Starobní důchod je peněžité dávka ze systému důchodového pojištění, kterou dostane člověk, pokud dosáhne zákonného důchodového věku a má odpracovanou potřebnou dobu pojištění. V praxi to znamená měsíční příjem pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat.
Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026
Senioři žádají o ztracené peníze po zrušení státního příspěvku v penzijním spoření
téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Senioři mohou od srpna 2026 žádat o kompenzace za zrušené státní příspěvky v penzijním spoření, avšak podle nového článku o této možnosti většina oprávněných stále neví; výzvy k žádostem se týkají osob postižených zrušením příspěvků v předchozích letech .
V průběhu 2025–2026 došlo k několika legislativním změnám a vládním návrhům ovlivňujícím důchody, mzdy a spoření: od ledna 2026 byla schválena valorizace penzí (průměrný starobní důchod 21 786 Kč a minimální důchod 9 800 Kč) [7]; od února 2026 začaly vybrané firmy povinně přispívat 4 % vybraným rizikovým zaměstnancům na penzijní spoření [10]; zároveň ministerstvo financí představilo reformu „Lepší penzijko“ s cílem snížit poplatky a zvýšit podporu mladých účastníků .
Dlouhodobé trendy ukazují pokles účastníků penzijního spoření s příspěvkem státu (pokles o 84 tisíc na 3,914 milionu) a zlepšení fiskálních ukazatelů důchodového systému (deficit v roce 2025 klesl na přibližně 9,2 miliardy Kč díky nárůstu vybraného pojistného o cca 47 miliard); zároveň odborníci varují, že snížení poplatků u penzijních fondů může snížit kvalitu investičního řízení a dlouhodobé výnosy [25][24].
Politická debata pokračuje o dalším snižování sociálních dávek, úpravách odvodů a návrzích na zvýšení platů některých profesí; zároveň přetrvávají rozdíly v důchodech podle pohlaví, kdy průměrné starobní důchody žen jsou nižší než u mužů (v průměru přibližně o 2 500 Kč) a realita valorizací ženám přidává méně než avizovala vláda .
Zdroje:
Nejnovější
Senioři žádají o ztracené peníze po zrušení státního příspěvku v penzijním spoření
06. 10. 2026: Od srpna 2026 mohou senioři žádat o kompenzace za odebrané státní příspěvky v penzijním spoření, ale většina o této možnosti stále neví.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
21. září 2026
Zároveň jde o odpovědnější řešení vůči státnímu rozpočtu než promítat tuto pomoc do pravidelné měsíční výše důchodu,
2
Vysoký dopad
9. března 2026
Toto nastavení, přestože odpovídá doporučení OECD i zahraničním trendům v severní a západní Evropě, se v podmínkách České republiky jeví jako příliš razantní s ohledem na více než třicetileté dosavadní zvyšování důchodového věku o dva měsíce ročně,
3
Střední dopad
13. listopadu 2003
i na dobrém je co zlepšit
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Důchodci (starobní)
Novela zvyšuje valorizace, zavádí minimální důchod a další přilepšení (věková valorizace, zvýšení garantovaného minima), ale budoucí politické změny a demografie znamenají nejistotu a možné fiskální tlaky.
Vojáci
Zvýšení platových tarifů a příspěvků na bydlení výrazně zvýší příjmy vojáků, zejména v nižších hodnostech (souhrn +15 % / +10 % po etapách).
Zaměstnanci ve veřejné správě (školství, bezpečnostní sbory, úředníci)
Soubor opatření přináší výrazná zvýšení tarifů pro některé skupiny, ale celkový tlak rozpočtu a nízké dosavadní tarifní tabulky znamenají pokračující tlak na platy a možné politické kompromisy.
Budoucí důchodci / současní padesátníci a mladší
Revidované parametry výpočtu nových důchodů a zrušení některých reforem snižují jejich budoucí nároky na státní penze, zvyšují nejistotu a nutí k vyšším soukromým úsporám.
OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné)
Plánované a realizované zvyšování vyměřovacího základu a minimálních záloh zvyšuje jejich měsíční odvody a provozní náklady, tlačí na ceny služeb a ziskovost.
Penzijní společnosti
Navrhované snížení poplatků a zrušení výkonnostních odvodů výrazně snižuje jejich příjmy; hrozí konsolidace trhu, tlak na marže a změna obchodního modelu.
Policisté a hasiči
Dostávají jednorázové navýšení o 3000 Kč měsíčně a další růst plánovaný od ledna, což zlepší jejich krátkodobé příjmy.
Mladí (do 30 let)
Zvýšená státní podpora pro mladé a děti (vyšší procento státního příspěvku, nižší nároky na vstup) zlepší incentivy k časnému spoření a dlouhodobě zvýší jejich akumulované úspory.
Kontext
Dříve jsme psali...
Babišova vláda slíbila větší valorizaci penzí, realita ženám přidává méně
Ženy v důchodu v Česku dostávají v průměru o 2500 Kč méně než muži a jejich nízké penze jsou důsledkem mezigeneračních a genderových nerovností. Prolomit tabu rozdílů
Revize dat ukázala pomalejší růst mezd v Česku, ČNB zklidnila obavy
Revidovaná data ukazují, že růst mezd v Česku je nižší než původně uváděný, což snižuje inflační rizika podle ČNB. Odhalit pravdu o mzdách
Ministerstvo práce plánuje snížit podporu v nezaměstnanosti kvůli stabilnímu trhu práce
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje výrazné snížení podpory v nezaměstnanosti vzhledem k dlouhodobě nízké míře nezaměstnanosti. Zajímá vás dopad?
Andrej Babiš kritizuje podporu v nezaměstnanosti a volá k práci během roku 2026
Andrej Babiš plánuje snížit podporu v nezaměstnanosti, aby snížil výdaje státu a motivoval lidi přijmout špatně placená zaměstnání. rozluštit socialní pasti
Pokles zájmu o stavební spoření a možné legislativní změny v Česku
Počet nových smluv o stavebním spoření je nejnižší za 22 let a spořitelny zvažují změny kvůli konkurenci a potřebě modernizace. Proč klesá "stavebko"?
Fakta
📊
7,5%
navýšení tarifů nižších voj.
(5. 6. 2025)
📊
15%
celkové zdražení pro svobodníky–ppr.
(5. 6. 2025)
💰
22 400 Kč
minimální mzda 2026
(25. 8. 2025)
💰
21 786 Kč
průměrný důchod po valorizaci
(24. 9. 2025)
📊
120 000
zaměstnanců s povinným přísp.
(21. 10. 2025)
💰
660 mld.
úspory v penzijkách (2026)
(13. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
1. července 2025
Vojákům se zvýšily platové tarify — v nižších hodnostech o 7,5 % a ve vyšších o 5 %.
leden 2024
Plánované další navýšení platových tarifů pro vojáky ve stejném rozsahu jako zvýšení od 1. července 2025 (uvedeno jako následující krok k 1. lednu 2024 v textu).
červenec 2025
Vláda zvýšila platy policistům a hasičům o 3000 Kč měsíčně; u vojáků bylo uvedeno nejméně zvýšení o 8 378 Kč (uvedeno v článku think-tanku IDEA).
25. srpna 2025
Oznámeno plánované zvýšení minimální mzdy o 1 600 Kč na 22 400 Kč hrubého od příštího roku (uvedeno v článku publikovaném 2025-08-25).
leden 2026
Valorizace důchodů: základní penze zvýšeny o 240 Kč a zásluhová procentní část o 2,6 %; zaveden minimální důchod 9 800 Kč (uvedeno v článku z 2025-09-24 jako účinné od ledna 2026).
leden 2026
Od ledna 2026 začne povinné penzijní spoření zaměstnavatele pro zhruba 120 tisíc pracujících v rizikových profesích (příspěvek 4 % hrubé mzdy); právní předpis upravuje začátek příspěvků od únorových směn, možnost dobrovolných příspěvků už od ledna.
