Zelená úsporám je státní dotační program v ČR, který platí část nákladů na snížení energetické náročnosti domů a přechod na ekologické zdroje tepla. Program spravuje Státní fond životního prostředí a financuje se z prodeje emisních povolenek a z fondů EU.
Nová hospodářská strategie vlády Babiše
Ministr Igor Červený mění program Nová zelená úsporám na systém bezúročných bankovních půjček
Málo aktivní téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Současný stav: Vláda Andreje Babiše schválila novou hospodářskou strategii zaměřenou na rozvoj privátního sektoru a mobilizaci soukromých investic; dokument odhaduje náklady přibližně tří bilionů korun do roku 2030 a jeho implementace a fiskální udržitelnost jsou zpochybněny[1].
Financování a rozpočet: K plánům kabinet navrhuje rekordní schodek státního rozpočtu ve výši 310 miliard Kč pro rok 2026, což podle kritiků překračuje zákonné limity a zvyšuje obavy o fiskální udržitelnost plánovaných výdajů včetně tříbilionového balíku[8][2].
Klíčová opatření, časový plán a programy: Strategie počítá s postupným nahrazením přímých dotací systémem daňových úlev a zrychlených odpisů od roku 2028, zvýšenou podporou investic, digitalizací a pobídkami pro firmy; vláda letos plánuje uvolnit na program Nová zelená úsporám nejméně čtyři miliardy Kč[4][3]. Následně kabinet a ministři měnili pravidla programu NZÚ: průzkum Hnutí Duha popisoval preference cílových skupin a premiér s ministrem Červeným upravovali nastavení programu[9][7]. Nově program přechází z přímých dotací na systém bezúročných bankovních půjček, přičemž stát bude hradit bankám úroky místo domácností; jde o zásadní změnu financování podpory bydlení a energetických úspor.
Rizika a mezery: Analytici a kritici varují, že dokument stále postrádá konkrétní plán financování a motivaci k úsporám energií, nezahrnuje otázky obrany ani komplexní řešení otázky eura a jednotného kapitálového trhu; změny pravidel NZÚ a přechod k bezúročným půjčkám naznačují politické a cílové posuny v implementaci podpůrných programů, které mohou ovlivnit fiskální rizika a dostupnost podpory pro nízkopříjmové domácnosti[2][6][9].
Zdroje:
Motivující odpisy, nebo nižší daň? Na všechno ani Babišova vláda mít nebude
Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou letos čtyři miliardy korun, možná víc, řekl Havlíček
Na úspory zapomeňte, politici chápou rozpočet jako bezedný bankomat. Čeká se, až se ucho utrhne
Financování není zdaleka jediný problém. Co (ještě) chybí hospodářské strategii Česka?
Nejnovější
Ministr Igor Červený mění program Nová zelená úsporám na systém bezúročných bankovních půjček
09. 3. 2026: Program Nová zelená úsporám přechází z přímých dotací na bezúročné půjčky, přičemž stát bude bankám hradit úroky namísto domácností.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
9. března 2026
Ochrana zranitelných domácností před pádem do energetické chudoby zůstává i nadále absolutní prioritou vlády, proto i v nové etapě programu Nová zelená úsporám bude pokračovat přímá dotační podpora domácností s nízkými příjmy, ale lépe cílená a s větší ochranou těchto domácností ze strany státu
2
Střední dopad
5. března 2026
Nová podoba programu bude oficiálně představena v pondělí 9. března
3
Střední dopad
5. března 2026
V minulosti lidé o úvěry většinou neměli moc zájem
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Instalační a dodavatelské firmy v sektoru fotovoltaiky a zateplování
Rychlé vyčerpání alokací, snížení dotací a omezení výkonu FVE pod 5 kWp ohrožují zakázky a cashflow firem; očekávají rychlý výkyv poptávky a ztrátu částí trhu.
ČEZ / stát jako majoritní vlastník
Plánované zestátnění ČEZ zvýší nejistotu pro trh a vyvolá velký rozpočtový náklad (vykoupení minorit), ale zároveň dává státu nástroj k řízení energetiky.
Státní rozpočet / Ministerstvo financí
Ambiciózní tříbilionová investiční strategie, výkupy ČEZ a trvalé daňové změny zvyšují fiskální rizika a deficit, což zhoršuje udržitelnost veřejných financí.
Majitelé rodinných a bytových domů
Zastavení příjmu žádostí o NZÚ a změny v podobě programu (přechod k půjčkám, omezení podpory FVE na 5 kWp, zvýšení role úvěrů) výrazně mění dostupnost podpory pro energetické modernizace bydlení; nízkopříjmové domácnosti částečně zachovány v NZÚ Light.
