Zelená úsporám je státní dotační program v ČR, který platí část nákladů na snížení energetické náročnosti domů a přechod na ekologické zdroje tepla. Program spravuje Státní fond životního prostředí a financuje se z prodeje emisních povolenek a z fondů EU.
Nová hospodářská strategie vlády Babiše
Premiér Andrej Babiš po tlaku SPD škrtá miliony na propagaci nepovinných vakcín
Mizící téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Současný stav: Po sto dnech vlády Andreje Babiše roste veřejné vnímání politické polarizace a obavy, že kroky kabinetu zpochybňují polistopadový vývoj a mohou ohrozit fungování demokratických a bezpečnostních institucí; toto hodnocení vystihuje i poslední analýzy veřejné debaty a komentáře[11].
Hospodářská osa: Vláda prosazuje novou hospodářskou strategii zaměřenou na rozvoj privátního sektoru, mobilizaci soukromých investic a daňové úlevy (zrychlené odpisy), přičemž celkové náklady programu jsou odhadovány na přibližně tři biliony Kč do roku 2030; analytici opakovaně upozorňují na chybějící konkrétní plán financování a rizika fiskální udržitelnosti[6][4][2].
Financování veřejných programů a změny v NZÚ: Kabinet navrhuje rekordní schodek státního rozpočtu 310 miliard Kč pro rok 2026 a současně mění pravidla programu Nová zelená úsporám z přímých dotací na systém bezúročných bankovních půjček, kdy stát bude hradit úroky bankám místo přímých plateb domácnostem — tyto kroky zvyšují otázky o dlouhodobých fiskálních dopadech a distribuci nákladů podpory bydlení a energetických úspor[8][9][10][3].
Dopad politiky na veřejné zdraví a politické tlaky: Nový článek ukazuje, že premiér po tlaku koaliční strany SPD zrušil 100 milionů Kč určených na propagaci nepovinných očkování; toto rozhodnutí doplňuje dosavadní obraz vlády, která mění priority výdajů pod politickým tlakem, a vyvolává obavy odborníků o rizika pro veřejné zdraví.
Zdroje:
Nejnovější
Premiér Andrej Babiš po tlaku SPD škrtá miliony na propagaci nepovinných vakcín
20. 3. 2026: Premiér Babiš potvrdil zrušení 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování po tlaku SPD, zatímco experti varují před ohrožením veřejného zdraví.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Stát (český státní rozpočet)
Nová hospodářská strategie a politická rozhodnutí zvyšují rozpočtový deficit a náklady na obsluhu dluhu, zhoršují fiskální udržitelnost a nutí stát hledat nové financování či škrtat výdaje.
Firmy v energetice (ČEZ a energetické skupiny)
Strategie počítá se zestátněním ČEZ a intervencemi v trhu s povolenkami a podporou kapacitních mechanismů, což zvyšuje regul. rizika, možnost nákladného přerozdělení a politický tlak na sektoru.
Domácnosti (spotřebitelé)
Programy (kompenzace energií, změna Nová zelená úsporám) i daňové úlevy částečně snižují náklady, ale části populace hrozí vyšší daně či budoucí škrtání služeb; změny dotačního schématu mohou snížit přímé dotace chudším domácnostem.
Domácnosti se zájmem o dotace na zateplení (žadatelé NZÚ)
Transformace Nová zelená úsporám na úvěrový model sníží dostupnost přímých grantů pro střední vrstvy, ale zachová cílenou podporu pro nízkopříjmové skupiny; nejistota o financování z emisních povolenek zvyšuje riziko.
Energeticky náročný průmysl
Strategie slibuje levnější energii pro průmysl a změny v ETS, což je pozitivní, ale nejistota ohledně výsledků revize ETS a státních zásahů zvyšuje provozní rizika.
Banky a finanční instituce
Zamýšlené používání emisních povolenek/modernizačních fondů a státní garance pro projekty naznačují nové příležitosti pro finanční instituce, zároveň rostoucí státní dluh a finanní intervence zvyšují systémová rizika.
