Starobní důchod je peněžité dávka ze systému důchodového pojištění, kterou dostane člověk, pokud dosáhne zákonného důchodového věku a má odpracovanou potřebnou dobu pojištění. V praxi to znamená měsíční příjem pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat.
Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026
Ministerstvo financí představuje reformu penzijního spoření s návrhem nižších poplatků a širší podpory mladých
Málo aktivní téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Ministerstvo financí nedávno představilo návrh reformy penzijního spoření, která slibuje další snížení poplatků a širší podporu pro mladé účastníky; současně autoři upozorňují, že některá nastavení v návrhu mohou ohrozit kvalitu investic a výnosy klientů .
Tento návrh navazuje na předchozí iniciativy označované jako „Lepší penzijko“, které již slibovaly výrazné snížení poplatků a státní příspěvky, jež by mohly zvýšit atraktivitu třetího pilíře vůči dosavadním investičním produktům (DIP) .
Zároveň zůstávají potvrzená opatření z dřívějších článků: průměrný starobní důchod má od ledna 2026 vzrůst na 21 786 Kč a bude zaveden minimální důchod 9 800 Kč; od února 2026 začnou tisíce firem povinně přispívat vybraným rizikovým zaměstnancům čtyřprocentním příspěvkem na penzijní spoření; návrh rozpočtu počítá s růstem platů soudců a státních zástupců o více než 13 % a o 5 % pro vrcholné politiky [7][10][11][8].
Dlouhodobé trendy ukazují pokles počtu účastníků spoření s příspěvkem státu o 84 tisíc na 3,914 milionu a současné zlepšení fiskálních ukazatelů — deficit důchodového systému v roce 2025 klesl na zhruba 9,2 miliardy Kč díky nárůstu vybraného pojistného o cca 47 miliard; to vše doplňuje obavy o nízkou efektivitu osobních úspor a potřebu větších individuálních rezerv pro důchod [19][21][20].
Zdroje:
Nejnovější
Ministerstvo financí představuje reformu penzijního spoření s návrhem nižších poplatků a širší podpory mladých
29. 6. 2026: Návrh reformy penzijního spoření slibuje nižší poplatky, ale současná nastavení mohou ohrozit kvalitu investic a výnosy klientů.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
3. června 2026
Penzijní společnosti od občanů České republiky vybírají absurdně vysoké poplatky, které při dlouhodobém spoření ukousnou z celkových výnosů více než polovinu
2
Střední dopad
29. ledna 2026
Mezi ně bude patřit snížení poplatků penzijním společnostem, které jsou v Česku ve srovnání s řadou jiných evropských států vysoké
3
Střední dopad
13. ledna 2026
Zatímco rok 2025 byl přelomový tím, že se vyrovnal a následně ve prospěch DPS přehoupl počet účastníků, rok 2026 by měl přinést stejný zlom i v objemu spravovaných prostředků
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Účastníci penzijního spoření (penzijko a DIP)
Reforma DIP a snížení poplatků slibují vyšší dlouhodobé výnosy; současně ale probíhající změny (uzavírání starých fondů, regulace poplatků) vytváří nejistotu a krátkodobé riziko převodů a jednorázových výběrů.
Státní rozpočet / Ministerstvo financí
Rozsáhlá politická rozhodnutí (valorizace, zvýšení minimálních důchodů, zrušení částí reforem) zvyšují výdaje a schodky; MF bude tlačeno k většímu financování nebo hledání úspor jinde, zajištění dlouhodobé udržitelnosti je rizikové.
Vojáci
Zvýšení tarifů a příspěvků na bydlení výrazně zlepší příjmovou situaci vojáků, zejména v nižších hodnostech, s výrazným meziročním zlepšením o 15 % u nižších hodností.
Státní zaměstnanci (školství, bezpečnostní sbory, úředníci)
Plánovaná plošná a cílená navýšení tarifů a valorizace zvýší příjmy, ale pokračující tlak na rozpočet a pomalé restituce kupní síly vedou k dlouhodobému tlaku a politickým omezením reforem.
