Vliv městské přírody na psychické zdraví

Studie potvrzují, že lesní koupel shinrin-yoku zlepšuje psychiku i zdraví lidí

Mizící téma o společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejnovější studie potvrzují, že pravidelný pobyt v přírodě zlepšuje psychickou pohodu: pobyt alespoň 120 minut týdně (tzv. „lesní koupel“ nebo celkově 2 hodiny týdně) prokazatelně snižuje stresové hormony, posiluje imunitu a zlepšuje psychické zdraví obyvatel měst[2].

Dřívější výzkum ze Stanfordovy univerzity ukázal, že i velmi krátké pobyty v městské přírodě výrazně snižují riziko deprese a dalších duševních onemocnění a že největší efekt mají městské lesní porosty; studie také uvedla, že pasivní pobyt (sezení, volná procházka) může být účinnější než intenzivní fyzická aktivita a že už dvě hodiny týdně mají znatelný pozitivní dopad[1].

Vývoj poznatků tedy ukazuje konzistentní výsledky: starší studie zdůraznila účinek i krátkých pobytů a ochranný efekt pro mladé lidi, novější práce doplňuje kvantitativní doporučení (min. 120 minut týdně) a přidává fyziologické ukazatele (pokles stresových hormonů, zlepšení imunity)[1][2].

Zdroje:

  1. Jděte se "vykoupat" do vůně lesa. Zlepšíte si náladu a můžete se vyhnout řadě nemocí

  2. Více lidí ve městech, vyšší riziko deprese či schizofrenie. Studie ukázala, co to dokáže výrazně zmírnit

Nejnovější
Studie potvrzují, že lesní koupel shinrin-yoku zlepšuje psychiku i zdraví lidí
20. 10. 2025: Pobyt v přírodě po dobu alespoň 120 minut týdně prokazatelně zlepšuje psychickou pohodu, snižuje stresové hormony a posiluje imunitu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Studie Stanfordovy univerzity ukazuje, jak městská příroda ovlivňuje psychiku obyvatel měst.
Krátké pobyty v městské přírodě významně snižují riziko deprese a schizofrenie u lidí žijících ve městech.  Jak zeleně pomáhá hlavě
Jak šel čas
Historický kontext
🌲
1982
Japonsko oficiálně doporučilo lesní koupel (shinrin-yoku) jako metodu prevence a zlepšení zdraví
Uvedeno v britské studii a shrnutí: shinrin-yoku je v Japonsku od roku 1982 oficiálně doporučována
Formální doporučení podpořilo šíření praxe lesních koupelí a výzkum jejího vlivu na zdraví
🚶
2007
Analýza University College London zmiňovaná v kontextu ukázala přínosy chůze a fyzické aktivity pro zdraví
V článcích kontextu se odkazuje na přehled z roku 2007, který sledoval dopady chůze na kardiovaskulární rizika
Posílila vědecké důkazy o prospěšnosti pravidelné chůze pro fyzické i duševní zdraví
🏃
2017
Doporučení denního pohybu a popis různých přístupů k odpočinku v českém článku 'Jak být zdravý'
Článek z roku 2017 shrnuje rady lékařů, včetně doporučení tří hodin chůze týdně a dalších relaxačních postupů
Podpora běžných zdravotních doporučení a různorodých forem obnovy sil
🧒🌿
2019
Podpora environmentální výchovy a častého pobytu venku pro děti (článek rozhovor s ekopsychologem)
Rozhovor z roku 2019 zdůrazňuje, že častý pobyt venku v dětství podporuje vztah k přírodě a má pozitivní dopad na vývoj
Zvýšené povědomí o významu rané expozice přírodě pro psychický vývoj dětí
📊
2024
Popis experimentů a velkých populačních studií potvrzujících vliv zeleně na pozornost dětí a duševní zdraví
Článek z dubna 2024 shrnuje desítky studií včetně dánské kohorty (>900 tis. osob narozených 1985–2003)
Ukotvil důkazy, že větší vystavení zeleni v dětství snižuje riziko psychiatrických poruch v dospělosti
🏙️🌳
2025
Stanfordská studie (uvedená v CURRENT) doporučuje, že dvě hodiny týdně v městské přírodě snižují riziko deprese a duševních onemocnění
Výzkum Anne Guerryové prokázal, že všechny typy městské přírody pozitivně ovlivňují duševní zdraví, s největším efektem u městských lesů; pasivní pobyt může být účinnější než intenzivní aktivita
Posun směrem k konkrétním kvantitativním doporučením pro plánování městské zeleně
💚
2025
Britská studie (~20 000 lidí) potvrzuje, že strávení alespoň 120 minut týdně v zeleni zlepšuje zdravotní stav a fyziologické ukazatele
Výsledky z října 2025 uvádějí snížení krevního tlaku, srdeční frekvence, kortizolu a zvýšení imunitní aktivity po pobytu v lese; zmiňován také rychlý účinek vůně lesa
Doplňuje kvantitativně fyziologické mechanismy podpírající doporučení 120 minut týdně
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Hormon je chemická látka vyrobená v těle, která nese zprávu z jedné buňky nebo žlázy k jiným buňkám. Dostane se do krve a ovlivní jen buňky, které mají pro něj speciální ‚receptor‘. Hormony řídí věci jako růst, trávení, stres nebo pohlavní funkce.

