Vize reformy českého vysokého školství

Nástřel vysokoškolského zákona naznačuje možnost radikální reformy českých univerzit

Mizící téma o společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejnovější nástřel nového vysokoškolského zákona naznačuje možnost zásadní reformy, která by výrazně změnila pravidla řízení univerzit a mohla zlepšit globální postavení českých vysokých škol [6].

Návrh zákona již dříve obsahuje návrhy na změnu volby rektorů, omezení doživotních profesorských titulů a zvýšení transparentnosti s cílem snížit odliv mozků a podpořit návrat i příliv vědců; tyto kroky jsou zamýšleny spíše jako institucionální a personální změny než okamžité výrazné navýšení financí [3][1].

Ministerstvo školství také zveřejnilo nový žebříček kvality univerzit s hodnocením A–D; osm škol získalo známku A, šest škol bylo označeno jako podprůměrné a některé instituce podaly proti výsledkům odvolání; některé školy přitom v žebříčku nebyly hodnoceny vůbec [5][4].

Schválený státní rozpočet na rok 2026 nezajistil výrazné navýšení financí pro vědu a pouze mírně kompenzuje inflaci, takže podfinancování výzkumu zůstává nevyřešené; v tomto kontextu může být hodnocení škol nástrojem pro cílené přerozdělení omezených zdrojů, což omezuje prostor pro ambiciózní investice do reformy [2][4].

Zdroje:

  1. Nástřel vysokoškolského zákona dává naději. Namístě je radikální reforma

  2. Nejen peníze, univerzity vyprazdňuje i neprůhledné rozdělování funkcí. Odlivu mozků má zabránit nový vysokoškolský zákon

  3. Dvě vize českého vysokého školství jedné vlády. Kabinet žádá kvalitu a prestiž a zároveň slibuje opatrnou konsolidaci

  4. Na co se zaměřit při výběru vysoké školy v právě zveřejněném žebříčku dobrých a horších českých univerzit

  5. Které české univerzity jsou nejlepší a které podprůměrné? Hodnocení vysokých škol vyvolalo vášně, padlo první odvolání

  6. Nová vláda nechce pomoci vědě. Její rozpočet jen kosmeticky řeší vyhladovělé instituty

Nejnovější
Nástřel vysokoškolského zákona naznačuje možnost radikální reformy českých univerzit
18. 6. 2026: Připravovaná změna vysokoškolského zákona by mohla umožnit zásadní reformu, která zlepší globální postavení českých vysokých škol.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Veřejné vysoké školy (university)

Budou čelit zvýšenému hodnocení, změnám řízení (posílení rektorů, univerzitní rady), tlakům na internacionalizaci a konkurenci o finance; to pro některé školy znamená riziko ztráty financí, odvolání či zhoršení prestiže.

Mladí vědci a doktorandi

Pokračující podfinancování a nestabilita projektového financování zvyšují odliv talentů do zahraničí a ohrožují dokončení výzkumných infrastruktur a kariérní perspektivy doktorandů.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Resort prosazuje reformatorské cíle (řízení škol, hodnocení, financování) což mu dává silnější legislativní roli, ale konflikt s akademickou obcí a rozpor mezi Hospodářskou strategií a Programovým prohlášením oslabuje proveditelnost jeho návrhů.

Akademické senáty

Návrhy reformy oslabují jejich vliv v řízení škol (výběr rektorů, rozhodování o vedení), což snižuje jejich rozhodovací pravomoci a postavení vnitřní samosprávy.

Rektoři a vedení univerzit (rektoráty)

Rektoři získají silnější exekutivní pravomoci a novou roli v rámci univerzitních rad, což jim dává více nástrojů pro řízení, ale zároveň je staví do sporu s akademickou obcí a odpovědností za dosažení měřitelných cílů.

Studenti (domácí a zahraniční)

Reforma slibuje lepší informace (hodnocení škol) a možnosti více mezinárodních nabídek, zároveň hrozí změny ve financování, sociální podpoře a možné zavedení spoluúčasti či přerozdělení kapacit, což ovlivní dostupnost a náklady studia.

Česká konference rektorů / Rada vysokých škol

Organizace kritizují nedostatečné financování, nevyjasněná kritéria hodnocení a postupy ministerstva; reformy je staví do role vyjednavače a kritiků nových pravidel.

