Růst české ekonomiky a daňová politika

Andrej Babiš přebírá vládu nad zemí s našlápnutou ekonomikou a rostoucím HDP

Mizící téma o ekonomice a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnější stav: Česká ekonomika pokračuje v nadprůměrném růstu; ČSÚ potvrdil růst HDP ve 3. čtvrtletí 2025 o 2,8 % meziročně a 0,8 % q/q, a novější zprávy uvádějí, že HDP vykazoval růst i v několika odvětvích, což podle některých komentářů dává vládě prostor po nástupu k řízení hospodářské politiky[21].

Vývoj v čase: Tempo růstu se v průběhu roku 2025 postupně zlepšovalo — 1. čtvrtletí revidováno na +0,8 % q/q, průběžné odhady pro rok 2025 se pohybovaly kolem 2,4–2,5 % s revidovaným třetím čtvrtletím z 2,7 % na 2,8 % podle ČSÚ; některé instituce (např. EBRD) během roku snižovaly výhledy kvůli rizikům z Německa, ale celkový konsenzus se posunul směrem k mírně rychlejšímu růstu[3][19].

Strukturální kontext a rizika: Přetrvávají strukturální slabiny — nízké soukromé investice, stárnutí populace, zamrzlý trh práce a nevyřešený penzijní systém — které omezují dlouhodobý potenciál; ČSÚ a další analýzy ukazují, že produktivita sice historicky rostla díky zahraničním investorům, v posledních šesti letech však stagnuje, což spolu s nejistotou v regulaci a vysokými cenami energií může brzdit udržitelný růst.

Fiskální a politické dopady: Vládní programy a krátkodobá opatření (např. zlevnění energií financované dočasně dluhem) mohou krátkodobě podpořit poptávku, ale zvyšují fiskální rizika a odkládají širší daňovou reformu; odborníci nadále doporučují komplexní daňovou reformu (snížení zdanění práce a kompenzací přes spotřebu/majetek) pro posílení růstu a stabilizaci veřejných financí v střednědobém horizontu[19][7][11].

Zdroje:

  1. Ano, už je líp. Bude i dál?

  2. Ekonomiku nakopla vánoční spotřeba a obavy ze zavedení cel, teď nás čeká zpomalení

  3. Pozitivní výhled ekonomiky s řadou podmínek aneb Čekání na investice

  4. Pozitivní výhled ekonomiky s řadou podmínek aneb Čekání na investice

  5. Chytrá daňová reforma toho pro lidi i ekonomiku může udělat opravdu hodně. Ať volby vyhraje odvaha k reformám

  6. Do vedoucích pozic se dostávají lidé, kteří nezažili nezaměstnanost. A má to důsledky, říká Slaný

Nejnovější
Andrej Babiš přebírá vládu nad zemí s našlápnutou ekonomikou a rostoucím HDP
07. 1. 2026: HDP ČR ve třetím čtvrtletí 2025 rostlo meziročně nad očekávání České národní banky a ekonomika vykazuje celkový růst v několika odvětvích.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
31. října 2023
Česká ekonomická mizérie pokračuje. Po krátké recesi, kterou jsme si prošli ve druhé polovině roku 2022, se první dvě letošní čtvrtletí nesla v duchu balancování na hraně poblíž nulového růstu a nyní opět míříme do záporu.
2 Vysoký dopad
31. října 2023
Chabé výsledky české ekonomiky jdou na vrub vysoké inflace, která degradovala reálné příjmy domácností, a tím pádem podlomila jejich kupní sílu. Navíc negativně ovlivňuje spotřebitelský sentiment a snižuje tak ochotu nakupovat.
3 Střední dopad
31. října 2023
Tuzemská ekonomika zůstává na hraně recese a jako jediná v EU ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Průmyslové firmy, zvláště automobilový průmysl (industry_group)

Silná závislost na exportu do Německa a na amerických celních šocích snižuje poptávku, pokles průmyslové výroby omezuje růst a tlačí na propouštění a investice.

Česká vláda

Vládní rozpočtová a fiskální politika přímo ovlivňuje tempo konsolidace veřejných financí; vysoké schodky a navrhované investice zvyšují krátkodobý růst, ale zhoršují udržitelnost dluhu.

