Reforma je cílená úprava nebo vylepšení nějakého systému (státu, zákonů, školství, ekonomiky), aniž by se měnil jeho základní rámec. Nejde o radikální převrat (revoluci), ale o opravu nebo doladění fungování věcí.
Vize reformy českého vysokého školství
Nástřel vysokoškolského zákona naznačuje možnost radikální reformy českých univerzit
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnovější nástřel nového vysokoškolského zákona naznačuje možnost zásadní reformy, která by výrazně změnila pravidla řízení univerzit a mohla zlepšit globální postavení českých vysokých škol [6].
Návrh zákona již dříve obsahuje návrhy na změnu volby rektorů, omezení doživotních profesorských titulů a zvýšení transparentnosti s cílem snížit odliv mozků a podpořit návrat i příliv vědců; tyto kroky jsou zamýšleny spíše jako institucionální a personální změny než okamžité výrazné navýšení financí [3][1].
Ministerstvo školství také zveřejnilo nový žebříček kvality univerzit s hodnocením A–D; osm škol získalo známku A, šest škol bylo označeno jako podprůměrné a některé instituce podaly proti výsledkům odvolání; některé školy přitom v žebříčku nebyly hodnoceny vůbec [5][4].
Schválený státní rozpočet na rok 2026 nezajistil výrazné navýšení financí pro vědu a pouze mírně kompenzuje inflaci, takže podfinancování výzkumu zůstává nevyřešené; v tomto kontextu může být hodnocení škol nástrojem pro cílené přerozdělení omezených zdrojů, což omezuje prostor pro ambiciózní investice do reformy [2][4].
Zdroje:
Nástřel vysokoškolského zákona naznačuje možnost radikální reformy českých univerzit
Kdo si polepší, kdo tratí?
Veřejné vysoké školy (university)
Budou čelit zvýšenému hodnocení, změnám řízení (posílení rektorů, univerzitní rady), tlakům na internacionalizaci a konkurenci o finance; to pro některé školy znamená riziko ztráty financí, odvolání či zhoršení prestiže.
Mladí vědci a doktorandi
Pokračující podfinancování a nestabilita projektového financování zvyšují odliv talentů do zahraničí a ohrožují dokončení výzkumných infrastruktur a kariérní perspektivy doktorandů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Resort prosazuje reformatorské cíle (řízení škol, hodnocení, financování) což mu dává silnější legislativní roli, ale konflikt s akademickou obcí a rozpor mezi Hospodářskou strategií a Programovým prohlášením oslabuje proveditelnost jeho návrhů.
Akademické senáty
Návrhy reformy oslabují jejich vliv v řízení škol (výběr rektorů, rozhodování o vedení), což snižuje jejich rozhodovací pravomoci a postavení vnitřní samosprávy.
Rektoři a vedení univerzit (rektoráty)
Rektoři získají silnější exekutivní pravomoci a novou roli v rámci univerzitních rad, což jim dává více nástrojů pro řízení, ale zároveň je staví do sporu s akademickou obcí a odpovědností za dosažení měřitelných cílů.
Studenti (domácí a zahraniční)
Reforma slibuje lepší informace (hodnocení škol) a možnosti více mezinárodních nabídek, zároveň hrozí změny ve financování, sociální podpoře a možné zavedení spoluúčasti či přerozdělení kapacit, což ovlivní dostupnost a náklady studia.
Česká konference rektorů / Rada vysokých škol
Organizace kritizují nedostatečné financování, nevyjasněná kritéria hodnocení a postupy ministerstva; reformy je staví do role vyjednavače a kritiků nových pravidel.
Národní akreditační úřad
Získává rozšířenou roli v hodnocení kvality a akreditacích (vliv na VOŠ a učitelskou přípravu) což posílí jeho význam, ale naráží na politické spory o jeho autonomii a mandátu.
Dříve jsme psali...
