Deficit znamená, že stát nebo organizace vydá více peněz, než kolik dostane. Jinými slovy, vydá více než přijme. Často se o něm mluví u státních rozpočtů, když výdaje převyšují příjmy.
Česká vláda a rozpočtové výzvy na přelomu 2025–2026
Národní rozpočtová rada varuje před schodkem přes 350 miliard korun v roce 2027
Mizící téma o
společenských pravidlech a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že Národní rozpočtová rada (NRR) varuje, že rozpočtový schodek Česka by mohl v roce 2027 přesáhnout 350 miliard korun, což zvyšuje riziko nedodržení maastrichtských pravidel a signalizuje zhoršující se fiskální udržitelnost.[39]
V průběhu vývoje vláda nejprve schválila rozpočet na rok 2026 se schodkem kolem 286 miliard korun; následné opravy a zásahy vedly k návrhu s deficitem 310 miliard korun, který je kritizován za podhodnocené výdaje a nadhodnocené příjmy a byl schválen Sněmovnou i podepsán prezidentem.[18][31][36]
Krátkodobé ukazatele ukazují výrazné zhoršení: hospodaření státu za prvních pět měsíců 2026 skončilo v propadu 170,2 miliardy korun a v květnu deficit meziměsíčně vzrostl o 64 miliard korun; zároveň rostou náklady na obsluhu dluhu a tlak na další zadlužení.[33][34]
Téma rovněž zahrnuje sektorové tlaky a dopady: ministerstvo zdravotnictví navrhuje zvýšení plateb za státní pojištěnce až o 30 miliard korun pro rok 2027 kvůli deficitu zdravotního pojištění, technické chyby a změny v hospodaření obcí snižují jejich přebytky a omezují fiskální prostor státu; výsledkem je zúžení manévrovacího prostoru vlády a nutnost hledat dodatečné zdroje (emisí dluhopisů, úspor či přerozdělení výdajů).[12][43][41]
Zdroje:
Nejnovější
Národní rozpočtová rada varuje před schodkem přes 350 miliard korun v roce 2027
11. 6. 2026: NRR odhaduje, že rozpočtový schodek Česka v roce 2027 může překročit 350 miliard korun, což ohrožuje dodržení maastrichtských pravidel.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
11. června 2026
NRR na základě k dnešnímu dni dostupných dat kalkuluje, že při splnění tříprocentního maastrichtského kritéria může schodek státního rozpočtu na příští rok přesáhnout hladinu 350 miliard korun
2
Vysoký dopad
11. června 2026
NRR upozorňuje, že konstrukce evropské únikové doložky vládě ČR umožňuje i při obranných výdajích pod dvě procenta HDP překročit stanovené saldo o cca 0,3 až 0,4 procenta HDP
3
Střední dopad
5. června 2019
NRR je toho názoru, že vzhledem k aktuální ekonomické situaci by prolomení čtyřicetimiliardového deficitu nepřineslo žádná významná pozitiva
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí
Hlavní odpovědný úřad řídí přípravu rozpočtu; jeho návrhy a postupy vedly k navýšení schodku, konfliktům s ostatními resorty a kritice za netransparentnost.
Vláda České republiky (kabinet Petra Fialy / následné vlády)
Koordinační aktér – rozhodnutí vlády o návrzích rozpočtu, konsolidačních balíčcích a o neposkytnutí návrhu nové Sněmovně vedla k rozpočtovému provizoriu a politickému sporu; celkově zvyšuje fiskální nejistotu.
Zbyněk Stanjura
Ministr financí a tvůrce rozpočtů; jeho kroky (utajení přípravy, návrhy škrtů, přesuny) vyvolaly odpor resortů i veřejné kritiky a zvýšily politické napětí.
Česká věda / Akademie věd ČR a výzkumné instituce
Výrazné navrhované a realizované škrty v programu TREND a ztráta evropských prostředků ohrožují financování výzkumu, kapacity a personál – riziko existenční krize pracovišť.
Alena Schillerová
Ministryně financí v následné vládě; její úpravy rozpočtu zvýšily schodek na 310 mld. a vyvolaly kritiku za porušení domácích pravidel, zároveň prosazuje priority vlády (obrana, doprava).