Důchodci (starobní důchodci)
Krátkodobě profitují z navýšení minimálních důchodů a valorizací, ale demontáž reformy a budoucí fiskální tlaky mohou ohrozit udržitelnost a reálnou hodnotu penzí.
Penzijní společnosti
Plánované snížení poplatků a změny regulace výrazně snižují jejich marže a zisky; firmy mohou být nuceny snižovat náklady nebo omezit distribuci a služby.
Policisté a hasiči
Dostávají pevné zvýšení měsíčního příjmu o 3000 Kč, což krátkodobě zlepší jejich kupní sílu a sníží tlak na fluktuaci v bezpečnostních sborech.
OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné)
Růst minimálních záloh a navrhované zvýšení vyměřovacího základu pro pojistné zvyšuje měsíční náklady a tlak na živnostníky, čímž snižuje jejich čisté příjmy.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ministerstvo financí představuje reformu Lepší penzijko se sníženými poplatky
Lepší penzijko nabízí výrazné snížení poplatků a státní příspěvky, které by mohly učinit výhodnější než současné investiční produkty DIP. Zjistit výhody penzijka
Kde se v roce 2026 nejlépe daří dosáhnout finanční svobody?
Analýza ukázala, že nejrychleji dosáhnou finanční nezávislosti zaměstnanci v Chile, následované Kolumbií a Kanadou, zatímco Česko je na 15. místě. Objevte tajemství rentiérů
Češi se diví, jak reforma minulých vlád snižuje jejich budoucí penze
Reforma důchodového systému výrazně sníží budoucí penze českých důchodců, což znamená potřebu větších vlastních úspor. Zjistit, jak na ni dopadnete
Počet lidí spořících na penzi ve třetím pilíři loni klesl o 84 tisíc
Počet účastníků penzijního spoření s příspěvkem státu klesl loni na 3,914 milionu, přesto průměrný příspěvek mírně vzrostl. novinky o penzi
Češi s penzí z ciziny narážejí na vysoké daně a ztrátu sociálních výhod
Práce v zahraničí sice slibuje vyšší penzi, ale po návratu do Česka ji mohou drasticky snížit cizí daně a ztráta lokálních bonusů. Ušetřete stovky eur
Fakta
📊
7.5%
navýšení tarifů vojáků (nižší)
(5. 6. 2025)
📊
15%
celkové zvýšení platů nižších vojáků
(5. 6. 2025)
💰
22 400 Kč
minimální mzda 2026
(25. 8. 2025)
💰
21 786 Kč
průměrný důchod (2026)
(24. 9. 2025)
📊
120 000
počet zaměstnanců s povinným příspěvkem
(21. 10. 2025)
💰
660 mld.
úspory ve 3. pilíři
(13. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
leden 2026
Zavedení povinného penzijního spoření zaměstnavatele pro vybrané pracovníky vykonávající rizikovou práci (příspěvek 4 % hrubé mzdy; nárok po odpracování alespoň tří směn s většinou času v rizikové práci).
2026
Zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč hrubého (uvedeno jako "příští rok" v článku z 25. 8. 2025).
1. července 2025
Zvýšení platových tarifů vojáků o 7,5 % v nižších hodnostech a o 5 % ve vyšších; policisté a hasiči dostali navíc 3000 Kč měsíčně (součást širšího plánu zvyšování platů).
1. ledna 2024
Ohlášené další navýšení platových tarifů pro vojáky stejného rozsahu jako to z 1. července (v textu: "Po tomto zvýšení bude od 1. ledna 2024 následovat další navýšení stejného rozsahu").
leden 2026
Valorizace důchodů: základní penze +240 Kč a zásluhová procentní část zvýšena o 2,6 %; zavedení minima důchodu 9 800 Kč (vládní nařízení).
2025
Deficit důchodového systému za rok 2025: 9,2 miliardy Kč; průměrná starobní penze 21 094 Kč (statistika za rok 2025).
2026
Plán vlády ANO, SPD a Motoristů: zmrazení důchodového věku na 65 letech a návrhy na zvýšenou valorizaci/rozšíření nároků na dřívější odchod do důchodu (uvedeno v prosinci 2025).
