Státní dluh je souhrn všech půjček, které má vláda a další veřejné instituce vůči věřitelům. Zahrnuje dluhy centrální vlády, krajů, obcí, fondů a sociálních pojišťoven; často se porovnává jako procento HDP.
Státní dluh a ekonomické výzvy v ČR a zemích G7
Siemens a Microsoft s dluhopisy levnějšími než státní dluhopisy vyspělých zemí
Mizící téma o
společenských pravidlech a ekonomice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji: Výnosy některých firemních dluhopisů (např. Siemens, Microsoft) se vyrovnaly nebo jsou nižší než výnosy státních dluhopisů vyspělých zemí, což naznačuje částečný přesun důvěry investorů od některých států k velkým korporacím a tlaky na cenu dluhového financování států[20]. [20]
Fiskální pozice ČR: Za první čtyři měsíce roku byl vykázán schodek 126 mld. Kč a na konci července kumulovaný schodek dosáhl 168,2 mld. Kč; meziroční zlepšení bylo částečně způsobeno vyššími daňovými příjmy a konsolidačními opatřeními[1][5]. [1][5]
Zadlužení a rizika: Státní dluh ČR překročil v první polovině roku 3,5 bil. Kč; rychlý nárůst zadlužení je spojen se zbrojením, demografickými tlaky a možnými scénáři výrazného navýšení deficitu (až 400–500 mld. Kč), které by mohly ohrozit rating[3][12][13]. Současný posun důvěry některých investorů směrem k firemním dluhopisům může prohloubit tlak na náklady financování státu, pokud poptávka po státních emisích oslabí[20]. [3][12][13][20]
Politické dopady a rozpočet 2026: Návrh rozpočtu na rok 2026 je považován za těsně na hraně zákonných limitů; resortní požadavky a politické spory zvyšují riziko rozpočtového provizoria. V evropském kontextu plánují země eurozóny rekordní půjčky 1,48 bil. eur pro rok 2026, což zvyšuje konkurenční tlaky na mezinárodní trhy dluhopisů a fiskální udržitelnost[11][9][16]. [11][9][16]
Zdroje:
Schodek rozpočtu klesl o pětinu, lepšímu vývoji letos pomáhá hlavně růst HDP
Rozpočtový deficit byl v červenci nejnižší od pandemie, stát hospodařil se schodkem 168,2 miliardy
Schodek rozpočtu klesl o pětinu, lepšímu vývoji letos pomáhá hlavně růst HDP
Rozpočtový deficit byl v červenci nejnižší od pandemie, stát hospodařil se schodkem 168,2 miliardy
Vyrovnané veřejné rozpočty jsou toxické. Čím víc výdělečných investic, tím můžou být schodky vyšší
Vyrovnané veřejné rozpočty jsou toxické. Čím víc výdělečných investic, tím můžou být schodky vyšší
Bez navýšení schodku může nová vláda rozpočet předělat jen stěží, říká analytik
Škrty nejsou reálné. Má ve sporu o rozpočet pravdu Babiš, nebo Fiala?
Bez navýšení schodku může nová vláda rozpočet předělat jen stěží, říká analytik
Škrty nejsou reálné. Má ve sporu o rozpočet pravdu Babiš, nebo Fiala?
Nejnovější
Siemens a Microsoft s dluhopisy levnějšími než státní dluhopisy vyspělých zemí
02. 12. 2025: Výnosy firemních dluhopisů jako Siemens a Microsoft se vyrovnaly nebo jsou nižší než státní dluhopisy, což ukazuje na posun důvěry investorů od států k firmám.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí ČR
Přímě ovlivněno vysokým deficitem a růstem státního dluhu; nese politický a operativní tlak na konsolidaci rozpočtu a komunikaci opatření.
Vláda ČR (současná a příští)
Rozhodnutí o výdajích a daňových změnách mají zásadní dopad na udržitelnost veřejných financí a riziko dalšího růstu dluhu.
