Starobní důchod je peněžité dávka ze systému důchodového pojištění, kterou dostane člověk, pokud dosáhne zákonného důchodového věku a má odpracovanou potřebnou dobu pojištění. V praxi to znamená měsíční příjem pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat.
Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026
Jak kabinet Petra Fialy ušetřil na penzijním spoření penzistů a jeho následky
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že rozhodnutí vlády v polovině roku 2024 o zrušení státních příspěvků u doplňkového penzijního spoření mělo přímý dopad na statisíce klientů: od té doby mnozí čelí nižším zhodnocením a reálným ztrátám na svých účtech[13].
Debata o osudu širší penzijní reformy pokračuje: budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů podle vyjádření představitelů ANO neplánuje zásadní reformu důchodového systému a spoléhá na hospodářský růst a zvyšování mezd pro udržitelnost penzí, proti čemuž zaznívají argumenty, že zrušení reformy by ekonomicky a sociálně poškodilo zemi[12][11].
V praxi vláda schválila či navrhla konkrétní fiskální a mzdové kroky pro rok 2026: průměrný starobní důchod má od ledna 2026 vzrůst na 21 786 Kč a bude zaveden minimální důchod 9 800 Kč; zároveň návrh státního rozpočtu počítá se zvýšením platů soudců a státních zástupců o více než 13 % a o 5 % pro vrcholné politiky[7][6].
V oblasti mezd a odvodů platí očekávání změn pro rok 2026: minimální mzda má porůst na 22 400 Kč a minimální zálohy živnostníků na sociální a zdravotní pojištění se zvýší o 1 124 Kč měsíčně; od února 2026 budou navíc tisíce firem povinny přispívat vybraným zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci čtyřprocentním příspěvkem z hrubé mzdy — souhrn těchto opatření spolu s politickým rozhodnutím spoléhat na ekonomický růst zvyšuje nejistotu ohledně dlouhodobého fiskálního dopadu a udržitelnosti systému[3][9][8][4].
Zdroje:
Nejnovější
Jak kabinet Petra Fialy ušetřil na penzijním spoření penzistů a jeho následky
04. 2. 2026: Od poloviny roku 2024 zrušení státních příspěvků u penzijního spoření postihlo statisíce klientů, kteří nyní čelí špatnému zhodnocení a ztrátám.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
10. prosince 2025
Jejich zrušení bude mít na deficit důchodového za dvacet let dopad v dnešních cenách zhruba 150 miliard korun ročně
2
Vysoký dopad
21. srpna 2006
Po odchodu populačně silných ročníků z poloviny 70. let do důchodu bude na financování důchodů každoročně chybět cca 120 miliard korun v dnešních cenách
3
Vysoký dopad
12. července 2005
Pokud se systém nebude reformovat, dosáhne v dlouhodobé perspektivě deficit 4 - 5 procent HDP ročně
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Stát / veřejné finance (ministerstva a rozpočet)
Rozsáhlá navýšení platů veřejných zaměstnanců, valorizace důchodů, minimální důchody a další sociální závazky zvyšují výdaje rozpočtu o desítky miliard a prohlubují schodky, čímž zvyšují tlak na konsolidaci a daňová opatření.
Vojáci (příslušníci AČR)
Přímé zvýšení tarifů (15 % u nižších hodností, 10 % u vyšších) a zvýšení příspěvků na bydlení minimálně o 3000 Kč výrazně zlepší jejich čisté příjmy a bydlení; dopad je rozložen do dvou kroků (červenec 2025 a leden 2026).
Zaměstnanci veřejné správy (učitelé, úředníci, atd.)
Plánovaná plošná zvýšení tarifů (5–13 %) a změny v rozpočtu znamenají reálné navýšení mezd pro některé skupiny, ale omezené prostředky a očekávané spory ohrožují rozsah a načasování přídavků; tlak na rozpočet zvyšuje riziko pozdějších zmrazení či revizí.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Konsolidační balíček postupně zvyšuje minimální vyměřovací základy a zálohy na sociální a zdravotní pojištění, což zvyšuje jejich měsíční náklady; v dlouhodobém horizontu to povede k vyšším odvodům nyní, ale nižším důchodům pro ty, kteří platí minimálně.
Důchodci (příjemci starobních důchodů)
Valorizace důchodů a zavedení minimálního důchodu (od 2026) zvýší příjmy nejchudších důchodců, zároveň však některá opatření (změna valorizace, rušení podpory penzijního spoření pro důchodce) rozdílně ovlivní různé podskupiny; čistý dopad je smíšený.
