DPH (daň z přidané hodnoty) je nepřímá daň, kterou platí spotřebitel při nákupu většiny zboží a služeb. Podnikatelé registrovaní jako plátci DPH ji vybírají od zákazníků a rozdíl mezi přijatou a zaplacenou DPH odvádějí státu.
Snížení byrokracie a legislativní změny pro české firmy 2025–2026
Hospodářská komora volá po legislativní revoluci a novém antibyrokratickém zákonu
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Hospodářská komora navrhuje ambiciózní „antibyrokratický zákon“ s přehlednými tabulkami povinností, který by podle jejího odhadu trvale snížil regulatorní zátěž a ušetřil firmám desítky miliard korun; návrh volá po hlubší legislativní reformě než dosavadní balíčky[9].
Dosavadní legislativní změny pro firmy zahrnují velké úpravy zákoníku práce, které od 1. června 2025 zavádějí nové délky zkušebních dob, výpovědní lhůty, pravidla pro návrat z rodičovské a zákaz doložek o mlčenlivosti s hrozbou vysokých pokut, přinášejí tedy nové povinnosti i sankce pro zaměstnavatele[2]. Současně se legislativa omylem dopustila změny ukládající povinné vstupní zdravotní prohlídky i brigádníkům, kterou ministerstva nestihla včas opravit; to zvýšilo náklady firem spojené se zaměstnáváním krátkodobých pracovníků[1].
V dalších oblastech vláda v roce 2025 přijala nebo navrhla kroky s významnými dopady: novela DPH od 1. července 2025 upravila uplatňování DPH u novostaveb (DPH se bude uplatňovat pouze při prvním dodání do dvou let od kolaudace, následné předprodeje budou osvobozeny), nový zákon o kritické infrastruktuře od srpna 2025 ukládá firmám v klíčových odvětvích přísné povinnosti a milionové sankce a vláda představila čtvrtý antibyrokratický balíček s řadou úprav[3][5][6][4].
Současný stav administrativní zátěže ilustruje studie, podle které malé české firmy ročně ztrácejí až 67,6 milionu hodin a přibližně 41 miliard korun kvůli nadměrné byrokracii; podnikatelská komunita proto sama vypracovala další návrhy na omezení byrokracie, zatímco Hospodářská komora volá po systémové legislativní revoluci[8][7][9].
Zdroje:
Co vše změní flexinovela? Právníci radí, jak se vyhnout statisícovým pokutám a jak upravit smlouvy
Nová pravidla DPH u nemovitostí. Co se mění od července 2025?
Byrokracie sebere malým českým firmám 41 miliard ročně, spočítala studie
"Moudře přemýšlíme," odvětili politici na žádost o snížení byrokracie. Co přesně podnikatelé chtějí?
Hospodářská komora volá po legislativní revoluci a novém antibyrokratickém zákonu
Přehled citací
Přicházíme s návrhem, který by neustávající příliv nové legislativy a s tím souvisejících regulací a byrokracie omezil
Počítá se to velmi těžko. Udělali jsme vlastní odhady ve spolupráci s Centrem ekonomických a tržních analýz a dospěli jsme k závěru, že jde řádově o desítky miliard korun.
Ty by se daly každý rok ušetřit odstraněním zbytečných regulací a byrokracie a investovat užitečněji – třeba do změn výrobního procesu, do energetické tranzice, digitalizace nebo automatizace.
Kdo si polepší, kdo tratí?
Zaměstnavatelé (firmy)
Nové změny v zákoníku práce, povinnost JMHZ a rozšířené zdravotní prohlídky pro brigádníky zvyšují administrativní a nákladovou zátěž firem všech velikostí. Povinnosti z nového zákona o kritické infrastruktuře a DPH novely přidávají další compliance nároky pro podniky v dotčených odvětvích.
Pracovní agentury a zaměstnavatelé využívající brigádníky (např. supermarkety, sklady)
Rozšíření povinnosti lékařských vstupních prohlídek a nutnost předregistrace nástupů dramaticky navyšuje náklady, logistickou zátěž a administrativní režii u firem s vysokým obratem brigádníků.
Firmy klasifikované jako kritická infrastruktura (energetika, zdravotnictví, doprava, vodní hospodářství, potravinářství)
Nový zákon o kritické infrastruktuře zavádí povinnosti rizikových posouzení, plánů odolnosti, prověrek dodavatelů a sankce až do desítek milionů Kč, což výrazně navyšuje compliance nároky a náklady firem.
Personální agentury / agentury práce
Povinnost vstupních zdravotních prohlídek pro brigádníky a dohodáře a povinná předregistrace zaměstnanců zvýší počet prohlídek, administrativu a náklady agentur (větší objem prohlídek, časová náročnost).
Malé a střední firmy (do 50 zaměstnanců)
Hustota regulací a byrokratických povinností brzdí rozvoj; antibyrokratické balíčky přinášejí dílčí, ale nedostatečné úlevy; jednotné hlášení sice slibuje úsporu, ale zavedení znamená počáteční investice do IT a procesních změn.
