Poplatek je peněžní částka, kterou jednotlivec nebo firma jednorázově nebo opakovaně zaplatí někomu jinému. Často jde o platbu veřejným institucím (např. městu, úřadu nebo státu), ale poplatky se vyskytují i v soukromém sektoru (bankovní poplatky, jízdné apod.).
Růst Investiky a změny v českém investování
České penzijko spravuje 660 miliard, ale lidé nevědí o výnosech a poplatcích
Mizící téma o
firmě a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Ministerstvo plánuje do deseti let zrušit staré penzijní fondy a převést klientské úspory do nových konzervativních fondů; cílem je zvýšit ochranu úspor proti inflaci[8]. V tématu také nově vychází, že české penzijní spoření spravuje zhruba 660 mld. Kč, přitom většina účastníků nezná přesné historické výnosy ani strukturu poplatků a často přeceňuje dopad státní podpory na konečný výsledek spoření.
Poplatky a jejich dopad: Studie IDEA ukázala, že poplatky v českých penzijních fondech mohly sníst až 49 % celkového zhodnocení a modelově připravily typického střadatele o přibližně 1,7 milionu Kč; to zvýšilo tlak na transparentnost poplatků a používání kalkulaček a nástrojů pro porovnání produktů[5][4].
Doporučení a cíle spoření: Analýza Fidelity doporučuje cílové naspořené částky podle věku (ve 30 letech ekvivalent roční mzdy, ve 40 trojnásobek a před důchodem desetinásobek roční mzdy) a nabízí možnost individuálního výpočtu „křivky bohatství“, což doplňuje rady o dlouhodobém a dynamickém investování jako ochraně proti inflaci[6][3].
Chování investorů a dopad na produkty: Mladí Češi preferují digitální platformy a aktivní investování, starší generace vyhledává poradce; Investika nadále nabízí jednoduché dostupné produkty (spravuje přes 32 mld. Kč), přesto velká část úspor zůstává na spořicích účtech, což snižuje reálnou hodnotu úspor a zvyšuje tlak na reformu penzijních produktů[1][2][3][7].
Zdroje:
Lidé nevědí, jaké mají výnosy v penzijku ani jaké platí poplatky. Zajímá je pouze státní podpora
Co mám dělat s penzijkem, zrušit, nebo poslat víc peněz? Tady je model, který to umí spočítat
Po Vánocích začnu konečně investovat na stáří. Sedm mýtů, které mohou zkazit dobrá předsevzetí
Fondy už dávno nejsou jen pro bohaté. Češi se ale pořád drží spořicích účtů
Investiční gramotnost moderní doby aneb Když mladí učí starší, jak investovat v digitálním světě
Po Vánocích začnu konečně investovat na stáří. Sedm mýtů, které mohou zkazit dobrá předsevzetí
Nejnovější
České penzijko spravuje 660 miliard, ale lidé nevědí o výnosech a poplatcích
27. 5. 2026: Většina účastníků penzijního spoření nezná své výnosy ani výši poplatků a přeceňuje význam státní podpory.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
27. května 2026
Lidi poplatky neznají nebo podceňují, což nepodporuje konkurenci mezi penzijními společnostmi
2
Vysoký dopad
13. ledna 2026
Při zachování současného stavu penzijního spoření hrozí, že poplatky připraví klienty fondů až o polovinu jejich výnosů
3
Střední dopad
13. ledna 2026
Prioritami jsou úprava poplatků ve prospěch klientů a motivace mladých lidí ke vstupu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Penzijní společnosti (souhrnně)
Většina penzijních společností čelí tlaku na snížení poplatků a kritice za vysoké marže; navrhované regulace a přesun klientů ze starých fondů ohrožují jejich obchodní model a zisky.
Staré (transformované) penzijní fondy
Transformované fondy spravují stovky miliard u milionů klientů, dlouhodobě porážejí inflaci a ministerstvo chystá jejich zrušení a přesun úspor, což výrazně ovlivní jejich existenci a klientskou bázi.
Mladí investoři (18–34)
Rostoucí finanční gramotnost a zájem o investování zvyšují jejich zapojení; DIP a digitální aplikace jim dávají lepší přístup k investicím.
Senioři / důchodci
Zrušení státní podpory pro penzisty a slabé výnosy starých fondů ohrožují jejich úspory a vedou k riziku hromadných výběrů nebo nezajištěných rozhodnutí.
