Vláda České republiky je hlavní výkonný orgán státu — skládá se z premiéra, místopředsedů a ministrů. Řídí státní správu, navrhuje zákony a sestavuje státní rozpočet; sídlí ve Strakově akademii v Praze.
Česká vláda a rozpočtové výzvy na přelomu 2025–2026
Rozpočtová rada varuje před dřívějším nárazem do dluhové brzdy, ministerstvo kritizuje Hampla
Živé téma o
společenských pravidlech a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že Národní rozpočtová rada (NRR) varuje před možným dřívějším překročením tzv. dluhové brzdy — nyní odhaduje překročení již v roce 2034 místo dosud očekávaného roku 2037, což zvyšuje riziko nutnosti dřívějších úsporných opatření. Toto varování NRR ministerstvo financí kritizuje a označuje jeho scénáře za přehnané; mezi aktéry tak panuje spor o načasování fiskálních rizik [?][1].
Stěžejní fiskální ukazatele zůstávají negativní: stát bude podle posledních plánů v roce 2027 muset získat na trzích minimálně 879 miliard korun kvůli vysokému schodku a splátkám dluhopisů, schodek státního rozpočtu pro rok 2026 byl schválen ve výši 310 miliard korun a hospodaření za prvních pět měsíců 2026 vykázalo propad 170,2 miliardy korun; státní dluh ke konci roku 2025 dosáhl 3,7 bilionu korun a náklady na jeho obsluhu téměř 100 miliard korun [41][31][23][33].
Diskuse o institucionální ochraně pravidel rozpočtové odpovědnosti pokračuje: odborné analýzy a články upozorňují na slabiny současného zákona, který je podle nich snadno měnitelný politickou většinou, a navrhují silnější (včetně možného ústavního) zakotvení pravidel, aby se omezilo politicky motivované obcházení fiskálních limitů[36][31].
V praxi se téma promítá do politického boje i administrativních kroků: vláda a ministerstva se dohadují o využití evropských peněz, probíhala kritika utajovaného sestavování rozpočtu, návrhy na škrty v klíčových oblastech a plány na obnovu emisí dluhopisů pro občany; zároveň prezident a část ekonomické veřejnosti varují před riziky provizoria a rostoucího zadlužení[1][37][2][3].
Zdroje:
Vzpoura proti Stanjurovi ve vládě. Nejde o kauzu bitcoin, ale o stovky miliard z EU
Rusnok k Babišovým plánům: Není to normální. Co budeme dělat, až přijde černá labuť?
Vláda na odchodu nemá důvod se namáhat s přepracováním rozpočtu, nová rozjede utrácení
Noví ministři hledají, kde ušetřit. Babiš je zaúkoloval, aby do ledna snížili náklady o pět procent
Rusnok k Babišovým plánům: Není to normální. Co budeme dělat, až přijde černá labuť?
Vzpoura proti Stanjurovi ve vládě. Nejde o kauzu bitcoin, ale o stovky miliard z EU
Státní rozpočet na rok 2026 může mít vyšší schodek, uvedla ministryně financí Schillerová
Další komedie za stovky miliard. Plaťme radši chodníky než vědu, chce ministerstvo
Startuje velká hra o evropské miliardy. Kdo si z příštího rozpočtu EU ukousne nejvíc?
Nejnovější
Rozpočtová rada varuje před dřívějším nárazem do dluhové brzdy, ministerstvo kritizuje Hampla
24. 9. 2026: Národní rozpočtová rada očekává překročení dluhové brzdy již v roce 2034 místo plánovaného roku 2037, což ministerstvo financí odmítá jako nesmyslný katastrofický scénář.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
24. září 2026
Rok 2025 byl na nějakou dobu posledním rokem, kdy existovala nějaká snaha o konsolidaci veřejných rozpočtů
2
Střední dopad
9. ledna 2024
Budeme si půjčovat za 3,7 až čtyři procenta, nyní platíme v průměru 2,4 procenta
3
Vysoký dopad
12. června 2019
Čím více se bude problém bagatelizovat, čím déle se bude odkládat jeho řešení, tím větší a dražší bude řešení v budoucnu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí (ČR)
Úřad připravil utajovaný, kontroverzní a následně neschválený návrh rozpočtu a novely pravidel, což vede k vnitrovládním konfliktům, legislativnímu sporu a kritice odborné veřejnosti.