Český státní rozpočet / daňoví poplatníci
Vyšší deficity a rostoucí náklady na obsluhu dluhu budou snižovat prostředky dostupné pro veřejné služby a zvyšovat budoucí daňové zatížení občanů.
Státní dluhopisy a věřitelé / trhy
Růst zadlužení a očekávání vyšších deficitů zvyšují rizikové prémie a mohou zdražit financování státu.
Důchodový účet / důchodci
Výhledy na přebytky 2026 snižují krátkodobé riziko, avšak dlouhodobé tlakynástup důchodců a strukturálního salda ohrožují udržitelnost důchodů.
Obrana / Ministerstvo obrany a armáda
Zvýšené výdaje na obranu posilují bezpečnost, zároveň zvyšují tlak na rozpočet a podíl dluhu; vyvolávají potřebu trvalého financování.
Národní rozpočtová rada (NRR)
Významný analytický hlas upozorňující na rizika a doporučující konsolidaci; ovlivňuje veřejnou debatu a legislativní návrhy.
Národní kontrolní úřad (NKÚ)
Poukazuje na nesystémová opatření a neúčelné použití mimořádných příjmů, což oslabuje fiskální důvěryhodnost.
Kontext
Dříve jsme psali...
V pondělí 24. listopadu došly státnímu rozpočtu ČR peníze, aniž by si to někdo všiml
Český státní rozpočet od 24. listopadu žije na dluh a financuje výdaje penězi, které dosud nevydělal. Odhalte pravdu o rozpočtu
Česká cesta konsolidace vs. polský dluhový růst do roku 2028
Česká ekonomika roste zdravě kolem potenciálu, snižuje strukturální deficit a prioritně konsoliduje veřejné finance oproti rychlému zadlužování Polska. odhalit dluhová rizika
Země eurozóny chystají historický rekord v zadlužení pro rok 2026
Příští rok si evropské země eurozóny půjčí rekordních 1,48 bilionu eur, čímž zvýší svůj státní dluh, zejména Francie a Německo. Zjistit rizika dluhu
Ekonomický komentátor HN popisuje, proč bude pro vládu těžké udržet deficit a plnit sliby
Vláda bude mít obtíže s udržením státního deficitu a zároveň plněním svých slibů kvůli pochybnostem o nových příjmech. rozluštit vládní tajemství
Babiš a Fiala ve sporu o pravdivost plánovaných rozpočtových škrtů v Česku
Státní dluh překročil 3,5 bilionu korun a vláda slibující konsolidaci rozpočtu se dostává do rozporu ohledně pravdivosti plánovaných škrtů. Odhalit pravdu o rozpočtu
Fakta
💰
126 mld. Kč
Schodek za 1. třetinu roku
(12. 5. 2025)
💰
3,5 bil. Kč
Státní dluh v 1. pololetí
(21. 7. 2025)
📊
42,5%
Dluh vůči HDP (1. pololetí)
(21. 7. 2025)
💰
168,2 mld. Kč
Schodek ke konci července
(1. 8. 2025)
💰
286 mld. Kč
Návrh schodku 2026
(5. 9. 2025)
📊
44%
Veřejný dluh vůči HDP (druhá pol. 20. let)
(29. 8. 2025)
Události
Co a kdy?
12. května 2025
Ministerstvo financí oznámilo, že deficit státního rozpočtu za první třetinu roku dosáhl 126 miliard Kč (meziroční zlepšení o 27 miliard).
18. června 2025
Ministr Marian Jurečka oznámil očekávaný přebytek důchodového účtu v roce 2026 kolem 8–10 miliard Kč; pro letošní rok očekává ministerstvo deficit kolem 10–12 miliard a analytici očekávají v roce 2026 přebytek až 14 miliard.
21. července 2025
Ministerstvo financí uvedlo, že státní dluh v prvním pololetí 2025 překročil 3,5 bilionu Kč a za druhé čtvrtletí vzrostl o 94 miliard Kč; ministr Stanjura připustil, že rozpočet na příští rok nepočítá se snižováním deficitu a schodek může dosáhnout až 280 miliard Kč.
