Předvolební strategie a geopolitické plány ANO

ANO a Fiala předvádějí podpásovky po volbách v české politice

Mizící téma o společenských pravidlech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že po volbách pokračují politické střety mezi ANO a opozicí ohledně plnění předvolebních slibů: článek konstatuje, že ANO porušilo slib o přehodnocení nákupu stíhaček F‑35 a že vláda Petra Fialy zdržovala zaslání rozpočtu nové sněmovně[1].

Dřívější obavy z možnosti omezení muniční pomoci Ukrajině, přehodnocení nákupu F‑35 a neplnění závazků na zvyšování obranných výdajů zůstávají centrálními tématy; Andrej Babiš opakovaně deklaroval, že by zrušil muniční iniciativu pro Ukrajinu a přehodnotil F‑35, což ovlivňuje debatu o obranné politice Česka[12][13].

Vládní programové prohlášení dříve obsahovalo neurčitá stanoviska k bezpečnosti, obraně a zahraniční politice, které byly interpretovány jako možný posun směrem k „stínu Orbána a Zemana“ a naznačovaly omezení spolupráce v obranných závazcích; to spolu s povolebními úvahami o obsazení klíčových ministerstev (včetně návrhů SPD) vytváří tlak na zachování vztahů s EU a NATO a na udržení muniční iniciativy[21][22][23].

Téma se vyvíjelo od interních byznysových vazeb a volebních slibů ANO k zásadním otázkám zahraničně‑bezpečnostní orientace Česka; klíčové budou další kroky vlády a vyjednávání o rozpočtu, které ovlivní reputaci Česka u západních partnerů i stabilitu obranných závazků[3][24].

Zdroje:

  1. Velká koalice ANO a Spolu vypadá jako nesmysl. Jeden zásadní důvod pro její vznik ale existuje

  2. Šílený Babišův rozhovor o obraně. Nezbrojit, nepomáhat Ukrajině, nerespektovat NATO. Jak daleko je z Čapího hnízda do Kremlu?

  3. Obviňovat Babiše z příklonu k Rusku nedává smysl. Pojďme se bavit o tom, jak se správně a dobře vyzbrojit

  4. Co Babiš udělá s Ukrajinou a kdy se podívá do Bílého domu? Vysvětlujeme, co nás čeká s novou vládou

  5. Andreje musí obejmout. O tom, jestli Česko pod Babišem sklouzne k Orbánovi, rozhodne i několik evropských politiků

  6. Jaký bude osud muniční iniciativy pro Ukrajinu za nové Babišovy vlády? A potřebuje ji Kyjev ještě vůbec?

  7. Máme tu první náznak volebního programu ANO. A je to dokonalé zhmotnění noční můry národohospodáře

  8. Bankéři po volbách: Česko zůstává pevně na Západě. Od nové vlády očekávají stabilitu a vyhnutí se "toxickým" daním

Nejnovější
ANO a Fiala předvádějí podpásovky po volbách v české politice
13. 11. 2025: Hnutí ANO porušilo svůj volební slib ohledně přehodnocení nákupu stíhaček F-35 a vláda Petra Fialy záměrně zdržovala zaslání rozpočtu nové sněmovně.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
13. listopadu 2025
O F-35 je rozhodnuto. V tuto chvíli neřešme, co se dalo udělat lépe, co se dalo udělat hůře. Já dneska vnímám to, že ten stav je takový, jaký je. To znamená, Česká republika má závazek vůči Spojeným státům a závazky se musí plnit.
2 Vysoký dopad
16. července 2025
Stop muniční iniciativě, na nákup F-35 bych se "podíval".
3 Střední dopad
12. března 2024
Situace v Evropě bude nejspíš vyžadovat, abychom v budoucnu investovali do obrany ještě více než dvě procenta HDP,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Hnutí ANO

Hnutí ANO (vedené Andrejem Babišem) čelí rizikům zhoršení vztahů se spojenci a oslabení důvěry v bezpečnostní politiku kvůli jeho předvolební rétorice a návrhům omezujícím podporu Ukrajině a snižujícím výdaje na obranu.

Andrej Babiš

Jako potenciální premiér má Babiš osobní vliv na zastavení muniční iniciativy, přehodnocení závazků vůči NATO a na oslabení prozápadní orientace Česka, což ohrožuje bezpečnostní spolupráci s partnery.

Česká muniční iniciativa (dodavatelé a koordinátoři)

Iniciativa je přímo ohrožena politickým zásahem (možné zrušení či omezení) což by snížilo dodávky munice Ukrajině a ohrozilo zakázky českých výrobců munice.

Ukrajina (obranné síly)

Pokračování ukrajinských dodávek munice závisí na politické podpoře Česka; oslabení této podpory by zhoršilo schopnost Ukrajiny udržet výzbrojní poměr vůči Rusku.