Akademická a vědecká obec / česká věda
Vědu ohrožují výrazné škrty v národních i evropských prostředcích, dlouhodobé podfinancování a ztráta programů (např. TREND), což může znamenat existenční riziko pracovišť.
Zbyněk Stanjura
Ministr financí jako autor kontroverzních rozpočtových návrhů čelí vzpouře resortů a ztrátě důvěry; jeho kroky zvyšují politické napětí a riziko neschválení či přepracování rozpočtu.
Ministerstvo dopravy (ČR)
Rezort čelí výraznému krácení kapitálových prostředků v technickém návrhu rozpočtu, ohrožující dokončení plánovaných dopravních projektů a cashflow SFDI.
Státní fond dopravní infrastruktury / investoři do infrastruktury
Snížení a přeskupení prostředků v rozpočtu a rozpočtové provizorium omezují čerpání a dokončení dopravních projektů, zvyšují nejistotu a finanční riziko investorů.
Dobrovolní hasiči a obce
Rozpočtové provizorium a škrty omezují dotace a provozní finance pro dobrovolné hasiče a malé obce, ohrožují zásadně jejich provoz a připravenost na zásahy.
Národní rozpočtová rada (NRR)
NRR intenzivně varuje před rozvolněním fiskálních pravidel a stoupající zadlužeností; její tlaky zvyšují politický tlak na vládu i legislativní diskuzi.
Ministerstvo obrany (ČR)
Výdaje na obranu jsou zvyšovány (splnění závazků NATO), ale časté přesuny financí a diskuse o započítávání infrastrukturních položek do obranných výdajů vyvolávají nejistotu a spory o transparentnost.
Kontext
Dříve jsme psali...
Český návrh rozpočtu na rok 2027 ukazuje rekordní zadlužení země
Česká republika bude muset v roce 2027 získat na finančních trzích minimálně 879 miliard korun kvůli vysokému schodku a splátkám dluhopisů. rozluštit dluhovou past
Současný zákon o rozpočtové odpovědnosti v Česku čelí zásadním slabinám a potřebuje ústavní ochranu
Současná pravidla rozpočtové odpovědnosti v České republice jsou nedostatečná a příliš snadno měnitelná politickou většinou, což oslabuje dlouhodobou stabilitu veřejných financí. odhalit slabiny zákona
Česká ekonomika rostla rychle, státní dluh ale prudce stoupá na 3,7 bilionu
Státní dluh Česka vzrostl ke konci roku 2025 na 3,7 bilionu korun a náklady na jeho obsluhu dosáhly téměř 100 miliard korun. pochopit rostoucí dluh
Opadávající fasáda ministerstva financí symbolizuje trvalost rozpočtových problémů Česka
Státní rozpočet Česka vykazuje trvale vysoký deficit navzdory ekonomickým příznivými ukazateli a úsporám ve státní správě. Proč nám stále chybí miliardy?
Francie čelí neodkladné nutnosti úspor kvůli hrozící dluhové smršti podle vládních analýz
Francouzská vláda musí začít okamžitě šetřit až 40 miliard eur ročně do roku 2031, aby zabránila neudržitelnému růstu státního dluhu. Proč Francie teď šetří?
Fakta
💰
310 mld. Kč
Schodek rozpočtu 2026
(11. 3. 2026)
📊
3,2 % HDP
Schodek jako % HDP (286 mld.)
(20. 10. 2025)
💰
722 mld. Kč
Výdaje na důchody 2026
(18. 2. 2026)
💰
290,7 mld. Kč
Schodek roku 2025 (konečný)
(6. 1. 2026)
📊
110 mld. Kč
Odhad nákladů na obsluhu dluhu 2026
(9. 12. 2025)
📊
386 mld. Kč
Návrh schodku 2027
(23. 9. 2026)
Události
Co a kdy?
červen 2025
Ve vládě vzniká konflikt kolem rozdělování stovek miliard korun z evropských fondů; kritika ministra financí Zbyňka Stanjury a návrhy změn v řízení evropských peněz jsou zmiňovány v podcastu "Bruselský diktát".