Penzijní fondy a investoři domácího kapitálu
Strategie počítá s větší rolí penzijních fondů při financování infrastrukturních projektů a nabídkou státních bondů, což může otevřít nové investiční příležitosti, ale vyžaduje legislativní změny.
Vzdělávací instituce (vysoké školy)
Strategie zvyšuje prioritu vysokoškolského vzdělávání a internacionalizace, avšak vyžaduje navýšení prostředků; instituce získají podporu, ale čelí čekání na konkrétní financování.
Kontext
Dříve jsme psali...
Česko prožívá sto dní vlády Andreje Babiše jako největší zpochybnění polistopadového vývoje
Vláda Andreje Babiše po sto dnech vládnutí představuje populismus s extremismem a ohrožuje demokracii i bezpečnostní systém Česka. Odhalte hrozbu demokracii
Ministr Igor Červený mění program Nová zelená úsporám na systém bezúročných bankovních půjček
Program Nová zelená úsporám přechází z přímých dotací na bezúročné půjčky, přičemž stát bude bankám hradit úroky namísto domácností. Ušetřete na renovaci
Premiér Andrej Babiš a ministr Igor Červený mění pravidla programu Nová zelená úsporám
Průzkum Hnutí Duha ukázal, že motoristé nejvíce podporují dotování nízkopříjmových domácností v rámci Nové zelené úsporám. Kdo dostane peníze?
Vláda Andreje Babiše navrhuje rekordní schodek rozpočtu ve výši 310 miliard korun
Nová vláda navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun, což překračuje zákonné limity a vyvolává kritiku opozice i odborníků. Kdo zaplatí dluhy?
Kritika Babišovy hospodářské strategie odhaluje chybějící prvky a rizika pro Česko
Česká hospodářská strategie postrádá motivaci k úsporám energií, nezahrnuje obranu a přehlíží klíčové otázky eura a unie kapitálového trhu. odhalit slabiny teď
Fakta
💰
3 bil. Kč
Plánované investice do 2030
(20. 2. 2026)
💰
4 mld. Kč
Možný rozpočet NZÚ letos
(22. 2. 2026)
📊
600000
Domácností podpořeno NZÚ
(22. 2. 2026)
💰
55 mld. Kč
Investice do úspor energií od 2021
(22. 2. 2026)
📊
19%
Navrhovaná sazba korp. daně
(22. 2. 2026)
📊
310 mld.
Odhadovaný rozpočtový deficit
(4. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
16. února 2026
Vláda schválila novou komplexní hospodářskou strategii zdůrazňující rozvoj privátního sektoru a obsahující opatření v energetice (včetně plánovaného výkupu akcií minoritních akcionářů ČEZ), vzdělávání, výstavbě a dopravě. Řízení plnění strategie bylo svěřeno specializovanému týmu pod ministerstvem průmyslu a obchodu.
20. února 2026
Kabinet představil cíle strategie s plánovanými investicemi ve výši tří bilionů korun do roku 2030; ekonom Tomáš Holub veřejně kritizoval nejasné financování a realistický pákový efekt veřejných investic.
22. února 2026
V médiích bylo upřesněno, že strategie počítá s odklonem od dotací k daňovým úlevám a zrychleným odpisům; dokument rovněž potvrzuje záměr zestátnění ČEZ.
23. února 2026
Analytické a expertní komentáře varovaly před nedostatečnou specifikací fiskálního dopadu strategie a riziky její proveditelnosti bez jasných priorit a měřitelných milníků.
4. března 2026
Při druhém čtení zákona o státním rozpočtu se ukázalo navýšení schodku na 310 miliard korun, přičemž debata zdůraznila napětí mezi ambiciózní strategii a fiskální realitou rozpočtu.