2025
Deficit důchodového systému dosáhl 9,2 miliardy Kč (uvedeno jako výsledek roku 2025).
březen 2026
Poslanci projednávají návrh zastavit zvyšování vyměřovacího základu pro OSVČ a vrátit ho na 35 % průměrné mzdy (uvedeno jako probíhající v březnu 2026).
16. března 2026
(Upozornění: v textech není uvedeno konkrétní 16. března; pokud toto datum není explicitně v článcích, pak nevím)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Změna parametrů důchodů a velká reforma penzijního spoření
Srovnání před a po
💰
Valorizace a důchody
PŘED
Valorizace: inflace + 1/2 růstu reálných mezd; důchodový věk stoupal podle dřívějšího plánu až na 67–68 let
PO
Vláda zrychluje valorizaci pro některé skupiny (věková valorizace 500 Kč po pěti letech od 80 let) a plánuje vrátit valorizaci blíže polovině růstu reálných mezd; zrušení části parametrů reformy může zvýšit výdaje o desítky miliard ročně | zvýšení výdajů plánováno postupně (některé kroky se projeví až 2028+); RIA bude spočítána
📅
Důchodový věk a předčasné důchody
PŘED
Postupné prodlužování důchodového věku (plán dosahoval 65–67+) a relativně mírné podmínky pro některé předčasné odchody
PO
Část opatření: rozšíření skupin s nárokem na dřívější odchod (náročné profese); zpřísnění podmínek u předčasných důchodů a změny penalizací; návrhy na zmrazení/strop 65 let odloženy do další novely (2027+)
📋
Penzijní spoření (třetí pilíř)
PŘED
Poplatky vysoké (často ~1%+ výkonnostní poplatek), velká část účastníků v transformovaných garančních fondech, státní příspěvek od 300 Kč
PO
Reforma 'Lepší penzijko': sjednocení poplatků na nízkou úroveň (cíl ~0,5% správa, zrušení výkonnostního poplatku u většiny fondů); strategie životního cyklu (více akcií v mládí); zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé do 30 let; zvýšení státní podpory pro děti (nárok od 100 Kč) | uzavření transformovaných fondů do 2036; zvýšená státní podpora mladým, možnost částečného výběru do 36 let
💰
Pracující důchodci
PŘED
Pracující důchodci platili standardní odvody, valorizace i speciální pravidla
PO
Zavedení slevy/odpuštění pojistného pro pracující důchodce (úspora stovky až tisíce Kč měsíčně) a plánované další pobídky k práci ve stáří; zároveň návrhy na стимулиaci (vyšší důchod za odpracované dny)
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí (Alena Schillerová)
Navrhovatel reformy penzijního spoření, prosazuje snížení poplatků a zvýšení podpory mladým
🏛️
Ministerstvo práce a sociálních věcí (Aleš Juchelka)
Autor návrhů důchodových parametrů a iniciátor změn valorizací a režimu pro pracující důchodce
🏢
Penzijní společnosti a Asociace penzijních společností
Správci spoření; brání radikálnímu snižování poplatků a připravují nabídky pro udržení klientů
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Juchelka
"Zároveň jde o odpovědnější řešení vůči státnímu rozpočtu než promítat tuto pomoc do pravidelné měsíční výše důchodu,"
Ministerstvo
"Toto nastavení, přestože odpovídá doporučení OECD i zahraničním trendům v severní a západní Evropě, se v podmínkách České republiky jeví jako příliš razantní s ohledem na více než třicetileté dosavadní zvyšování důchodového věku o dva měsíce ročně,"
Sedláček