21. srpna 2025
Ministerstvo financí plánuje zveřejnit novou makroekonomickou predikci, která má sloužit jako základ pro přesnější odhad příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu 2026.
konec srpna 2025
Vládě má být předložen technický návrh rozpočtu na rok 2026; poté mají následovat politická jednání až do konce září.
30. září 2025
Ministerstvo financí zveřejní návrh státního rozpočtu na rok 2026 s plánovaným schodkem kolem 286 (resp. 286–286) miliard korun (původní Stanjurův návrh).
8. září 2025
Ministerstvo financí zveřejnilo část rozpočtových čísel: návrh rozpočtu 2026 uvádí pro ministerstvo dopravy alokaci 106,6 miliardy Kč, což je pokles oproti předchozímu roku.
15.–20. srpna 2025
Ministři se vracejí z prázdnin a usilují o schválení vyhlášek a dokončení příprav rozpočtu; Stanjura připravuje návrh se schodkem až 280 miliard Kč (označeno v textech jako očekávání).
21. srpna 2025
Ministerstvo financí uvádí konkrétní datum zveřejnění makroekonomické predikce jako klíčového milníku přípravy rozpočtu 2026.
16. října 2025
Po volbách nová Sněmovna vzniká a rozhoduje se o postupu s návrhem rozpočtu; končící vláda odmítá opětovně předložit návrh, což zvyšuje riziko rozpočtového provizoria od 1. ledna 2026.
26. listopadu 2025
Plánované první čtení návrhu státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně (zmíněno jako očekávané datum projednání rozpočtu ve sněmovně).
19. listopadu 2025
Sněmovní rozpočtový výbor projednává návrh rozpočtu; výbor odkládá další projednání a uvádí chybějících cca 95–96 miliard Kč povinných výdajů.
30. září 2025
Vládou schválený návrh rozpočtu na rok 2026 (původně) s plánovaným schodkem 286 miliard Kč je oficiálně předán jako základní dokument (uváděno v textech).
12. října 2025
Ministr Marian Jurečka uvádí, že vláda nepošle Sněmovně návrh rozpočtu, protože nová koalice chce připravit vlastní rozpočet; hrozí přechod do provizoria.
9. listopadu 2025
Andrej Babiš kritizuje návrh rozpočtu na sociálních sítích, uvádí konkrétní chybějící částky; diskuse o dalším postupu bude rozhodnuta ve sněmovně.
5. listopadu 2025
Po volbách poslanci volí nové vedení Poslanecké sněmovny; očekává se, že rozpočet bude předán k projednání (zmíněno datum 14. listopadu pro zahájení úprav výboru).
19. listopadu 2025
Dlouhé a konfliktní jednání ve výboru odhalí nesoulad mezi končícím ministrem Stanjurou a nastupujícími představiteli; neusnesená částka chybí a první čtení se plánuje na 26. listopadu.
16. prosince 2025
Sněmovna dává nové vládě lhůtu do 16. prosince na přepracování rozpočtu (v textech uvedeno jako termín pro návrat rozpočtu k přepracování).
17. prosince 2025
Končící vláda zvažuje odeslání upraveného návrhu rozpočtu do sněmovny, pokud vláda setrvá do 17. prosince (oznámeno ministrem práce Jurečkou).
18. prosince 2025
Nová vláda zadává ministrům úkol snížit provozní výdaje resortů o 5 % do ledna 2026 jako první krok při přípravě upraveného rozpočtu.
1. ledna 2026
Vstupuje v platnost rozpočtové provizorium (pokud rozpočet nebyl projednán), stát hospodaří podle měsíčních limitů jedné dvanáctiny rozpočtu 2025 — opakovaně zmiňováno jako riziko, které nastalo v praxi před oficiálním schválením nového rozpočtu.
19. ledna 2026
Premiér Andrej Babiš oznamuje plán projednat návrh státního rozpočtu 19. ledna 2026 (termín pro vládu projednat návrh 2026 podle zpráv).
26. ledna 2026
Vláda schválila návrh rozpočtu 2026 (nová verze) s plánovaným schodkem 310 miliard korun; uvedeny konkrétní parametry příjmů a výdajů (1,978 bilionu příjmů, 2,288 bilionu výdajů).