⚙️
Jak to funguje

Žláza nebo buňka uvolní hormon do krve, hormon se naváže na receptor cílové buňky a spustí řetězec reakcí uvnitř buňky. Některé hormony působí rychle (adrenalin při stresu), jiné pomalu a dlouho (růstové nebo pohlavní hormony). Účinek závisí na tom, kolik receptorů buňka má a jak je citlivá; tělo pak často používá zpětnou vazbu, aby hladinu hormonů upravilo.

🎯
Proč je to důležité

Hormony udržují tělo v rovnováze: řídí metabolismus, náladu, energii, růst i rozmnožování. Porucha tvorby nebo působení hormonů může způsobit nemoci (např. diabetes, poruchy štítné žlázy, problém s plodností). V ekonomickém kontextu ovlivní zdravotní náklady, pracovní výkonnost a chování spotřebitelů (stresové hormony například zhoršují rozhodování).

💡
Co to je

Imunita je schopnost těla bránit se proti škodlivým mikroorganismům (viry, bakterie) a i proti vlastním poškozeným buňkám (např. nádorovým). Znamená to, že tělo rozpozná cizí nebo nebezpečné látky a spustí obrannou reakci. Někdy se slovo používá i v užším smyslu pro úplnou odolnost vůči nemoci.

⚙️
Jak to funguje

Imunita má tři obranné linie: první jsou bariéry jako kůže a sliznice, které brání vstupu mikroorganismů; druhá je rychlá nespecifická reakce (zánět, pohlcení vetřelců bílými krvinkami); třetí je specifická adaptivní odpověď, kdy lymfocyty (T a B buňky) rozpoznají konkrétní „značku“ patogenu a vyrobí protilátky a paměťové buňky pro rychlejší reakci při příštím setkání. Očkování funguje tak, že uměle vyvolá tuto adaptivní paměť bez těžkého onemocnění.

🎯
Proč je to důležité

Imunita rozhoduje, zda člověk onemocní a jak těžce. Silná a správně fungující imunita snižuje riziko infekcí, nemocí a komplikací; poruchy imunity vedou k častým infekcím nebo autoimunitním nemocem. Pro běžného člověka to znamená, že očkování, zdravý životní styl a včasná lékařská péče pomáhají chránit zdraví.

Otestujte se
Kvíz: Pobyt v přírodě a duševní zdraví
Stanfordova univerzita

americká univerzita

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Stanford_wordmark_(2012).svg


Země: Spojené státy americké

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Stanford_Oval_May_2011_panorama.jpg

Zaměstnanci: 16.67 (Invalid Date)

Sídlo: Stanford (7. října 2019 - dosud)

Web: https://stanford.edu

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 13:03:16