1. srpna 2025
Ministerstvo financí oznámilo, že schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku 2025 činil 168,2 miliardy Kč (meziroční zlepšení přibližně 24 miliard).
26. srpna 2025
Ministerstvo financí připomnělo, že státní rozpočet na rok 2026 bude řešit nová vláda po říjnových volbách; ke konci července byl schodek vykázán 166 miliard Kč (bez EU projektů).
4. září 2025
NKÚ vydal stanovisko k státnímu závěrečnému účtu za rok 2024: rozpočet skončil schodkem 271,4 miliardy Kč, NKÚ kritizoval využití prostředků navýšených kvůli zářijovým povodním a použití výnosů z windfall tax (36,7 mld. získáno, 12,3 mld. použito na řešení vysokých cen energií).
5. září 2025
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard Kč; po zveřejnění návrhu resorty začaly žádat navýšení rozpočtů.
15. října 2025
Andrej Babiš vyjádřil znepokojení nad stavem předávání rozpočtu a navrhl, aby vznikající kabinet řešil rozpočet ve spolupráci s Karlem Tyllem z ministerstva financí, aby byla zajištěna kontinuita a zákonnost (reakce na situaci po volbách a návrh rozpočtu se schodkem 286 mld.).
20. října 2025
Ministerstvo financí oznámilo, že státní dluh ke konci září přesáhl 3,5 bilionu Kč (nárůst o bilion Kč od prosince 2021) a potvrdilo plánovaný deficit na rok 2025 ve výši 241 miliard Kč; vznikl spor kolem návrhu rozpočtu 286 miliard Kč.
26. listopadu 2025
Analýza uvedla, že podle schválených příjmů a výdajů pro rok 2025 došly prostředky rozpočtu 24. listopadu 2025 a od té doby stát financuje platby půjčkami (označeno jako okamžik, kdy „peníze došly").
2. prosince 2025
Trhy s dluhopisy vykazují změnu vnímání rizika: firemní dluhopisy mají někde nižší výnos než státní; analýza zmiňuje vysoké deficity vyspělých zemí a rostoucí emise dluhopisů v EU pro rok 2026.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádná jediné změna zákona; vývoj veřejných financí a vyšší výdaje
Srovnání před a po
💰
Schodek státního rozpočtu
PŘED
Plánovaný schodek 241–286 mld. Kč (různé návrhy vlády Fialy/2025)
PO
Skutečný schodek v roce 2025 ~241–360 mld.; po pololetí 168–168,2 mld.; riziko vyšších schodků u nové vlády (až 400–500 mld.)
💰
Veřejný dluh (podíl k HDP)
PŘED
~42–44 % HDP (průběžný nárůst od 2021)
PO
Postupný růst nad 44–46 % HDP; riziko dalšího růstu k 55 % (dluhová brzda) při pokračování vysokých deficitů
📋
Výdaje na obranu a investice
PŘED
Obrana rostla na ~2 % HDP, investice kolísaly
PO
Rostoucí tlak na zvýšení na 2–3 %+ HDP; potřeba dohánět „vnitřní dluh“ v obranné infrastruktuře, vyšší kapitálové výdaje | ceny a čekací lhůty rostou
📅
Důchodový systém
PŘED
Růst schodku důchodového účtu, valorizační pravidlo zvyšovalo tlak
PO
Očekávané dočasné přebytky v některých letech (2026) díky valorizačnímu vzorci a ekonomickému vývoji, ale dlouhodobě tlak na revizi parametrů (věk, valorizační pravidla)
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí (Zbyněk Stanjura)
Sestavuje návrhy rozpočtu, komunikuje deficity a scénáře
👤
Ministr Marian Jurečka
Oznámil výhledy důchodového účtu a plán využití přebytků
⚖️
Národní rozpočtová rada / NKÚ
Analytické a kontrolní instituce – upozorňují na rizika, nesystémové kroky a doporučení
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🔍
rok 2025
Identifikace procesu: fiskální konsolidace a zadluženost státního rozpočtu ČR
CURRENT články ukazují, že se v ČR kumuluje schodek rozpočtu (2025: vykázané pololetní/dubnové/červencové údaje; návrh rozpočtu 2026 s velkým schodkem) a zároveň tlak na zvýšení výdajů (obrana, investice, sociální programy) a změny daňové politiky.
