Změny v investičních limitech a školských zákonech

Stát by měl přidat peníze soukromým školám místo ořezávání, tvrdí ekonomové

téma o společenských pravidlech a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Aktuální postoj vlády k financím ve školství se posunul k návrhům na zvýšení podpory pro soukromé školy: ekonomové doporučují přidat státní prostředky soukromým školám místo jejich ořezávání, aby se odstranily nerovnosti vůči státním školám [4].[4]

Premiér Babiš zároveň odmítá plošné škrtání dotací pro soukromé školy, i když ve školním rozpočtu chybí přibližně 3 miliardy korun; experti upozorňují na nespravedlnost současného systému vůči některým školám[3].[3]

V oblasti investic do veřejných projektů došlo dříve k navýšení hranice pro povinné posuzování investičních akcí ministerstev z 300 na 500 milionů korun, což má umožnit ministerstvům samostatně schvalovat menší projekty a urychlit jejich realizaci; resorty však neočekávají výrazné zlevnění investic[1].[1]

Legislativně se rovněž prosadila novela školského zákona, kterou senát potvrdil a která zavádí povinnost slučovat školy s méně než 180 dětmi či žáky s cílem úspor; odborníci varovali, že skutečné zlepšení kvality školství vyžaduje další systémové změny[2].[2]

Zdroje:

  1. S "dotacemi" soukromým školám je to naopak. Stát by jim měl spíš přidat

  2. S "dotacemi" soukromým školám je to naopak. Stát by jim měl spíš přidat

  3. Babiš odmítl "tupé" škrty peněz pro soukromé školy. Systém ale není podle expertů vždycky fér. Co by se mohlo změnit?

  4. Babiš odmítl "tupé" škrty peněz pro soukromé školy. Systém ale není podle expertů vždycky fér. Co by se mohlo změnit?

Nejnovější
Stát by měl přidat peníze soukromým školám místo ořezávání, tvrdí ekonomové
17. 9. 2026: Soukromé školy nedostávají ze státu žádné dotace, jejich provoz si platí rodiče, a stát by jim naopak měl více přidat, aby se odstranily neférové rozdíly vůči státním školám.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
14. září 2026
Situaci analyzujeme a budeme o tom dále jednat,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí bude nadále schvalovat programy s účastí státu mezi 500 miliony a pěti miliardami a argumentuje navýšením hranice investic kvůli rostoucím nákladům, čímž získává větší prostor při alokaci prostředků, ale zároveň čelí kritice kvůli rozpočtovým rizikům.

Obce a kraje (zřizovatelé škol)

Přebírají financování nepedagogických pracovníků a budou odpovědné za slučování škol, což zvyšuje jejich rozpočtovou a organizační zátěž a riziko nedostatečného financování.

Ministerstvo školství

Zvýšení limitu pro individuální posuzování investic umožní ministerstvu rychlejší rozhodování o menších projektech a sníží administrativní zátěž pro vládu; zároveň čelí tlaku na změny financování školství a možné škrtání rozpočtu v budoucnu.

Ředitelé základních a středních škol

Povinné slučování malých škol a změny financování zvyšují administrativní zátěž ředitelů a mohou omezit autonomii místních škol při rozhodování o personálu a provozu.

Soukromé školy

Soukromé školy čelí nejistotě ohledně možných úprav financování a tlaku na snížení dotací; současně jsou v debatě o spravedlivějším systému financování a možném začlenění některých škol do veřejné sítě.

Resorty (ministerstva a jejich organizace)

Zvýšení limitu na 500 milionů umožní jednotlivým rezortům schvalovat více menších investic přímo, čímž se zrychlí proces schvalování projektů, avšak úspory na administraci budou omezené.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Konkrétní rekonstrukce v režimu vyššího limitu (např. Úřad práce Olomouc) spadají pod nové pravidlo, což urychlí jejich schvalování financování na ministerské úrovni.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Odhaduje, že do nového režimu budou spadat jen jednotky případů a že změna významně nesníží administrativní náklady; dopad tak bude minimální.