2026-01-13
Ministerstvo financí zahájilo kroky k omezení vysokých poplatků v penzijním spoření; poslanci Pirátů navrhli výrazné snížení poplatků u nových i starých fondů (návrhy veřejně diskutovány).
4. června 2026
Představení návrhu reformy "Lepší penzijko" Ministerstvem financí — snížení poplatků, zrušení výkonnostních poplatků u většiny fondů, strategie životního cyklu a zvýšená podpora mladých (datum publikace článku: 2026-06-04).
29. června 2026
Ministerstvo financí dopracovalo návrh reformy penzijního spoření se sjednocením správcovského poplatku na 0,5 % u většiny fondů a zrušením výkonnostních poplatků kromě alternativních fondů (datum článku: 2026-06-29).
od poloviny roku 2024
Zrušení státních příspěvků pro starobní důchodce u dobrovolného penzijního spoření vládou Petra Fialy; Ústavní soud potvrdil tento krok (článek z 4. 2. 2026 popisuje rozhodnutí a dopady).
leden 2026
Zvýšení limitu pro zdanění důchodů na 806 400 Kč ročně v souvislosti s růstem minimální mzdy (uvedeno v článku z 9. 3. 2026).
březen 2026
Poslanci projednávají návrh zastavit zvyšování vyměřovacího základu pro OSVČ a vrátit ho na 35 % průměrné mzdy (článek z 5. 3. 2026).
16. března 2026
Statistika k 2025: počet spořících ve třetím pilíři klesl na 3,914 milionu; transformované fondy klesly na 1,750 milionu, doplňkové penzijní spoření vzrostlo na 2,164 milionu (článek z 16. 3. 2026).
2026
Veřejná debata a návrhy změn (včetně možného částečného zrušení předchozí penzijní reformy) vedou k politickému tlaku na úpravy pravidel a valorizací v následujících letech (souhrn událostí z prosince 2025 — prosinec 2026).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Snížení poplatků a změny v penzijním spoření (Lepší penzijko)
Srovnání před a po
💰
Poplatky penzijních fondů
PŘED
Poplatky za správu až 0,8–1,0 % a výkonnostní poplatek až 10–15 %; průměrně kolem 1,3–2 % u dynamických fondů
PO
Návrhy snižují stropy (správa ~0,5 %; u Lepšího penzijka 0,5 % a zrušení výkonnostního poplatku; alternativní fondy výjimka)
📋
Podpora mladých a státní intervence
PŘED
Státní příspěvek a daňové úlevy existují; mladí málo zapojení; limit nároku na příspěvek 500/1700 Kč (měníno)
PO
Zvýšená podpora mladých: vyšší státní příspěvek až 40 % pro do 30 let, snížení minima pro dětské účty; daňové úlevy pro DIP (odečet až 48 000 Kč); možnost částečného výběru do 30 let
📋
Struktura fondů a investiční strategie
PŘED
Vysoký podíl transformovaných (konzervativních) fondů; povinný investiční dotazník často vede do konzervativních strategií
PO
Zavedení strategie životního cyklu (automatická dynamika podle věku); snazší přesuny mezi fondy; podpora pasivního investování (ETF) v Lepším penzijku
⚖️
Regulace a dohled
PŘED
Poplatkové stropy nastavené zákonem, vysoké zisky penzijních společností; slabší tlak na snížení poplatků
PO
Ministerstvo navrhuje snížení stropů a zvýšení regulace (možnost sjednocení správních poplatků, zákaz/neutrální nastavení výkonnostních poplatků u většiny fondů), větší dohled ČNB u DIP
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí / Alena Schillerová
Předkladatel reformy penzijního spoření (Lepší penzijko); iniciátorka snížení poplatků a změn státní podpory
🏛️
IDEA / CERGE‑EI (Nádvorník, Pertold)
Poskytovatel analýz upozorňujících na vysoké poplatky a nízkou výkonnost; ovlivnil tlak na snížení poplatků
🏢
Penzijní společnosti / asociace (Jan Sedláček)
Hlavní aktéři trhu; vyjednávají parametry změn, upozorňují na dopady snížení poplatků na sektor a klientský servis
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