Ministerstvo dopravy / Státní fond dopravní infrastruktury
Získalo navýšení transferů a investic, ale čelí nejistotě kvůli posunům v rozpočtu a kritice o čerpání evropských i národních zdrojů.
Dobrovolní hasiči / Hasičský svaz (obce, jednotky dobrovolných hasičů)
Rozpočtové provizorium a škrtání omezí dotace a investice pro dobrovolné jednotky, ohrožuje provoz, platy a investice do vybavení zejména v malých obcích.
Národní rozpočtová rada
Nezávislý orgán upozorňuje na rizika rozpočtových návrhů a neshody s vládou; její kritika zvyšuje reputační tlak na vládu a investory.
Ministerstvo školství
Významně zasaženo přesuny financování (nepedagogičtí pracovníci) a rizikem škrtů či přesunů, což komplikuje fungování škol a financování mzdových závazků.
Kontext
Dříve jsme psali...
Minus 170 miliard: Stát bez peněz z EU by měl mnohem větší deficit hospodaření
Hospodaření státu skončilo za prvních pět měsíců 2026 v propadu 170,2 miliardy korun, přičemž deficit v květnu stoupl o 64 miliard. Pochopte státní finance
Státní pokladna slibuje levnější veřejné finance, ale technické chyby a investice snižují přebytky obcí
Přestože státní pokladna může snižovat potřebu státní půjčování, technické problémy a změny v hospodaření obcí vedou k výraznému poklesu jejich přebytků. Zefektivněte veřejné finance
Adam Vojtěch plánuje miliardové navýšení plateb za státní pojištěnce v roce 2027
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje zvýšit platby za státní pojištěnce až o 30 miliard korun kvůli deficitu ve zdravotním pojištění. Zjistěte, jak vypadá budoucnost financování zdravotnictví
Luboš Komárek vysvětluje růst deficitu státní i obecního rozpočtu v roce 2026
V roce 2026 státní rozpočet i hospodaření obcí končí ve schodku, který zvyšuje tlak na další zadlužení kvůli klesajícím příjmům a vyšším nákladům. pochopit dluhové riziko
Andrej Babiš obhajuje rostoucí schodek státního rozpočtu a používá k tomu analogii z byznysu
Andrej Babiš připravuje veřejnost na prohlubování rozpočtového deficitu, který se snaží ospravedlnit jako nutnou investici do budoucna. Kam mizí miliardy?
Fakta
💰
310 mld. Kč
Schodek rozpočtu 2026
(26. 1. 2026)
💰
286 mld. Kč
Původní návrh schodku 2026
(30. 9. 2025)
📊
3,2 %
Schodek jako % HDP (286 mld.)
(20. 10. 2025)
💰
722 mld. Kč
Výdaje na důchody 2026
(18. 2. 2026)
📊
170,2 mld.
Deficit za 5 měsíců 2026
(3. 6. 2026)
🔄
rozpočtové provizorium
ČR v provizoriu začátek 2026
(26. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
srpen 2025
Ministerstvo financí plánuje zveřejnit novou makroekonomickou predikci 21. srpna a na konci srpna předložit vládě technický návrh rozpočtu; politická jednání mají probíhat do konce září
září 2025
Ministerstvo financí zveřejní návrh státního rozpočtu na rok 2026 (původní návrh Stanjury) s plánovaným schodkem kolem 286 miliard Kč; návrh je předložen vládě ke schválení
30. září 2025
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard Kč (ponecháno v článcích jako schválené vládou)
říjen 2025
Kvůli rozpuštění Sněmovny a povolebnímu procesu projednání rozpočtu Sněmovnou zastavuje; hrozí rozpočtové provizorium od ledna 2026
listopad 2025
Nově zvolená Sněmovna a její rozpočtový výbor (pod vedením Vladimíra Pikory) zahajují přezkoumávání a upravování návrhu rozpočtu; v průběhu listopadu se zjišťují ‚chybějící‘ částky ~95–96 mld. Kč
26. listopadu 2025
Očekávané první čtení návrhu rozpočtu ve Sněmovně (termín zmiňován v článcích jako plánovaný)
prosinec 2025
Probíhají politická jednání a debaty o předložení nebo vrácení návrhu rozpočtu; možnost, že končící vláda zašle upravený návrh do 17. prosince, je zmiňována
leden 2026