"Zatímco rok 2025 byl přelomový tím, že se vyrovnal a následně ve prospěch DPS přehoupl počet účastníků, rok 2026 by měl přinést stejný zlom i v objemu spravovaných prostředků,"
Libor Vošický
"Svět investic je velmi různorodý a pro většinu občanů často obtížně srozumitelný. Penzijní společnosti proto představují záruku dlouhodobé stability a jistoty,"
Monika Hořínková
mluvčí ČSOB Penzijní společnost"Klienti odcházejí (předčasně) ve vyšší míře než roky předchozí. Je to dáno velkým mediálním zájmem o produkt. Varování před finanční ztrátou většinou rozhodnutí neovlivní,"
Aleš Poklop
prezident Asociace penzijních společností"Můžeme potvrdit, že penzijní společnosti zaznamenávají zvýšený zájem o problematiku příspěvků zaměstnavatele už od prosince loňského roku,"
Karel Svoboda
ředitel firmy ČSOB Penzijní fond Stabilita"Studie nehodnotí budoucí trendy. Je to bolest, která již nastala,"
Ondřej Schneider
"Lidé dnes vnímají rizika vstupu do druhého pilíře. Ale neuvědomují si, že ani ten první pilíř není tak stabilní, jak se domnívají. Stejně velké riziko pro ně kvůli rostoucímu schodku důchodového účtu vyplývá i z budoucího vývoje státních důchodů,"
Jiří Rusnok
ekonom"Potřebujeme penzijní reformu, která zohlední všechny výše uvedené výzvy. Posílí udržitelnost systému, zvýší jeho diverzifikaci, sníží mezigenerační nespravedlnost a dokáže posílit zásluhovost důchodů,"
Autor
"i na dobrém je co zlepšit"
Jak šel čas
Historický kontext
📝
srpen 2026
Otevření možnosti žádat o kompenzace pro seniory postižené zrušením státních příspěvků u penzijního spoření
Nová vláda umožnila od srpna 2026 žádat o kompenzace osoby, kterým byly odebrány státní příspěvky při předčasném ukončení penzijka v minulých letech.
Vedlo k tomu, že penzijní společnosti evidovaly přes 20 tisíc oprávněných osob; o kompenzaci dosud požádalo jen necelých 3 tisíce seniorů, což ukazuje na nízkou informovanost.
Průměrná ztráta ~4 000 Kč (někteří ztratili celý vklad)
⚠️
rok 2024
Zrušení státních příspěvků pro osoby pobírající starobní důchod
Vláda Petra Fialy v polovině roku 2024 zrušila státní podporu pro starobní důchodce u dobrovolného penzijního spoření (transformované fondy).
Přibližně 200–250 tisíc klientů bylo ‚zamčeno‘ v produktech s garancí; někteří ztratili naspořené vklady při předčasném ukončení.
Úspora rozpočtu ~1,7 miliardy Kč (uváděno jako roční úspory v článcích)
🏢
1. ledna 2026
Zavedení povinného příspěvku zaměstnavatelů 4 % pro vybrané rizikové pracovníky (start dávky)
Od ledna 2026 byla schválena valorizace penzí; od února 2026 poté začalo (u vybraných firem) povinné přispívání 4 % zaměstnavatelů na penzijní spoření vybraným rizikovým zaměstnancům.
Nová povinnost zvýšila administrativní nároky firem a měla za cíl kompenzovat omezení předčasných důchodů u rizikových profesí.
Cílené, dotýká se ~120 tisíc pracovníků (odhad z článků)
⚖️
2025–2026
Postupné legislativní změny týkající se důchodů, valorizací a penzijního spoření
V průběhu 2025–2026 došlo k řadě změn: zpomalení valorizací, úpravy předčasných důchodů, zvýšení minimálních odvodů OSVČ, nastavení průměrné mzdy pro rok 2026 apod.
V krátkodobém horizontu zlepšily fiskální pozici důchodového systému (deficit roku 2025 klesl na ~9,2 mld. Kč), dlouhodobě ale pokračují spory o udržitelnost a sociální dopady.
