Plat je peněžité odměňování zaměstnance, které vyplácí veřejný sektor (stát, obec, kraj, státní organizace). V praxi se od běžné mzdy soukromého zaměstnance liší tím, že se určuje podle platového tarifu a pravidel stanovených státem.
Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026
Firmy musejí od února přispívat vybraným rizikovým zaměstnancům na penzijní spoření
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Od února 2026 budou firmy povinně přispívat vybraným zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci čtyřprocentním příspěvkem z hrubé mzdy na penzijní spoření; opatření se týká tisíců zaměstnanců a začne platit od února 2026. [8]
Vláda již dříve rozhodla o cílených zvýšeních platů ve veřejném sektoru: od 1. července 2025 dostanou vojáci v nižších hodnostech zvýšení o 7,5 % a v některých vyšších hodnostech až 15 %, policisté a hasiči získají navíc 3000 Kč měsíčně; úpravy se týkají i Vězeňské služby a celníků. [1]
Na rok 2026 jsou plánované i širší platové a odvodové změny: platy soudců a státních zástupců mají vzrůst o více než 13 % a vrcholní politici o 5 %; současně průměrný starobní důchod má od ledna 2026 vzrůst na 21 786 Kč a zavést se minimální důchod 9 800 Kč. [5][6]
Dále vláda a ekonomické návrhy počítají s růstem minimální mzdy na 22 400 Kč (přes 43 % průměrné mzdy) a s navýšením minimálních záloh živnostníků na sociální a zdravotní pojištění o 1 124 Kč měsíčně; zároveň většina tarifních platů ve státním sektoru zůstává pod úrovní minimální mzdy, i když reálné čisté mzdy již podle statistik překročily úroveň před krizí. [3][7][2][4]
Zdroje:
Firmy musejí od února přispívat vybraným rizikovým zaměstnancům na penzijní spoření
Přehled citací
Státní rozpočet na rok 2026 se nachází teprve ve fázi přípravy
Sice se to postupem času skoro dorovná, ale stále budou zaměstnanci odvádět více.
Zhruba 60 procent živnostníků platí jen minimální sociální pojistné a jejich důchody jsou jen těsně nad hranicí 10 tisíc korun. Proto nám přijde rozumné navýšit hranici odvodů tak, aby do tří let odpovídala minimální mzdě
Kdo si polepší, kdo tratí?
Živnostníci / OSVČ (zejména nízkopříjmoví)
Konsolidační balíček a navýšení minimálních vyměřovacích základů a záloh výrazně zvyšují jejich měsíční odvody, nejvíce zasahují nízkopříjmové OSVČ a snižují jejich čisté příjmy a budoucí nároky na důchod.
Vojáci (příslušníci ozbrojených sil)
Zvýšení tarifů a příspěvků (platové tarify + příspěvky na bydlení) výrazně zlepší jejich příjmovou situaci, zejména u nižších hodnostních tříd (celkem +15 %), s dalším navýšením od 1.1.2026.
Státní zaměstnanci (úředníci, nepedagogičtí pracovníci, sociální a zdravotní pracovníci)
Návrhy počítají s plošným navyšováním tarifů (varianty 5–13 %) která mohou části skupin pomoci, zároveň rozpočet omezuje výdajové možnosti a mnoho tarifů zůstává pod MM; dopad heterogenní podle tabulek.
Stát / státní rozpočet (Ministerstvo financí)
Konsolidační opatření (vyšší odvody OSVČ, poplatky, daňové změny, úspory na valoricích) zvyšují krátkodobé příjmy a snižují schodek rozpočtu; zároveň rostou mandatorní výdaje (důchody, mzdy) tlaky na rozpočet.
Policisté a hasiči
Dostanou měsíčně navíc 3000 Kč (již schvářeno) a návrhy počítají s dalším zvyšováním tarifů; zlepší se jejich krátkodobé příjmové podmínky.
Důchodci / příjemci důchodů
Valorizace a zavedení výchovného (výchovné 500 Kč/ dítě) zvyšují příjmy části důchodců; současně plánované zpřísnění výpočtu či omezení valorizací v reformách snižuje budoucí reálné důchody nově přiznávané generace.
Podnikatelé / malé a střední firmy
Vyšší minimální odvody OSVČ a růst mzdových nákladů (zaručené mzdy, růst minimální mzdy) zvyšují provozní náklady; firmy často přenesou náklady do cen nebo omezí zaměstnanost.
Uživatelé veřejnoprávních mediálních služeb (domácnosti)
Navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření poplatkové povinnosti na internetová zařízení zvyšuje měsíční náklady domácností, zvláště těch citlivých na rozpočet.
Dříve jsme psali...
Vláda stanovila průměrnou mzdu pro rok 2026, což ovlivní odvody živnostníků.
Vláda schválila valorizaci penzí a zavedení minimálních důchodů od ledna.
Návrh státního rozpočtu počítá od příštího roku s růstem platů soudců a politiků.
Reálné mzdy už překonaly úroveň z let 2019 a 2020
Příští rok má minimální mzda v Česku poprvé přesáhnout 43 procent průměrné mzdy.
7,5%
navýšení tarifů nižších hodn.
