Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) je mezinárodní rozvojová banka založená v roce 1991 se sídlem v Londýně. Pomáhá 38 zemím (Evropa, Blízký východ, severní Afrika, Kavkaz, Střední Asie) přecházet na tržní hospodářství a posilovat demokratické instituce.
Růst české ekonomiky a daňová politika
Řešení rozpočtových problémů spojených s volbami navrhuje změnu termínů v Česku
Mizící téma o
ekonomice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Ministerstvo financí zvýšilo odhad meziročního růstu české ekonomiky pro rok 2025 na 2,4 %, přičemž jako hlavní motor uvedlo domácí spotřebu posilovanou růstem mezd.
Vývoj v čase: Počátkem roku byl růst rychlejší než se čekalo (1. čtvrtletí 2025: 0,8 % oproti původním 0,5 %) a prognózy se během roku měnily — EBRD dříve snížila výhledy, zatímco ČSÚ později vykázal meziroční růst 3. čtvrtletí 2025 o 2,7 %, což překonalo odhady analytiků[3][1][12].
Fiskální a institucionální kontext: Přetrvávají strukturální překážky (nízké investice, stárnutí populace, zamrzlý trh práce, přehřátý trh nemovitostí, neřešený penzijní systém) a ekonomové doporučují komplexní daňovou reformu (snížení zdanění nízkopříjmové práce kompenzované zvýšením daní ze spotřeby a majetku) a větší podporu výzkumu a vývoje pro udržitelný růst[5][11][2][8].
Nová informace a dopad na rozpočet: Jako další zdroj řešení fiskálních problémů spojených s volbami se objevuje návrh změny termínů voleb nebo ústavní úprava volebního období, která by zmírnila krátkodobé rozpočtové napětí po podzimních volbách; tato iniciativna může ovlivnit načasování fiskálních opatření a diskusi o daňové politice.
Zdroje:
Nejnovější
Řešení rozpočtových problémů spojených s volbami navrhuje změnu termínů v Česku
16. 11. 2025: Problém s rozpočtem po podzimních volbách vznikl v roce 2013 a lze jej vyřešit navrácením voleb před prázdniny nebo ústavní změnou volebního období.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
24. srpna 2021
současnou prognózu za podstatně realističtější oproti dubnové, která podle něj byla příliš pesimistická
2
Střední dopad
28. dubna 2003
Ve světle snížení prognóz globálního hospodářského růstu a většího pesimismu, co se týče oživení v Evropě, je logickou reakcí snížit odhady růstu malé otevřené ekonomiky, jíž Česko je
3
Vysoký dopad
28. března 2003
Trvám na tom, aby vláda o této koncepci definitivně rozhodla nejpozději v červnu letošního roku
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Vláda ČR
Koalice musí konsolidovat veřejné finance; opatření (úspory, daně, investice) ovlivní fiskální stabilitu a rozdělení nákladů mezi občany a firmy.
Domácnosti (české domácnosti)
Vysoká inflace a možné zvýšení nepřímých daní (DPH, spotřební daně) snižují reálné příjmy a kupní sílu, chudší skupiny mohou být disproporčně zasaženy.
Pracující a zaměstnanci
Navrhovaná daňová a odvodová opatření (zvýšení odvodů OSVČ, možné návraty zdanění práce) mohou zvýšit daňové zatížení práce a tlumit reálné mzdy a spotřebu.
Firmy (zpracovatelský průmysl a exportéři)
Pokles zahraniční poptávky (zejm. v Německu) a riziko cel a vyšší daňové sazby na firmy omezují investice a konkurenceschopnost; vývozní trhy jsou nejisté.
OSVČ a malé firmy
Zvýšení minimálního vyměřovacího základu a vyměřovacího základu pro pojistné zvýší jejich odvody, snižuje likviditu a ziskovost malých podniků.
Banky a energetické společnosti
Jsou zasaženy mimořádnými odvody (windfall tax); pokračování či prodloužení daně ovlivní zisky a investiční plány.
Důchodci
Valorizace důchodů zmírnila dopady inflace, avšak udržitelnost financování penzí zůstává rizikem; budoucí škrty/změny pravděpodobné.
Investoři a trhy (mezinárodní investoři)
Rozpočtová nestabilita a vyšší zadlužení mohou zvýšit rizikové prémie; dohled EU nad fiskální politikou zvyšuje regulatorní riziko.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ministerstvo financí zvyšuje odhad růstu české ekonomiky na 2,4 % v roce 2025
Ministerstvo financí očekává, že česká ekonomika letos poroste o 2,4 %, hlavním motorem růstu je spotřeba domácností posilovaná růstem mezd. Proč ekonomika poroste?