Policisté a hasiči
Dostali jednorázové navýšení o 3000 Kč měsíčně, zvyšuje to jejich měsíční příjmy a zlepšuje stabilitu odměňování; dopad je střední velikosti vzhledem k počtu a mzdovým úrovním.
Penzijní spořitelé a penzijní fondy
Plánované změny (DIP, úpravy státních příspěvků, omezení státní podpory pro důchodce) mění poptávku po produktech a mohou zvýšit konkurenci; riziko odlivu klientů starších 60 let (zrušení podpory) zvyšuje prováděcí náklady a likviditní tlak.
Zaměstnavatelé (firmy, zvláště malé a střední)
Vyšší minimální odvody OSVČ a tlak na růst mezd ve veřejném sektoru vedou k vyšším nákladům práce; povinné příspěvky na penzijní spoření pro rizikové profese a administrativní změny (dohody) přidávají komplikace a provozní náklady, zejména menším podnikům.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ministerstvo financí slibuje snížení vysokých poplatků penzijním fondům v Česku
Ministerstvo financí připravuje návrh na snížení poplatků u penzijních fondů v reakci na kritiku jejich vysoké výše a nízkých výnosů pro klienty. poznat pravdu o poplatcích
Tři hlavní argumenty, proč by vláda neměla rušit penzijní reformu
Plánované zrušení penzijní reformy by ekonomicky, sociálně i společensky poškodilo Českou republiku a narušilo její soudržnost. Vítězové a poražení
Juchelka z ANO věří v růst ekonomiky jako záchranu penzí bez reformy
Budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů neplánuje zásadní reformy důchodového systému, spoléhá na hospodářský růst a zvyšování mezd pro jeho udržitelnost. Proč experti varují?
Babišova vláda 2.0 slibuje lepší penze a vyšší spoření, ale ohrožuje rozpočet i inflaci
Nová vláda plánuje posílit penzijní spoření a vrátit důchodový věk na 65 let, což ovšem může zvýšit tlak na rozpočet a budoucí inflaci. Proč penze nebudou stačit?
Firmy musejí od února přispívat vybraným rizikovým zaměstnancům na penzijní spoření
Od února 2026 začnou tisíce firem v Česku povinně přispívat vybraným zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci na penzijní spoření čtyřprocentním příspěvkem z hrubé mzdy. Jak spořit legislativně?
Fakta
📊
7.5%
Zvýšení tarifů u nižších vojáků
(5. 6. 2025)
📊
15%
Celkové zvýšení u svobodníka–štábního praporčíka
(5. 6. 2025)
💰
22 400 Kč
Minimální mzda 2026 hrubě
(25. 8. 2025)
💰
21 786 Kč
Průměrný důchod po valorizaci
(24. 9. 2025)
📊
4%
Příspěvek zaměstnavatele na penz. spoření
(21. 10. 2025)
💰
660 mld.
Úlohy penzijních fondů (úspory)
(13. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
1. července 2025
Zvýšení platových tarifů vojákům o 7,5 % v nižších hodnostech a o 5 % ve vyšších hodnostech (první fáze plánovaného navýšení).
1. ledna 2024
(V textu je uvedeno, že po červencovém zvýšení bude následovat další navýšení stejného rozsahu od 1. ledna 2024 — datum v minulosti je v textu explicitně zmíněno.)
červenec 2025
Vláda zvýšila platy policistům a hasičům o 3000 korun měsíčně a vojákům nejméně o 8 378 korun (uvedeno v článku think-tanku IDEA).
25. srpna 2025
Oznámeno plánované zvýšení minimální mzdy o 1 600 Kč na 22 400 Kč hrubého (uvedeno jako „příští rok“ v článku publikovaném 25. 8. 2025 — explicitní údaj o částce a roku).
15. září 2025
Oznámení, že od příštího roku se platy soudců a státních zástupců zvýší o více než 13 % v důsledku legislativní změny vyplývající z nálezu Ústavního soudu (článek publikován 15. 9. 2025 obsahuje explicitní údaj o procentuálním navýšení).
24. září 2025
Vládou schválené nařízení o valorizaci důchodů: od ledna 2026 zvýšení základní penze o 240 Kč a zásluhové části o 2,6 %, zavedení minimálního důchodu 9 800 Kč (uvedeno explicitně).