Národní akreditační úřad

Získává rozšířenou roli v hodnocení kvality a akreditacích (vliv na VOŠ a učitelskou přípravu) což posílí jeho význam, ale naráží na politické spory o jeho autonomii a mandátu.

Kontext
Dříve jsme psali...
Markéta Hronová komentuje nový žebříček českých vysokých škol
Nově zveřejněný žebříček hodnotí kvalitu českých univerzit známkami od A do D, přičemž některé školy nejsou hodnoceny vůbec.  Zjistit nejlepší školy
Ministerstvo školství hodnotí české univerzity, některé školy podaly odvolání
Ministerstvo školství zveřejnilo hodnocení českých vysokých škol, přičemž osm škol získalo nejlepší známku A, šest škol bylo označeno jako podprůměrné a některé školy podaly odvolání proti výsledkům.  odhalte univerzity
Ministerstvo školství chystá nový vysokoškolský zákon, který má zastavit odliv mozků z českých univerzit
Nový zákon má změnit volbu rektora, omezit doživotní profesorské tituly a zvýšit transparentnost na českých vysokých školách, aby podpořil návrat i příliv vědců.  Proč se vědci nevrací?
Vláda Andreje Babiše podle kritiků v rozpočtu na rok 2026 ignoruje podfinancování české vědy
Schválený rozpočet na rok 2026 nezajistil výrazné navýšení financí pro české vědecké instituce a spíše jen mírně kompenzuje inflaci.  pochopte vědeckou krizi
Vláda Petra Fialy představila dvě odlišné vize pro reformu a budoucnost českého vysokého školství
Nová vláda představuje dvě odlišné vize vysokého školství: ambiciózní globální konkurenceschopnost versus opatrná konsolidace s důrazem na kvalitu a stabilitu.  Odhal vládní rozpory
Fakta
📅

2035

Cíl: top univerzity
(25. 2. 2026)

📊

40 000

Nárůst zahr. studentů
(25. 2. 2026)

📊

1,5%

Cíl financování HDP
(25. 2. 2026)

📊

0,5%

Podíl HDP na výzkum
(20. 3. 2026)

📊

14.5%

Pokles studentů od 2011
(18. 6. 2026)

🔄

8 A / 6 D

Výsledky hodnocení 2026
(15. 6. 2026)

Události
Co a kdy?
2026
Vláda představila Hospodářskou strategii s měřitelnými cíli pro vysoké školy (např. 4 univerzity v top 500 a 1 v top 200 do roku 2035) a cílem financování 1,5 % HDP do roku 2030
2026
V Programovém prohlášení vlády je uvedeno zaměření na institucionální stabilitu a zákon o zajištění kvality vysokého školství, bez konkrétních měřitelných cílů
2026-03-20
Zpráva konstatuje, že podíl HDP na výzkum klesl na 0,5 % a rozpočet na vědu za poslední čtyři roky ztratil přes 10 % reálné hodnoty (uvedeno ve článku publikovaném 20. března 2026)
2026-04-23
Průzkum Czexpats in Science ukázal, že jen desetina českých vědců se vrací ze zahraničí; identifikovány hlavní překážky jako nízké platy, netransparentní výběrová řízení, nepotismus a akademický inbreeding (uvedeno 23. dubna 2026)
2026-06-15
Ministerstvo školství zveřejnilo hodnocení vysokých škol za rok 2026: osm škol získalo známku A, šest škol známku D; některé školy nebyly hodnoceny z důvodu nedodání dat; Panevropská univerzita byla vyřazena pro porušení pravidel (uvedeno 15. června 2026)
2026-06-18
Byl zveřejněn nový žebříček českých vysokých škol s hodnocením A–D a komentářem odbornice Markéty Hronové (uvedeno 18. června 2026)
2026-06-18
Analýza konstatuje dlouhodobý pokles podílu státních výdajů na vysoké školství (z 2,96 % v roce 2011 na 2,27 %) a pokles počtu studentů od roku 2011 o téměř 57 tisíc (uvedeno 18. června 2026)
Co to znamená
Co se děje