České domácnosti (consumer_group)

Spotřeba domácností táhne růst, ale vysoká inflace a klesající reálné příjmy ohrožují budoucí poptávku, zvláště u nízkopříjmových skupin.

Ministerstvo financí (institution)

Odpovídá za návrhy rozpočtů s vysokými schodky; jeho rozhodnutí o daních a mimořádných příjmech zásadně ovlivňují fiskální udržitelnost.

Česká národní banka (institution)

Měnová politika ovlivňuje úroky a likviditu; její kroky (snižování/udržování sazeb) mají zásadní dopad na investice, inflaci a poptávku.

Firmy orientované na investice a inovace (company)

Firmy investující do výzkumu, vývoje a digitalizace mohou těžit z domácího i evropského poptávkového posunu a vládních investičních programů.

České banky a finanční instituce (company)

Snížení sazeb a zlepšení ekonomiky snižuje rizika, ale rostoucí dluh a volatilní inflace ovlivňují úrokové prostředí a kvalitu aktiv bank.

Investoři a zahraniční vlastníci (investor_group)

Zahraniční investoři ovlivňují vývozní kapacity a reinvestice; odliv dividend snižuje domácí přínos investic, ale stabilita přiláká kapitál.

Kontext
Dříve jsme psali...
Český statistický úřad potvrdil, že ekonomika rostla ve 3. čtvrtletí 2025 o 2,8 % a překonala očekávání
Český statistický úřad potvrdil růst HDP ve 3. čtvrtletí 2025 o 2,8 % meziročně a o 0,8 % proti předchozímu kvartálu.  Jak rostly vaše příjmy
Česká ekonomika roste rychleji, ale slabé soukromé investice brzdí budoucí potenciál
Soukromé investice firem zůstávají slabé kvůli nejistotám v regulacích a drahým energiím, přesto ekonomika rostla i přes slabší investice v roce 2025.  Proč investice váhají?
ČSÚ: Produktivita práce se zdvojnásobila, ale stagnace posledních šesti let volá po reformách
Produktivita práce v Česku výrazně vzrostla díky zahraničním investorům, ale posledních šest let stagnuje kvůli nedostatečnému investičnímu prostředí a legislativním překážkám.  Jak překonat stagnaci?
Česká ekonomika překvapuje růstem, vláda slibuje levnější energii a investice
Česká ekonomika letos roste o 2,5 % a podle prognóz bude růst nad dvě procenta pokračovat i další dva roky, přestože vláda plánuje na dluh dotovat energii a zlevnit regulaci.  Proč sází na dluh?
Šéf Komerční banky Juchelka o české ekonomice a investicích z Německa do roku 2027
Česká ekonomika je na konci roku 2025 v dobrém stavu a čeká ji mírný růst podporovaný domácí spotřeby a investicemi z Německa i nové vlády.  Proč Česko roste?
Fakta
📊

2,8%

Meziroční růst Q3 2025
(2. 1. 2026)

📊

0,8%

Mezikvartální růst Q3 2025
(2. 1. 2026)

💰

51 311 Kč

Průměrný měsíční příjem
(2. 1. 2026)

📊

2,5%

Růst HDP v roce 2025
(1. 12. 2025)

📊

60%

Export do tří odvětví
(13. 5. 2025)

📊

7%

Nezaměstnanost (okolo)
(20. 10. 2025)

