spotřebitelských cen; opakem je inflace.
Jak to funguje
Když ceny klesají, firmy vydělávají méně a musí šetřit, což vede k propouštění nebo snižování mezd. Kvůli tomu lidé méně utrácejí, což dál snižuje poptávku a ceny a může se rozvinout do „deflační spirály“. Důsledkem je vyšší reálné zatížení dluhů — dluhy zůstávají stejné v korunách, ale jejich hodnota roste vzhledem k nižším cenám.
Proč je to důležité
Dlouhodobá deflace zhoršuje ekonomiku: klesá export, roste nezaměstnanost a klesá investiční aktivita, což může vést k finanční nestabilitě. Centrální banky a vlády proto zasahují úrokovými sazbami nebo stimuly, aby deflaci předešly nebo jí čelily.
Otestujte se
Kvíz: Vývoj inflace a měnová politika v Česku (2025–2027)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česká národní banka
centrální banka České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 1. 8. 2026 12:57:00