Reforma řízení a financování vysokých škol a zákon o vědě

Srovnání před a po
📋 Volba a řízení vedení škol
PŘED

Rektor volen akademickým senátem; silná pravomoc akademických senátů

PO

Vznik univerzitních/správních rad s významným vlivem; rektor posílen; výběr rektora přes radu nebo kombinovaný model

💰 Financování vysokých škol
PŘED

Institucionální financování převážně podle počtu studentů; nízký podíl podle kvality (dosud ~10%)

PO

Větší podíl financí podle výkonu/kvality; cíl 1,5 % HDP do roku 2030 (strategie) nebo navyšování k průměru OECD (prohlášení); ambice platit víceletými kontrakty

⚖️ Volný pohyb osob a hodnocení akademiků
PŘED

Doživotní profesorské tituly, neprůhledná habilitační a profesorská řízení

PO

Navrhované omezení doživotních titulů — časové/výkonové potvrzování; větší transparentnost a pravidelné hodnocení profesorských funkcí

📅 Hodnocení škol a mezinárodní konkurenceschopnost
PŘED

Hodnocení heterogenní, výrazná role publikací v WoS; financování neodpovídá mezinárodní konkurenci, nízký podíl HDP na VaVaI (okolo 0,5%)

PO

Strategie s měřitelnými cíli (univerzity v top 500/200 do 2035); ministerské hodnocení A–D ovlivňující finance; snaha o zvýšení počtu zahraničních studentů + audit institucionálních akreditací

Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo školství
Navrhovatel reformy řízení, hodnocení a nového vysokoškolského zákona
🏛️
Vláda (programové prohlášení + Hospodářská strategie)
Nastavuje strategické cíle a cílové financování (1,5 % HDP do 2030, globální žebříčky)
👤
Česká konference rektorů / rektoráty vysokých škol
Aktivní aktér a kritik hodnocení i podoby řízení; podávají odvolání a vyjednávají úpravy
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
2026
Návrh nového vysokoškolského zákona obsahuje změny v řízení univerzit (zavedení univerzitní rady, posílení rektora, otevřená výběrová řízení na vedoucí pozice) a revizi udělování profesorských titulů
Ministerstvo školství představilo podklady k reformě řízení vysokých škol a systémovým změnám (volba rektora univerzitní radou, posílení rektora, revize doživotních profesorských titulů).
Má vytvořit institucionální a personální změny v řízení univerzit s cílem zvýšit konkurenceschopnost a otevřenost škol.
📊
rok 2026
Ministerstvo školství zveřejnilo žebříček kvality vysokých škol (hodnocení A–D)
Hodnocení škol za rok 2026, osm škol získalo známku A, šest škol známku D; některé školy nebyly hodnoceny nebo podaly odvolání; součástí hodnocení je polovina výsledků výzkumu a polovina externího mezinárodního hodnocení.
Hodnocení ovlivňuje příspěvky na dlouhodobý rozvoj a prestiž institucí; vedlo k podáním odvolání a plánům na sjednocení kritérií.
📑
květen 2026
Ministerstvo předložilo podklad k jednání o reformě řízení vysokých škol (prezentace univerzitní rady a posílení role rektora)
Článek z 14. května 2026 popisuje detaily návrhu (univerzitní rada devíti členů, volba rektora radou, zrušení části pravomocí akademických senátů, návrhy na víceleté kontrakty financování a revizi institucionálních akreditací).
Spustilo sérii jednání mezi ministerstvem, konferencemi rektorů a dalšími aktéry o podmínkách a dopadech návrhu.
🎯
15. ledna 2026
Vládní strategie stanovila měřitelné cíle pro univerzity (např. 4 školy v top 500 a 1 v top 200 do roku 2035) a navrhla větší role rektorů a zvýšení zahraničních studentů
Zásadní vládní dokument (Hospodářská strategie) představil dlouhodobé cíle a rozdílný přístup oproti programovému prohlášení, včetně cíle +40 000 zahraničních studentů a 1,5 % HDP na výzkum do roku 2030.
Dává politický rámec tlaku na mezinárodní pozici českých univerzit a posiluje argument pro institucionální reformy.
💸
březen 2026
Schválení státního rozpočtu 2026 bez výrazného navýšení financí pro vědu
Státní rozpočet na rok 2026 kompenzuje jen částečně inflaci; financování vědy a vysokých škol tak zůstává podfinancované.
Snižuje prostor pro ambiciózní finanční investice do reformy; může vést k cílenějšímu přerozdělení omezených zdrojů podle hodnocení škol.
🔍
2026 (uvedeno v článcích)
Návrh zákona počítá se změnou volby rektorů, omezením doživotních profesorských titulů a zvýšením transparentnosti habilitačních postupů
Opakovaně uváděné změny v návrhu zákona mají spojit profesorské tituly s výkonem a pravidelným hodnocením, otevřít výběrová řízení zahraničním kandidátům a zlepšit transparentnost.
Cílem je snížit nepotismus a akademický inbreeding, podpořit návrat i příliv vědců; očekává se živá debata v akademické obci.
📉
23. dubna 2026
Průzkum Czexpats in Science ukázal nízkou návratnost českých vědců (jen desetina se vrací) kvůli nízkým platům a netransparentním výběrovým řízením
Výsledky průzkumu poukazují na hlavní překážky návratu vědců: platy, neprůhledné výběrové procesy, nepotismus a akademický inbreeding.
Posílil argumenty ministerstva pro změny v řízení univerzit a v selekčních postupech; zvýšil tlak na reformu habilitačních a profesorských pravidel.
📣
15. června 2026
Zveřejnění hodnocení vysokých škol za rok 2026 ministerstvem školství (podrobnější zpráva)
Detailní report z 15. 6. 2026 popisuje konkrétní školy s nejhorším hodnocením, důvody (nízká publikační činnost, malé množství zahraničních výjezdů) a odvolání proti výsledkům; Panevropská univerzita vyřazena kvůli porušení pravidel.
Uvedení konkrétních případů vyvolalo odvolání, debatu o transparentnosti a možnou revizi hodnotících kritérií před dalším cyklem za pět let.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Reforma je cílená úprava nebo vylepšení nějakého systému (státu, zákonů, školství, ekonomiky), aniž by se měnil jeho základní rámec. Nejde o radikální převrat (revoluci), ale o opravu nebo doladění fungování věcí.