Události
Co a kdy?
2025
EBRD snížila prognózu růstu české ekonomiky na 1,6 % pro letošní rok a 2,2 % pro rok příští (uvedeno v prognóze publikované 13. května 2025)
2025-01-01
Loňský rok: česká ekonomika v roce 2024 vzrostla o 1,1 % (uvedeno v článku z 13. května 2025)
13. května 2025
EBRD zveřejnila prognózu se sníženým očekáváním růstu ČR (1,6 % pro letošní rok), jako reakci na zhoršující se situaci v Německu
26. května 2025
Analýza (publikovaná 26. května 2025) konstatuje zhoršení prognóz růstu pod 2 % a popisuje reakci ČNB snížením úrokových sazeb
2. června 2025
Revize dat: česká ekonomika v 1. čtvrtletí vykázala mezičtvrtletní růst 0,8 % místo původních 0,5 %, vrací se na úroveň roku 2019 (uváděno 2. června 2025)
22. srpna 2025
Německo zveřejnilo, že jeho HDP ve 2. čtvrtletí klesl o 0,3 % kvůli slabému průmyslu — faktor ovlivňující český export (uváděno 22. srpna 2025)
29. srpna 2025
Zpráva (29. srpna 2025) konstatuje, že česká ekonomika v 1. pololetí 2025 vzrostla o 2,5 %, ale investice meziročně klesají již šest čtvrtletí
13. října 2025
Data za červenec a srpen 2025 naznačují, že růst HDP ve 3. čtvrtletí pravděpodobně stagnuje kvůli poklesu zpracovatelského průmyslu (uváděno 13. října 2025)
20. října 2025
MMF a WIFO uvádějí mírný růst HDP o 0,3 % v roce 2025 pro svou prognózu (uváděno 20. října 2025)
30. října 2025
Předběžný odhad ČSÚ (30. října 2025): v 3. čtvrtletí 2025 meziroční růst HDP +2,7 %, mezičtvrtletně +0,7 %
6. listopadu 2025
Ministerstvo financí zveřejnilo 6. listopadu 2025 makroekonomickou prognózu s růstem HDP 2,4 % pro rok 2025 (zvýšení z 2,1 %) a odhady zaměstnanosti a deficitu
16. listopadu 2025
Analýza upozorňuje na problém voleb konaných při sestavování rozpočtu a související rozpočtové nejistoty (publikováno 16. listopadu 2025)
27. listopadu 2025
ČNB revidovala odhad dlouhodobého růstu z 3 % na 2,5 % a popsala změnu zdrojů růstu směrem ke kapitálovým investicím (uváděno 27. listopadu 2025)
30. listopadu 2025
Česká ekonomika podle článku z 1. prosince 2025 dosahuje růstu 2,5 % v roce 2025 a vláda ohlásila plán zrušení poplatku POZE od ledna 2026 (zvýšení deficitu o >17 mld.)
1. prosince 2025
Komerční banka (1. prosince 2025) hodnotí ekonomiku ke konci roku 2025 jako silnou; odhad růstu pro 2026 cca 1,6 %
15. prosince 2025
ČSÚ zveřejnil na konci listopadu (uvedeno 15. prosince 2025) zprávu, že produktivita práce se za 30 let téměř zdvojnásobila, posledních šest let však stagnuje
17. prosince 2025
Analýza (17. prosince 2025) konstatuje, že soukromé investice zůstávají slabé a veřejné investice zvýšily stavebnictví — omezení pro dlouhodobý potenciál
2. ledna 2026
ČSÚ zveřejnil zpřesněný odhad (2. ledna 2026): 3. čtvrtletí 2025 meziročně +2,8 %, kvartálně +0,8 %; potvrzení silnějšího než očekávaného růstu
7. ledna 2026
Andrej Babiš přebírá vládu nad zemí, která má silný ekonomický výkon (uvedeno 7. ledna 2026)
Co to znamená
Co se děje

Žádné přímé legislativní změny

Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Vladimír Kermiet
Vladimír Kermiet
ředitel odboru národních účtů ČSÚ

"Meziroční růst ekonomiky o 0,4 procenta podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob"

Jakub Seidler
Jakub Seidler
hlavní ekonom České bankovní asociace

"Tuzemská ekonomika třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhledy do budoucna začaly v posledních týdnech opět slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí"

Václav Franče
Václav Franče
ekonom společnosti Deloitte

"Spotřeba domácností již není brzdou růstu poté, co poklesla inflace. Průmysl, dřívější motor růstu, je ale stále zaseklý. Zdražení energií, klíčového vstupu, je pro velkou část našeho průmyslu značný problém. Na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, u které by vyšší ceny energií až tak nevadily, se naše ekonomika stále není schopná přeorientovat"

