Státní dluh je souhrn všech půjček, které má vláda a další veřejné instituce vůči věřitelům. Zahrnuje dluhy centrální vlády, krajů, obcí, fondů a sociálních pojišťoven; často se porovnává jako procento HDP.
Státní dluh a ekonomické výzvy v ČR a zemích G7
Konec měnové nezávislosti? Fiskální dominance formuje americkou hospodářskou politiku od roku 2022
Mizící téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji: Rostoucí veřejné dluhy omezují prostor měnové politiky — analýza ukazuje, že americká centrální banka (Fed) od roku 2022 čelí tlaku vysokého veřejného dluhu, který omezuje její schopnost nezávisle kontrolovat inflaci a nutí ji zohledňovat udržitelnost vládního dluhu [25].
Česká republika: Výdaje ČR na úroky z vládního dluhu míří k rekordním zhruba 180 miliardám korun na konci volebního období, což představuje přibližně čtyřnásobný nárůst za posledních deset let; zároveň státní dluh překročil v první polovině roku 3,5 bil. Kč a kumulované schodky dosáhly 126 mld. Kč (po čtyřech měsících) a 168,2 mld. Kč (k červenci), což spolu se zvýšenými schodky, zbrojením a demografickými tlaky zvyšuje tlak na veřejné finance [25][3][6].[25][3][6]
Dopady a politické důsledky: Růst úrokových nákladů a plánovaný rozpočet s rekordním schodkem zmenšují prostor pro veřejné investice; ministerstvo financí připravuje návrh, který podle odborníků výrazně překročí zákonem stanovené limity a může být vnímán jako porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti, což by dále zvýšilo riziko vyšších úroků a zhoršení investičního klimatu [24].[24]
Mezinárodní souvislosti: Zadlužení zemí G7 přesahuje roční HDP a mění chování investorů — některé firemní dluhopisy (např. Siemens, Microsoft) nabízejí výnosy vyrovnané nebo nižší než státní dluhopisy vyspělých zemí; to spolu s fiskální dominancí (tlakem fiskální politiky na centrální banky) zvyšuje tlak na centrální banky a ovlivňuje globální alokaci kapitálu [4][19][25].[4][19][25]
Zdroje:
Pokud by měl deficit klesat, musí nejpozději na rok 2027 připravit vláda další reformy
Pokud by měl deficit klesat, musí nejpozději na rok 2027 připravit vláda další reformy
Centrální banky jako kasičky vlád? Hrozba fiskální dominance je stále akutnější
Může stát dlouhodobě prosperovat na dluh? Česko roste pomaleji než Polsko, ale zdravěji
Centrální banky jako kasičky vlád? Hrozba fiskální dominance je stále akutnější
Může stát dlouhodobě prosperovat na dluh? Česko roste pomaleji než Polsko, ale zdravěji
Nejnovější
Konec měnové nezávislosti? Fiskální dominance formuje americkou hospodářskou politiku od roku 2022
23. 2. 2026: Americká centrální banka Fed je pod tlakem vysokého veřejného dluhu, což omezuje její možnost kontrolovat inflaci nezávisle a nutí ji zohledňovat udržitelnost vládního dluhu.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
2. května 2024
Finančně náročnější obsluha dluhu omezuje možnost financovat projekty, které mají investiční potenciál, a také omezuje prostor pro zvládání krizových situací
2
Vysoký dopad
2. května 2024
Vidíme totiž, že řada ekonomik neplnila kritéria stability veřejných financí již před tím, a navíc dlouhodobě
3
Střední dopad
2. května 2024
Velká část států se pustila do omezování nepříznivých dopadů na ekonomiku prostřednictvím státních výdajů
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí ČR
Zodpovídá za přípravu a plnění rozpočtu; čelí vyššímu dluhu a kritice za nárůst schodků a způsob rozdělení mimořádných příjmů.
Stát / státní rozpočet ČR
Rostoucí deficit a dluh zhoršují udržitelnost veřejných financí, zvyšují náklady na obsluhu dluhu a omezují prostor pro investice a sociální výdaje.
Nová vláda ANO (vedená Andrejem Babišem)
Plánované rozsáhlé navyšování výdajů a změny pravidel by mohly zvýšit deficit na 400–500 mld. a zhoršit rating, zvyšující náklady na obsluhu dluhu.
Česká národní banka (ČNB)
ČNB čelí tlaku kvůli fiskální dominanci a nutnosti volit mezi bojem s inflací a podporou státního financování; politické tlaky mohou omezit její nezávislost.
Investoři / držitelé českých státních dluhopisů
Rostoucí dluh a možné rozvolnění pravidel zvyšují rizikové prémie; trh už požaduje vyšší výnosy, čímž se prodražuje obsluha dluhu.
