Umělá inteligence (zkráceně AI) je obor informatiky, který vytváří počítačové systémy schopné řešit složité úkoly podobně jako lidský mozek. Tyto systémy dokáží rozpoznávat obrazy, zpracovávat text nebo řeč a řešit komplexní problémy na základě analýzy dat.
Ekonomické a technologické dopady umělé inteligence v Česku
Vládní zmocněnec Kačena plánuje nasazení AI ve zdravotnictví a daňovém přiznání
Mizící téma o
společenských pravidlech a technologii
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji vládní zmocněnec Lukáš Kačena prosazuje aktivní nasazení umělé inteligence ve státní správě, průmyslu i ve zdravotnictví s důrazem na etiku a bezpečnost; plánované kroky mají rozšířit aplikace AI mimo čistě průmyslové a podnikové projekty[8].
Ministerstvo průmyslu původně navrhlo investici 20 miliard korun do AI na rok 2024 s cílem podpořit rozvoj v oblasti vzdělávání, průmyslu a státní správy, financování mělo plynout z evropských fondů a mělo přilákat zahraniční investice[1]. Současné návrhy (včetně iniciativy zmocněnce) rozšiřují původní záměr směrem k většímu zapojení zdravotnictví a řešení etických a bezpečnostních otázek[8][1].
Koordinované zavádění AI by mohlo podle odhadů ročně zvýšit české HDP až o 250 miliard korun, s největším přínosem pro malé a střední firmy; zároveň experti upozorňují, že Česko zatím v adopci AI zaostává a bez kvalitních dat a automatizovaných procesů nebude nasazení efektivní[2][3][7].
EU už zavedla regulaci AI podle nařízení 2024/1689, což vytváří rámec pro implementaci technologií s nutností zohlednit rizika; v tuzemsku se objevují návrhy na snížení byrokracie pomocí AI (plán Zdeňka Zajíčka s požadavkem 0,5 mld. Kč) i varování před „slepou důvěrou“ v AI bez kvalitních dat (Norbert Rotter)[4][5][6][7].
Zdroje:
Nejnovější
Vládní zmocněnec Kačena plánuje nasazení AI ve zdravotnictví a daňovém přiznání
21. 1. 2026: Nový vládní zmocněnec Lukáš Kačena prosazuje aktivní využití umělé inteligence ve státní správě, průmyslu i zdravotnictví s důrazem na etikou a bezpečnost.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
21. ledna 2026
Musíme však jako země, tedy soukromý sektor i stát, přiložit pod kotel jak ve smyslu investic, tak co se týče vzdělávání talentů, výzkumu i budování infrastruktury
2
Střední dopad
5. června 2025
Někdo musí nastavit legislativní podmínky, posadit všechny k jednomu stolu a pak nechat byznys, ať si sám najde cestu
3
Střední dopad
14. června 2024
Nedostatečné investice do výzkumu mohou také vést k odchodu špičkových vědců ze země
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Iniciuje a koordinuje vládní investici ~20 mld. Kč do AI, připravuje akční plán 86 opatření a doprovodné zákony k AI Act; posiluje roli státu v koordinaci ekosystému AI.
AI Gigafactory / České radiokomunikace
České Radiokomunikace připravují projekt AI gigafactory (datové centrum) na Zbraslavi, který může přinést kapacity, investice a posílit konkurenceschopnost ČR v AI; projekt je v procesu žádosti o evropskou dotaci.
Malé a střední podniky (MSP)
Podle odhadů AI Chamber i expertů budou MSP těžit z většiny ekonomických přínosů AI; plány a programy ministerstva a asociací cílí na jejich rychlejší digitalizaci a adopci AI.
Věda a výzkum / univerzity
Budou klíčovými příjemci financí a zdroj talentu (AI chairs, virtuální AI institut); cílem je přilákat a udržet odborníky a zvýšit kapacity výzkumu v AI.
Firmy v technologickém sektoru (startupy a IT firmy)
Získají nové zakázky, přístup k výpočetním kapacitám a možný růst díky vládní podpoře, akcelerátorům a projektech jako gigafactory; zároveň čelí regulatorním a implementačním výzvám.
AI Chamber (Asociace AI Chamber)
Vydala akční plán pro Česko s návrhem opatření a odhady velkého ekonomického přínosu; výrazně ovlivňuje veřejnou debatu a naléhá na rychlou realizaci.
