Investiční fond je společnost, která shromažďuje peníze od více lidí a investuje je dohromady, aby vydělala. Místo aby jednotlivec kupoval jednotlivé akcie nebo nemovitosti, vlastní podíl ve fondu, který drží různá aktiva.
Nové nástroje a směrnice pro investiční fondy v Česku
Investiční fondy v Česku zavádějí likvidní brány od září 2026 dle novely zákona
Mizící téma o
společenských pravidlech a undefined
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že novela zákona o investičních fondech ukládá povinnost zavést likvidní brány; od září 2026 budou české otevřené fondy povinně využívat likvidní brány k omezení rychlých výkupů pod cenou, především u nelikvidních aktiv [3].
Novela zároveň požaduje, aby otevřené fondy disponovaly čtyřmi nástroji řízení likvidity; dva z nich jsou povinné (možnost pozastavení odkupu a oddělení problematického majetku fondu) a další tři/volitelné nástroje (omezení odkupů, prodloužení lhůty pro odkup, výstupní poplatky) jsou navrženy pro lepší připravenost na krizové situace. Původní návrhy zmiňovaly širší rozsah povinností a dřívější sazby opatření, které se v průběhu legislativního procesu upřesňovaly [1].
Evropská směrnice AIFMD II bude mít navíc významný vliv na byznysmodely fondů poskytujících úvěry a ovlivní strukturu jejich úvěrových portfolií v Česku; to doplňuje požadavky na řízení likvidity a může vést k přizpůsobení produktů a rizikových limitů u těchto fondů [2].
Zdroje:
Nejnovější
Investiční fondy v Česku zavádějí likvidní brány od září 2026 dle novely zákona
22. 7. 2026: Od září 2026 budou české fondy povinně využívat likvidní brány k omezení rychlých výkupů pod cenou zejména u nelikvidních aktiv.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
22. července 2026
Novela ZISIF tento mechanismus fakticky "legalizuje", a lze proto očekávat jeho rychlejší rozšíření i v Česku.
2
Střední dopad
22. července 2026
Investor požádá fond o vrácení peněz, ale dostane zatím jen část.
3
Vysoký dopad
6. června 2025
Na první pohled by se sice mohlo zdát, že změny nejsou zásadní, avšak podle našeho názoru budou mít na fondovou praxi významné dopady.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Otevřené investiční fondy (včetně ETF)
Povinnost zavést nástroje řízení likvidity a omezení pákového efektu sníží flexibilitu a potenciální výnosy otevřených fondů, zároveň zvýší provozní náklady a compliance zátěž. Změny budou zvláště náročné pro fondy s nelikvidními aktivy či poskytující úvěry kvalifikovaným investorům.
Fondy kvalifikovaných investorů (private credit a podobné)
AIFMD II zavádí limity expozice vůči jednotlivým dlužníkům (20 %) a povinnost držet 5 % hodnoty prodaných pohledávek, což ztíží poskytování úvěrů a zvýší kapitálové a provozní nároky těchto fondů. Očekávané snížení pákového efektu omezí potenciál výnosů.
Správci fondů / investiční společnosti
Budou muset upravit procesy, investiční strategie a dokumentaci, implementovat nástroje řízení likvidity a plnit kontrolu ČNB, což zvýší compliance náklady a administrativní zátěž správců.
Fondy s nelikvidními aktivy (private equity, private credit, infrastruktura, realitní fondy)
Likvidní brány a další nástroje mohou stabilizovat fondy v době výběrů a zabránit panickým výprodejům, ale zároveň omezí likviditu investorům a vyžádají si změny v obchodních modelech fondů.
Investoři (retail i institucionální)
Regulace zvyšuje právní jistotu v krizích (méně panic výprodejů), ale může omezit likviditu a zrychlený přístup ke kapitálu; u některých fondů může dojít ke zpožděným výplatám kapitálu.
Česká národní banka (ČNB)
Získá rozšířené pravomoci v kontrole výběru nástrojů řízení likvidity a dohledu nad souladem fondů s novými pravidly, což posílí její dohledovou roli na trhu fondů.
Penzijní společnosti / dlouhodobí institucionální investoři
Historický kontext ukazuje tlak na regulaci likvidity a limity expozic, což může ovlivnit alokaci do alternativ a nákladovou strukturu; nové pravidla o likviditě mohou ovlivnit dlouhodobé strategie a využití nelikvidních aktiv v portfoliích.