6. března 2026
Veřejné průzkumy a debata o transformaci dotačních programů: průzkum potvrdil silnou veřejnou podporu zachování programu Nová zelená úsporám, vláda slibovala rozhodnutí o podobě podpory po jednání Rady pro využití výnosů z emisních povolenek.
9. března 2026
Ministr životního prostředí Igor Červený oznámil transformaci programu Nová zelená úsporám na systém bezúročných bankovních úvěrů pro žadatele, s tím, že kompenzace nákladů na projektovou přípravu bude možná od 25. března.
19. března 2026
Po 100 dnech vlády se objevila kritika směrem k vládnímu stylu řízení a obavám z klientelismu a oslabení institucí, což má potenciální vliv na implementaci strategických reforem.
20. března 2026
Premiér potvrdil zrušení 100 milionů korun určených na propagaci některých nepovinných očkování; zároveň proběhlo premiérovo setkání s vědci k potvrzení zájmu naslouchat odborníkům (setkání v březnu 2026 bylo zmíněno v článku).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Vláda představila komplexní hospodářskou strategii (3 bil. Kč do 2030)
Srovnání před a po
💰
Role státní intervence v ekonomice
PŘED
Větší podíl přímých dotací a méně daňových pobídek; fragmentované dotační programy
PO
Posun od přímých dotací k daňovým úlevám, zrychleným odpisům a nepřímým pobídkám; větší využití evropských nástrojů
⚡
Energetika – vlastnické kroky a projekty
PŘED
Privátní i částečně tržně financované projekty; ČEZ jako obchodní subjekt s minoritami
PO
Plánované vykoupení minoritních akcionářů ČEZ, státní kontrola energetiky; investice do jaderných bloků, plynových a obnovitelných zdrojů
📋
Systém podpory bydlení a stavebního řízení
PŘED
Dlouhá stavební řízení, nízká výstavba; podpory rozdrobené
PO
Reforma stavebního zákona, zrychlení řízení, státní podpora (úvěry/dotace) na byty, cílové programy pro služby/byty
💰
Program Nová zelená úsporám (forma a financování)
PŘED
Přímé dotace domácnostem (dřívější režim), rychlé vyčerpání prostředků
PO
Přechod k bezúročným bankovním úvěrům s úhradou úroků státem; cílené přímé dotace pro nízkopříjmové; financování hlavně z Modernizačního fondu a výnosů z emisních povolenek
Klíčové postavy
👤
Karel Havlíček
Vicepremiér a ministr průmyslu; hlavní autor hospodářské strategie
👤
Andrej Babiš
Premiér (hnutí ANO) – politická podpora strategie a priorit (ČEZ, bydlení, dotace)
🏛️
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Koordinace a řízení implementace strategie; pověření týmu pro řízení plnění
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📈
25. února 2026
Vláda představila „Hospodářskou strategii – Česko: Země pro budoucnost 2.0“ s odhadovanými náklady ~3 biliony Kč do roku 2030
Strategie předložena MPO (Havlíček) shrnuje priority: vzdělávání, investice, energetika, doprava, digitalizace a podpora privátního kapitálu.
Stanoví rámec a ambice pro následné vládní kroky a legislativní úpravy; vyvolala diskusi o zdrojích financování a fiskální udržitelnosti.
Částka ~3 biliony uváděna v aktuální strategii (duben–únor 2026)
🏠
9. března 2026
Transformace programu Nová zelená úsporám: přechod od přímých dotací k bezúročným bankovním půjčkám s kompenzací úroků státem
Ministr životního prostředí Igor Červený oznámil, že stát bude hradit úroky bankám místo přímých plateb domácnostem; žadatelé budou moci žádat od 25. března o kompenzaci nákladů na projektovou přípravu.
Změna mechanismu podpory energetických úspor; zvýřila otázky o cílení pomoci a fiskálních dopadech.