Ministerstvo financí
Chystá reformy (snížení poplatků, fondy životního cyklu, změny státní podpory), které mohou zvýšit čisté výnosy klientů, ale zároveň zásadně přepíší trh a ovlivní aktivity fondů.
Investika
Investika rozšiřuje nabídku investičních nástrojů (zlato, kryptoměny) a plánuje geografickou expanzi, což jí umožní využít rostoucího zájmu mladých Čechů o investování.
Think‑tank IDEA při CERGE‑EI
Publikace studií, které upozorňují na vysoké poplatky a nízkou efektivitu penzijního systému, významně ovlivnily veřejnou debatu a politiku (tlaky na reformu a snížení poplatků).
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) poskytovatelé (např. Portu, Conseq)
Poskytovatelé DIP těží z rostoucí poptávky po daňově zvýhodněném samostatném investování; produkt rozšiřuje trh a konkuruje penzijním společnostem.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ministryně Alena Schillerová plánuje do deseti let zrušit staré penzijní fondy a přesunout úspory
Staré penzijní fondy dlouhodobě nezaručují ochranu proti inflaci a ministerstvo plánuje jejich zrušení s převodem klientů do nových konzervativních penzijních fondů. Proč fondy brzy zaniknou
Kolik by měli Češi mít naspořeno v různém věku podle Fidelity a statistik
Fidelity doporučuje mít ve 30 letech majetek odpovídající roční mzdě, ve 40 třikrát tolik a před důchodem desetkrát roční mzdu, přičemž v Česku je možné individuálně spočítat svou křivku bohatství podle reálných dat a investičních parametrů. Zjistěte svůj plán bohatství
Poplatky v českém penzijku ukously střadatelům téměř polovinu celkového zhodnocení
Studie IDEA ukázala, že poplatky v penzijních fondech pohltily až 49 procent zhodnocení a připravily modelového střadatele o 1,7 milionu korun. pochopte skryté ztráty
Po kritice IDEA: Kalkulačky ukazují, jak správně investovat do penzijka v Česku a vyhnout se poplatkům
Poplatky výrazně snižují výnosy penzijka, a proto odborníci radí investovat dynamicky a zvážit i jiné možnosti. Zjistit, jak vydělat více
Jan Zedník i další odborníci vyvracejí sedm mýtů o investování na důchod
Investování na stáří je nezbytné kvůli rizikům inflace a nejistotě důchodového systému a vyvrací sedm běžných mylných představ, které lidem brání začít. Odhalte investiční mýty
Fakta
💰
350 mld. Kč
Úspory ve starých fondech
(11. 5. 2026)
📊
1,7 mil.
Počet lidí ve starých fondech
(11. 5. 2026)
📊
3,9 mil.
Lidé s penzijním spořením
(27. 5. 2026)
💰
18 mld. Kč
Roční státní příspěvky
(27. 5. 2026)
📊
49%
Max. poplatky u fondů (2014–2025)
(26. 1. 2026)
📅
2027
Zavedení lifecycle fondů
(11. 5. 2026)
Události
Co a kdy?
2013
Uzavření starých transformovaných penzijních fondů pro nové klienty
2014 až 2025
Období vysokých poplatků u českých penzijních fondů (studie IDEA uvádí až 49 % zhodnocení odebrané poplatky u transformovaných fondů)
2024
Rekordní přesun klientů do nových účastnických penzijních fondů — 125 tisíc lidí přešlo bez ztráty státních příspěvků
2025
Konec období zkoumaného studií IDEA (data studie pokrývají do ledna 2025)
2026
Ministerstvo financí plánuje zrušení starých transformovaných fondů do deseti let a zavedení fondů životního cyklu (změny mají začít platit od roku 2027)
15. ledna 2026
Publikace analýzy modelů a interaktivní kalkulačky porovnávající penzijko a alternativy (diskuse o DIP, poplatcích a potřebě vyšších výnosů)
26. ledna 2026
Studie IDEA publikující, že poplatky způsobily značné ztráty spořitelům (konkrétní výpočty ztráty až 1,7 milionu Kč pro běžného spořitele při 40 letech spoření)
27. ledna 2026
Fakta a doporučení týkající se cílových hodnot majetku a použití online kalkulačky k plánování důchodu (HN nabízí kalkulačku pro individuální scénáře)
26. května 2026
Ministerstvo financí plánuje reformu penzijního systému: snížení poplatků, lepší investiční strategie podle věku a motivace mladých; varování, že bez změn penzijko nebude efektivně zajišťovat dostatečné úspory
27. května 2026