2. února 2026
Státní rozpočet vykázal v lednu 2026 přebytek 32,4 miliardy Kč v důsledku provizoria a omezení měsíčních výdajů; zároveň se potvrdilo omezení čerpání investic a výdajů na školství a výzkum.
11.–18. února 2026
Sněmovna v prvním čtení zafixovala deficit 310 miliard Kč (první čtení a následné hlasování proběhlo v polovině února, v textech uvedeno 13. a 18. února různé zmínky o prvním čtení).
23. února 2026
Ministerstvo financí oznámilo plány na obnovu emisí Dluhopisů Republiky v první polovině roku 2026 k financování schodku 310 miliard Kč (oznámeno datum emise dluhopisů jako připravovaná aktivita).
11. března 2026
Sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 miliard korun (schválení zakončilo rozpočtové provizorium).
16.–17. března 2026
Prezident Petr Pavel po konzultacích potvrdil, že rozpočet podepíše, diskutoval s ministryní financí o obranných výdajích; podpis zakončil legislativní proces rozpočtu 2026.
24. března 2026
Premiér Andrej Babiš veřejně připouští, že schodek pro rok 2027 bude pravděpodobně vyšší než 310 miliard Kč a že o rozpočtu 2027 je nutné začít uvažovat již nyní.
3. června 2026
Do konce května/za prvních pět měsíců 2026 dosáhl stav hospodaření státu deficitu 170,2 miliardy Kč; květnový měsíční deficit výrazně vzrostl o 64 miliard Kč (konkrétní mezivýsledek fiskálního roku).
11. června 2026
Národní rozpočtová rada ve výročním stanovisku varuje, že schodek 2027 může přesáhnout 350 miliard Kč a poukazuje na rizika udržitelnosti dluhu a rostoucích úrokových nákladů.
23. září 2026
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 je zveřejněn s plánovaným schodkem 386 miliard Kč (konkrétní údaj uveden v materiálech jako návrh pro rok 2027).
24. září 2026
Národní rozpočtová rada aktualizuje projekci veřejného dluhu a varuje, že hranice dluhové brzdy (55 % HDP) bude překročena už v roce 2034 — výroční zpráva a varování publikovány v tento den.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Vládní změna pravidel rozpočtové odpovědnosti (rozvolnění)
Srovnání před a po
📋
Kdo se započítává do výdajového rámce
PŘED
Výdaje na obranu a velké strategické investice (obvykle) započítány do rámce
PO
Část obranných výdajů, infrastruktury a PPP může být vyňata z výdajového rámce|některé návratné finanční výpomoci a mimořádné položky se odečítají z dluhu
📅
Možnosti vlády navyšovat výdaje
PŘED
Všeobecné navýšení výdajů vyžadovalo souhlas parlamentu a řídilo se stávajícími limity
PO
Vláda může na základě "zhoršené bezpečnostní situace" navýšit výdaje až o ~10 % bez stejného parlamentního schvalování (úniková doložka)
⚖️
Úloha kontrolních orgánů a parlamentu
PŘED
Silnější váha parlamentního projednávání a role NRR/Prezidenta při kontrole souladu se zákonem
PO
Vyšší prostor pro vládní rozhodnutí bez standardního překontrolování; prezident veto vetoval novelu, ale vládní plán počítá s přehlasováním
Klíčové postavy
👤
Alena Schillerová
Ministryně financí – autorka pozměňovacích návrhů u novely rozpočtových pravidel
🏛️
Vláda ČR / premiér Andrej Babiš
Vládní aktér prosazující rozvolnění pravidel, připravený využít únikové doložky
⚖️
Prezident Petr Pavel / Národní rozpočtová rada (NRR)
Prezident vetoval novelu; NRR a skupina ekonomů varují a kritizují rozvolnění pravidel
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Mojmír Hampl
předseda rady"Rok 2025 byl na nějakou dobu posledním rokem, kdy existovala nějaká snaha o konsolidaci veřejných rozpočtů"
Mojmír Hampl
předseda rady"V součtu roky 2026 a 2027 představují z hlediska Národní rozpočtové rady velmi silnou expanzi fiskální politiky"