Proces: snaha (či potřeba) vrátit veřejné finance na udržitelnou trajektorii — tj. snížit strukturální schodek a omezit růst státního dluhu; zahrnuje konsolidační opatření, možné zvýšení příjmů, či přesuny výdajů.
Schodek 2024–2025 meziroční zhoršení, státní dluh přes 3,5 bil. Kč v polovině 2025 (srovnání s roky 2019–2021)
💰
květen 2025
Ministerstvo financí: státní dluh překročil 3,5 bil. Kč (první pololetí 2025)
CURRENT (21.7.2025) článek uvádí: „Ministerstvo financí zveřejnilo, že státní dluh v prvním pololetí 2025 přesáhl 3,5 bil. Kč“.
Vyšší absolutní zadlužení zvyšuje náklady na obsluhu dluhu, zhoršuje fiskální prostor a zvyšuje riziko tlaku na rating a úrokové sazby.
Státní dluh vzrostl rychle od 2021 (zvýšení o bilion korun od prosince 2021 podle CURRENT)
📉
12. května 2025
Schodek státního rozpočtu za první třetinu roku: 126 mld. Kč
CURRENT (12.5.2025) článek: „Deficit státního rozpočtu dosáhl za první třetinu roku 126 miliard korun… ministerstvo financí připisuje lepší vývoj konsolidačnímu balíčku a růstu ekonomiky.“
Ukázka vysokého průběžného schodku v roce; signál potřeby další konsolidace i riziko, že dočasná opatření maskují strukturální problém.
Pátý rok v řadě, kdy schodek přesáhl 100 mld. už v dubnu (tendence předchozích let)
🔄
18. června 2025
Minister Jurečka: důchodový účet má být v přebytku 2026
CURRENT (18.6.2025) shrnutí: ministr Jurečka oznámil očekávaný přebytek důchodového účtu v roce 2026 (8–14 mld. Kč), který je částečně efektem ekonomických faktorů a parametrických úprav.
Krátkodobé zlepšení fiskálního salda na straně důchodového účtu; upozornění, že reformní efekty se projeví se zpožděním a že dílčí úspory neřeší strukturální deficit.
Očekávaný přebytek 2026 vs. schodky předchozích let (2024 schodek 271,4 mld.)
⚠️
21. července 2025
MF: státní dluh ke konci září > 3,5 bil. Kč, Q2 nárůst o 94 mld. Kč
CURRENT (21.7.2025) článek: „Ministerstvo financí: státní dluh v prvním pololetí 2025 přesáhl 3,5 bil. Kč, jen za druhé čtvrtletí vzrostl o 94 miliard. Ministr Stanjura: rozpočet na příští rok nepočítá se snižováním deficitu; schodek může dosáhnout až 280 mld.“
Potvrzení rychlého zadlužování; varování před dalším růstem nákladů na obsluhu dluhu; implikace pro potřebu konsolidace a vliv na rozpočtové plánování 2026–2027.
Rychlý nárůst dluhu od 2021 (bilionový nárůst od prosince 2021 podle CURRENT)
📅
1. srpna 2025
Schodek k 31.7.2025: 168,2 mld. Kč
CURRENT (1.8.2025) článek: „Ministerstvo financí oznámilo, že schodek za prvních sedm měsíců roku 2025 činil 168,2 miliardy korun… plánovaný schodek 2025 je 241 mld.“
Meziměsíční nárůst průběžného schodku a potvrzení, že rok 2025 bude opět vysokoschodkový; tlak na spotřebu vs. potřebu konsolidace.