Sociální sektor (zdravotnictví, péče o seniory, školství)
Zvýšené mandatorní výdaje a náklady na obsluhu dluhu omezují prostor pro investice do sociální infrastruktury; zároveň plánované přebytky mají být částečně použity na péči o seniory.
Důchodci / důchodový účet
Důchodový účet se podle prohlášení ministra Jurečky vrací do přebytku v roce 2026 díky kombinaci ekonomických faktorů a úsporných opatření; to krátkodobě zlepšuje finanční situaci systému.
Národní rozpočtová rada
Varuje před riziky rozpočtů, doporučuje konzervativnější odhady a omezení změn pravidel; zvyšuje transparentnost a tlak na konsolidaci.
Kontext
Dříve jsme psali...
Výdaje na úroky z vládního dluhu v Česku míří k rekordním 180 miliardám
Česká republika bude muset na konci volebního období zaplatit za úroky z vládního dluhu zhruba 180 miliard korun, což představuje čtyřnásobný nárůst za deset let. Odhalte dluhové bombě
Porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti Andreje Babiše ohrožuje investice v Česku
Porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti vede k vyšším deficitům, vyšším úrokům a omezení investiční aktivity. Proč rozpočty rozhodují?
Ministerstvo financí připravuje rozpočet s rekordním deficitem, vláda se chystá porušit zákon
Vláda plánuje předložit státní rozpočet na letošní rok s deficitem, který výrazně překročí zákonem stanovený limit, čímž by vědomě porušila zákon. Jak vláda poruší zákon?
Siemens a Microsoft s dluhopisy levnějšími než státní dluhopisy vyspělých zemí
Výnosy firemních dluhopisů jako Siemens a Microsoft se vyrovnaly nebo jsou nižší než státní dluhopisy, což ukazuje na posun důvěry investorů od států k firmám. Proč firmy překonávají státy?
V pondělí 24. listopadu došly státnímu rozpočtu ČR peníze, aniž by si to někdo všiml
Český státní rozpočet od 24. listopadu žije na dluh a financuje výdaje penězi, které dosud nevydělal. Odhalte pravdu o rozpočtu
Fakta
💰
126 mld. Kč
Schodek za 1/3 roku
(12. 5. 2025)
💰
3,5 bil. Kč
Státní dluh v 1. pol. 2025
(21. 7. 2025)
📊
42.5%
Poměr dluhu k HDP
(21. 7. 2025)
💰
168,2 mld. Kč
Schodek k 31.7.2025
(1. 8. 2025)
💰
286 mld. Kč
Návrh rozpočtu 2026 (schodek)
(5. 9. 2025)
💰
36,7 mld. Kč
Výnos z windfall tax
(4. 9. 2025)
Události
Co a kdy?
12. května 2025
Ministerstvo financí oznámilo, že deficit státního rozpočtu za první třetinu roku dosáhl 126 miliard korun a že jde o pátý rok v řadě, kdy se schodek překročil 100 miliard již v dubnu.
18. června 2025
Ministr Marian Jurečka oznámil očekávaný přebytek důchodového účtu v roce 2026 kolem 8–10 miliard korun a představil faktory ovlivňující výhled (nízká inflace, růst příjmů z pojistného, zpřísnění předčasných důchodů).
21. července 2025
Ministerstvo financí zveřejnilo, že státní dluh v prvním pololetí 2025 přesáhl 3,5 bilionu korun a že ve druhém čtvrtletí dluh mezičtvrtletně vzrostl o 94 miliard korun.
1. srpna 2025
Ministerstvo financí oznámilo, že schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku 2025 činil 168,2 miliardy korun a že inkaso daní bylo meziročně vyšší.
4. srpna 2025
V rozhovoru (Ranní brífink) ekonom Jan Pavel uvedl, že vláda bude muset nejpozději do roku 2027 připravit další reformy, pokud má deficit klesat.
26. srpna 2025
Ministerstvo financí informovalo, že státní rozpočet na rok 2026 bude řešit až nová vláda po říjnových volbách; upozorněno na riziko rozpočtového provizoria v případě, že nová vláda nepřevezme návrh.
29. srpna 2025
Analýza uváděná, že veřejný dluh ČR dosáhl 44 % HDP a že vláda stabilizovala deficit na přibližně 2 % HDP s výhledem na rok 2026.
4. září 2025
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024: upozornil, že zlepšení bylo dosaženo i díky nesystémovým krokům vlády a že část prostředků na povodně nebyla čerpána dle plánů.
5. září 2025
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun; několik dní po zveřejnění začaly resorty požadovat navýšení rozpočtů.
20. října 2025
Ministerstvo financí uvedlo, že státní dluh ke konci září překročil 3,5 bilionu korun a že od prosince 2021 vzrostl o bilion korun; pokračují spory kolem návrhu rozpočtu 2026 se schodkem 286 miliard.
