Ekonomika Česka znamená souhrn všech výrob, služeb, investic a obchodů v zemi. Základ tvoří průmysl (hlavně automobilky, strojírenství a elektronika) a služby; zemědělství zaměstnává jen malý podíl lidí. Česko patří mezi vyspělé ekonomiky s vysokým HDP na obyvatele a nízkou nezaměstnaností.
Růst české ekonomiky a daňová politika
Schillerová čeká na potvrzení vyšších příjmů rozpočtu přes 20 miliard korun v lednu
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Česká ekonomika nadále vykazuje solidní růst kolem 2,5–2,8 % v roce 2025, potvrzený daty ČSÚ a odhady ministerstva financí; současně MF očekává v lednu navýšení daňových příjmů, které by mohlo rozpočet zvýšit o více než 20 miliard korun (nové odhady MF: +~14 mld. letos, celkem přes 20 mld.).
Vývoj v čase: Tempo růstu se v průběhu roku 2025 postupně zlepšovalo — po revidovaném růstu 0,8 % q/q v 1. čtvrtletí a dalším meziročním růstu přes 2,5–2,8 % ve 3. čtvrtletí byly prognózy pro rok 2025 postupně upravovány na úroveň kolem 2,4–2,8 % (ČSÚ a ministerstvo financí) [3][19].
Strukturální kontext a rizika: Přetrvávají domácí slabiny: nízké soukromé investice, stárnutí populace, zamrzlý trh práce a potřeba reforem v penzijním systému, které omezují dlouhodobý potenciál i přes krátkodobé fiskální podpory; produktivita v posledních šesti letech stagnuje, i když historicky byla silná[22].
Fiskální a politické dopady: Krátkodobé fiskální opatření (dotace energií, plánované vládní zásahy) mohou podpořit poptávku, ale zároveň zvyšují fiskální rizika; současné lepší daňové inkaso (očekávané navýšení přes ~20 mld. Kč podle MF) může krátkodobě zlepšit fiskální prostor a ovlivnit debatu o daňové reformě zaměřené na snížení zdanění práce a přerozdělení zátěže směrem k nepřímým či majetkovým daním[19][7].
Zdroje:
Ekonomiku nakopla vánoční spotřeba a obavy ze zavedení cel, teď nás čeká zpomalení
Pozitivní výhled ekonomiky s řadou podmínek aneb Čekání na investice
Dobré zprávy pro německou ekonomiku. Tamní hospodářství po dvou letech poklesu loni mírně vzrostlo
Pozitivní výhled ekonomiky s řadou podmínek aneb Čekání na investice
Schillerová čeká na potvrzení vyšších příjmů rozpočtu přes 20 miliard korun v lednu
Přehled citací
inflační epizoda
nad rámec našich současných očekávání
umělecký dojem
Kdo si polepší, kdo tratí?
Vláda České republiky
Vládní fiskální politika (včetně konsolidačního balíčku) zvyšuje rozpočtové schodky a zadlužení; nedostatečná komunikace a opožděné kroky zhoršily důvěru podnikatelů.
České firmy (průmysl a subdodavatelé)
Část firem čelí poklesu poptávky, výpadkům v dodávkách (čipy), růstu nákladů energií a mezd, což snižuje investiční aktivitu a ohrožuje konkurenceschopnost.
Automobilový průmysl
Silná závislost na vývozu do Německa a na globálních dodavatelských sítích vede k citelnému útlumu výroby a propouštění; přechod na elektromobilitu snižuje poptávku po tradičních komponentech.
Ministerstvo financí ČR
Predikční chyby a návrhy daňových opatření (včetně zrušení superhrubé mzdy) výrazně snížily příjmy rozpočtu a komplikují konsolidaci veřejných financí.
Domácnosti (spotřebitelé, nízkopříjmové skupiny)
Inflace a vyšší ceny energií škodí reálné kupní síle nízkopříjmových domácností; na druhé straně rostoucí mzdy a one-off podpory mohou krátkodobě zvyšovat spotřebu.
České vysoké školy a výzkumné instituce
Nedostatečná politika v oblasti výzkumu a vývoje, slabé zaměření volebních programů a nízké financování brání schopnosti táhnout transformaci k vyšší přidané hodnotě.
Banky a finanční instituce
Výnosy z daní a stabilita trhu ovlivňují bankovní prostředí; rostoucí sazby a dluhová služba mění poptávku po úvěrech a rizikové přirážky.