Státní správa / veřejný sektor
Má být jedním z prvních uživatelů AI (chatboti pro občany, asistence v daňových formulářích) a bude přínosem při efektivitě služeb, ale musí zvládnout implementaci a regulaci AI Act.
Vládní zmocněnec pro AI / Lukáš Kačena
Vláda nově začleňuje AI do hospodářské strategie; Kačena vede iniciativy pro implementaci AI v sektorech jako zdravotnictví a veřejná správa a prosazuje programy a datové prostory.
Česká asociace umělé inteligence (ČAUI) / AI komunita
Aktivně upozorňuje na zpoždění implementace, koordinuje komunitu, podporuje akce jako AI Awards a přispívá k návrhům politik a vzdělávání.
Kontext
Dříve jsme psali...
Šéf NTT Data Norbert Rotter varuje před slepou důvěrou v AI bez kvalitních dat
AI může zásadně zvýšit produktivitu firem, ale bez kvalitních a vyčištěných dat nebude fungovat správně. Jak ochránit data?
Průzkum Hospodářské komory odhalil překvapivě nízké využití AI v českých firmách
Odborníci varují, že firmy často nemají kvalitní data a automatizované procesy potřebné pro efektivní nasazení AI. Jak AI změní malé firmy?
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček nabízí vládě plán na snížení byrokracie pomocí AI
Zdeněk Zajíček žádá od státu půl miliardy korun a slibuje, že do dvou let vytvoří systém, který zásadně omezí byrokratickou zátěž firem v Česku. Jak by AI zkrotila úřední šílenství?
Evropská unie jako první zavádí regulaci umělé inteligence podle nařízení 2024/1689
Článek rozebírá, proč je regulace umělé inteligence nezbytná kvůli jejím rizikům pro ekonomiku i společnost. Rizika a scénáře AI
Evropská komise a OECD odhadují dopad AI na ekonomiku rozvinutých zemí
Umělá inteligence může během dvou dekád zvýšit HDP vyspělých zemí o 5 až 15 procent, přičemž Česko zatím zaostává v její adopci. Jak Česko obstojí?
Fakta
💰
20 mld. Kč
Plánovaná investice státu 2024
(5. 6. 2025)
💰
250 mld. Kč
Možný roční přírůstek HDP
(19. 6. 2025)
📊
70%
Firmy AI zatím nevyužívají
(1. 9. 2025)
📊
30 000
Lidé k rychlému přeškolení
(19. 6. 2025)
💰
0.5 mld. Kč
Odhadované náklady projektu
(4. 8. 2025)
💰
15 mld. Kč
Navrhovaná AI Gigafactory
(21. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
2024
Evropské nařízení AI (část opatření nařízení 2024/1689) začalo platit — některá ustanovení již platí, zbytek měl vstoupit v platnost za rok (uvedeno v článku o regulaci AI).
2024
Plánované zavedení AI Act v Česku jako součást implementace evropského nařízení (uvedeno v prohlášení ministerstva průmyslu).
2024
Některá opatření evropského AI nařízení byla označena jako platná již dnes; zbývající opatření měly vstoupit v platnost za rok (uvedeno v textu o regulaci a nařízení 2024/1689).
2024
Většina evropsských členských států začala zavádět regulační rámce pro AI zmiňované v diskusi o nutnosti regulace a dopadech AI (uvedeno v textu shrnujícím debatu o regulaci a rizicích).
2024
Ministerstvo průmyslu plánovalo pro rok 2024 investici 20 miliard Kč do rozvoje AI a připravilo 86 opatření rozdělených do čtyř oblastí: věda a výzkum, vzdělávání, průmyslové podniky a státní správa (uvedeno v článku ministerstva).
2025
AI Chamber zveřejnila akční plán pro Česko s návrhem opatření (propojení superpočítačů, sdílené databáze, motivace absolventů, vzdělávání, rada pro dodržování pravidel AI) a varováním, že následující dva roky budou klíčové (uvedeno v článku AI Chamber).
2025
Konference Transformation NOW! počátkem září 2025 ukázala, že rok 2025 bude rokem AI agentů a zdůraznila nutnost dodržovat směrnice NIS2 a připravovaný AI Act (uvedeno ve shrnutí konference).
2025
Průzkum Hospodářské komory ukázal, že 70 % českých firem do září 2025 AI dosud nevyužívá, ale většina plánuje nasazení do tří let (uvedeno v průzkumu).