1. listopadu 2025
(implicitní) Ranní brífink a komentáře pokračují v debatě o udržitelnosti veřejných financí a o programu nastupující vlády; (konkrétní datum v článku: 4. listopadu 2025)
11. listopadu 2025
Analýza Natixis a další zdroje oznámily, že země eurozóny plánují rekordní emise dluhopisů ve výši 1,48 bilionu eur v příštím roce (článek datován 11. listopadu 2025).
18. listopadu 2025
Studie uvádějí plán snižování strukturálního deficitu ČR na 1,75 % HDP v roce 2026 a cílem dostat jej pod 1 % do roku 2028 (článek datován 18. listopadu 2025).
26. listopadu 2025
Analytický článek konstatuje, že schválené příjmy a výdaje pro rok 2025 vedou k závěru, že peníze státního rozpočtu došly 24. listopadu 2025 (tzv. 'sekerday').
2. prosince 2025
Článek o trhu s dluhopisy uvádí změnu v preferencích investorů a že firemní dluhopisy někdy nabízely výnosy konkurující státním dluhopisům (publikováno 2. prosince 2025).
12. ledna 2026
Ministerstvo financí připravuje návrh státního rozpočtu, který má být projednán na posledním lednovém pondělním zasedání; šéf Národní rozpočtové rady Hampl varoval, že vláda plánuje návrh s deficitem výrazně překračujícím zákonný mantinel (článek datován 12. ledna 2026).
13. ledna 2026
Článek (13. ledna 2026) shrnuje účinky zákona o rozpočtové odpovědnosti z roku 2017 a upozorňuje na rizika jeho případného nedodržení v souvislosti s předvolebními sliby nové koalice.
22. ledna 2026
Analýza Oxford Economics (22. ledna 2026) uvádí, že náklady na úroky rostou a že výdaje na úroky mohou do konce volebního období výrazně vzrůst; varování před riziky expanzivní fiskální politiky nové vlády.
23. února 2026
Komentář (23. února 2026) upozorňuje na fiskální dominanci v mezinárodním kontextu a zmiňuje, že měnová politika v USA i jinde může být omezena tlakem vysokých veřejných dluhů (článek datován 23. února 2026).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádné nové legislativní pravidlo, fiskální konsolidace
Srovnání před a po
💰
Schodek státního rozpočtu
PŘED
V letech 2020–2025 schodky pravidelně vysoko rostly (často nad 200 mld. Kč); plán na rok 2026: deficit ~241–286 mld. Kč podle návrhů
PO
Konsolidační balíčky a návrhy vlády/cíle směřují ke snížení strukturálního salda na ~1,75–2,1 % HDP; schodek má klesat postupně, ale zůstanou vysoké náklady na obsluhu dluhu
💰
Státní dluh a jeho obsluha
PŘED
Státní dluh rychle rostl 2021–2025 (přes 3,5 bil. Kč; 42–44 % HDP) a náklady na úroky se zvyšovaly (úroky ~68–100 mld. Kč)
PO
Po konsolidaci dluh bude dál růst nominálně, ale pomaleji; náklady na obsluhu dluhu mají v blízkých letech překročit 100 mld. Kč a stát plánuje zohlednit tento růst při sestavování rozpočtu
📋
Rozpočtová pravidla a politika
PŘED
Platí zákon o rozpočtové odpovědnosti (strukturální limit 1,75 %–1 % HDP, dluhová brzda 55 % HDP); vlády jej v praxi opakovaně napříč lety ohýbaly
PO
V diskusi je plán zachovat či upravit pravidla (EU zavádí pravidlo růstu čistých výdajů); vláda zvažuje konsolidaci bez razantních škrtů; riziko porušení pravidla a tlak na změnu zákona
💰
Důchodový účet
PŘED
Důchodový účet byl v deficitu (2024 schodek ~73 mld., 2025 oček. 10–12 mld.)
PO
Minister Jurečka hlásí, že 2026 by mohl být účet v přebytku (8–10 mld.) díky ekonomickým faktorům, zpřísnění předčasných odchodů a valorizačnímu vzorci; reformy se projeví později
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí ČR
Hlavní autor rozpočtových návrhů a konsolidačních balíčků; zveřejňuje údaje o deficitech a dluhu
👤
Zbyněk Stanjura
Ministr financí (dosavadní kabinet); komunikace o návrhu rozpočtu a nákladech na dluh
⚖️
Národní rozpočtová rada (a Mojmír Hampl)
Analytický/nezávislý kontrolní orgán, varuje před riziky, hodnotí udržitelnost a doporučuje kroky
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📈
2025
Akcelerace růstu veřejného dluhu v ČR nad 3,5 bil. Kč
Ministerstvo financí uvedlo, že státní dluh v 1. pololetí 2025 přesáhl 3,5 bil. Kč a za 2. čtvrtletí 2025 vzrostl o 94 mld. Kč.