Program dosud podpořil přes 600 000 domácností; od roku 2021 investice ~55 mld. Kč
💰
6. března 2026
Vyhlášení schodku státního rozpočtu 310 miliard Kč pro rok 2026
Nový kabinet předložil návrh státního rozpočtu s rekordním plánovaným schodkem 310 mld. Kč, čímž vyvolal kritiku Národní rozpočtové rady a opozice.
Zvýšil obavy ohledně fiskální udržitelnosti a budoucích nákladů na obsluhu dluhu; podnítil debatu o dalším zajištění příjmů a úsporách.
Navýšení oproti plánu předchozí vlády (příp. dřívějším návrhům)
💉
20. března 2026
Premiér po tlaku SPD potvrdil zrušení 100 milionů Kč určených na propagaci nepovinných očkování
Politický tlak koaliční strany vedl k vypuštění prostředků z národní strategie pro roky 2025–2029 schválené v prosinci 2025.
Omezilo financování kampaní podpory nepovinného očkování; vyvolalo kritiku vědecké obce a obavy o veřejné zdraví.
Částka 100 milionů Kč byla součástí původní národní strategie (prosinec 2025)
⚖️
19. března 2026
Analýzy a komentáře po 100 dnech vlády: zvýšené vnímání politické polarizace a obavy o nezávislost institucí
Souhrn hodnocení veřejné debaty a komentářů upozornil na tlaky na fungování demokratických a bezpečnostních institucí a změny priorit výdajů pod politickým vlivem.
Zvýšil pozornost veřejnosti a odborníků k rizikům pro demokracii a institucionální stabilitu; podpořil debatu o vlivu politických rozhodnutí na veřejné finance a bezpečnost.
Označeno jako obrat v trendu polistopadového vývoje
🌱
22. února 2026
Vicepremiér Havlíček oznámil, že na program Nová zelená úsporám může letos jít 4 miliardy Kč
Prohlášení zahrnovalo i tvrzení o dosavadních investicích od roku 2021 (~55 mld. Kč) a zmínku o využití úvěrů a záručních instrumentů; vláda chce vyřídit i nevyřízené žádosti podle starých pravidel.
Potvrdilo úmysl znovuspuštění a stabilizace programu v novém režimu financování; růst veřejné debaty o míře podpory a cílení prostředků.
Uváděno v souvislosti s celkovými investicemi do úspor energií od r. 2021
⚡
22. února 2026
Představení záměru ovládnout 100% ČEZ a výběr odhadovaných tří bilionů investic do roku 2030 (součást strategie)
Hospodářská strategie zahrnuje plán získat plnou kontrolu nad ČEZ a velké investice do energetiky (jádro, plyn, obnovitelné zdroje) v rámci celkové sumy ~3 biliony Kč.
Pozvedlo diskusi o fiskálních rizicích spojených s vykoupením minoritních akcionářů a o rozpočtovém dopadu velkých energetických programů.
Tento aspekt strategie vzbuzuje obavy o rozpočtovou udržitelnost podobně jako jiné velké závazky vlády
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Majitel domu nebo bytového domu podá žádost o dotaci na konkrétní opatření (zateplení, výměna oken, tepelná čerpadla, solární kolektory, fotovoltaika apod.). Dotace pokryje část nákladů (v různých obdobích obvykle 30–55 %, u některých programů až plnou částku pro nízkopříjmové domácnosti nebo specifické projekty). Žádat lze před, během i zpětně po realizaci (do určité lhůty) a program má pravidelná kola s omezenou alokací prostředků.
Proč je to důležité
Snižuje, kolik domácnosti platí za energie a zároveň snižuje emise CO2, což pomáhá plnit klimatické cíle státu. Dotace také podporují vznik trhu s čistými technologiemi (tepelná čerpadla, fotovoltaika) a cílené verze programu pomáhají i nízkopříjmovým domácnostem snížit náklady na vytápění.
Otestujte se
Kvíz: Hospodářská strategie a změny NZÚ po 100 dnech vlády Andreje Babiše
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 4. 4. 2026 4:42:11