Deficit znamená, že stát nebo organizace vydá více peněz, než kolik dostane. Jinými slovy, vydá více než přijme. Často se o něm mluví u státních rozpočtů, když výdaje převyšují příjmy.
Česká vláda a rozpočtové výzvy na přelomu 2025–2026
Vláda Andreje Babiše čelí kritice za schválení schodku 310 miliard pomocí absurdních argumentů
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že vláda Andreje Babiše čelí kritice za schválení návrhu rozpočtu na rok 2026 s plánovaným schodkem kolem 310 miliard korun; obhajoba tohoto deficitu se podle nového článku setkává i s ironií a satirou kvůli nelogickým či nadsazeným argumentům použitém při obhajobě[45].
V lednu 2026 bylo oznámeno, že skutečný schodek za rok 2025 dosáhl 290,7 miliardy korun; NKÚ a další komentáře upozornily na podhodnocené výdaje a přeceněné příjmy (např. u obnovitelných zdrojů a emisních povolenek), což zvýšilo riziko dalšího navýšení deficitů a růstu nákladů na obsluhu dluhu[31][21][22].
Politický kontext zůstává klíčový: střídání vlád, spory mezi končící a novou koalicí a hrozba rozpočtového provizoria ovlivnily proces schvalování; vláda schválila opravený návrh s deficitem 310 miliard přesto, že provizorium v lednu přineslo jednorázový přebytek 32,4 miliardy díky omezení výdajů a vyšším dotacím z EU, což však neřeší dlouhodobou udržitelnost veřejných financí[42][27][41][22].
Vývoj ukazuje pokračující napětí mezi vládou, opozicí a experty: kritici (včetně NKÚ a některých ekonomů) varují před riziky podceněných výdajů a nadhodnocených příjmů, zatímco představitelé vlády obhajují úpravy rozpočtu; nové demonstrativní či satirické reakce na vládní argumenty posilují veřejnou pozornost a tlak na transparentnější zdůvodnění fiskálních kroků[31][42][43][45].
Zdroje:
Rusnok k Babišovým plánům: Není to normální. Co budeme dělat, až přijde černá labuť?
Osud rozpočtu 2026? Provizorium jako jistota a ve hře mimořádná novela jako z dob pandemie
Konečně revoluce, kterou státní rozpočet potřeboval. Stát poprvé ukazuje, co občan za peníze dostává
Návrh letošního rozpočtu snížil očekávané příjmy, zvýšil výdaje. Schodek má být 310 miliard korun
Konečně revoluce, kterou státní rozpočet potřeboval. Stát poprvé ukazuje, co občan za peníze dostává
Rusnok k Babišovým plánům: Není to normální. Co budeme dělat, až přijde černá labuť?
Návrh letošního rozpočtu snížil očekávané příjmy, zvýšil výdaje. Schodek má být 310 miliard korun
Vláda Andreje Babiše čelí kritice za schválení schodku 310 miliard pomocí absurdních argumentů
Přehled citací
nutné přepracovat a že je potřeba počítat s mnohem větším schodkem
přebývají výdaje, které nejsou kryty ani prognózovanými příjmy a ani schodkem
Žádný zákon o rozpočtové odpovědnosti měnit nebudeme, nebudeme měnit ani schodek
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí (ČR)
Úřad navrhl tajný, vysoce schodkový rozpočet a postupně mění pravidla vykazování (emisní povolenky, půjčka na Dukovany), což zvyšuje fiskální nejistotu a odpor resortů i rozpočtové rady.
Akademická věda a výzkumné instituce (včetně Akademie věd ČR)
Česká věda čelí chronickému podfinancování a plánované škrtání národních dotací a evropsních změn ohrozí až devítimiliardové roční ztráty a existenční riziko pracovišť.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a dopravní sektor
Rozpočtové přesuny a chybějící částky v návrhu rozpočtu ohrožují financování dopravních staveb a dokončení plánovaných projektů.
Zbyněk Stanjura
Ministr financí je ústřední aktér návrhu rozpočtu a čelí odporu ostatních ministerstev i koaličních partnerů kvůli tajnému a rozsáhlému návrhu škrtů a rozdělení evropských peněz.
Ministerstva a resorty (např. doprava, školství)
Resorty čelí nejistotě kvůli tajným přesunům peněz, navrhovaným škrtem a nedostatečnému vyjasnění financování (dopravní investice, přesun platů nepedagogických pracovníků).
Dobrovolní hasiči a záchranné složky
Rozpočtové provizorium a škrtání ohrožuje dotace a financování provozu dobrovolných jednotek, což může snížit schopnost zásahů a mzdy hasičů.
Dobrovolní příjemci evropských fondů / regiony (obce, kraje)
Změny v pravidlech EU a přesuny financí mohou snížit objem fondů pro regionální projekty a infrastrukturu, dopadající na obce a kraje.
Národní rozpočtová rada
Rada varuje před nekonzistentními, nadhodnocenými příjmy a porušením pravidel; její kritika zvyšuje politický tlak na změny v rozpočtu.
Dříve jsme psali...
Vláda podle Schillerové obchází zákon o rozpočtové odpovědnosti a zvýší deficit
Vláda Česka porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a zamlčuje skutečná pravidla EU
Státní rozpočet Česka dosáhl v lednu 2026 přebytku 32,4 miliardy korun díky provizoriu a vyšším dotacím z EU.
Schillerová opravuje rozpočet s návrhem 310 miliard, kritika porušení zákona o odpovědnosti
Vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun, říká Schillerová.