Kontext
Dříve jsme psali...
Babiš odmítá škrtání dotací soukromým školám, experti však vidí nespravedlnost
Premiér Babiš nechce plošné škrty dotací pro soukromé školy, přesto chybí ve školním rozpočtu 3 miliardy a systém je podle expertů nefér.  Systém pod lupou
Senát potvrdil novelu školského zákona, která nařizuje slučování malých škol v Česku.
Novela školského zákona zavádí povinnost slučovat školy s méně než 180 dětmi nebo žáky, což má přinést úspory, ale skutečné zlepšení kvality vyžaduje další systémové změny.  Jaké budou dopady?
Ministerstvo financí zvýší limit pro posuzování investičních akcí na půl miliardy korun
Projekty ministerstev do 500 milionů korun už nebude muset schvalovat ministerstvo financí, což má urychlit jejich realizaci.  Kdo ušetří čas?
Fakta
📊

300→500M

Limit pro povinné posouzení
(16. 7. 2025)

📊

5 mld.

Vláda schvaluje nad touto částkou
(16. 7. 2025)

📊

180 žáků

Prahový počet pro sloučení škol
(9. 9. 2025)

📊

28%

Škol <50 žáků v ČR
(9. 9. 2025)

💰

186 tis.

Roční náklady na žáka (malá škola)
(9. 9. 2025)

💰

83 tis.

Roční náklady na žáka (větší škola)
(9. 9. 2025)

Události
Co a kdy?
2026
Zvyšuje se limit pro povinné individuální posuzování investičních akcí ministerstev z 300 milionů na 500 milionů korun.
Co to znamená
Co se děje

Zvýšení limitu pro povinné individuální posuzování investic z 300 na 500 mil. Kč

Srovnání před a po
📋 Rozhodování o menších investičních akcích
PŘED

Ministerstva a jejich organizace musela neinvestice nad 300 mil. Kč posílat k individuálnímu posouzení (vládě/ministerstvu financí)

PO

Limit se zvýší na 500 mil. Kč, menší projekty do 500 mil. Kč si resorty schvalují samy | Vláda stále schvaluje projekty s účastí státu nad 5 mld. Kč

📅 Administrace a rychlost rozhodnutí
PŘED

Projekty mezi 300–500 mil. Kč podléhaly centrálnímu posuzování, což mohlo prodlužovat vydání rozhodnutí o dotaci

PO

Resorty si budou menší projekty schvalovat samy, což podle mluvčí ministerstva školství urychlí vydání rozhodnutí o dotaci, náklady na administraci se ale výrazně nesníží

💰 Rozsah dotčených projektů
PŘED

Původní hranice 300 mil. Kč zasahovala více projektů vzhledem k inflaci od roku 2020

PO

Ministerstvo školství očekává změnu u asi deseti projektů (rekonstrukce vysokých škol, výstavba základních škol); ministerstva počítají spíše s jednotkami případů

Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí
Odůvodnilo navýšení hranice nárůstem nákladů na investiční akce od roku 2020; bude nadále schvalovat programy mezi 500 mil. a 5 mld. Kč
👤
Ministerstvo školství (mluvčí Veronika Lucká Loosová)
Uvedla, že zvýšení limitu urychlí vydání rozhodnutí o dotaci a odhadla dopad na přibližně deset projektů
🏛️
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Uvedlo, že změna bude znamenat v budoucnu jen jednotky případů a že výrazně nesníží náklady na administraci
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
Andrej Babiš
premiér

"Situaci analyzujeme a budeme o tom dále jednat"

Andrej Babiš
Andrej Babiš
premiér

"tupé"