Vyjádření, že 3,9 milionu lidí spoří na penzi, průměrně ~1 000 Kč měsíčně, a stát ročně přidává 18 miliard Kč; průzkum ukazuje, že většina klientů nezná své výnosy ani poplatky
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zavedení/změny v systému penzijního spoření a DIP
Srovnání před a po
💰
Státní podpora a daňové výhody
PŘED
Stát podporoval penzijko příspěvkem a daňovým odpočtem; DIP chyběl
PO
K DIP zaveden daňový odpočet do 48 000 Kč/rok; státní příspěvek zůstává u penzijka, zaměstnavatel může přispívat do DIP až 50 000 Kč/rok
📋
Struktura fondů a investiční možnosti
PŘED
Velká část úspor v transformovaných (garantovaných, konzervativních) fondech; nové alternativní a dynamické možnosti omezené
PO
Plán přesměrování k výnosnějším produktům: zavádění alternativních fondů v penzijku, DIP umožní širší spektrum aktiv (ETF, akcie, dluhopisy, alternativy)
💰
Poplatky a regulace
PŘED
Relativně vysoké poplatky u penzijních společností; omezený tlak konkurence
PO
Výrazné návrhy na snížení poplatků u penzijka (cíle 0,45–0,65 % nebo 0,4–0,65 %); diskuse o přenastavení struktury poplatků (méně z objemu, více podílu na výnosu)
📅
Cílení na mladé a procesy přechodu
PŘED
Nízká účast mladých; složité přesuny ze starých fondů
PO
Návrhy na motivace pro mladé (nižší hranice pro státní příspěvek, jednorázová podpora), zjednodušení přesunů ze starých fondů; fondy životního cyklu jako defaultní volba
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí
Připravuje reformu penzijního spoření, návrhy poplatků a fondů životního cyklu
🏛️
Penzijní společnosti / Asociace penzijních společností
Spravují fondy, navrhují modely poplatků, komunikují s klienty
👤
CERGE‑EI (IDEA) a odborníci jako Lukáš Nádvorník, Filip Pertold
Studie a doporučení: snižování poplatků, životní cykly, efektivita systému
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Daniel Prokop
ředitel PAQ Research"Lidi poplatky neznají nebo podceňují, což nepodporuje konkurenci mezi penzijními společnostmi. Ve starých fondech a nových konzervativních pak lidé neřeší ani poplatky, ani výnos, jen vytahují státní příspěvek"
Filip Pertold
"Penzijní společnosti to vědí a chovají se podle toho"
Pavel Kohout
ekonom"Myslí si, že penze je v nedohlednu, a mezitím jim utíká čas, který už nikdy nedoženou. Třicátník i padesátník mají přitom před sebou statisticky ještě desítky let života. V obou případech to znamená dynamickou investiční strategii"
Lukáš Nádvorník
"Při zachování současného stavu penzijního spoření hrozí, že poplatky připraví klienty fondů až o polovinu jejich výnosů"
Alena Schillerová
ministryně financí"Prioritami jsou úprava poplatků ve prospěch klientů a motivace mladých lidí ke vstupu. Vyřešíme také situaci důchodců uzamčených nyní ve třetím pilíři kvůli ztrátě nároku na státní příspěvek"
Monika Hořínková
mluvčí ČSOB Penzijní společnost"Klienti odcházejí (předčasně) ve vyšší míře než roky předchozí. Je to dáno velkým mediálním zájmem o produkt. Varování před finanční ztrátou většinou rozhodnutí neovlivní"
Mojmír Boucník
viceprezident Asociace penzijních fondů"Na penzijní připojištění však nelze pohlížet jako na investici, ale skutečně jako na odloženou spotřebu. To znamená, že od tohoto produktu nelze očekávat zásadní výdělky"
Vladimír Bezděk
šéf poradního a expertního sboru"Uvažujeme o tom, jak systém změnit, aby lidé úspory opravdu čerpali na svůj důchod. Není správné, aby 99 procent lidí vybralo peníze najednou i se státní podporou a pořizovalo si za ně zbytné věci"
Jiří Rusnok
šéf Asociace penzijních fondů"Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali. Děláme všechno pro to, abychom situaci napravili"
Jak šel čas
Historický kontext
🏛️
2026
Ministerstvo financí oznamuje plán zrušení starých transformovaných penzijních fondů a převod úspor klientů do nových konzervativních/životních cyklů
Z CURRENT čl. (2026-05-11): ministerstvo potvrdilo zrušení starých fondů do deseti let a převody do nových fondů životního cyklu; polovina klientů starých fondů je mladší 50 let; změny mají začít platit od roku 2027.