Česká ekonomika v 3. čtvrtletí podle ČSÚ vzrostla o 2,7 %
Česká ekonomika v třetím čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla o 2,7 % a překonala odhady analytiků. Proč ekonomika překvapila?
Martin Slaný varuje před nerovnováhami brzdící růst české ekonomiky
Martin Slaný upozorňuje, že zamrzlý trh práce, přehřátý trh nemovitostí a neřešený penzijní systém brání rychlému růstu české ekonomiky. Odhalte ekonomické nerovnováhy
Rakousko po letech stagnace hlásí první růst HDP, ale čelí ztrátám pracovních míst a vysoké inflaci
Rakousko sice vykazuje mírný růst HDP, ale stále čelí útlumu trhu práce a inflace výrazně překračuje průměr eurozóny. Potvrdí se oživení?
Ekonomika Česka se ve třetím čtvrtletí pravděpodobně zastavila po silném růstu
Růst české ekonomiky se ve třetím čtvrtletí 2025 pravděpodobně zastavil kvůli poklesu průmyslu a zpomalení domácí spotřeby. Co brzdí HDP?
Fakta
📊
1,6 %
EBRD odhad růstu 2025
(13. 5. 2025)
📊
2,7 %
Meziroční HDP 3. Q 2025 (předběžné)
(30. 10. 2025)
💰
43,9 %
Zadlužení 2025 (% HDP)
(6. 11. 2025)
📊
60 %
Export v klíčových sektorech
(13. 5. 2025)
📊
7,1 %
Růst mezd (MF prognóza)
(6. 11. 2025)
🔄
375 000
Evidovaní nezaměstnaní
(20. 10. 2025)
Události
Co a kdy?
2013
Od roku 2013 se v ČR v praxi projevuje problém, že volby probíhají v období sestavování státního rozpočtu, což způsobuje rozpočtové nejistoty a blokace.
2025
EBRD ve své prognóze snížila očekávaný růst české ekonomiky na 1,6 % pro letošní rok a 2,2 % pro rok příští.
2025
V loňském roce (2024) česká ekonomika vzrostla o 1,1 %, udržené faktory: spotřeba a vývoz; brzdy: pokles investic a snižování zásob.
13. května 2025
EBRD zveřejnila prognózu s nižším odhadem růstu ČR (1,6 %) — článek publikován 13.5.2025 uvádí tento odhad.
26. května 2025
Analýza uvádí, že prognózy růstu byly sníženy pod 2 % a diskutuje se o daňovém swapu (přesun z přímých na nepřímé daně) jako alternativním fiskálním opatření.
2. června 2025
Revidovaná data ukázala, že v 1. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletní růst činil 0,8 %, což znamená návrat české ekonomiky na předpandemickou úroveň 2019.
22. srpna 2025
Německý HDP ve 2. čtvrtletí 2025 klesl o 0,3 % kvůli slabému průmyslu; to má negativní dopad na ČR jakožto klíčového obchodního partnera.
29. srpna 2025
Hospodářská situace ČR: růst 2,5 % v 1. polovině 2025; pokračující pokles investic a dopady klesající konkurenceschopnosti Německa.
30. září 2025
Analýza daňové zátěže a návrh chytré daňové reformy doporučující snížení daní pro nízkopříjmové pracovníky a zvýšení zdanění spotřeby a majetku (publikováno 30.9.2025).
1. října 2025
Analýza volebních programů (publikováno 1.10.2025) ukázala obecné zanedbání výzkumu a vývoje v programech většiny stran; pouze některé strany mají konkrétnější cíle (např. ANO cíl 2,5 % HDP na výzkum).
13. října 2025
Data za červenec a srpen 2025 naznačují, že růst HDP ve 3. čtvrtletí 2025 pravděpodobně stagnuje; zpracovatelský průmysl klesl o 2,7 % v srpnu oproti dubnu.
20. října 2025
MMF a WIFO odhadují mírný pozitivní růst HDP o 0,3 % v roce 2025 pro Rakousko; článek upozorňuje na strukturální problémy a rozpočtová škrtení v Rakousku (publikováno 20.10.2025).
29. října 2025
DRFG identifikuje tři hlavní nerovnováhy brzdící růst ČR: zamrzlý trh práce, přehřátý trh nemovitostí a neřešený penzijní systém (publikováno 29.10.2025).
30. října 2025
ČSÚ: Předběžný odhad za 3. čtvrtletí 2025 — meziroční růst HDP 2,7 %, mezičtvrtletní růst 0,7 %; hlavní faktory: spotřeba domácností a tvorba hrubého kapitálu.