Vít Hradil
Vít Hradil
hlavní ekonom Cyrrusu

"Česká ekonomická mizérie pokračuje. Po krátké recesi, kterou jsme si prošli ve druhé polovině roku 2022, se první dvě letošní čtvrtletí nesla v duchu balancování na hraně poblíž nulového růstu a nyní opět míříme do záporu. Zatímco průmyslové ochlazení bylo vesměs očekávatelné vzhledem ke slabé zahraniční poptávce, naděje na oživení domácí spotřeby se nenaplnily a český HDP tak neměl kdo posouvat vpřed"

Petr Dufek
Petr Dufek
hlavní ekonom Banky Creditas

"Chabé výsledky české ekonomiky jdou na vrub vysoké inflace, která degradovala reálné příjmy domácností, a tím pádem podlomila jejich kupní sílu. Navíc negativně ovlivňuje spotřebitelský sentiment a snižuje tak ochotu nakupovat"

Jakub Seidler
Jakub Seidler
hlavní ekonom České bankovní asociace

"Tuzemská ekonomika zůstává na hraně recese a jako jediná v EU ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019"

Vít Hradil
Vít Hradil
hlavní ekonom Cyrrusu

"Aktuální data potvrzují předpoklady o nevyhnutelnosti ekonomické recese v Česku. Pozorované ochlazení domácí poptávky evidentně vyplývá z poklesu reálných příjmů, které jsou požírány inflací a zamrzající ekonomickou náladou"

Ladislav Kříž
Ladislav Kříž
mluvčí společnosti ČEZ

"Jsme optimističtí, protože spotřeba elektřiny věrně odráží stav ekonomiky, a to včetně té šedé"

Kamil Janáček
Kamil Janáček
člen bankovní rady ČNB

"Rozhodně není důvod je okamžitě zvyšovat"

Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka

"Trvám na tom, aby vláda o této koncepci definitivně rozhodla nejpozději v červnu letošního roku"

Jak šel čas
Historický kontext
📈
3. čtvrtletí 2025
ČSÚ zveřejnil zpřesněný odhad: HDP ČR ve 3. čtvrtletí 2025 meziročně +2,8 % a kvartálně +0,8 %.
ČSÚ zpřesnil odhad růstu HDP a potvrdil širší základ růstu (spotřeba domácností, tvorba hrubého kapitálu, stavebnictví a služby).
Potvrdilo to, že ekonomika v Q3 2025 pokračovala v růstu; analytici označili tempo za robustní.
Nejvyšší mezičtvrtletní růst od Q2 2022
🔧
1. čtvrtletí 2025
Revidovaný mezičtvrtletní růst HDP v 1. čtvrtletí 2025 na +0,8 % q/q (původně +0,5 %).
ČSÚ revidoval čísla nahoru; růst podpořila spotřeba domácností a částečné oživení investic.
Rekalkulace ukázala silnější začátek roku 2025 a změnila meziroční odhady za rok.
Revidováno z +0,5 % na +0,8 % q/q
🌍
květen 2025
EBRD snížila výhled růstu ČR pro rok 2025 na 1,6 % (a 2,2 % pro rok 2026).
Mezinárodní instituce upravily prognózy kvůli horším výhledům v Německu a rizikům v zahraniční poptávce.
Snížení externích prognóz zvýšilo nejistotu ohledně exportně orientovaných odvětví a vedlo k opatrnějšímu nastavení politik.
Snížení prognózy v průběhu roku zvyšovalo rozptyl odhadů
🏦
květen–červen 2025
ČNB začala snižovat sazby (postupné snižování v průběhu roku 2025).
Odezva měnové politiky na makroekonomická data a potřebu podpořit ekonomiku; snižování sazeb bylo reakcí na postupné zlepšení inflace.
Nižší sazby měly uvolnit financování pro firmy a domácnosti a podpořit poptávku a investice.
Repo sazba se postupně snižovala z úrovní roku 2024
🛍️
2025
Růst spotřeby domácností a reálných mezd v průběhu roku 2025 (spotřeba +2,8 % v Q3; prům. měsíční příjem ~51 311 Kč v Q3).
Silná domácí poptávka byla hlavním motorem růstu HDP v roce 2025; reálné příjmy domácností rostly díky mzdám a klesající inflaci.
Podporovalo to mezičtvrtletní i meziroční tempo růstu HDP ve většině čtvrtletí roku 2025.
Silný domácí motor růstu po období nízké spotřeby po roce 2022
⚠️
říjen 2025
Data z letních měsíců naznačila zastavení růstu v Q3 2025 (industrial decline in Aug: zpracovatelský průmysl -2,7 % srpen vs. duben).
Srpnové měsíční údaje ukázaly výrazný pokles průmyslu, což znamenalo oslabení průmyslového příspěvku v Q3 2025.
Nastalo zpomalení mezičtvrtletního růstu a zvýšila se nejistota ohledně udržitelnosti oživení.
Průmyslový pokles byl významný v kontextu slabšího německého trhu
📉
13. května 2025
EBRD zveřejnila prognózu s nižším očekávaným růstem pro ČR (1,6 % pro 2025).
Mezinárodní prognóza snížila výhledy ČR kvůli zhoršení situace v Německu, hlavním obchodním partnerovi.
Posílila tlak na opatrnost v politice a očekávání nižších výnosů pro exportní odvětví.
Snížení prognózy oproti dřívějšímu konsenzu instituce
30. října 2025
ČSÚ předběžně odhadl růst HDP za 3. čtvrtletí 2025 +2,7 % meziročně a +0,7 % q/q (předběžný).
Předběžná data potvrdila pokračující růst v Q3 2025 především vinou domácí spotřeby, tvorby hrubého kapitálu a sektoru služeb.
Potvrdila robustnější vývoj ekonomiky v průběhu roku 2025, podpořila důvěru v udržitelnost oživení.
Předběžný odhad blízký konečnému zpřesněnému údaji z 2. ledna 2026
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Investice znamená odložit část svého příjmu nebo úspor do něčeho, co teď nevyužijete, aby to v budoucnu přineslo užitek nebo peníze. Může jít o stavbu továren, nákup akcií, nemovitostí nebo jiných aktiv. Cílem je získat budoucí výnos nebo vyšší spotřebu později.

