OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) je člověk, který pracuje na vlastní účet místo aby měl zaměstnavatele. Může to být živnostník, nezávislý dodavatel nebo společník v podnikání. Pro stát je důležité, jestli má příjmy, které se musí danit.
Kritika televizních poplatků pro firmy a OSVČ
HN upozorňují na obavy malých firem před startem jednotného hlášení zaměstnavatelů
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Hlavní aktuální stav: Před zavedením jednotného hlášení mají firmy týden do spuštění nového systému, který nahradí dosavadních 25 formulářů; malé podniky se obávají nedostatku informací, technických problémů a nových požadavků na data zaměstnanců[5].
Vývoj: Systém placení televizních a rozhlasových poplatků podle počtu zaměstnanců byl dříve v České republice kritizován jako největší byrokratický nesmysl roku; anketa upozornila na vysokou administrativní zátěž pro firmy[1]. Po květnové novele přibylo Českému rozhlasu a České televizi 300 tisíc nových plátců, což dosahuje jen poloviny ministerských očekávání[4].
Dopady a opatření: Namísto plánovaného snižování povinností podnikatelé od července museli nově registrovat poplatky za veřejnoprávní média, což zvýšilo administrativní nároky; živnostníci navíc museli do konce června nahlásit, že zaměstnávají méně než 25 lidí, jinak jim hrozila pokuta 15 000 korun[2][3].
Kontext a návrhy: Hospodářská komora proto navrhla zavedení antibyrokratického zákona s cílem snížit regulační zátěž; celková byrokratická zátěž pro podnikatele byla odhadnuta na 72 miliard korun[1].
Zdroje:
HN upozorňují na obavy malých firem před startem jednotného hlášení zaměstnavatelů
Přehled citací
Počet domácností evidovaných k placení televizního poplatku se od účinnosti novely zvýšil o 130 tisíc
Konstrukce výpočtu je nesmyslná, zaměstnanci poplatek zaplatí doma a pak ho za ně ještě jednou zaplatí firma. Je to jen cesta, jak získávat další peníze do rozpočtu, de facto skrytá daň
Navrhované navýšení rozhlasového a televizního poplatku pouze dorovná příjem České televize a Českého rozhlasu tak, aby mohly plnit veřejnou službu ve stávající kvalitě
Kdo si polepší, kdo tratí?
Velké firmy (zaměstnavatelé nad 500 zaměstnanců)
Nový systém výpočtu koncesionářských poplatků podle počtu zaměstnanců zvyšuje roční náklady velkým firmám až na stovky tisíc korun, což zhoršuje jejich cash‑flow a zvyšuje byrokratickou zátěž.
Malé a střední firmy (SME)
Zavádění registrace koncesionářských poplatků a rozsáhlé JMHZ (jednotné měsíční hlášení) zvyšuje administrativní náklady a nároky na IT/účetní systémy, u menších dodavatelů softwaru hrozí technické problémy.
Živnostníci a drobní podnikatelé (OSVČ)
Byrokratická opatření (registrování poplatků, JMHZ, další administrativní požadavky) zvyšují náklady a ztrátu času; odebrání byrokracie by jim podle odhadů ušetřilo výrazné částky.
Dodavatelé mzdového a účetního softwaru
Nasazení JMHZ a změny hlášení vyžadují rozsáhlé úpravy softwaru; menší dodavatelé nestíhají a hrozí servisní problémy a dodatečné náklady klientům.
Účetní a mzdové firmy / účetní profese
Bude po nich více práce a odpovědnosti při přechodu na jednotné hlášení a předregistraci zaměstnanců; musí upravovat procesy a komunikovat s klienty.
Ministerstvo kultury
Prosadilo mediální novelu rozšiřující poplatníky a zvyšující poplatky, čímž získá politickou i rozpočtovou odpovědnost, ale čelí odporu politických stran a veřejnosti.
Česká televize a Český rozhlas (veřejnoprávní média)
Navýšení a rozšíření poplatků výrazně zvyšuje jejich příjmy (stovky milionů ročně), čímž zmírní tlak na rozpočtové škrtání, ale vystavuje je politickému sporu.
Státní instituce kontrolující zaměstnanost (inspekce práce, ČSSZ, Úřad práce)
JMHZ a povinná předregistrace zlepší dostupnost dat pro kontrolu nelegálního zaměstnávání a koordinaci mezi úřady, posílí efektivitu kontrol.
Dříve jsme psali...
České televizi a Českému rozhlasu přibylo 300 tisíc nových plátců po květnové novele.
Povinnost OSVČ hlásit počet zaměstnanců kvůli koncesionářskému poplatku vyvolala v Česku pozdvižení.
Podnikatelé v Česku musí od července registrovat poplatky za televizi a rozhlas podle nového zákona.