26. září 2025
Stanovení průměrné mzdy pro rok 2026 na 48 967 Kč vládou (článek uvádí tento konkrétní údaj).
21. října 2025
Oznámení, že od ledna 2026 začne povinné zaměstnavatelské penzijní spoření pro vybrané rizikové pracovníky (4 % hrubé mzdy) a že přispívání má platit od únorových směn, s možností dobrovolných příspěvků již od ledna (explicitně uvedeno).
9. listopadu 2025
Uvedení, že od příštího roku budou zaměstnavatelé povinně přispívat na spoření zaměstnancům v rizikových zaměstnáních (opět potvrzeno v článku z 9. 11. 2025).
1. prosince 2025
Publikace prohlášení budoucí vlády (ANO, SPD, Motoristé) o zamýšleném zmrazení důchodového věku na 65 letech a o plánech zvýšit valorizaci penzí a rozšířit skupiny nároků na dřívější odchod (článek z 1. 12. 2025 obsahuje tato konkrétní politická opatření).
29. prosince 2025
Vláda navrhla kroky během prvního týdne svého fungování, které by zvýšily veřejné rozpočtové schodky včetně plánovaného zrušení části penzijní reformy (článek explicitně popisuje tento krok v závěru roku 2025).
13. ledna 2026
Ministerstvo financí a poslanci Pirátů navrhli snížení poplatků v povinném penzijním spoření (konkrétní návrhy: nové fondy z 1 % na 0,4 %, staré fondy z 0,8 % na 0,4 %, snížení poplatku z výnosu z 15 % na 10 %) — uvedeno v článku z 13. 1. 2026.
4. února 2026
Uvedeno, že od poloviny roku 2024 byly zrušeny státní příspěvky pro starobní důchodce u dobrovolného penzijního spoření a že Ústavní soud toto potvrdil; článek z 4. 2. 2026 zmiňuje i následky pro 200–250 tisíc klientů a kompenzace pro 14 tisíc klientů (konkrétní čísla a rozhodnutí jsou explicitně uvedena).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zvýšení platů a dávek, valorizace a úpravy odvodů (série změn)
Srovnání před a po
💰
Platy zaměstnanců bezpečnostních a záchranných sborů
PŘED
Bez plošného navýšení; průměrná mzda nižší; vojáci a záchranáři měli nižší tarifní tarify
PO
Vojákům: +7,5 % (nižší hodnosti) a +5 % (vyšší) od 1.7., dále +stejné nárůsty od 1.1.2024 (celkem +15 % / +10 %). Policisté a hasiči +3000 Kč/měsíc; zvýšení příspěvků na bydlení min. o 3000 Kč; očekáváno i navýšení tarifů pro Vězeňskou službu a celníky
💰
Minimální mzda a tarifní platy ve veřejné sféře
PŘED
Minimální mzda nižší (před nárůstem); tabulkové platy některých veřejných zaměstnanců pod minimální mzdou
PO
Minimální mzda +1600 Kč na 22 400 Kč hrubého; úpravy tarifních tříd ve veřejné sféře (navýšení 5–13 % v návrhu nařízení vlády od 1.1.2026), některé tabulkové platy budou stále pod minimální mzdou
💰
Důchody a valorizace
PŘED
Valorizace: inflace + 1/2 růstu reálných mezd (dřívější vzorec); absence minimálního důchodu na úrovni 9800 Kč
PO
Valorizace: zmírněná (např. 2,1–2,6 % u procentní části; změny podle vládních nařízení). Zavedení minima penze 9800 Kč od 1.1.2026; průměrný starobní důchod +668 Kč na ~21 786 Kč; zvýšení garantovaných minimálních důchodů a zavedení redukčních hranic a nových pravidel výpočtu
💰
Odvody OSVČ a minimální zálohy
PŘED
Minimální vyměřovací základ OSVČ od 25 % průměrné mzdy; vyměřovací základ pro důchodové pojistné 50 % daňového základu
PO
Postupné zvýšení minimálního vyměřovacího základu OSVČ na 40 % prům. mzdy (2024–2026); vyměřovací základ pro důchodové pojistné u OSVČ zvýšen na min. 55 % daň. základu; minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se zvýšily (př. na 5720 Kč a 3306 Kč) — některé návrhy posléze navrhovaly zmrazení či vrácení růstu
Klíčové postavy
👤
Marian Jurečka
Ministr práce (navrhy valorizací, změny důchodů a tarifů)
🏛️
Alena Schillerová / Ministerstvo financí
Návrhy daňových a penzijních změn, návrhy k penzijnímu spoření a rozpočtová kalkulace
🏛️
Vláda (koalice) a parlamentní strany (ANO, SPD, KDU-ČSL, ODS apod.)