Ministerstvo obrany ČR

Vláda a politické změny ovlivní financování a provoz projektů (F-35, muniční iniciativa); ministerstvo čelí nejistotě rozpočtu a politickým tlakům.

Ministerstvo zemědělství / Agrofert (firmy z holdingu)

Firmy holdingu Agrofert čelí vymáhání dotací ve výši 5,1 mld. Kč, což může ovlivnit jejich finanční pozici a politický vliv během kampaně.

Výrobci obranné techniky v ČR (CSG, STV Group a další)

Výrobci závislí na muniční iniciativě a exportních kontraktech čelí tržnímu a objednávkovému riziku v případě utlumení iniciativy nebo změn politické podpory.

Prezident Petr Pavel

Prezident aktivně brání demokratickým institucím a vyžaduje řešení střetu zájmů, čímž může tlumit potenciálně destabilizující kroky nové vlády.

Evropští spojenci (EU/NATO státy)

Evropští partneři pečlivě vyhodnocují české volby; negativní vývoj v Česku může oslabit koordinaci na obraně a muničních programech, ale část států usiluje o pokračování spolupráce.

Kontext
Dříve jsme psali...
Programové prohlášení nové vlády: Stín Orbána a Zemana nad českou zahraniční politikou
Vládní programové prohlášení obsahuje neurčitá stanoviska k bezpečnosti, obraně a zahraniční politice, která naznačují možnost omezování spolupráce v obranných závazcích a přísnější přístup k některým skupinám obyvatel.  Pochop nejistoty vlády
Projev Petra Pavla na výročí 28. října varuje Babiše před kompromisy a porušováním demokracie
Prezident Petr Pavel chce při jmenování Babiše premiérem jasně vědět, jak bude řešen Babišův střet zájmů, a hodlá bránit demokratické principy proti vládním kompromisům.  proč Babiš nesmí uspět
Babiš ustupuje a místo vnitra nabízí SPD post obrany v nové vládě
SPD by mohla získat ministerstvo obrany místo vnitra, což vyvolává obavy o vliv strany a byznysových zájmech Babiše.  vládní tahy odhaleny
Bankéři po volbách očekávají stabilní vládu a směřování Česka na Západ
Šéfové českých bank potvrzují, že volby upevnily orientaci Česka na Západ a vyzývají novou vládu k energetické, rozpočtové a vojenské stabilitě a vyhýbání se toxickým daním.  Jaké daně bankéři odmítají?
Jaký bude osud české muniční iniciativy pro Ukrajinu za nové Babišovy vlády?
Česká muniční iniciativa je ohrožena změnou vlády, přestože Ukrajina stále potřebuje velkorážovou munici pro své obranné boje.  Kdo ztratí nejvíc?
Fakta
📊

31.5%

Podpora ANO (průzkum STEM)
(4. 8. 2025)

💰

100 mld. Kč

Roční náklady slibů ANO
(15. 6. 2025)

💰

5,1 mld. Kč

Žádost o vrácení dotací Agrofertu
(26. 8. 2025)

📊

1,8 mil.

Munice poslaná ČR na Ukrajinu
(18. 6. 2025)

📊

1:2

Poměr munice Ukrajina:Rusko
(18. 6. 2025)

📅

3.–4.10.2025

Termín parlamentních voleb
(16. 6. 2025)

Události
Co a kdy?
3. a 4. října 2025
Parlamentní volby v Česku, které jsou ústředním bodem předvolebních kampaní a politických rozhodnutí v článcích.
1. července 2025
Kraje ovládané hnutím ANO začnou dorovnávat slevy na jízdném pro děti, studenty a seniory na 75 % (do konce roku v rámci kampaně).
20. srpna 2025
Andrej Babiš avizoval zveřejnění hlavních tezí nového programu hnutí ANO.
26. srpna 2025
Ministerstvo zemědělství oznámilo vymáhání 5,1 miliardy Kč dotací po firmách z holdingu Agrofert (dotace vyplacené v letech 2017–2021).
28. října 2025
Prezident Petr Pavel v projevu ke státnímu svátku zdůraznil podmínky pro jmenování premiéra a obavy o dodržování ústavních hodnot (požadavek vysvětlení střetu zájmů Agrofertu a zneškodnění nominace Filipa Turka).
31. října 2025
Nová vláda ve svém programovém prohlášení definovala vágně směr bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky (včetně přístupu k NATO, F-35 a placení obranného rozpočtu).
5. října 2025
Evropští partneři a spojenci vyhodnotili výsledky voleb a zpochybňovali budoucnost české muniční iniciativy a dopady na spolupráci v obranné oblasti.
6. října 2025
Zprávy potvrzují klíčovou roli České muniční iniciativy (přes 3,5 milionu kusů munice) a upozorňují na riziko jejího ukončení v důsledku změny vlády.
7. října 2025
Reakce českých bankéřů na výsledky voleb: požadavek stability, transparentnosti a pokračování seriózního přístupu k veřejným financím a investicím.
8. října 2025
Koaliční vyjednávání Andreje Babiše se SPD: jednání o obsazení resortu obrany SPD a spory o kontroverzní výroky Tomia Okamury.
13. listopadu 2025
Report (aktuální článek): měsíc po volbách ANO ustupuje od slibu zrušit nákup F-35; zároveň pokračuje spor o řešení střetu zájmů Agrofertu a napětí mezi prezidentem a vládou.
Co to znamená
Co se děje