Spustí hromadné přesuny úspor, tlak na přeladění investičních strategií a legislativní úpravy.
Nejvyšší přesun od zavedení nových fondů v roce 2013
📉
2026
Zveřejnění studie IDEA/CERGE‑EI o vysokých poplatcích a jejich dopadu na výnosy klientů
Z CURRENT čl. (2026-01-26 a kontext): studie ukázala, že poplatky mohly sníst až ~49 % zhodnocení; modelový dopad ~1,7 mil. Kč ztráty u běžného spořitele; následná mediální a politická tlaková kampaň.
Vyvolala politickou reakci a plány ministerstva na snížení poplatků a reformu poplatkové struktury.
Nejvyšší kritika poplatků v moderní debatě o penzijním systému
⚖️
26. března 2026
Ministerstvo připravuje návrh s novými stropy poplatků a podporou životních cyklů
Z CONTEXT (2026-03-30 a dalších): úřad plánuje materiál pro vládu (květen/červen) s doporučením snížit poplatky na 0,45–0,65 % a zavést fondy životního cyklu jako výchozí volbu.
Měl by zvýšit čisté výnosy klientů a motivovat mladé k rizikovější investici; mění konkurenci na trhu.
Doporučené poplatky podstatně nižší než průměr současných fondů (~1,3 %)
🔁
2024
Rekordní přesuny klientů ze starých do nových fondů (125 tisíc v roce 2024)
Z CURRENT shrnutí a CONTEXT: už v roce 2024 přestoupilo rekordních 125 tisíc lidí do nových účastnických fondů bez ztráty státních příspěvků.
Ukažný signál zájmu klientů o nové strategie, předznamenal další tlak na reformu starých fondů.
Největší roční přesun od zavedení nových fondů (2013)
💡
2025
Vznik a rozšíření dlouhodobého investičního produktu (DIP) jako alternativa k penzijku
Z CURRENT a CONTEXT: DIP zaveden (od 2024/2025) nabízí daňové úlevy a flexibilnější investice; do 2026 stovky tisíc uživatelů; slouží jako konkurenční nástroj a tlak na penzijní systém.
Zvýšil konkurenci, přinesl nové možnosti pro investování na důchod a ovlivnil debatu o poplatcích a státní podpoře.
Růst popularitiy DIP rychle za dva roky (přes 200k–300k uživatelů podle zdrojů)
🔍
leden 2026
Publikace výsledků studie CERGE‑EI a následná vládní konzultace o razantním snížení poplatků
Z CONTEXT a CURRENT: autoři navrhli velmi nižší poplatkové pásmo a ministerstvo konzultuje konkrétní návrhy; expertní doporučení ovlivnila návrhy ministerstva.
Přitlačila politiku k regulaci poplatků a k přepisu pravidel rozdělení odměn fondů vs. klientů.
Doporučení snížit poplatky až na čtvrtinu nejdražších současných sazeb
🗳️
27. května 2026
Veřejná debata a plánované zákonné kroky k přesunům, životním cyklům a snížení poplatků
Z CURRENT (2026-05-27 a 2026-05-11): rozšířené veřejné informace o rezervách systému, ministerstvo plánuje legislativní kroky; diskuse o motivaci mladých a ochraně klientů.
Posílil politický mandát pro legislativní změny a určil časový horizont implementace (několik let, včetně možného účinku od 2027).
Nejintenzivnější politická diskuse o reformě penzijního systému od roku 2013
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Poplatek může být pevná částka (paušál) nebo přirážka k ceně služby. Určují ho zákony nebo pravidla poskytovatele služby — například město stanoví místní poplatek za psa, stát vybírá dálniční poplatek a banka účtuje poplatek za vedení účtu. Platbu platí uživatel služby; příjemcem jsou veřejné rozpočty nebo soukromý poskytovatel.
Proč je to důležité
Poplatky jsou klíčové, protože představují důležitý příjem pro veřejné rozpočty, jako jsou rozpočty obcí nebo státu. Jejich výběr je upraven zákonem (např. daňovým řádem), což zajišťuje regulované financování veřejných služeb a transparentnost.
Co to je
Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.
Jak to funguje
Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.
Proč je to důležité
Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.
Otestujte se
Kvíz: Reforma penzijních fondů a chování českých střadatelů
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 13:26:20