Asociace pro kapitálový trh ČR
Podporou regulace zvýrazňuje argument o posílení právní jistoty investorů; její stanoviska posilují legitimitu změn a informují účastníky trhu o cílech regulace.
Kontext
Dříve jsme psali...
Evropská směrnice změní byznysmodel investičních fondů poskytujících úvěry v Česku.
Evropská směrnice AIFMD II významně ovlivní investiční fondy a jejich úvěrové portfolia. Změny, které otřesou trhem!
Investiční fondy budou muset zavést nové nástroje pro krizové situace
Od roku 2026 budou muset všechny otevřené investiční fondy včetně ETF povinně zavést čtyři nástroje řízení likvidity pro ochranu před krizovými situacemi. Jak se ochráníte?
Fakta
📅
2026-09-01
Nabytí účinnosti novely
(22. 7. 2026)
📊
20%
Limit expozice vůči dlužníkům
(6. 6. 2025)
📊
5%
Čtvrtletní limit likvidní brány
(22. 7. 2026)
💰
500 mld. $
AUM semilikvidních fondů
(22. 7. 2026)
📊
25%
Roční růst tempo od 2022
(22. 7. 2026)
🔄
povinné
Povinnost nástrojů likvidity
(29. 5. 2025)
Události
Co a kdy?
1. září 2026
Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech implementuje směrnici AIFMD II do českého práva a zavádí povinnost využívat nástroje řízení likvidity (konkrétně likvidní brány).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zavedení povinných nástrojů řízení likvidity a pravidel AIFMD II pro fondy
Srovnání před a po
📋
Povinnost nástrojů řízení likvidity
PŘED
Otevřené fondy (včetně ETF) nemusely mít legislativně povinné nástroje řízení likvidity; používání likvidních bran a jiných mechanismů bylo dobrovolné a rozšířené spíše v zahraničí
PO
Od 2026/2026–2026? (novela 2026 a implementace AIFMD II do 1.9.2026) fondy musí zavést dvou povinných nástrojů (pozastavení odkupu a segregace problematického majetku) a vybrat další dva ze sedmi možností; volba podléhá kontrole ČNB | Likvidní brány budou povinně dostupné u fondů po implementaci AIFMD II (od 1.9.2026)
💰
Omezení expozice a úvěrové požadavky (AIFMD II)
PŘED
Fondy kvalifikovaných investorů měly větší volnost v poskytování úvěrů a expozic vůči jednotlivým dlužníkům
PO
Nová pravidla omezují expozici vůči jednotlivému dlužníkovi na 20 % kapitálu; fondy, které prodávají pohledávky, musí držet minimálně 5 % hodnoty úvěru po 8 let; přísnější limity pákového efektu u otevřených fondů
⚖️
Kontrola slučitelnosti likvidity a strategie
PŘED
Otevřené fondy mohly poskytovat úvěry či způsoby financování podle interních postupů bez explicitní požadavku na prokázání slučitelnosti s řízením likvidity
PO
Otevřené fondy mohou poskytovat úvěry pouze pokud prokážou, že postupy řízení likvidity jsou slučitelné s investiční strategií; volba nástrojů musí odpovídat strategii fondu a bude kontrolována ČNB
Klíčové postavy
🏛️
Česká národní banka (ČNB)
Dohled a kontrola správného výběru nástrojů řízení likvidity
👥
Asociace pro kapitálový trh ČR
Obhajoba cíle regulace — zajistit právní jistotu pro investory v krizových situacích
🏢
Správci fondů / advokáti (příklad Greats)
Konzultanti a implementátoři — volba konkrétních nástrojů (omezení odkupů, prodloužení lhůt, výstupní poplatky) a přizpůsobení strategií fondů
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
1. září 2026
Povinnost využívat likvidní brány pro otevřené fondy zavedená novelou zákona o investičních fondech
Senát schválil novelu zákona, která implementuje AIFMD II do českého práva a stanoví od 1. září 2026 povinnost využívat nástroje řízení likvidity, konkrétně likvidní brány u otevřených fondů.
Otevřené fondy budou muset omezovat rychlé výběry prostřednictvím kvót na odkup a přesměrování žádostí do dalších období, čímž se má snížit riziko panic výprodejů a ochrana hodnoty portfolia.