2025
Zdeněk Zajíček představil návrh zákona na systémovou reformu byrokracie s využitím AI, odhadovanou cenou půl miliardy Kč a termínem dokončení do dvou let; návrh zákona byl připraven, ale čekal na podporu a financování (uvedeno v článku).
2026
Téma AI bylo začleněno do vládní hospodářské strategie; vládním zmocněncem pro iniciativy v oblasti AI byl jmenován Lukáš Kačena, s cílem podpořit vývoj AI ve veřejném sektoru, zdravotnictví a průmyslu; plánovaná AI Gigafactory s investicí 15 miliard Kč byla uvedena jako nejistá (uvedeno v článku z 21. ledna 2026).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Vláda a MPO chystají velké státní investice a právní rámec pro AI
Srovnání před a po
💰
Financování AI
PŘED
Žádné jasné velké státní závazky; čerpání z EU a omezené dotační programy
PO
MPO plánuje ~20 mld. Kč investic pro AI (2024/2025+); AI Gigafactory a AI Gigatovárny do EU výzev; financování ze státního rozpočtu + evropských fondů
📋
Správa a regulace AI
PŘED
Agendu AI spravovalo MPSV částečně; chyběl český doprovodný zákon k AI Act
PO
Ministerstvo průmyslu připravuje český zákon naplňující AI Act, zřizuje AI oddělení, plánuje dozorové orgány a regulační sandbox; lhůty pro rozhodnutí úřadů (90–120 dní)
📅
Koordinace a strategie
PŘED
Strategie AI spíše obecná, realizace pomalá; chyběly zdroje a koordinace
PO
Vládní zmocněnec pro AI (Lukáš Kačena / Jan Kavalírek dříve) a nový zmocněnec; akční plán MPO s 86 opatřeními; vládní hospodářská strategie začleňuje AI
💰
Infrastruktura výpočetního výkonu
PŘED
ČR bez gigafactory; superpočítače spíše menší kapacity
PO
ČR kandiduje na AI gigafactory (lokality Zbraslav/Jíloviště), České Radiokomunikace podaly projekt; možnost evropského financování AI gigafactories (část až 20 mld. EUR)
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Hlavní koordinátor AI politiky, připravuje zákon a akční plán
🏢
České Radiokomunikace
Soukromý investor navržený pro AI gigafactory, žadatel o evropské dotace
👤
Jan Kavalírek / Lukáš Kačena / Lukáš Vlček
Vládní zmocněnci/ministri — koordinace agendy AI, prosazování projektů a zákona
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Lukáš Kačena
vládní zmocněnec"Musíme však jako země, tedy soukromý sektor i stát, přiložit pod kotel jak ve smyslu investic, tak co se týče vzdělávání talentů, výzkumu i budování infrastruktury,"
Lukáš Vlček
ministr průmyslu"Proto vítáme iniciativu ČRa, která se hlásí k evropské výzvě a sleduje ambiciózní, ale zároveň velmi realistický cíl – vytvořit špičkovou výpočetní infrastrukturu v Česku. Tento projekt má potenciál přinést nové investice, odborné kapacity i inovace do české ekonomiky,"
Lukáš Vlček
ministr průmyslu"Někdo musí nastavit legislativní podmínky, posadit všechny k jednomu stolu a pak nechat byznys, ať si sám najde cestu,"
Lukáš Kačena
"A ani v rámci strategie pak není definováno, co je pro nás prioritou v oblasti AI. Celý sektor umělé inteligence se stává významným hospodářským odvětvím, a i proto bychom se mu v Česku měli výrazněji věnovat,"
Lukáš Kačena
"Nedostatečné investice do výzkumu mohou také vést k odchodu špičkových vědců ze země. Nebudeme jako země schopni dostatečně lákat investice a talenty ze zahraničí a propásneme šanci díky rozvoji celého AI sektoru podpořit takzvanou druhou ekonomickou transformaci,"
Lukáš Benzl
ředitel asociace"Prevence zneužití AI, odolnost AI systémů nebo zneužití AI při výrobě zbraní,"
Jak šel čas
Historický kontext
📘
2024
Aktualizace národní strategie pro umělou inteligenci a zvýšení státní podpory AI
V kontextu přípravy a revize strategie ministerstvo průmyslu připravilo aktualizovanou strategii (návrat k dokumentu z roku 2019) a identifikovalo klíčové oblasti: výzkum, vzdělávání, trh práce, legislativa, bezpečnost, AI v průmyslu a veřejné správě.