Meziroční zlepšení vs. loňským červencem (192,3 mld.), ale stále značný deficit
📑
5. září 2025
MF předkládá návrh rozpočtu 2026: deficit 286 mld. Kč
CURRENT (5.9.2025) článek: „Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítající se schodkem 286 miliard korun. Resorty žádají navýšení, analytici varují před udržitelností.“
Návrh 2026 ukazuje pokračující politický a fiskální tlak na vyšší výdaje; zvyšuje riziko rozpočtového provizoria, tlaky na rating a budoucí nutnost konsolidace.
Návrh 286 mld. vs. plán 241 mld. pro 2025 — růst plánovaného deficitu
🌍
říjen 2025
Plánované emise eurozóny 2026: rekord 1,48 bil. EUR (dopad na konkurenci o zdroje)
CURRENT (11.11.2025) článek: „Země eurozóny plánují rekordní půjčky 1,48 bil. eur pro rok 2026; to zvyšuje konkurenční tlaky na mezinárodní trhy dluhopisů a fiskální udržitelnost států včetně ČR.“
Zvýšená konkurence na mezinárodních dluhopisových trzích může zdražit financování pro ČR a ztížit absorpci státních emisí; zvyšuje potřebu udržet důvěru investorů.
Historický rekord emisí eurozóny zvyšuje tlak oproti minulým letem
⏳
listopad 2025
"Sekerday" — stát vyčerpal vlastní příjmy na rok 2025 (24. listopad 2025)
CURRENT (26.11.2025) článek: „Podle analýzy: schválené státní příjmy pokryjí výdaje jen do 24. listopadu 2025 — od té doby stát „žije na dluh" ("sekerday").“
Symbolický milník ukazující rozsah ročního rozpočtového deficitu a dlouhodobé závislosti státu na dluhovém financování; varování pro veřejné i politické debatě o udržitelnosti fiskální politiky.
Ilustruje, jak dříve nebo později roční deficit vede k financování dluhu během roku místo ročního vyrovnání
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Dluh vzniká, když vláda utratí víc než vybere (schodek) a kryje rozdíl emisí dluhopisů nebo půjčkami. Věřiteli mohou být domácí investoři nebo zahraniční subjekty — dluh v cizí měně nese větší kurzové riziko. Stát většinou „roluje“ dluh: na splatné dluhopisy vydá nové; poplatky za dluh jsou úroky, které musí rozpočet platit.
Proč je to důležité
Výše a složení dluhu ovlivňuje, kolik vláda může investovat nebo podporovat lidi v krizi a jaké budou daně či úroky. Příliš vysoký dluh může zvýšit úroky, vytlačit soukromé investice a ohrozit sociální výdaje; mírné a účelné zadlužení zase pomáhá překonat recesi nebo financovat užitečnou infrastrukturu.
Co to je
G7 je skupina sedmi nejvyspělejších ekonomik světa - Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa, Velké Británie a USA. Evropskou unii reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Skupina vznikla v 70. letech, aby si tyto země pravidelně vyměňovaly názory a rozhodovaly o důležitých světových tématech.
Jak to funguje
Členské země se k 1. lednu pravidelně střídají v předsednictví G7. Každý rok se pořádají ministerská setkání a summit, kde se řeší témata jako zdraví, ekonomika, energetika, životní prostředí, terorismus nebo obchod. G7 nemá stálou kancelář nebo pevná pravidla, jde o neformální sdružení, kde pořádající země plánuje průběh všech setkání.
Proč je to důležité
Rozhodnutí G7 ovlivňují světovou ekonomiku a politiku, což se často promítá do cen zboží i životní úrovně lidí. Členské státy G7 patří mezi nejvýznamnější ekonomiky světa s velkým podílem na globálním HDP. G7 tak pomáhá řešit globální problémy jako jsou krize, obchodní spory nebo změna klimatu.
Otestujte se
Kvíz: Fiskální situace ČR a dluhové trhy (2025–2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
G7
sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 1. 2026 22:23:16