Česko vstupuje do rozpočtového provizoria (měsíční výdaje omezeny na jednu dvanáctinu předchozího rozpočtu); vláda v demisi a nová vláda jednají o novém návrhu
26. leden 2026
Vláda schválila (revidovaný) návrh rozpočtu na rok 2026 s plánovaným schodkem ~310 miliard Kč (vláda Andreje Babiše / ministryně Schillerová představení parametrů)
11. březen 2026
Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 miliard Kč (ukončeno rozpočtové provizorium)
17. březen 2026
Prezident Petr Pavel podepsal zákon o státním rozpočtu 2026, čímž rozpočet vstoupil v platnost
duben–červen 2026
Po schválení rozpočtu pokračují diskuse o dopadech (vyšší schodek, tlak na udržitelnost veřejných financí); Národní rozpočtová rada varuje, že schodek pro rok 2027 může přesáhnout 350 miliard Kč (stanovisko z 11. června 2026)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Vláda navyšuje schodek státního rozpočtu (rok 2026)
Srovnání před a po
💰
Výše schodku
PŘED
Schválený návrh končící vlády počítal s deficitem 286 mld. Kč (resp. dříve 286/286/310 v různých verzích)
PO
Nová vláda plánuje schodek vyšší; v různých článcích se uvádí 293–310–310–310–310–310–310 mld. Kč a prognózy NRR pro 2027 až 350 mld. Kč | v lednu 2026 vláda schválila rozpočet s deficitem 310 mld. Kč
⚖️
Role rozpočtových pravidel
PŘED
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanoví limity (strukturální schodek 1,75–1, (různé verze) a dluhovou brzdu 55 % HDP)
PO
Vláda novelami/pozměňovacími návrhy rozvolňuje uplatnění pravidel (vyjímky pro obranu, infrastrukturu, interpretace výdajových rámců); Národní rozpočtová rada varuje před porušováním pravidel
📋
Cílení výdajů (investice vs. provoz)
PŘED
Původní návrhy kladly důraz na investice do dopravy, obrany, Dukovan a výkonové rozpočtování
PO
Část investic posílena (doprava), zároveň dochází k ořezům kapitálových výdajů v některých verzích; prioritou nové vlády jsou provozní a mandatorní výdaje (důchody, platy, obrana) | některé programy (věda, TREND) výrazně kráceny
📅
Proces přípravy rozpočtu
PŘED
Standardní příprava vč. zveřejnění sešitů a konzultací
PO
Příprava byla často méně transparentní (utajení, stažení dokumentů, pozdní zveřejnění, chybějící střednědobé výhledy); Národní rozpočtová rada a nezávislí experti kritizují nedostatek informací
Klíčové postavy
👤
Zbyněk Stanjura
Ministr financí (příprava rozpočtů, navrhování deficitu)
👤
Alena Schillerová
Ministryně financí (kritika předchozích návrhů, pozdější vláda – upravující rozpočet)
🏛️
Národní rozpočtová rada (NRR)
Nezávislý orgán hodnotící dodržování rozpočtových pravidel a varující před riziky
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Národní rozpočtová rada
"NRR na základě k dnešnímu dni dostupných dat kalkuluje, že při splnění tříprocentního maastrichtského kritéria může schodek státního rozpočtu na příští rok přesáhnout hladinu 350 miliard korun,"
Národní rozpočtová rada
"NRR upozorňuje, že konstrukce evropské únikové doložky vládě ČR umožňuje i při obranných výdajích pod dvě procenta HDP překročit stanovené saldo o cca 0,3 až 0,4 procenta HDP,"
Národní rozpočtová rada
"NRR je toho názoru, že vzhledem k aktuální ekonomické situaci by prolomení čtyřicetimiliardového deficitu nepřineslo žádná významná pozitiva. Proto se NRR domnívá, že by se vláda měla snažit naplánovaný schodek dodržet. V případě, že se v dalších měsících daňové příjmy nebudou vyvíjet v souladu s naplánovaným rozpočtem, měla by omezit čerpání některých provozních výdajů,"
Jak šel čas
Historický kontext
📉
rok 2019
Plánované snížení schodku a finanční rezervy před krizí
V několika předchozích letech (2016–2019) byla fiskální pozice relativně lepší a existovaly možnosti konsolidace před nástupem nových šoků.