⚙️
Jak to funguje

Jednotlivec, firma nebo stát místo okamžité spotřeby použije peníze na dlouhodobý majetek nebo finanční nástroje. Tento majetek pak umožní vyšší produkci nebo přinese příjem (například dividendy, nájem nebo zisk z prodeje). Investice vždy nese riziko — hodnota může růst, ale i klesnout; platí vztah mezi výnosem, bezpečností a možností peníze rychle prodat.

🎯
Proč je to důležité

Investice zvyšují budoucí produkci a zaměstnanost a ovlivňují ekonomiku jako celek. Pro jednotlivce znamenají možnost vyššího bohatství nebo dosažení cílů (dům, důchod), pro firmy rozvoj a pro stát růst ekonomiky. Volba investic ovlivní riziko a likviditu osobních nebo fondových portfolií.

💡
Co to je

Český statistický úřad (ČSÚ) je hlavní státní instituce, která shromažďuje a zveřejňuje oficiální statistiky o České republice — například o ekonomice, obyvatelstvu nebo zaměstnanosti. Úřad vznikl zákonem a funguje jako nezávislý poskytovatel dat pro vládu, samosprávy i veřejnost.

⚙️
Jak to funguje

ČSÚ sbírá data z vlastních šetření (dotazníky v domácnostech, Sčítání lidu), z administrativních registrů a od ministerstev. Stanoví jednotnou metodiku, zpracuje a zveřejní výsledky v databázích, rychlých informacích a publikacích tak, aby byly srovnatelné v čase i mezi zeměmi (např. Eurostat). Data vydává podle předem známého kalendáře a zpřístupňuje je zdarma.

🎯
Proč je to důležité

Údaje ČSÚ používají vláda, firmy, novináři i občané k rozhodování — např. při plánování rozpočtu, odhadování růstu HDP nebo sledování inflace a nezaměstnanosti. Spolehlivá a včasná data zajišťují, že prognózy a analýzy v ekonomických zprávách stojí na ověřitelných číslech.

Otestujte se
Kvíz: Stav a vývoj české ekonomiky v roce 2025
Český statistický úřad

ústřední orgán státní správy České republiky

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Logo_of_Český_statistický_úřad.svg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9d/Praha-Strašnice_ČSÚ_2.jpg

IČO: 00025593

Sídlo: Praha

Web: https://csu.gov.cz

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 1:42:17