Státní fond životního prostředí (SFŽP)
Bude čelit vyšší administrativní zátěži a politickému tlaku při přerozdělování omezených zdrojů (přerušení příjmu žádostí, redesign programu) a riziku kritiky z řad žadatelů a oborů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) / Karel Havlíček
MPO má klíčovou roli v implementaci hospodářské strategie a řízení investičních nástrojů (daňové pobídky, odpisy, řízení strategie ČEZ), což mu dává vysoký vliv na realizaci programů.
Domácnosti na energetické chudobě (seniory, nízkopříjmové domácnosti)
Program NZÚ Light a cílené dotace mají bránit zásahu těchto skupin při přechodu k výhodnějším financováním, ale přechod k půjčkám může zhoršit dostupnost pro některé z nich.
Penzijní fondy a domácí kapitálový trh
Strategie cílí na aktivizaci domácího kapitálu (přístup penzijních fondů do infrastrukturních projektů), ale slabost kapitálového trhu omezuje realizaci těchto záměrů a klade rizika pro fondy.
Kontext
Dříve jsme psali...
Premiér Andrej Babiš a ministr Igor Červený mění pravidla programu Nová zelená úsporám
Průzkum Hnutí Duha ukázal, že motoristé nejvíce podporují dotování nízkopříjmových domácností v rámci Nové zelené úsporám. Kdo dostane peníze?
Vláda Andreje Babiše navrhuje rekordní schodek rozpočtu ve výši 310 miliard korun
Nová vláda navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun, což překračuje zákonné limity a vyvolává kritiku opozice i odborníků. Kdo zaplatí dluhy?
Kritika Babišovy hospodářské strategie odhaluje chybějící prvky a rizika pro Česko
Česká hospodářská strategie postrádá motivaci k úsporám energií, nezahrnuje obranu a přehlíží klíčové otázky eura a unie kapitálového trhu. odhalit slabiny teď
Vláda Andreje Babiše představila ambiciózní plán s riziky v rozpočtové realitě
Nová hospodářská strategie počítá s náklady tří bilionů korun do roku 2030 a klade důraz na mobilizaci soukromých investic, ale její implementace a fiskální udržitelnost jsou vážně zpochybněny. Proč to může ztroskotat?
Ministr Karel Havlíček představil novou strategii s důrazem na zrychlené odpisy a nižší daně
Vláda plánuje od roku 2028 nahradit přímé dotace systémem daňových úlev a zrychlených odpisů pro firmy. Dilema mezi odpisy a daní
Fakta
💰
3 bil. Kč
Plánované investice do 2030
(20. 2. 2026)
💰
310 mld. Kč
Rozpočtový deficit kabinetu
(4. 3. 2026)
📊
78%
Podpora zachování NZÚ veřejností
(6. 3. 2026)
💰
4 mld. Kč
Možný rozpočet pro NZÚ letos
(22. 2. 2026)
📊
600000
Domácností podpořených NZÚ
(22. 2. 2026)
📊
0,05%
Podíl ČR na globálním kapitálovém trhu
(22. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
16. února 2026
Vláda schválila novou komplexní hospodářskou strategii s důrazem na rozvoj privátního sektoru a opatřeními v energetice, vzdělávání, výstavbě, dopravě a digitalizaci. Havlíček pověřil specializovaný tým řízením a kontrolou plnění strategie.
20. února 2026
Kabinet představil odhad investic ve výši tří bilionů korun do roku 2030; ekonom Tomáš Holub kritizoval nedostatek konkrétního financování a poukázal na realistický pákový efekt státních peněz.
22. února 2026
V dokumentu strategie bylo uvedeno, že stát plánuje vykoupit minoritní akcionáře ČEZ a posílit kontrolu nad výrobou energie (zestátnění ČEZ).
22. února 2026
Havlíček potvrdil odklon od dotací k daňovým úlevám a zrychleným odpisům jako hlavnímu nástroji podpory investic.
23. února 2026
Vláda oznámila záměr vytvořit centrální jednotku dohlížející na plnění cílů ministerstev v rámci nové hospodářské strategie.
4. března 2026
Při druhém čtení rozpočtového zákona se ukázalo zvýšení rozpočtového deficitu na 310 miliard korun a debata o škrtání výdajů a změně pravidel pro sestavování výdajových rámců.