Vyšší úrokové náklady, tlak na udržitelnost veřejných financí a zmenšení prostoru pro veřejné investice.
Průměr dluhu k HDP 42,5 % (pod průměrem EU), ale rychlé tempo nárůstu.
💸
rok 2025
Rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu směrem k ~100 mld. Kč ročně
Analýzy a údaje ministerstva/NRR ukazují, že výdaje státu na úroky rostou a do konce volebního období by mohly směřovat k ~180 mld. Kč; ministerstvo odhaduje náklady na obsluhu dluhu v následujících letech značně nahoru.
Omezí fiskální prostor, zhorší financování investic a zvýší tlak na daně či škrty.
Nárůst z ~40 mld. v roce 2019 → ~100+ mld. v roce 2026.
🔻
květen–srpen 2025
Rostoucí schodky státního rozpočtu v průběhu roku 2025
Postupné zveřejňování údajů: za první třetinu roku schodek 126 mld. (12.5.), po 4 měsících kumulované schodky a v červenci 168,2 mld.; návrh rozpočtu 2026 počítá se schodkem 286 mld.
Zvyšuje potřebu dalšího zadlužení, zhoršuje hodnocení udržitelnosti rozpočtu a zvyšuje riziko fiskální dominace.
Pátý rok po sobě schodek přes 100 mld. Kč již v dubnu.
🏦
červen–červenec 2025
Nárůst úrokových sazeb a tlak na centrální banku (fiskální dominance)
Mezinárodní analýzy a komentáře upozorňují, že vysoké veřejné dluhy v zemích G7 zvyšují tlak na centrální banky; ve vztahu k ČR se zmiňuje možný tlak na ČNB i riziko, že měnová politika bude brána v úvahu fiskálními potřebami.
Omezení autonomie měnové politiky, riziko vyšší inflace v dlouhém období a zvýšení nákladů obsluhy dluhu.
Výrazné podobnosti s tlakem na Fed od roku 2022.
📑
červenec 2025
Vládní odhad: plán rozpočtu 2026 bez snižování deficitu (možný schodek až 280–286 mld. Kč)
Ministr financí přiznal, že rozpočet na 2026 nepočítá se snižováním deficitu; předložený návrh počítá se schodkem 286 mld. Kč (zveřejněno 5.–20.9.2025; v článcích o červenci 2025 varování před nárůstem).
Vyšší zadlužení, potřeba úprav novou vládou, riziko porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Navrhovaný schodek blízko či nad zákonnými limity (1,75 % strukturálního schodku).
⚖️
leden 2026
Varování: návrh rozpočtu 2026 porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti (oznámeno 12.–13.1.2026)
Diskuse o neplnění pravidel růstu čistých výdajů / strukturálního schodku; novela zákona a evropská metodika zmíněny v kontextu rizika porušení pravidel.
Právní a reputační riziko, možnost zhoršení důvěry investorů a zvýšení rizikové prémie ve výnosech dluhopisů.
Konkurenční napětí vůči pravidlům EU i domácí legislativě.
🌍
únor 2026
Mezinárodní varování před fiskální dominancí a globalizovaným nárůstem dluhů
Analýzy (CBO, Oxford Economics, IMF a další v článcích) upozorňují, že rostoucí veřejné dluhy G7 a dalšími faktory mění chování investorů a zvyšují riziko, že měnová politika bude podřízena fiskálním potřebám.
Zvyšuje riziko dlouhodobé inflace a ztěžuje udržitelné financování dluhů; popisuje mezinárodní tlak, který dopadá i na ČR.
Použito jako širší mezinárodní kontext k českým problémům.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Dluh vzniká, když vláda utratí víc než vybere (schodek) a kryje rozdíl emisí dluhopisů nebo půjčkami. Věřiteli mohou být domácí investoři nebo zahraniční subjekty — dluh v cizí měně nese větší kurzové riziko. Stát většinou „roluje“ dluh: na splatné dluhopisy vydá nové; poplatky za dluh jsou úroky, které musí rozpočet platit.
Proč je to důležité
Výše a složení dluhu ovlivňuje, kolik vláda může investovat nebo podporovat lidi v krizi a jaké budou daně či úroky. Příliš vysoký dluh může zvýšit úroky, vytlačit soukromé investice a ohrozit sociální výdaje; mírné a účelné zadlužení zase pomáhá překonat recesi nebo financovat užitečnou infrastrukturu.
Otestujte se
Kvíz: Růst veřejného dluhu a dopady na české veřejné finance
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
G7
sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 23:13:44