Markéta Hronová komentuje nový žebříček českých vysokých škol
Ministerstvo školství hodnotí české univerzity, některé školy podaly odvolání
Ministerstvo školství chystá nový vysokoškolský zákon, který má zastavit odliv mozků z českých univerzit
Vláda Andreje Babiše podle kritiků v rozpočtu na rok 2026 ignoruje podfinancování české vědy
Vláda Petra Fialy představila dvě odlišné vize pro reformu a budoucnost českého vysokého školství
2035
Cíl: top univerzity
(25. 2. 2026)
40 000
Nárůst zahr. studentů
(25. 2. 2026)
1,5%
Cíl financování HDP
(25. 2. 2026)
0,5%
Podíl HDP na výzkum
(20. 3. 2026)
14.5%
Pokles studentů od 2011
(18. 6. 2026)
8 A / 6 D
Výsledky hodnocení 2026
(15. 6. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Reforma řízení a financování vysokých škol a zákon o vědě
Srovnání před a po
Rektor volen akademickým senátem; silná pravomoc akademických senátů
Vznik univerzitních/správních rad s významným vlivem; rektor posílen; výběr rektora přes radu nebo kombinovaný model
Institucionální financování převážně podle počtu studentů; nízký podíl podle kvality (dosud ~10%)
Větší podíl financí podle výkonu/kvality; cíl 1,5 % HDP do roku 2030 (strategie) nebo navyšování k průměru OECD (prohlášení); ambice platit víceletými kontrakty
Doživotní profesorské tituly, neprůhledná habilitační a profesorská řízení
Navrhované omezení doživotních titulů — časové/výkonové potvrzování; větší transparentnost a pravidelné hodnocení profesorských funkcí
Hodnocení heterogenní, výrazná role publikací v WoS; financování neodpovídá mezinárodní konkurenci, nízký podíl HDP na VaVaI (okolo 0,5%)
Strategie s měřitelnými cíli (univerzity v top 500/200 do 2035); ministerské hodnocení A–D ovlivňující finance; snaha o zvýšení počtu zahraničních studentů + audit institucionálních akreditací
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Reformu obvykle prosazuje vláda nebo parlament pomocí nových zákonů a pravidel. Může jít o změny v rozpočtu, daních, školství nebo v zemědělství — krok po kroku se mění procesy, instituce nebo pravidla tak, aby systém lépe fungoval. Někdy je reforma malá (dolaďování), jindy zásadnější (přestavba částí systému).
Proč je to důležité
Reformy jsou důležité, protože jejich cílem je posílit a obnovit základy státu a společnosti. Mohou mít na lidi jak pozitivní, tak negativní dopad, v závislosti na tom, jak jsou navrženy a provedeny. Ovlivňují tak fungování státu v mnoha oblastech, od politiky až po ekonomiku.
Co to je
Univerzita je samosprávná vysoká škola, která nabízí vysokoškolské vzdělání v různých oborech a zároveň provádí vědecký výzkum. V Česku pouze školy „univerzitního typu“ mohou mít v názvu slovo univerzita a mohou udělovat i doktorské tituly.
Jak to funguje
Univerzita se dělí na fakulty (např. lékařská, právnická, filozofická), které vedou děkani; celé školu řídí rektor vybraný akademickým senátem. Studijní programy navazují (bakalář → magisterské → doktorské), výuka probíhá v přednáškách, seminářích a laboratořích a studenti končí zkouškami a obhajobou práce. Univerzity také financují a organizují výzkum, mají vědecké rady a správní orgány, které dohlížejí na hospodaření.
Proč je to důležité
Univerzity připravují odborníky pro praxi (lékaře, právníky, učitele i vědce) a vytvářejí nové poznatky, které ovlivňují ekonomiku i společnost. Pro studenty a firmy znamenají zdroj kvalifikované práce, inovací a odborného poradenství, a proto mají vliv na růst i konkurenceschopnost regionu.
Kvíz: Nový vysokoškolský zákon a hodnocení univerzit (2026)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 7. 2026 22:07:32