Zahraniční investoři a zahraniční majitelé firem v ČR
Odvod dividend a limity reinvestic oslabují domácí přínos zahraničních investic; daňové změny a nejistota mohou snižovat reinvestice v ČR.
Dříve jsme psali...
Předsedkyně Ruth Brandová oznámila mírný růst německé ekonomiky po dvou letech poklesu.
Andrej Babiš přebírá vládu nad zemí s našlápnutou ekonomikou a rostoucím HDP
Český statistický úřad potvrdil, že ekonomika rostla ve 3. čtvrtletí 2025 o 2,8 % a překonala očekávání
Česká ekonomika roste rychleji, ale slabé soukromé investice brzdí budoucí potenciál
ČSÚ: Produktivita práce se zdvojnásobila, ale stagnace posledních šesti let volá po reformách
2,8%
Meziroční růst Q3 2025
(2. 1. 2026)
0,8%
Kvartální růst Q3 2025
(2. 1. 2026)
+14 mld. Kč
Navýšení daňových příjmů 2026
(19. 1. 2026)
2,5%
Růst HDP v roce 2025
(1. 12. 2025)
60%
Export v automobilu/elektro/kovech
(13. 5. 2025)
375 tis.
Evidovaní nezaměstnaní (7%)
(20. 10. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Vláda navrhuje konsolidaci rozpočtu: zvýšení příjmů a snížení výdajů
Srovnání před a po
Vysoké deficity po krizových letech (okolo 250–400 mld. Kč); státní dluh rostl
Cílem snížit strukturální deficit postupným balíčkem opatření; rozpočtový schodek cíleně snižován (vládní plán)
Velký pokles příjmů po zrušení superhrubé mzdy, nízké zdanění majetku
Navrhované zvýšení příjmů: vyšší daň z příjmů právnických osob, zvýšení spotřebních daní; návraty daňových výjimek|možnost progresivnějšího zdanění
Vysoké mandatorní výdaje, slabé cílení podpoř v krizi, omezené investice do R&D a VŠ
Plán: škrty neinvestičních výdajů, prioritizace investic (doprava, obrana, inovace); důchodová a rozpočtová opatření k udržitelnosti
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Firmy vyrábějí zboží (hodně pro export do EU, hlavně do Německa) a poskytují služby; domácnosti utrácejí, firmy investují a stát daněmi a výdaji ovlivňuje poptávku. Do ekonomiky proudí zahraniční investice a značná část firem má zahraniční vlastníky, což zvyšuje produkci, ale i odliv zisku. Centrální banka dohlíží na měnu a inflaci; ceny bydlení a energií ovlivňují životní úroveň.
Proč je to důležité
Rozumět ekonomice pomáhá vysvětlit zprávy o růstu HDP, inflaci, mzdách a cenách bytů — tedy jak se lidem žije. Silný průmysl znamená více pracovních míst a exportních příjmů, ale závislost na zahraničí a rostoucí ceny energií či bydlení mohou snižovat životní úroveň. Politická rozhodnutí (daně, investice do bydlení nebo energetiky) mají přímý dopad na vaše peníze a ceny.
Co to je
Český statistický úřad (ČSÚ) je hlavní státní instituce, která shromažďuje a zveřejňuje oficiální statistiky o České republice — například o ekonomice, obyvatelstvu nebo zaměstnanosti. Úřad vznikl zákonem a funguje jako nezávislý poskytovatel dat pro vládu, samosprávy i veřejnost.
Jak to funguje
ČSÚ sbírá data z vlastních šetření (dotazníky v domácnostech, Sčítání lidu), z administrativních registrů a od ministerstev. Stanoví jednotnou metodiku, zpracuje a zveřejní výsledky v databázích, rychlých informacích a publikacích tak, aby byly srovnatelné v čase i mezi zeměmi (např. Eurostat). Data vydává podle předem známého kalendáře a zpřístupňuje je zdarma.
Proč je to důležité
Údaje ČSÚ používají vláda, firmy, novináři i občané k rozhodování — např. při plánování rozpočtu, odhadování růstu HDP nebo sledování inflace a nezaměstnanosti. Spolehlivá a včasná data zajišťují, že prognózy a analýzy v ekonomických zprávách stojí na ověřitelných číslech.
Kvíz: Stav české ekonomiky 2025–2026
Český statistický úřad
ústřední orgán státní správy České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ministerstvo financí České republiky
ministerstvo České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 9:44:54