NRR
"NRR na základě k dnešnímu dni dostupných dat kalkuluje, že při splnění tříprocentního maastrichtského kritéria může schodek státního rozpočtu na příští rok přesáhnout hladinu 350 miliard korun"
NRR
"NRR upozorňuje, že konstrukce evropské únikové doložky vládě ČR umožňuje i při obranných výdajích pod dvě procenta HDP překročit stanovené saldo o cca 0,3 až 0,4 procenta HDP"
Karel Tyll
vrchní ředitel sekce pro rozpočet na ministerstvu financí"Budeme si půjčovat za 3,7 až čtyři procenta, nyní platíme v průměru 2,4 procenta"
Mojmír Hampl
předseda rady"Uvedené rostoucí náklady na dluhovou službu tedy bude nutné brát v úvahu při sestavování rozpočtů na další léta"
Lucie Sedmihradská
"Její nárůst omezuje prostor pro jiné výdaje nebo tlačí na růst schodku"
Eva Zamrazilová
předsedkyně rady"Čím více se bude problém bagatelizovat, čím déle se bude odkládat jeho řešení, tím větší a dražší bude řešení v budoucnu"
Jan Pavel
"Ačkoli se může zdát, že času na hledání řešení je stále ještě dost, není tomu tak. Čím déle bude problém odkládán, tím užší bude manévrovací prostor"
Jak šel čas
Historický kontext
⚠️
rok 2034
Národní rozpočtová rada (NRR) varuje, že při současném trajektorie veřejných financí dojde k překročení tzv. dluhové brzdy v roce 2034.
Varování NRR bylo založeno na aktualizované projekci veřejného dluhu a změně fiskální politiky; NRR poukázala na vyšší výdaje na obranu a demografické tlaky.
Podle zákona by překročení dluhové brzdy vyžadovalo přijetí vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu, tj. razantní konsolidační opatření.
Rok posunut z dříve očekávaného roku 2037 na 2034.
📉
rok 2026
Schválení a vstup v platnost státního rozpočtu ČR s vysokým schodkem 310 miliard Kč pro rok 2026.
Nová vláda (koalice ANO, SPD, Motoristé) schválila rozpočet po politických dohodách; rozpočet překročil limity zákona o rozpočtové odpovědnosti a vyvolal spory s NRR.
Rozpočet ukončil rozpočtové provizorium a zvýšil potřebu financování na trhu; zhoršil fiskální pozici a zvýšil riziko nutnosti konsolidace v následujících letech.
Schodek 310 mld. je rekordní a o 24 mld. vyšší než návrh předchozí vlády.
🔧
rok 2026
Vláda navýšila plánovaný schodek na rok 2026 na 310 miliard Kč a zároveň rozšířila možnosti obcházení národních fiskálních pravidel (tzv. únikové doložky, výjimky pro infrastrukturu a obranu).
Novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti implementovala změny harmonizující pravidla s evropskými směrnicemi, přitom však zjemnila některé národní limity.
Otevření prostoru pro vyšší výdaje způsobilo kritiku NRR, expertní scény a prezidenta; zvýšilo riziko rychlejšího zadlužování a oslabení důvěry v pravidla.
Domácí pravidla se stala volnější než pravidla EU, podle NRR zhoršení oproti dřívější přísnější praxi.
⏳
rok 2025
Rozpočtové provizorium na začátku roku 2026 v důsledku neprojednaného rozpočtu (situace spojená s volebním obdobím a převodem rozpočtu mezi vládami).
Kvůli říjnovým volbám, rozpuštěné Sněmovně a sporu o předání návrhu rozpočtu končící vládou nastalo provizorium; stát hospodařil podle jedné dvanáctiny výdajů minulého roku.
Omezení čerpání výdajů, ztížení investic a možné zpoždění financování projektů; politické spory o povinnosti předložení rozpočtu a právní následky.
Poslední delší provizorium bylo na počátku roku 2022.
🏛️
14. listopadu 2025
Volba nového vedení Poslanecké sněmovny (Např. Tomio Okamura jako předseda) otevírá prostor pro zásadní rozpočtové změny a rychlé přepracování rozpočtu novou koalicí.