Možný obrat bezpečnostní a zahraniční politiky ČR po volbách

Srovnání před a po
🏛️ Podpora Ukrajině
PŘED

Současná vláda podporuje Ukrajinu muniční iniciativou, zbraněmi a přijetím uprchlíků

PO

Nová vláda ANO zvažuje ukončení muniční iniciativy a omezování zbrojní pomoci; závisí na koaličním složení

💰 Výdaje na obranu
PŘED

Vládní plán navyšoval výdaje postupně (cíl 3 % HDP v určitém horizontu) a podporoval pokračování nákupů (např. F‑35)

PO

ANO deklaruje dodržení zákonných 2 % HDP, odmítá postupné navyšování; koalice může snižovat ambice na 3+ % nebo přehodnotit nákupy

🏢 Muniční iniciativa a zbrojařský průmysl
PŘED

Česko vedlo nebo participovalo na muniční iniciativě; domácí firmy zapojeny do výroby munice pro Ukrajinu

PO

Babiš plánuje iniciativu zrušit nebo auditovat; to by snížilo zakázky pro české výrobce munice a ovlivnilo trhy

🏛️ Vztahy k EU/NATO
PŘED

Oficiální prozápadní kurz: členství v EU a NATO potvrzeno; aktivní spolupráce s partnery

PO

Formálně členství zůstává, ale rétorika může být kritičtější; potenciál narušení vztahů s EU/NATO v závislosti na koaličních partnerech (SPD, Motoristé)

Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Lídr hnutí ANO, potenciální premiér iniciující zrušení muniční iniciativy a přehodnocení zvyšování obranných výdajů
🏛️
Hnutí ANO
Politické uskupení usilující po volbách o vládu; formuluje nový zahraničně-bezpečnostní kurz
👤
Prezident Petr Pavel
Hl. garant prozápadního směru, může vetovat vybrané nominace a prosazovat kontinuitu v bezpečnosti
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
🏢
strana Andreje Babiše

"Přehodnotíme nákladné akvizice, jako jsou letouny F-35, a soustředíme se na investice, které budou efektivní a skutečně zvýší naši obranyschopnost"

Karel Havlíček
Karel Havlíček

"O F-35 je rozhodnuto. V tuto chvíli neřešme, co se dalo udělat lépe, co se dalo udělat hůře. Já dneska vnímám to, že ten stav je takový, jaký je. To znamená, Česká republika má závazek vůči Spojeným státům a závazky se musí plnit"

Karel Havlíček
Karel Havlíček

"Je rozhodnuto a Česko má vůči USA smluvní závazek"

neznámý český diplomat
neznámý český diplomat

"V tuto chvíli to tak dramaticky nevidím, Babiš je pragmatik, který si bude chtít udržet blízké vztahy s Berlínem či Paříží"

Andrej Babiš
Andrej Babiš

"podíval"

Pojar
Pojar

"Uvědomme si, že některé modernizační projekty armády začaly už za předchozích vlád"

prezident Pavel
prezident Pavel

"Situace v Evropě bude nejspíš vyžadovat, abychom v budoucnu investovali do obrany ještě více než dvě procenta HDP"

Petr Fiala
Petr Fiala
premiér

"společným a nejvyšším zájmem je silná a moderní armáda"

Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
červen 2025
Politická debata o změně obranné orientace Česka po volbách — ANO deklaruje přehodnocení muniční iniciativy a nákupu F‑35
CURRENT: více článků popisuje výroky Andreje Babiše, že by zrušil muniční iniciativu a "podíval se" na F‑35; sporné sliby ANO k obranným výdajům; debata o vlivu volby na vztahy k EU/NATO.
Vyvolalo to nejistotu o pokračování české podpory Ukrajině a ohrozilo důvěru spojenců; téma se stalo centrální v kampani.
📣
23. března 2024
Fiala zdůraznil nutnost zvýšení výdajů na obranu a posílení evropské odpovědnosti — veřejný projev
CONTEXT: projev premiéra Petra Fialy zmiňovaný v textech (contextArticles), apel na "peníze a zbraně" a potřebu EU převzít větší odpovědnost.
Vyjasnil prozápadní orientaci vlády a nastavil diskusi o cílech NATO a evropské obrany.
🎯
2022–2024
Vznik a rozvoj české muniční iniciativy pro Ukrajinu — Česko koordinuje nákup a financování granátů a munice
CONTEXT: články popisují, že iniciativa dodala miliony kusů munice (zmiňováno 1,8 mil. CZ příspěvku ČR / 4 mil. kusů v dále uvedených textech); iniciativa financována více státy a spravována přes dárce.
Změnila poměr munice na bojišti a zvýšila roli Česka jako dodavatele; její pokračování závisí na politické podpoře po volbách.
✈️
leden–říjen 2023–2025 (různé články)
Vyostření diskuse o nákupu stíhaček F‑35 pro Armádu ČR
CONTEXT: série článků analyzuje vojenské argumenty pro F‑35 vs Gripen, dopady na rozpočet a vazby na USA; ministerstvo obrany doporučilo F‑35 vládě.
Nákup se stal politickým testem pro kontinuitu prozápadní obranné politiky; polarizoval domácí politiku.
💶
2024 (různé články)
Rostoucí tlak NATO a EU na zvýšení obranných výdajů; debata o cílech 3–5 % HDP
CONTEXT: články zmiňují návrhy NATO a EU (3,5 % + 1,5 %) a reakce členských států; summit NATO/Brusel/Haag diskutovaly tyto cíle.
Vytvořilo to novou normu pro plánování armádních rozpočtů v EU; vyvolalo diskusi o prioritách (munice, systémy protivzdušné obrany, lidské zdroje).
🤝
červen 2024–2025 (různé údaje v článcích)
Zvýšení role Česka v koordinaci dodávek munice a výcviku — výzvy na pokračování po volbách
CURRENT/CONTEXT: Lipavského a dalších vyjádření o české roli (výcvik, 1,8 mil. nábojů, financování i na 2026) a upozornění, že pokračování vyžaduje politickou podporu po říjnových volbách.
Závislost pokračování iniciativy na výsledku voleb a postoji ANO ovlivnila mezinárodní vnímání Česka jako partnera; potenciální riziko přerušení dodávek.
🛡️
červen 2025 (před summit NATO)
Evropské státy a Německo oznamují záměry výrazně navýšit obranné výdaje
CONTEXT: Německo a další oznamovaly plány navýšení; debata o tom, jaké kapacity (protivzdušná obrana, drony, munice) budou financovány.
Otevřelo to prostor pro evropské investice do obranného průmyslu i pro české dodavatele, ale zároveň zvýšilo tlak na státní rozpočty a nutnost prioritizace.
⚔️
říjen 2025
Po volbách 2025 probíhají spory o pokračování muniční iniciativy, nákup F‑35 a závazky k navyšování výdajů na obranu
CURRENT: text topicSummary a CURRENT články konstatují, že po volbách ANO přehodnocuje muniční iniciativu, zpochybňuje zvyšování výdajů a mění rétoriku k F‑35; zároveň jsou spory o rozpočet a vládní kontinuitu.
Vedlo to k mezinárodní nejistotě ohledně českých závazků vůči EU/NATO a k tlaku na udržení vztahů s partnery; ohrozilo reputaci Česka u spojenců.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

ANO 2011 (zkráceně ANO) je české pravicově populistické politické hnutí založené v roce 2012 podnikatelem Andrejem Babišem. Cílilo na nespokojené voliče s tradičními stranami a prosazovalo boj proti korupci a efektivní stát.

⚙️
Jak to funguje

Hnutí funguje jako centralizovaná politická organizace kolem své silné osobnosti (Babiše), účastní se voleb na všech úrovních a obsazuje ministerské i místní posty. Kombinuje marketingovou kampaň, financování z podnikatelských zdrojů a pragmatická koaliční vyjednávání; program často zdůrazňuje ekonomická opatření, digitalizaci a investice do infrastruktury.

🎯
Proč je to důležité

ANO ovlivnilo českou politiku: vyhrálo volby 2017, tvořilo vlády a změnilo diskusi o korupci, státní správě a ekonomických prioritách. Jeho postupná proměna z centristického technokratismu k pravicovému populismu a spory kolem střetu zájmů mají dopad na důvěru voličů a na směřování politiky v ČR.

ANO 2011

české politické hnutí

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/ANO_Logo.svg


Země: Česko

Politická orientace: politický střed, středopravice

Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus

Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)

IČO: 71443339

Sídlo: Praha

Web: https://www.anobudelip.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Politika ČR po volbách — ANO, muniční iniciativa a F‑35
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Ukrajina

stát ve východní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Flag_of_Ukraine.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603.55 tis. km²

Populace: 41.17 mil. (leden 2022)

Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)

HDP: 160.5 mld. UAH (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 13:28:25