Schvalování valorizací, navýšení platů, změn v důchodovém systému a odvodech OSVČ; budoucí úpravy či zrušení někteých opatření
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Filip Pertold
důchodový expert"Jejich zrušení bude mít na deficit důchodového za dvacet let dopad v dnešních cenách zhruba 150 miliard korun ročně"
Petr Janský
člen NERV"Dnes to má platit pro čtvrtou rizikovou skupinu, když se to otevře i pro třetí skupinu profesí, mnohem početnější, bude to problém"
Petr Vilím
"Sice se to postupem času skoro dorovná, ale stále budou zaměstnanci odvádět více"
Jakub Augusta
"Vzhledem k tomu, že pravidelné zvýšení důchodů v lednu zůstává zachováno v nezměněné podobě, nemůže z principu vést k úsporám"
Jakub Augusta
"Odhadované výdaje na důchody by byly v roce 2025 a dalších letech o cca sedm miliard korun ročně vyšší než podle současných pravidel"
Michal Šoltés
"Už teď máme vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zvyšování odvodů navíc děláme extrémně plošně pro všechny příjmové skupiny zaměstnanců"
Vít Samek
místopředseda ČMKOS"Na jedné straně se mluví o nezvyšování daňové zátěže, a přitom u důchodců a zaměstnanců se vláda odhodlává ke konsolidaci nejdřív"
Zdeněk Škromach
ministr práce a sociálních věcí"Vláda tak sice ušetří 1,2 miliardy korun, ale ne správném místě"
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
polovina roku 2024
Zrušení státních příspěvků u dobrovolného penzijního spoření
Vládní rozhodnutí z poloviny roku 2024 o zrušení státních příspěvků u doplňkového penzijního spoření (uvedeno v CURRENT a CONTEXT článcích).
Přímý dopad na 200–250 tisíc klientů, u mnohých došlo k nižším zhodnocením a reálným ztrátám; rozpočet ušetřil zhruba 1,7 miliardy Kč; asi 14 tisíc klientů bylo vykompenzováno ~60 miliony Kč.
📈
rok 2025
Zahájení účinnosti části důchodové reformy (valorizace, minimální důchod, počítání doktorandů)
Rozsáhlá sada změn schválených vládou Petra Fialy má většinu parametrů začít platit v roce 2025 (uváděno v CONTEXT článcích z 2023–2025).
Zpřísnění výpočtu nových důchodů (snížení jejich růstu pro nově přiznané penze), zavedení minimálního důchodu (9800 Kč od ledna 2026 podle CURRENT), započítání doktorandského studia apod.; opatření měly snížit dlouhodobý tlak na rozpočet, zároveň některá dílčí opatření zvyšují výdaje.
💶
leden 2026
Zavedení minimálního důchodu 9 800 Kč a valorizace důchodů pro rok 2026
Návrh státního rozpočtu a nařízení vlády stanovily od ledna 2026 průměrný starobní důchod 21 786 Kč a minimální důchod 9 800 Kč; zároveň valorizace pevné části + procentní části (CURRENT 2025-09-24).
Zvýšení výdajů na důchody (rozpočet počítá přes 722,2 mld. Kč na důchody); polepšení cca 34 600 seniorů s dřívějšími důchody pod 10 000 Kč.
🏭
leden 2026
Povinné příspěvky zaměstnavatelů na penzijní spoření vybraných rizikových pracovníků (4 % z hrubé mzdy)
Legislativní úprava zavádějící od ledna 2026 povinné příspěvky zaměstnavatelů pro zhruba 120 tisíc pracovníků vykonávajících rizikovou práci (CURRENT 2025-10-21).
Zvýšení mzdových nákladů pro tisíce firem; cílem kompenzovat omezení předčasných odchodů do důchodu pro tyto profese; firmy řeší evidenci a metodiku nároku.
🧾
od roku 2024 do roku 2026
Postupné zvyšování minimálních záloh a vyměřovacích základů OSVČ
V konsolidačním balíčku (CURRENT + CONTEXT) je postupné zvyšování minimálních vyměřovacích základů OSVČ z 25 % prům. mzdy (2023) na 40 % (do 2026); minimální zálohy rostou (CURRENT 2025-09-26, 2025-10-21, 2024–2026 články).