Deficit 2025 byl ~9,2 mld. Kč (pokles oproti předchozímu roku)
💡
24. června 2026
Ministerstvo financí představilo reformu ‚Lepší penzijko‘ (návrh) – snížení poplatků a strategie životního cyklu
Návrh reformy MF z poloviny roku 2026 navrhl sjednocení správcovského poplatku na 0,5 %, zrušení výkonnostních poplatků (výjimka pro alternativní fondy) a zavedení strategie životního cyklu; navýšení podpory pro mladé.
Cílem bylo zvýšit čisté výnosy klientů a zapojit více mladých; reformu provázely spory s penzijními společnostmi a obavy z konsolidace trhu.
Odhad úspor pro průměrného klienta: řádově stovky tisíc korun v dlouhém horizontu (ministerské modely)
🛑
10.–13. července 2024 (časové odvození z textu)
Rozhodnutí Ústavního soudu potvrdilo zrušení příspěvků (dřívější krok vedoucí k zamčení klientů)
Ústavní soud potvrdil zákonné změny týkající se zrušení státních příspěvků starobním důchodcům, což mělo za následek, že část klientů nemohla ze svých produktů vystoupit bez sankcí.
Desítky tisíc klientů se ocitly ‚zamčeny‘ v produktech s garancí; vznikla pozdější administrativa a tlak na kompenzace.
Okamžité dopady: klienti s krátkou dobou spoření mohli přijít i o celý vklad (řád stovek až tisíců klientů)
⏳
31. prosince 2036
Plánované ukončení starých transformovaných fondů (stanoveno v reformních návrzích)
Vládní návrhy reformy penzijního spoření obsahují postupné ukončení transformovaných (garantovaných) fondů a převod klientů do nových fondů; termín automatického přesunu byl navrhován do konce 2036.
Má motivovat přechod klientů k dynamičtějším strategiím a snížit dlouhodobé ztráty z garantovaných konzervativních produktů; zároveň vyvolává otázky o administrativě a informovanosti klientů.
Velmi dlouhodobé opatření, zásadní pro cca 1,7 milionu účastníků ve starých fondech
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Výše důchodu se skládá ze dvou částí: základní (stejná pro všechny) a procentní (závisí na celoživotních výdělcích a letech odpracovaných). Nárok vzniká po dosažení věku uvedeného v zákoně a po získání minimální doby pojištění (např. 30–35 let). Doba pojištění zahrnuje placené zaměstnání i některé náhradní doby, třeba péči o dítě; při práci současně s pobíráním důchodu lze po čase požádat o přepočet.
Proč je to důležité
Starobní důchod zabezpečuje příjem seniorů a ovlivňuje státní rozpočet — jde o velkou položku veřejných výdajů. Změny věku odchodu či výpočtu důchodu přímo ovlivní příjmy budoucích důchodců i finanční stabilitu systému, proto jsou častým tématem reforem a politických rozhodnutí.
Co to je
Poplatek je peněžní částka, kterou jednotlivec nebo firma jednorázově nebo opakovaně zaplatí někomu jinému. Často jde o platbu veřejným institucím (např. městu, úřadu nebo státu), ale poplatky se vyskytují i v soukromém sektoru (bankovní poplatky, jízdné apod.).
Jak to funguje
Poplatek může být pevná částka (paušál) nebo přirážka k ceně služby. Určují ho zákony nebo pravidla poskytovatele služby — například město stanoví místní poplatek za psa, stát vybírá dálniční poplatek a banka účtuje poplatek za vedení účtu. Platbu platí uživatel služby; příjemcem jsou veřejné rozpočty nebo soukromý poskytovatel.
Proč je to důležité
Poplatky jsou klíčové, protože představují důležitý příjem pro veřejné rozpočty, jako jsou rozpočty obcí nebo státu. Jejich výběr je upraven zákonem (např. daňovým řádem), což zajišťuje regulované financování veřejných služeb a transparentnost.
Otestujte se
Kvíz: Důchody, penzijní spoření a reformy 2025–2026
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 9. 10. 2026 19:22:16