Firmy platí televizní poplatky podle počtu zaměstnanců, anketa to označila za nesmysl
420 000
Počet zaměstnavatelů hlásících JMHZ
(25. 3. 2026)
duben 2026
Začátek ostrého provozu JMHZ
(25. 3. 2026)
až 250 000 Kč
Roční náklad velkých firem na poplatky
(13. 5. 2025)
5 mld. Kč
Úspora pro živnostníky odstraněním byrokracie
(13. 5. 2025)
+420 mil. Kč
Dodatečný výnos ČT za rok
(11. 7. 2025)
150 Kč/55 Kč
Měsíční poplatky ČT a ČRo
(11. 7. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) a rozšíření/změny koncesionářských poplatků
Srovnání před a po
Firmy platily podle počtu televizních/rádiových přijímačů; malé firmy do 24 zaměstnanců byly často osvobozeny
Poplatky se počítají podle počtu zaměstnanců (šest pásem); od 25 zaměstnanců sazby rostou, velké firmy mohou platit až stovnásobek; od května 2024 rozšíření i na zařízení připojená k internetu
Pouze majitelé přijímačů hlásili a platili; firmy s méně než 25 zaměstnanci často neplatily
Od července 2025 musí všichni podnikatelé registrovat poplatky i když mají nulovou sazbu; termíny registrace (do 15/30/30. 6. atd.) a pokuty za nehlášení (5 000–10 000 Kč, až 15 000 Kč) vstoupily v platnost; v praxi zmatek kvůli pozdním upozorněním
Až 25 různých formulářů měsíčně/čtvrtletně pro ČSSZ, finanční správu, ÚP, ČSÚ atd.; rozdílné lhůty a duplicity
Od dubna 2026 (spuštění ostrého provozu) náhrada za 25 formulářů jedním JMHZ zasílaným do 20. dne následujícího měsíce; nové rozsáhlé datové požadavky za každého zaměstnance (až stovky položek) a předregistrace nástupů; sankce za nesplnění (pokuty násobné počtem zaměstnanců)
Některé nástupy (zejména dohodáři) se hlásily zpětně nebo vůbec, kontrolám se ztěžovalo odhalování nehlášené práce
Předregistrace nových zaměstnanců (vč. dohodářů) před nástupem; od 1. října stricter režim pro cizince s vysokými pokutami; pětidenní tolerance pro dodatečné nahlášení v některých případech
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Josef Jaroš
předseda představenstva AMSP"Pouze třetina firem tak má plán digitální transformace, v sektoru služeb pouze pětina"
Radek Konečný
"Počet domácností evidovaných k placení televizního poplatku se od účinnosti novely zvýšil o 130 tisíc"
Lidija Erlebachová
"Detailněji strukturovaná data, tedy i počty reálně platících poplatníků, se nyní zpracovávají pro potřeby pololetní uzávěrky a budou k dispozici v řádu týdnů"
Josef Jaroš
předseda představenstva Asociace malých a středních podniků"Konstrukce výpočtu je nesmyslná, zaměstnanci poplatek zaplatí doma a pak ho za ně ještě jednou zaplatí firma. Je to jen cesta, jak získávat další peníze do rozpočtu, de facto skrytá daň"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
OSVČ si sama hledá zakázky a vydělává z profese, obchodu nebo podnikání. Podává daňové přiznání a často platí i sociální a zdravotní pojištění, někdy čtvrtletně zálohy. Stát posuzuje, jestli jde o skutečnou samostatnou činnost nebo o „schválně“ OSVČ místo zaměstnání (tzv. švarc systém).
Proč je to důležité
OSVČ ovlivňují trh práce, daňové příjmy státu a sociální systém — mají jiná práva a povinnosti než zaměstnanci. Pro běžného člověka to znamená jiné daně, možnost uplatnit náklady a jiné důchodové či nemocenské podmínky. Ve veřejné debatě se řeší například paušální výdaje, daně a ochrana proti švarc systému.
Co to je
Poplatek je peněžní částka, kterou jednotlivec nebo firma jednorázově nebo opakovaně zaplatí někomu jinému. Často jde o platbu veřejným institucím (např. městu, úřadu nebo státu), ale poplatky se vyskytují i v soukromém sektoru (bankovní poplatky, jízdné apod.).
Jak to funguje
Poplatek může být pevná částka (paušál) nebo přirážka k ceně služby. Určují ho zákony nebo pravidla poskytovatele služby — například město stanoví místní poplatek za psa, stát vybírá dálniční poplatek a banka účtuje poplatek za vedení účtu. Platbu platí uživatel služby; příjemcem jsou veřejné rozpočty nebo soukromý poskytovatel.
Proč je to důležité
Poplatky jsou klíčové, protože představují důležitý příjem pro veřejné rozpočty, jako jsou rozpočty obcí nebo státu. Jejich výběr je upraven zákonem (např. daňovým řádem), což zajišťuje regulované financování veřejných služeb a transparentnost.
Kvíz: Jednotné měsíční hlášení (JMHZ) a mediální novela
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 10:46:14