⚙️
Jak to funguje

Reformu obvykle prosazuje vláda nebo parlament pomocí nových zákonů a pravidel. Může jít o změny v rozpočtu, daních, školství nebo v zemědělství — krok po kroku se mění procesy, instituce nebo pravidla tak, aby systém lépe fungoval. Někdy je reforma malá (dolaďování), jindy zásadnější (přestavba částí systému).

🎯
Proč je to důležité

Reformy jsou důležité, protože jejich cílem je posílit a obnovit základy státu a společnosti. Mohou mít na lidi jak pozitivní, tak negativní dopad, v závislosti na tom, jak jsou navrženy a provedeny. Ovlivňují tak fungování státu v mnoha oblastech, od politiky až po ekonomiku.

💡
Co to je

Univerzita je samosprávná vysoká škola, která nabízí vysokoškolské vzdělání v různých oborech a zároveň provádí vědecký výzkum. V Česku pouze školy „univerzitního typu“ mohou mít v názvu slovo univerzita a mohou udělovat i doktorské tituly.

⚙️
Jak to funguje

Univerzita se dělí na fakulty (např. lékařská, právnická, filozofická), které vedou děkani; celé školu řídí rektor vybraný akademickým senátem. Studijní programy navazují (bakalář → magisterské → doktorské), výuka probíhá v přednáškách, seminářích a laboratořích a studenti končí zkouškami a obhajobou práce. Univerzity také financují a organizují výzkum, mají vědecké rady a správní orgány, které dohlížejí na hospodaření.

🎯
Proč je to důležité

Univerzity připravují odborníky pro praxi (lékaře, právníky, učitele i vědce) a vytvářejí nové poznatky, které ovlivňují ekonomiku i společnost. Pro studenty a firmy znamenají zdroj kvalifikované práce, inovací a odborného poradenství, a proto mají vliv na růst i konkurenceschopnost regionu.

Otestujte se
Kvíz: Nový vysokoškolský zákon a hodnocení univerzit (2026)

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 12. 7. 2026 22:07:32