Stavební a developerské firmy / sektor nemovitostí
Nová DPH pravidla a novela definic stavebních pozemků mění daňové dopady na prodeje a úpravy nemovitostí; zákon o kritické infrastruktuře přidává povinnosti pro podniky v sektoru. Změny mohou zvyšovat náklady i příležitosti (jasnější pravidla).
Malé technologické a exportně orientované firmy (kapitálové trhy)
Navrhované unijní úlevy (rozšíření výjimek pro mid-cap) a antibyrokratická opatření mohou snížit regulační zátěž pro firmy s omezenou kapacitou compliance a podpořit konkurenceschopnost.
Malé zdravotnické provozy a poskytovatelé preventivních služeb
Pilot projekt 'Firmy pro zdraví' a možnost financování preventivních programů z fondů prevence pojišťoven mohou snížit nemocnost zaměstnanců a zlepšit návratnost investic do benefitů u zapojených firem.
Dříve jsme psali...
Byrokracie malých českých firem ročně zablokuje 41 miliard korun podle studie
Podnikatelé sami vypracovali návrhy na snížení byrokracie kvůli vágním reakcím politiků
Vláda Petra Fialy představila čtvrtý antibyrokratický balíček s třicítkou úprav.
Nový zákon o kritické infrastruktuře mění pravidla pro stovky firem v Česku.
Firmy mohou od ledna 2026 získat bonusy za péči o zdraví zaměstnanců
schváleno
Novela zákoníku práce
(21. 5. 2025)
25 mil. Kč
Max. pokuta kritická infrastruktura
(19. 8. 2025)
400 000
Pokuta za mzdy mlčenlivost
(21. 5. 2025)
3 000
Počet zaměstnanců v pilotu
(2. 7. 2025)
41 mld. Kč
Roční ztráta malých firem
(13. 10. 2025)
1.7.2025
Změny v DPH u nemovitostí
(30. 6. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Souhrnné povinné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ)
Srovnání před a po
Výpovědní doby se počítaly od následujícího měsíce; různé délky dle porušení i bez jednotného pravidla
Výpovědní doba běží od dne doručení výpovědi; jeden měsíc při porušení povinností, jinak dva měsíce
Krátčí zkušební doby (často 3–6 měsíců dle pozice)
Prodlužuje se na 4 měsíce pro běžné zaměstnance a 8 měsíců pro vedoucí pracovníky
Více (až ~25) samostatných hlášení na různé instituce (ČSSZ, ÚP, finanční správa, ČSÚ...), časté duplicitní podání
Zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) zasílaného jedním formulářem na ČSSZ; předregistrace nových zaměstnanců/brigádníků; pilotáž v roce 2025
Brigádníci a dohodáři v řadě případů bez povinných vstupních prohlídek (u nerizikových prací)
Od července 2024 povinnost vstupních zdravotních prohlídek i pro brigádníky a dohodáře i u prací druhé kategorie bez rizika; výjimka pro první kategorii (administrativa); mladiství od 14 let bez výjimky
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Zdeněk Zajíček
president Hospodářské komory"Přicházíme s návrhem, který by neustávající příliv nové legislativy a s tím souvisejících regulací a byrokracie omezil"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Každý prodej zahrnuje cenu bez DPH a částku DPH. Prodávající odvede státu DPH z prodejní ceny, ale může si odečíst DPH, které zaplatil při nákupu vstupů (tzv. DPH na vstupu). Pokud zaplatil více DPH dodavatelům, než vybral od zákazníků, finanční úřad mu rozdíl vrátí.
Proč je to důležité
DPH tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu a ovlivňuje konečné ceny pro spotřebitele. Její hlavní výhodou je, že se snadno vymáhá a subjekty se jejímu placení mohou hůře vyhnout. Změna sazeb nebo režimů (např. při dovozu) rychle ovlivní rozpočty domácností i firem.
Co to je
Zákoník práce je hlavní zákon v Česku, který upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (pracovní smlouvy, výpovědi, mzdy, pracovní doba apod.). Současná podoba je zákon č. 262/2006 Sb., platná od 1. ledna 2007.
Jak to funguje
Zákon stanoví pravidla, která platí mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a někdy dovoluje smluvní úpravy, pokud zákon neurčí jinak. Řeší vznik a zánik pracovního poměru, výši odstupného, délku výpovědní doby, pravidla pro přesčasy, noční a víkendovou práci nebo zkušební dobu. Dává také možnost flexibilnější organizace práce (např. konta pracovní doby) a upravuje formy krátkodobých dohod o pracích mimo pracovní poměr.
Proč je to důležité
Změny zákoníku přímo ovlivní povinnosti firem (např. platby při skončení pracovního poměru) a práva zaměstnanců (výpovědní doba, odstupné, pracovní doba). Firmy i zaměstnanci podle něj plánují mzdy, rozvrh práce a řeší spory, proto jeho změny mají praktický dopad na trh práce i osobní finance lidí.
Hospodářská komora
česká organizace
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Antibyrokratická reforma a legislativní změny 2025–2026
Zákoník práce
český zákon z roku 2006, upravující pracovní právo
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 13:18:25