Po volbách se změnilo politické složení Sněmovny a vznikla nová většina, která měla jiný přístup k návrhu rozpočtu předloženému končící vládou.
Umožnilo to vrátit nebo zásadně přepracovat rozpočet; zvýšilo to nejistotu ohledně rozpočtových parametrů pro rok 2026.
Změna vedení Sněmovny zásadně ovlivnila tempo a směr rozpočtového procesu.
📜
rok 2025
Přijetí a uplatnění novel rozpočtových pravidel k rozvolnění výdajových rámců a zavedení 'únikových' výjimek pro obranu a infrastrukturu.
Legislativní změny byly odůvodněny harmonizací s evropskými fiskálními pravidly, v praxi však umožnily nezapočítávat vybrané výdaje do národních výdajových limitů.
Umožnily vládě navyšovat výdaje bez jejich plného započtení do limitů, což zvyšuje riziko systematického obcházení fiskálních mantinelů; vyvolalo to ostrou kritiku odborné veřejnosti a prezidenta.
Zásadní rozvolnění oproti předchozím (přísnějším) národním pravidlům.
📈
rok 2024
Akcelerace strukturálního deficitu po pandemii a energetických intervencích (trvalé zvýšení povinných výdajů a snížení některých daňových příjmů; např. zrušení superhrubé mzdy).
Pandemie, intervence v době energetické krize a daňové změny vedly k trvalému posunu struktury veřejných financí směrem k vyšším pravidelným výdajům a nižším příjmům.
Vzrostl strukturální deficit, zmenšil se prostor pro rozpočtovou flexibilitu a zvýšila se závislost na půjčkách; zhoršila se dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.
Strukturální deficit se podle analýz zásadně prohloubil oproti předpandemickému období (2019).
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh ministry; nově jmenovaná vláda musí do 30 dnů získat důvěru Poslanecké sněmovny. Vláda rozhoduje kolektivně nadpoloviční většinou, vydává vládní nařízení k provádění zákonů a řídí ministerstva i plnění státního rozpočtu.
Proč je to důležité
Vláda rozhoduje o zásadních otázkách celostátního významu, od návrhu zákonů po řízení státní správy a hospodaření se státním majetkem. Její rozhodnutí tak přímo ovlivňují fungování klíčových oblastí, jako je zdravotnictví, školství a ekonomika. Pokud vláda ztratí důvěru Poslanecké sněmovny, musí podat demisi, což vede k rychlé změně politického směřování.
Co to je
Poslanecká sněmovna je dolní komora Parlamentu České republiky, tedy skupina 200 zvolených zástupců, kteří tvoří zákony. Vznikla 1. ledna 1993 transformací z České národní rady. Poslanci jsou voleni na čtyři roky podle pravidel, která zaručují, že ve sněmovně jsou zastoupeny různé politické strany podle počtu hlasů od voličů.
Jak to funguje
Poslanecká sněmovna je usnášeníschopná, když je přítomna alespoň třetina poslanců (67). K přijetí běžných zákonů stačí prostá většina přítomných poslanců, ale u důležitých rozhodnutí je potřeba větší počet hlasů, například ústavní zákony vyžadují tři pětiny všech poslanců (120). Poslanci se scházejí ve svém sídle v Praze, kde mají také různé odborné výbory, které zákony připravují a kontrolují práci vlády.
Proč je to důležité
Poslanecká sněmovna má velký vliv na to, jak bude Česká republika řízena, protože schvaluje zákony a kontroluje vládu. Pro nás občany to znamená, že právě tito poslanci rozhodují o důležitých věcech, které ovlivňují život ve škole, práci nebo zdravotnictví. Sněmovna může také navrhnout své rozpuštění prezidentovi, který pak vyhlásí nové volby, pokud se poslanci nedokážou domluvit nebo sněmovna nefunguje správně.
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Rizika veřejných financí a dluhová brzda v ČR
Poslanecká sněmovna ČR
dolní komora Parlamentu České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Francie
stát v západní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Paříž (5. října 1789 - dosud)
Rozloha: 643.8 tis. km²
Populace: 68.37 mil. (leden 2024)
Měna: euro (leden 1999 - dosud)
HDP: 2.78 bil. EUR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2026 1:11:10