286 mld. Kč
Původní schodek návrhu 2026
(30. 9. 2025)
310 mld. Kč
Schodek schválený vládou 2026
(26. 1. 2026)
3,2 % HDP
Deficit v % HDP (286 mld.)
(20. 10. 2025)
290,7 mld. Kč
Skutečný schodek 2025
(6. 1. 2026)
152,4 mld. Kč
Schodek 1. pololetí 2025
(6. 12. 2025)
110 mld. Kč
Náklady na obsluhu dluhu 2026
(9. 12. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zvýšení schodku a přesměrování evropských fondů (ČR 2026)
Srovnání před a po
Návrh končící vlády plánoval schodek 286 mld. Kč (Stanjura) nebo 286/286→286 mld. podle srpnového návrhu; dříve 241 mld. plán od Fialovy vlády
Vláda Andreje Babiše schválila/navrhla deficit 310 mld. Kč (leden–únor 2026) nebo kabinet schválil 310 mld. při prvním čtení; obecně 286→310 mld. dle různých fází
ČR byla dosud čistým příjemcem evropských fondu s výrazným dopadem na investice; návrhy resortů navrhovaly přesuny mezi národními a evropskými zdroji (pro období 2028–2034 diskutovány změny)
Ministerstvo financí a vláda navrhují méně čerpání EU v některých kapitolách a přesměrování částí (např. 10 mld. na dopravu z evropských zdrojů, změna vykazování výnosů emisních povolenek; zároveň diskuse o ztrátě části fondů pro ČR v novém období)
Česká věda dlouhodobě podfinancovaná, evropské dotace významné pro výzkum; programy jako TREND měly finance přes TAČR
Návrhy rozpočtu a úsporné kroky obsahují krácení národních dotací a možné omezení programů aplikovaného výzkumu; ministerstvo navrhuje přesuny financí do jiných priorit (menší část prostředků zůstává na vědu)
Příprava rozpočtu probíhala utajovaně; návrhy bývaly předkládány na konci září; praxe opakovaně vedla k rozpočtovému provizoriu
V roce 2025–2026 se opakuje postup: návrh předložen končící vládou, nová Sněmovna návrh vrátila/přepracovala → rozpočtové provizorium; proces se stal politicky kontroverzním a méně transparentním
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Andrej Babiš
"My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí"
Miloslav Kala
"Hospodaření státního rozpočtu v 1. pololetí 2025 zůstalo schodkové, avšak tempo prohlubování deficitu bylo mírnější než ve stejném období loňského roku"
Miloslav Kala
"Vzhledem k úrovni cen emisních povolenek očekáváme, že příjmy z emisních povolenek v roce 2025 budou stejně jako v roce 2024 zaostávat za rozpočtovým plánem"
ministerstvo financí
"Nyní, měsíc před závěrem kalendářního roku, můžeme pozorovat, že příjmová strana státního rozpočtu se naplňuje podle očekávání, výdajová strana nepociťuje nějak negativně úpravy provedené během roku rozpočtovými opatřeními a že deficit není překračován nad schválenou hodnotu"
Andrej Babiš
"Žádný zákon o rozpočtové odpovědnosti měnit nebudeme, nebudeme měnit ani schodek"
Andrej Babiš
"Žádný zákon o rozpočtové odpovědnosti měnit nebudeme, nebudeme měnit ani schodek"
Michal Žurovec
mluvčí resortu"V důsledku vyššího daňového výběru, který vyplývá z aktualizované makroekonomické predikce, počítáme s vyššími příjmy o 30 až 40 miliard korun"
Eva Zamrazilová
"Udržení výše deficitu na 390 miliardách při vyšších očekávaných příjmech znamená, že veškeré dodatečné příjmy rozpočtu jsou okamžitě rozpouštěny do zvyšování mandatorních výdajů. Tento prvotní hřích je třeba co nejdříve napravit"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Pokud má stát deficit, musí si půjčit peníze, aby zaplatil své vydání. To se děje například vydáním dluhopisů, které kupují investoři. Díky tomu může stát dál financovat služby a projekty, i když momentálně nemá dost příjmů.
Proč je to důležité
Deficit ukazuje, že stát utrácí víc, než kolik má, a musí si půjčovat. Pokud deficit roste dlouhodobě, může to vést k vyšším dluhům a problémům s financemi. Pro běžné lidi to znamená, že stát někdy musí zvyšovat daně nebo snižovat výdaje.
Co to je
Rozpočet je finanční plán na určité období (často rok), kde jsou sečteny očekávané příjmy a plánované výdaje. Může patřit státu, firmě nebo domácnosti a ukazuje, kolik peněz je na co určeno.
Jak to funguje
Nejprve odhadnete příjmy (např. mzdy, daně, tržby) a pak rozdělíte peníze na položky (provoz, investice, úspory). Organizace často dělí rozpočet na provozní (běžné výdaje), kapitálový (dlouhodobé investice) a cash flow (skutečné toky hotovosti). Pokud výdaje převyšují příjmy vznikne schodek, pokud příjmy převyší výdaje je přebytek.
Proč je to důležité
Rozpočet pomáhá kontrolovat peníze, plánovat investice a rozhodovat, kde šetřit nebo utrácet. U státu ovlivňuje veřejné služby a daně; u firmy ovlivňuje zisk a cenu akcií; u domácnosti určuje, zda zvládnete platit účty a spořit.
Kvíz: Schodek státního rozpočtu ČR 2025–2026
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 16. 2. 2026 7:05:23