Umožnilo by to vytvoření fiskálního prostoru pro následné krize; nevyužití vedlo později k vyšším deficitům.
Lepší než následné roky 2020–2025
🦠
rok 2020
Vypuknutí pandemie covid‑19 a masivní fiskální zásahy
Pandemie vyvolala rozsáhlé podpůrné programy (kompenzace, Antivirus, nákupy zdravotnického materiálu), které výrazně navýšily výdaje.
Rychlé navýšení státního dluhu a výrazné zvýšení rozpočtových schodků.
Výrazný nárůst deficitu oproti předdobí (2019)
🧾
2021
Rozšíření výdajových závazků (mandatorních položek) — zásadní růst důchodů a plateb státním pojištěncům
Vláda zvýšila důchody a platby za státní pojištěnce; současně byly zavedeny i další sociální kroky rozsahu, které se staly trvalými.
Zvýšení „nedotknutelných“ (mandatorních) výdajů a zúžení manévrovacího prostoru rozpočtu.
Výrazný růst mandatorních výdajů od roku 2019
💸
2021–2022
Zrušení superhrubé mzdy (snížení příjmů státní pokladny)
Daňová změna snížila příjmovou stránku rozpočtu o desítky miliard korun bez odpovídajících úspor na výdajích.
Trvalý výpadek příjmů (řádově desítky miliard ročně), který zvýšil strukturální deficit.
Výpadek příjmů zásadní pro vývoj strukturálního salda od 2021
⛽
2022
Energetická krize a zapojení rozpočtu do kompenzací (stropy, dotace)
Růst cen energií vedl k zásahům do rozpočtu (dotace, cenové zásahy), které prohloubily schodky.
Další navýšení deficitů a zadlužení v kontextu pokračujících mandatorních nárůstů.
Navýšení výdajů mimo standardní mandatorní položky
🔻
rok 2023
Vysoký rozpočtový schodek a zhoršení hospodaření (deficit 290–360 mld. v různých odhadech/letech)
Začátek 2020‑23 kombinoval následky pandemie, inflační tlaky a další mimořádné výdaje; NKÚ a NRR upozorňovaly na neudržitelnost.
Zvýšené náklady na obsluhu dluhu, tlak na fiskální udržitelnost a nutnost konsolidace.
Jeden z nejvyšších deficitů v moderní historii ČR
⚖️
2024–2025
Konsolidační snahy a politické spory o rozpočtový balík
Vlády představily konsolidační balíčky, ale opatření byla částečná, diskuse o důchodové a rozpočtové reformě pokračovaly; část opatření plánovala dočasné či účetní úpravy.
Částečné snížení strukturálního tlaku, avšak zachování vysokého deficitu a pokračující politické spory o další kroky.
Konsolidace pomalejší než doporučované tempo (NRR apod.)
⚠️
rok 2026
Varování Národní rozpočtové rady: výhled schodku 2027 přes 350 mld. Kč
NRR veřejně upozornila, že schodek by mohl v roce 2027 přesáhnout 350 miliard a že současná trajektorie ohrožuje maastrichtská pravidla a fiskální udržitelnost.
Zvýšené riziko porušení fiskálních pravidel, tlak na další zadlužení a růst nákladů na obsluhu dluhu.
Nejvyšší riziko rozpočtového zhoršení v dosavadním období (NRR vyhodnocení)
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Pokud má stát deficit, musí si půjčit peníze, aby zaplatil své vydání. To se děje například vydáním dluhopisů, které kupují investoři. Díky tomu může stát dál financovat služby a projekty, i když momentálně nemá dost příjmů.
Proč je to důležité
Deficit ukazuje, že stát utrácí víc, než kolik má, a musí si půjčovat. Pokud deficit roste dlouhodobě, může to vést k vyšším dluhům a problémům s financemi. Pro běžné lidi to znamená, že stát někdy musí zvyšovat daně nebo snižovat výdaje.
Otestujte se
Kvíz: Stav státního rozpočtu ČR 2026–2027
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Národní rozpočtová rada
nezávislý odborný orgán
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 6. 2026 17:27:25