Mechanismus likvidních bran je v zahraničí běžný u fondů s nelikvidními aktivy; v Česku jde o významnou novinku.
🛠️
2026
Požadavek na čtyři nástroje řízení likvidity pro otevřené fondy
Novela zákona vyžaduje, aby otevřené fondy disponovaly čtyřmi nástroji řízení likvidity; dva z nich jsou povinné (pozastavení odkupu a oddělení problematického majetku) a další nástroje si fond vybere z nabídky.
Fondy budou muset formálně nastavit a dokumentovat postupy řízení likvidity, výběr nástrojů podléhá kontrole ČNB, což zvyšuje právní jistotu v krizových situacích.
Původní návrhy obsahovaly širší rozsah povinností a dřívější sazby opatření, které se v legislativním procesu upřesňovaly.
📢
2025
Oznámení, že novela začne platit v roce 2026 a zavede povinnost nástrojů řízení likvidity včetně pro ETF
Ve shrnujícím článku z května 2025 bylo uvedeno, že novela začne platit v roce 2026 a bude se vztahovat na všechny otevřené fondy včetně ETF; popsány byly povinné nástroje a doporučené volby správců.
Upozornění trhu a správců na nutnost přípravy procesů a produktových změn; advokáti i asociace uvedli, které nástroje budou pravděpodobně nejčastěji voleny.
Článek zmiňoval příklady krizí (2008/2009, problémy s ruskými aktivy) ilustrující potřebu těchto nástrojů.
🇪🇺
2025
Evropská směrnice AIFMD II oznámena jako zdroj dalších pravidel ovlivňujících české fondy
Ve shrnutí bylo uvedeno, že AIFMD II přinese změny, které budou implementovány v blízké budoucnosti a které budou mít vliv na byznysmodely fondů poskytujících úvěry a řízení likvidity.
Fondy poskytující úvěry budou muset upravit struktury svých úvěrových portfolií, omezit expozice a držet část hodnoty úvěrů delší dobu; to může vést k přizpůsobení produktů a rizikových limitů v Česku.
Nové limity (např. expozice vůči jednotlivým dlužníkům 20 %) jsou přísnější než dosavadní režimy pro některé kvalifikované fondy.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Fond má manažera, který rozhoduje, co koupit nebo prodat, a správce, který počítá hodnotu podílů. Existují otevřené fondy (investoři mohou průběžně vkládat a vybírat peníze) a uzavřené fondy (mají omezenou dobu trvání a likvidita je nižší, akcie se prodávají na trhu mezi investory). Fondy mohou být aktivně řízené (manažer se snaží porazit trh) nebo pasivní (sledují nějaké tržní indexy).
Proč je to důležité
Fondy umožňují lidem rozložit riziko a účastnit se větších investic, které by si sami nepořídili. Pro čtenáře zpráv to znamená, že zprávy o výnosech, poplatcích nebo likviditě fondu ovlivní hodnotu jejich podílů a dostupnost peněz při výběru.
Co to je
Krizová situace je událost, kterou lidé vnímají jako vážné ohrožení toho, co je pro ně důležité (život, zdraví, majetek nebo životní prostředí). Může jít o havárii, přírodní pohromu, šíření nemoci nebo společenské nepokoje a podle zákona má konkrétní právní definice pro vyhlášení stavů (např. stav nebezpečí, nouzový stav).
Jak to funguje
Když nastane krizová situace, zapojují se orgány krizového řízení, záchranné složky a samospráva podle stanovených postupů: varování obyvatel, záchranné a likvidační práce, zabezpečení kritické infrastruktury a případné vyhlášení krizového stavu. Krize se řeší v několika fázích: varování, záchrana, obnova a poučení pro příště; legislativa určuje, kdo může vyhlásit jaký stav a jak dlouho může trvat.
Proč je to důležité
Pochopení, kdy jde o krizovou situaci, pomáhá rychle nasměrovat zdroje a pravomoci (kdo rozhoduje, jakou pomoc poskytnout). To snižuje škody, zachraňuje životy a pomáhá plánovat obnovu; pro občany to znamená vědět, jak reagovat na výstrahy, kde hledat informace a co si připravit na dobu po události.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Novela zákona o investičních fondech a likvidní brány (2026)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 8. 2026 1:39:10