Zamýšlené změny měly podpořit výzkum, přilákání expertů a lepší čerpání evropských fondů; poukázaly zároveň na finanční a personální mezery.
N/A
💰
rok 2024
Plán investice 20 miliard Kč do AI na rok 2024 (návrh MPO)
Ministerstvo průmyslu navrhlo investici 20 mld. Kč na rozvoj AI se zaměřením na vzdělávání, průmysl a státní správu; financování mělo čerpat z evropských fondů a Národního plánu obnovy.
Cílem bylo podpořit výzkum, vzdělávání, zřízení virtuálního AI institutu a koordinaci adopce AI ve státní správě.
N/A
📄
14. června 2024
Publikace aktualizované národní strategie umělé inteligence (dokument MPO do připomínek)
Text shrnul výhody Česka a překážky rozvoje AI; identifikoval sedm klíčových oblastí a požadoval akční plány a ‚AI chairs‘ pro přilákání vědců.
Dokument definoval priority a vyvolal debatu o financování opatření a nutnosti akčních plánů.
N/A
🏗️
9. dubna 2025
EU vyzvala subjekty k zapojení do konzultací o AI Gigafactories (EuroHPC JU) – podnět k českým projektům
Evropská Komise v rámci iniciativy AI Continent vyzvala k zapojení do konzultací o budoucnosti AI gigafactory; ČR připravila přihlášky a projekty (ČRa, IT4Innovations).
Umožnilo to podání žádostí o evropské financování a škálování českých datových center směrem k AI gigafactory.
N/A
🏢
20. června 2025
Podání žádosti Českých Radiokomunikací o evropskou dotaci pro stavbu datového centra Prague Gateway DC (Zbraslav) – krok k AI Gigafactory
ČRa podala projekt na vybudování datového centra na Zbraslavi, které by se mohlo stát součástí AI Gigafactory; projekt je součástí MPO Akčního plánu 2025+.
Umožnilo to pokračovat v přípravách výkonné výpočetní infrastruktury v ČR a zvýšilo šance na zapojení do evropské iniciativy AI továren.
N/A
🛠️
květen–červen 2025
Příprava a schválení Akčního plánu MPO s 86 opatřeními pro AI (Akční plán 2025+)
MPO připravilo akční plán obsahující 86 opatření napříč vědou, vzděláváním, průmyslem a státní správou; plán navazoval na strategii a návrh investice 20 mld. Kč.
Poskytl konkrétní sadu nástrojů pro koordinaci rozvoje AI v ČR a posloužil jako rámec pro projekty a žádosti o financování.
N/A
⚖️
24. března 2025
Ministerstvo průmyslu zahájilo práce na českém zákoně doplňujícím AI Act (převod gesce) a tvorba národního doprovodného zákona
MPO převezlo odpovědnost za zavádění AI Act a začalo připravovat doprovodný zákon s cílem minimalizovat národní regulační zátěž, zřídit dozor a sandboxy pro testování.
Vymezilo institucionální odpovědnost, připravilo dohledovou strukturu a regulační sandbox pro testování AI v ČR.
N/A
📣
25. září 2025
Návrh českého zákona k implementaci evropského AI Act (předložení do připomínkového řízení)
MPO předložilo návrh zákona do připomínkového řízení, který vymezoval dozor (ČTÚ, ČNB, ÚOOÚ aj.), zaváděl sandbox a lhůty pro rozhodování úřadů a stanovil povinnosti pro provozovatele rizikových AI systémů.
Vytvořil právní rámec pro praktickou aplikaci AI Act v ČR, stanovil dozor a procesní pravidla pro provozovatele AI systémů; umožnil vznik testovacího prostoru (sandbox).
N/A
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
AI využívá různé metody, především strojové učení a neuronové sítě. Systémy se učí rozpoznávat vzory v datech a vytvářet si vlastní pravidla pro řešení úkolů. Mohou být úzce zaměřené na jeden typ úlohy (jako virtuální asistenti) nebo komplexnější pro řešení různorodých problémů.
Proč je důležité
Umělá inteligence nám pomáhá v mnoha oblastech - usnadňuje práci, zlepšuje medicínu nebo dokáže předpovídat počasí. Ale protože se učí z dat, může někdy chybovat nebo být nespravedlivá, proto je důležité ji správně řídit a sledovat její dopady na společnost.
Otestujte se
Kvíz: Vládní plány a dopady AI v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 15:37:09