Účinky aerobních cvičení na mozek

Britská studie v British Journal of Sports Medicine zkoumala vliv cvičení na deprese

Málo aktivní téma o životním stylu a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nová metaanalýza publikovaná v British Journal of Sports Medicine zjišťuje, že aerobní cvičení výrazně snižuje příznaky deprese a úzkosti a může představovat účinnou alternativu k antidepresivům a psychoterapii [2].

Dřívější doporučení odborníků z Univerzity Karlovy zdůrazňovala, že aerobní aktivity posilují paměť a že koordinačně náročné cvičení (např. skákání přes švihadlo) zlepšuje plánování a další kognitivní funkce; tyto poznatky se doplňují s novými výsledky naznačujícími i pozitivní vliv aerobiku na duševní zdraví [1].

Celkově tedy důkazy ukazují, že aerobní cvičení podporuje jak kognitivní funkce (paměť, plánování), tak i psychické zdraví (snížení symptomů deprese/úzkosti); dřívější práce se zaměřila spíše na paměť a koordinaci, zatímco nová metaanalýza rozšiřuje přímé klinické přínosy pro náladu a úzkost [1][2].

Zdroje:

  1. Cvičení může nahradit antidepresiva i psychoterapie. Nová studie popsala, který typ pohybu je ten nejlepší a komu nejvíce pomáhá

  2. Aerobní cvičení posiluje paměť, koordinačně náročné cvičení zase zlepšuje plánování. Jak pohyb rozvíjí mozek?

Nejnovější
Britská studie v British Journal of Sports Medicine zkoumala vliv cvičení na deprese
14. 2. 2026: Metaanalýza ukazuje, že aerobní cvičení výrazně snižuje příznaky deprese a úzkosti a může být účinnou alternativou k antidepresivům a psychoterapii.
Kontext
Dříve jsme psali...
Martin Musálek z UK radí, jak aerobik i skákání rozvíjejí mozek
Koordinačně náročná cvičení a aerobik významně posilují různé kognitivní funkce mozku u dospělých i dětí.  Svěží pohyb mozku
Jak šel čas
Historický kontext
🧠
2003
Studie Jamesa Blumenthala naznačila, že aerobní cvičení může být stejně účinné jako antidepresiva u starších pacientů s depresí
Studie sledovala pacienty ve věku 50–77 let rozdělené do tří skupin: cvičení, medikace, kombinace; testovala i kognitivní funkce u části účastníků.
Ukázala, že cvičení vedlo ke zlepšení depresivních symptomů a kognitivních funkcí u mírné deprese, podpořila zájem o fyzickou aktivitu jako terapeutickou možnost.
🔬
2006
Výzkum londýnských taxikářů prokázal plasticitu hipokampu v důsledku mentální pracovní zátěže a podpořil myšlenku, že mentální i fyzická aktivace mění mozek
Porovnání taxikářů a řidičů autobusů ukázalo větší hipokampus u taxikářů jako následek náročné prostorové paměti; paralelně studie Kramera ukázaly zlepšení kognitivních funkcí po aerobním tréninku u starších dospělých.
Posílilo teoretické zdůvodnění, že trénink (mentální i fyzický) může strukturálně a funkčně měnit mozek.
🏃‍♂️
2012
Studie Arthura Kramera ukázala zlepšení kognitivních funkcí u starších dospělých po třech hodinách aerobiku týdně po šest měsíců
Dospělí ve věku 55–79 let absolvovali aerobní trénink a vykázali lepší výkonnost mozku než před zahájením programu.
Podpořilo doporučení aerobní aktivity pro udržení a zlepšení kognitivních funkcí ve vyšším věku.
💪
2015
Systematický přehled v European Journal of Internal Medicine spojil vyšší svalovou sílu se sníženým rizikem úmrtí
Přehled analyzoval dopady zvyšující se svalové síly na zdraví a mortalitu.
Posílil doporučení zahrnovat silový trénink spolu s aerobní aktivitou pro dlouhodobé zdraví a kognitivní přínosy.
⏸️
2016–2021
Randomizovaná studie u osob s mírnou kognitivní poruchou ukázala, že aerobní cvičení čtyřikrát týdně po 45 minut může zastavit pokles kognitivních funkcí
Studie sledovala účastníky od června 2016 do října 2021 a porovnávala aerobní cvičení a strečink se standardní péčí.
Posílila důkazy, že pravidelný pohyb může zpomalit progresi kognitivního úpadku a potenciálně působit proti rozvoji Alzheimerovy choroby.
📊
2023
Metaanalýza potvrdila, že dlouhodobá fyzická aktivita snižuje riziko úmrtí a chrání kognitivní zdraví
Analýza 85 prospektivních studií ukázala, že konzistentně aktivní lidé mají výrazně nižší riziko úmrtí a kardiovaskulárních onemocnění.
Zvýšila podporu doporučení pravidelné fyzické aktivity jako veřejného zdravotního opatření pro delší a zdravější život.
❤️‍🩹
2026
Britská metaanalýza (British Journal of Sports Medicine) zjistila, že aerobní cvičení výrazně snižuje symptomy deprese a středně snižuje symptomy úzkosti
Metaanalýza zahrnovala 80 tisíc lidí; nejúčinnější byly skupinové lekce s profesionálním vedením; pravidelnost ovlivňovala efekt zejména u úzkostí.
Rozšířila klinické důkazy o přímém přínosu aerobního cvičení pro duševní zdraví a naznačila, že cvičení může být efektivní alternativou či doplňkem k tradiční péči u méně závažných stavů.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Aerobní cvičení je pohyb s takovou intenzitou, že svaly pracují za přítomnosti kyslíku — typicky střední tempo po delší dobu. Příkladem jsou běh na delší trať, jízda na kole nebo plavání. Tělo při tom spaluje nejprve glykogen a při delším výkonu i tuky.

⚙️
Jak to funguje

Během cvičení kyslík pomáhá buňkám přeměnit cukry a tuky na energii (ATP). Při zátěži nad 30 minut se víc zapojují tukové zásoby, proto se to používá při hubnutí. Díky pravidelnému tréninku se zlepšuje funkce plic, srdce a krevního oběhu.

🎯
Proč je to důležité

Aerobní cvičení snižuje riziko srdečních onemocnění, tlak a hladinu cholesterolu a pomáhá hubnout. Lepší oběh a kondice znamenají i lepší prokrvení mozku, což může zlepšit paměť a soustředění. Je snadno dostupné — stačí chůze, běh nebo kolo, a dá se přizpůsobit každému.

Otestujte se
Kvíz: Aerobní cvičení a jeho vliv na mozek a duševní zdraví
Univerzita Karlova

česká univerzita

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Univerzita_Karlova_horizontal_logo_2023.svg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/Praha,_Univerzita_Karlova_-_Karolinum.jpg

IČO: 00216208

DIČ: CZ00216208

Zaměstnanci: 9.16 (2019)

Sídlo: Praha

Web: https://cuni.cz

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 1:37:15