Jak šel čas
Historický kontext
🏛️
leden 2026
Výrok senátora o převodu financování nepedagogických pracovníků na obce (navrženo začít převodem od ledna 2026)
V textech je uvedeno, že ministerstvo navrhovalo, aby převod financování nepedagogů začal až od ledna 2026 místo původně září.
Zmírnění termínu mělo umožnit snazší projednání novely školského zákona, ale nezaručovalo nalezení zdrojů ve státním rozpočtu.
🗳️
28. května 2025
Hlasování Poslanecké sněmovny o novele školského zákona (stanoven termín hlasování)
Sněmovna odsouhlasila, že o novele bude hlasováno ve středu 28. května ve 12 hodin, aby se zabránilo dalším odkladům.
Termín měl urychlit rozhodnutí o novele, která zahrnuje slučování škol a změny financování; pokud by novela neprošla, hrozil zánik některých grantových pozic.
🍽️
3. července 2025
Senát potvrdil změnu: obce budou financovat školníky a kuchařky
Podle článku Senát schválil změnu financování nepedagogických pracovníků — od ledna by je měly platit obce a kraje jako zřizovatelé.
Školy by ušetřily prostředky dříve vynakládané na provoz, nicméně kritici varovali, že navýšení prostředků pro obce nemusí stačit.
🔗
9. září 2025
Senát schválil novelu školského zákona zavádějící povinné slučování škol pod jedním zřizovatelem
Text uvádí, že novela zavádí povinnost slučovat školy, kde fungují dvě a více škol s méně než 180 žáky; novela byla potvrzena Senátem.
Cílem je snížit provozní náklady malých škol a zefektivnit řízení, ale úspory budou omezené, protože se slučují právnické osoby, ne pedagogické sbory; chybí analýza dopadů.
Česká síť škol je roztříštěnější než v západní Evropě; 28 % škol má méně než 50 žáků
🏗️
16. července 2025
Zvýšení limitu pro individuální posuzování investičních akcí ministerstev z 300 na 500 milionů korun (od příštího roku)
Current článek uvádí, že od příštího roku se zvyšuje hranice kvůli inflaci a růstu nákladů na stavební projekty; resorty si menší projekty budou schvalovat samy.
Urýchlení vydávání rozhodnutí o dotacích pro menší projekty, dotkne se asi deseti projektů ve školství; nečeká se výrazné snížení nákladů.
🧠
2025
Ustanovení nároku na školního psychologa pro školy nad 180 žáků (implementace od září/zmíněno v souvislosti s novelou)
V článku o novele se uvádí, že školy nad 180 žáků mají od září dostávat peníze na školní psychology a speciální pedagogy automaticky; menší školy je budou sdílet.
Mělo by to zajistit dostupnost psychologické a speciálněpedagogické podpory bez nutnosti žádat o granty, přičemž menší školy budou muset spolupracovat.
⚖️
14. září 2026
Premiér Andrej Babiš odmítl plošné škrty dotací pro soukromé a církevní školy (prohlášení po jednání vlády)
Babiš uvedl, že plošné škrty nejsou na pořadu dne, přesto v rozpočtu ministerstva školství pro rok 2027 chybí přibližně 3 miliardy korun a budou analyzovány případy škol s vysokými zisky.
Potenciální zvažované změny financování soukromých škol zůstávají předmětem analýzy; diskuse o spravedlivějším modelu financování pokračuje.
💡
17. září 2026
Doporučení ekonomů zavést vzdělávací poukázky nebo zvýšit dotace soukromým školám (publikováno jako analýza)
Texty uvádějí, že ekonomové a nositelé Nobelovy ceny doporučují spíše přidávat prostředky soukromým školám nebo zavést poukázky, než je ořezávat; zmiňuje se i nerovnost dotací (státní školy dostávají ~15 % více).
Návrhy směřují k větší rovnosti v financování mezi soukromými a státními školami a mohou ovlivnit budoucí reformy rozpočtového určení daní.
Autor uvádí, že státní školy dostávají zhruba o 15 % vyšší dotace na výuku než soukromé školy
Otestujte se
Kvíz: Změny financování a investic ve školství (2025–2026)

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 9:53:03