premiér"Penzijní společnosti od občanů České republiky vybírají absurdně vysoké poplatky, které při dlouhodobém spoření ukousnou z celkových výnosů více než polovinu"
Filip Běhal
mluvčí ministerstva financí"Intenzivně pracujeme na konkrétních návrzích, jak zatraktivnit a zefektivnit spoření ve třetím penzijním pilíři. Podrobnosti je předčasné komentovat"
Alena Schillerová
ministryně financí"Mezi ně bude patřit snížení poplatků penzijním společnostem, které jsou v Česku ve srovnání s řadou jiných evropských států vysoké"
Sedláček
"Zatímco rok 2025 byl přelomový tím, že se vyrovnal a následně ve prospěch DPS přehoupl počet účastníků, rok 2026 by měl přinést stejný zlom i v objemu spravovaných prostředků"
Švec
"V roce 2025 zhruba polovina našich účastníků navýšila svou měsíční úložku, často právě na tuto částku"
Vošický
"Svět investic je velmi různorodý a pro většinu občanů často obtížně srozumitelný. Penzijní společnosti proto představují záruku dlouhodobé stability a jistoty"
Gabriela Krušinová
mluvčí ministerstva financí"Aktuálně žádné změny nepřipravujeme, protože je příliš brzy na jakékoliv hodnocení"
Radim Krejčí
"Státní příspěvek by mohl být třeba jen pro mladé do 26 let a produkt by se mohl nazývat třeba DIP pro mladé"
Zbyněk Stanjura
ministr financí"Je rozumné a správné, aby se každý z nás nespoléhal s finančním zajištěním na stáří pouze na státní důchod. Proto navrhujeme významné zatraktivnění spořicích produktů se státní podporou, které slouží pro dlouhodobou tvorbu finančních rezerv na stáří"
Tomáš Prouza
náměstek ministra"Starší skupiny lidí využívají penzijní připojištění jako atraktivní střednědobý vklad a penzijním fondům se příliš nedaří přesvědčit k aktivní účasti mladší klienty"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Výše důchodu se skládá ze dvou částí: základní (stejná pro všechny) a procentní (závisí na celoživotních výdělcích a letech odpracovaných). Nárok vzniká po dosažení věku uvedeného v zákoně a po získání minimální doby pojištění (např. 30–35 let). Doba pojištění zahrnuje placené zaměstnání i některé náhradní doby, třeba péči o dítě; při práci současně s pobíráním důchodu lze po čase požádat o přepočet.
Proč je to důležité
Starobní důchod zabezpečuje příjem seniorů a ovlivňuje státní rozpočet — jde o velkou položku veřejných výdajů. Změny věku odchodu či výpočtu důchodu přímo ovlivní příjmy budoucích důchodců i finanční stabilitu systému, proto jsou častým tématem reforem a politických rozhodnutí.
Co to je
Poplatek je peněžní částka, kterou jednotlivec nebo firma jednorázově nebo opakovaně zaplatí někomu jinému. Často jde o platbu veřejným institucím (např. městu, úřadu nebo státu), ale poplatky se vyskytují i v soukromém sektoru (bankovní poplatky, jízdné apod.).
Jak to funguje
Poplatek může být pevná částka (paušál) nebo přirážka k ceně služby. Určují ho zákony nebo pravidla poskytovatele služby — například město stanoví místní poplatek za psa, stát vybírá dálniční poplatek a banka účtuje poplatek za vedení účtu. Platbu platí uživatel služby; příjemcem jsou veřejné rozpočty nebo soukromý poskytovatel.
Proč je to důležité
Poplatky jsou klíčové, protože představují důležitý příjem pro veřejné rozpočty, jako jsou rozpočty obcí nebo státu. Jejich výběr je upraven zákonem (např. daňovým řádem), což zajišťuje regulované financování veřejných služeb a transparentnost.
Otestujte se
Kvíz: Reforma penzijního spoření („Lepší penzijko")
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 6. 7. 2026 21:28:30