(5. 6. 2025)
15%
vojáci nízké hodnosti celkem
(5. 6. 2025)
22 400 Kč
minimální mzda 2026
(25. 8. 2025)
21 786 Kč
prům. důchod po valorizaci
(24. 9. 2025)
48 967 Kč
prům. mzda pro rok 2026
(26. 9. 2025)
4%
zaměstnav. příspěvek na penz.
(21. 10. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zvýšení platů a dávek a změny v odvodech (více zásahů do veřejných rozpočtů)
Srovnání před a po
Tarify byly nižší; policisté a hasiči měli dosud běžné tarifní platy bez jednotného zvýšení 3000 Kč
Policisté a hasiči získají od července jednorázově +3000 Kč měsíčně; vojákům zvýšení tarifů postupně: 7,5 %/5 % od 1.7.2025 a znovu stejné navýšení od 1.1.2026; další růst platů státních zaměstnanců navržen 5–13 % od 1.1.2026
Valorizace a minimální důchody se lišily podle dosavadních pravidel; existovala garance valorizace podle zákona
Valorizace od ledna 2026: pevná část +240 Kč a procentní část +2,6 %; zaveden minimální důchod 9800 Kč; plánované úpravy výpočtu nových důchodů (snížení růstu) a změny pravidel předčasných důchodů uvedeny pro předchozí reformní balíčky
Minimální vyměřovací základ a zálohy se nastavovaly nižšími sazbami (např. 25–30 % průměrné mzdy v minulých letech)
Minimální zálohy a vyměřovací základy již zvednuty (pro roky 2024–2026 postupně na 40 %); minimální zálohy OSVČ i zálohy na důchod a zdravotní pojištění rostou (konkrétní částky: např. minimální záloha OSVČ 5720 Kč sociál. a 3306 Kč zdravotně v roce 2026 v odhadech)
Poplatek za TV/rozhlas se platil za přijímač; valorizace různých veřejných plateb byla převážně legislativně upravena ad hoc
Schválen návrh nového modelu: poplatky za veřejnoprávní média rozšířeny na zařízení připojená k internetu a zaveden "inflační automat" (automatická valorizace při inflaci nad 6 %) | zaměstnavatelé platí nové pásmové sazby podle počtu zaměstnanců
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Nesrovnal
"Máme tady inflaci, pokud tyto parametry rostou, tak s tím nic nenaděláme,"
Marian Jurečka
ministr práce"Dobrou zprávou je, že důchody v průměru vzrostou o 668 korun,"
Gabriela Krušinová
"Státní rozpočet na rok 2026 se nachází teprve ve fázi přípravy"
Šárka Homfray
místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací"Vznesli jsme požadavek deset procent, pět procent neřeší vůbec nic,"
Vít Rakušan
ministr vnitra"Původně jim ministr vnitra Vít Rakušan sliboval, že od ledna zvedne platy o pět procent a že těm nejhůře zaplaceným vzrostou platy ještě více."
Petr Vilím
ekonom"Sice se to postupem času skoro dorovná, ale stále budou zaměstnanci odvádět více."
Josef Jaroš
předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků"Opatření nejvíce zasáhne ty úplně nejmenší podnikatele, kterých se minimální zálohy nejčastěji týkají,"
Marian Jurečka
ministr práce a sociálních věcí"Zhruba 60 procent živnostníků platí jen minimální sociální pojistné a jejich důchody jsou jen těsně nad hranicí 10 tisíc korun. Proto nám přijde rozumné navýšit hranici odvodů tak, aby do tří let odpovídala minimální mzdě,"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Výše platu závisí na složitosti práce, odpovědnosti, namáhavosti a praxi; zaměstnanec se zařadí do platové třídy a platového stupně. K platu mohou přibývat příplatky (např. za noční práci, práci o víkendu, vedení nebo osobní příplatek) a za přesčasy dostane extra procento nebo náhradní volno. Zaměstnavatel musí při nástupu vydat písemný platový výměr s informacemi o třídě, stupni, výši a termínu výplaty.
Proč je to důležité
Rozlišení platu od mzdy ovlivňuje, jak se stanovuje a upravuje odměna ve veřejných službách, včetně minimálních úrovní a příplatků. Pro zaměstnance to znamená jasná pravidla pro nárok na příplatky, transparentní zařazení a ochranu proti diskriminaci ve výplatě.
Co to je
Starobní důchod je peněžité dávka ze systému důchodového pojištění, kterou dostane člověk, pokud dosáhne zákonného důchodového věku a má odpracovanou potřebnou dobu pojištění. V praxi to znamená měsíční příjem pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat.
Jak to funguje
Výše důchodu se skládá ze dvou částí: základní (stejná pro všechny) a procentní (závisí na celoživotních výdělcích a letech odpracovaných). Nárok vzniká po dosažení věku uvedeného v zákoně a po získání minimální doby pojištění (např. 30–35 let). Doba pojištění zahrnuje placené zaměstnání i některé náhradní doby, třeba péči o dítě; při práci současně s pobíráním důchodu lze po čase požádat o přepočet.
Proč je to důležité
Starobní důchod zabezpečuje příjem seniorů a ovlivňuje státní rozpočet — jde o velkou položku veřejných výdajů. Změny věku odchodu či výpočtu důchodu přímo ovlivní příjmy budoucích důchodců i finanční stabilitu systému, proto jsou častým tématem reforem a politických rozhodnutí.
Kvíz: Platy, odvody a důchody — změny pro roky 2025–2026
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 10. 2025 2:59:41