6. listopadu 2025
Ministerstvo financí zveřejnilo novou makroekonomickou prognózu s navýšením odhadu růstu HDP pro rok 2025 na 2,4 % (publikováno 6.11.2025).
16. listopadu 2025
Článek z 16.11.2025 znovu poukazuje na problém, že volby probíhají při sestavování rozpočtu a navrhuje přesun data voleb před prázdniny nebo ústavní změnu k odstranění rozpočtových blokací.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Konsolidace veřejných financí: návrh kombinace škrtů a zvýšení daní
Srovnání před a po
💰
Deficit veřejných financí
PŘED
Strukturální schodek cca 220 mld. Kč; schodek kolem 2–3,6 % HDP v posledních letech
PO
Vládní záměr snížit strukturální schodek o ~1 p.b.; konsolidační balíček cílený na ~70 mld. (první krok) | plánovaný deficit 2025 kolem 230–295 mld. Kč podle zdrojů
💰
Zdanění a daňová struktura
PŘED
Nižší zdanění práce po zrušení superhrubé mzdy (výpadek ~80–100 mld. Kč ročně); nízké majetkové zdanění
PO
Navrhované zvýšení daně z příjmů právnických osob 19→21 %; úvahy o vyšší DPH/spotřebních daních, majetkových daních a obnovení progresivity u fyzických osob; zavedení nových nebo prodloužení existujících jednorázových daní (windfall)
📋
Výdaje státu
PŘED
Vysoké mandatorní výdaje, velké programy na pomoc v krizích (energetika, covid) zvýšily výdaje
PO
Plánované škrty v neinvestičních dotacích, omezení vybraných programů, pomalé úspory ve státní správě; zvýšené výdaje na obranu/investice zůstávají prioritou
💰
Daňové zatížení OSVČ a dohody
PŘED
Nižší odvody OSVČ (minimální vyměřovací základ 25 % prům. mzdy); dohody částečně osvobozené
PO
Zvyšování minimálního vyměřovacího základu OSVČ (30→35→40 % do 2026); přísnější pravidla u dohod a rozšíření účasti na pojištění
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí (ministr Zbyněk Stanjura)
Připravuje konsolidační balíček, makroprognózy a návrhy daňových úprav
👤
Národní ekonomická rada vlády (NERV) a ekonomové
Poradní role; doporučují kombinaci zvýšení daní a výdajových úspor; navrhují cílené změny
🏛️
Evropská komise / EU instituce
Tlaky na návrat k rozpočtové disciplíně a úprava fiskálních pravidel v EU
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
EBRD poskytuje půjčky a investuje do projektů spolu se soukromými investory; zhruba 70 % peněz jde do soukromého sektoru a 30 % do veřejných projektů. Podporuje privatizaci, restrukturalizaci podniků a zlepšení komunálních služeb. Rozhodují o tom Rada guvernérů a Rada ředitelů; akcionáři jsou státy a instituce (např. USA, země EU).
Proč je to důležité
EBRD ovlivňuje ekonomický vývoj v zemích, kam investuje, jelikož její projekty přímo podporují růst, zaměstnanost a zlepšení veřejných služeb. Jako významný mezinárodní investor také dává signál dalším soukromým investorům a zvyšuje důvěryhodnost projektů v daném regionu.
Co to je
Český statistický úřad (ČSÚ) je hlavní státní instituce, která shromažďuje a zveřejňuje oficiální statistiky o České republice — například o ekonomice, obyvatelstvu nebo zaměstnanosti. Úřad vznikl zákonem a funguje jako nezávislý poskytovatel dat pro vládu, samosprávy i veřejnost.
Jak to funguje
ČSÚ sbírá data z vlastních šetření (dotazníky v domácnostech, Sčítání lidu), z administrativních registrů a od ministerstev. Stanoví jednotnou metodiku, zpracuje a zveřejní výsledky v databázích, rychlých informacích a publikacích tak, aby byly srovnatelné v čase i mezi zeměmi (např. Eurostat). Data vydává podle předem známého kalendáře a zpřístupňuje je zdarma.
Proč je to důležité
Údaje ČSÚ používají vláda, firmy, novináři i občané k rozhodování — např. při plánování rozpočtu, odhadování růstu HDP nebo sledování inflace a nezaměstnanosti. Spolehlivá a včasná data zajišťují, že prognózy a analýzy v ekonomických zprávách stojí na ověřitelných číslech.
Otestujte se
Kvíz: Ekonomické vyhlídky ČR 2025 a fiskální výzvy
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:08:32