Minimální zálohy OSVČ vzrostly o tisíce Kč měsíčně (celkové navýšení ~1 124 Kč měsíčně podle CURRENT 2025-09-26); očekávané vyšší odvody promítnou podnikatelé do cen; riziko nižších důchodů u nízkopříjmových OSVČ v budoucnu.
💼
leden 2026 (oznámeno v 2025)
Zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč (pro rok 2026)
Vláda a návrh rozpočtu uvádějí plán minimální mzdy 22 400 Kč od roku 2026 (CURRENT 2025-08-25, 2025-09-01 texty).
První rok, kdy minimální mzda překročí 43 % průměrné mzdy; dopad na zaměstnavatele, veřejný sektor a odvozené odvody; diskuse o dopadu na zaměstnanost a inflaci.
Poprvé více než 43 % průměrné mzdy
⚖️
2025 (schváleno/realizováno v průběhu 2025)
Zvýšení platů vybraných kategorií ve veřejném sektoru (soudci, státní zástupci, politici) a valorizace platů bezpečnostních sborů
Vládní rozhodnutí/navržený rozpočet z roku 2025 zvyšují platy soudců a státních zástupců o více než 13 %, politiků o 5 %; zároveň navýšení platů vojáků, policistů, hasičů (CURRENT 2025-06-05, 2025-09-15, 2025-07-10 atd.).
Výraznější fiskální dopad na rozpočet; zvýšení nákladů na mzdy ve veřejném sektoru pro rok 2026; souvislost s celkovou rozpočtovou udržitelností.
🏛️
24. listopadu 2025 (uvedeno v článcích 2025–2026)
Ústavní soud potvrdil zrušení státních příspěvků (dotčené soudní kroky kolem změn)
V CONTEXT a CURRENT zmíněno, že Ústavní soud potvrdil krok vlády (původně zrušení příspěvků) či řešil stížnosti; texty upozorňují na soudní spory a následky pro klienty penzijních produktů (CURRENT 2026-02-04 a další články).
Právní potvrzení změn zvyšuje právní jistotu opatření, ale zároveň zvýrazňuje politickou a soudní kontroverzi a kompenzační výdaje státního rozpočtu pro některé klienty.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Výše důchodu se skládá ze dvou částí: základní (stejná pro všechny) a procentní (závisí na celoživotních výdělcích a letech odpracovaných). Nárok vzniká po dosažení věku uvedeného v zákoně a po získání minimální doby pojištění (např. 30–35 let). Doba pojištění zahrnuje placené zaměstnání i některé náhradní doby, třeba péči o dítě; při práci současně s pobíráním důchodu lze po čase požádat o přepočet.
Proč je to důležité
Starobní důchod zabezpečuje příjem seniorů a ovlivňuje státní rozpočet — jde o velkou položku veřejných výdajů. Změny věku odchodu či výpočtu důchodu přímo ovlivní příjmy budoucích důchodců i finanční stabilitu systému, proto jsou častým tématem reforem a politických rozhodnutí.
Co to je
Plat je peněžité odměňování zaměstnance, které vyplácí veřejný sektor (stát, obec, kraj, státní organizace). V praxi se od běžné mzdy soukromého zaměstnance liší tím, že se určuje podle platového tarifu a pravidel stanovených státem.
Jak to funguje
Výše platu závisí na složitosti práce, odpovědnosti, namáhavosti a praxi; zaměstnanec se zařadí do platové třídy a platového stupně. K platu mohou přibývat příplatky (např. za noční práci, práci o víkendu, vedení nebo osobní příplatek) a za přesčasy dostane extra procento nebo náhradní volno. Zaměstnavatel musí při nástupu vydat písemný platový výměr s informacemi o třídě, stupni, výši a termínu výplaty.
Proč je to důležité
Rozlišení platu od mzdy ovlivňuje, jak se stanovuje a upravuje odměna ve veřejných službách, včetně minimálních úrovní a příplatků. Pro zaměstnance to znamená jasná pravidla pro nárok na příplatky, transparentní zařazení a ochranu proti diskriminaci ve výplatě.
Otestujte se
Kvíz: Změny důchodů, mezd a penzijní politiky (2024–2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
ANO 2011
české politické hnutí
Země: Česko
Politická orientace: politický střed, středopravice
Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus
Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)
IČO: 71443339
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 4. 2. 2026 18:01:52