6. března 2026
Veřejnost a experti debatovali o transformaci programu Nová zelená úsporám; premiér měl oznámit finální podobu řešení po jednání Rady pro využití výnosů z emisních povolenek (oznámeno v pondělí).
9. března 2026
Ministr životního prostředí Igor Červený oznámil transformaci programu Nová zelená úsporám: místo přímých dotací budou primárně bezúročné bankovní úvěry (se státním úhradou úroků), přičemž nízkopříjmové rodiny si zachovají nárok na přímou dotační podporu; od 25. března lze žádat o kompenzaci nákladů na projektovou přípravu do 100 000 Kč.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Transformace NZÚ: přímé dotace → bezúročné/podpořené úvěry
Srovnání před a po
💰
Financování programu Nová zelená úsporám
PŘED
Přímé dotace a částečné předfinancování; silná alokace z Modernizačního fondu a NPO (desítky mld.)
PO
Přechod k bezúročným nebo zvýhodněným bankovním půjčkám, stát bude hradit úroky a cíleně udržovat přímé dotace jen pro nízkopříjmové domácnosti | část financí přesune stát z přímých dotací na záruky/úvěry (Modernizační fond + výnosy z emisních povolenek)
📅
Dostupnost pro žadatele
PŘED
Dotace se čerpaly často zpětně; předfinancování omezené
PO
Rozšířené předfinancování a možnost čerpat bezúročné úvěry s až 25letou splatností; zůstanou přímé dotace pro sociálně slabé
📋
Podmínky podpory (obsah opatření)
PŘED
Široké pokrytí: fotovoltaika, zateplení, výměna kotlů; vyšší maximální dotace na FVE (až 200 tis. v minulosti)
PO
Zpřísnění zaměření na komplexní renovace a zateplení; omezení podpory FVE rodinným domům na max. 5 kWp; bonusy za komplexitu; podpora kotlů rozšířena i na výměnu plynových
👥
Cílení na příjmové skupiny
PŘED
Dotační programy částečně univerzální, NZÚ Light pro nízkopříjmové
PO
Přímé dotace budou zachovány především pro nízkopříjmové skupiny (NZÚ Light); ostatní budou primárně přes bezúročné/podporované úvěry
Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Premiér, politická podpora pokračování a financování programu
👤
Karel Havlíček
Ministr průmyslu – autor hospodářské strategie a zastánce přesunu od dotací k daňovým/finančním pobídkám
👤
Igor Červený
Ministr životního prostředí – projednávání nové podoby programu NZÚ a odpovědnost za implementaci
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
premiér"Ochrana zranitelných domácností před pádem do energetické chudoby zůstává i nadále absolutní prioritou vlády, proto i v nové etapě programu Nová zelená úsporám bude pokračovat přímá dotační podpora domácností s nízkými příjmy, ale lépe cílená a s větší ochranou těchto domácností ze strany státu"
Marie Šůchová
"Nová podoba programu bude oficiálně představena v pondělí 9. března"
Veronika Krejčí
"v tuto chvíli se přípravy a detaily nového fungování programu stále finalizují"
Aleš Hradecký
šéf Cechu akumulace a fotovoltaiky"V minulosti lidé o úvěry většinou neměli moc zájem"
Aleš Hradecký
šéf Cechu akumulace a fotovoltaiky"Zkoušíme vyjednat například odpis investice z daňového základu nebo odpuštění některých splátek. Nejvíce by se nám líbilo, kdyby po vzoru okolních zemí bylo na tyto instalace pro rodinné domy odpuštěno DPH, nebo bylo ve výši pěti procent, což by fungovalo jako velmi účinná podpora"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Majitel domu nebo bytového domu podá žádost o dotaci na konkrétní opatření (zateplení, výměna oken, tepelná čerpadla, solární kolektory, fotovoltaika apod.). Dotace pokryje část nákladů (v různých obdobích obvykle 30–55 %, u některých programů až plnou částku pro nízkopříjmové domácnosti nebo specifické projekty). Žádat lze před, během i zpětně po realizaci (do určité lhůty) a program má pravidelná kola s omezenou alokací prostředků.
Proč je to důležité
Snižuje, kolik domácnosti platí za energie a zároveň snižuje emise CO2, což pomáhá plnit klimatické cíle státu. Dotace také podporují vznik trhu s čistými technologiemi (tepelná čerpadla, fotovoltaika) a cílené verze programu pomáhají i nízkopříjmovým domácnostem snížit náklady na vytápění.
Otestujte se
Kvíz: Nová hospodářská strategie a transformace programu Nová zelená úsporám
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 16. 3. 2026 9:16:48