Postoj Česka mezi Západem a Východem

Slovenský premiér Fico čelí koaliční krizi a hrozí předčasné volby s posílením fašistické Republiky

Dlouhodobé téma o lidech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálněji: Na Slovensku vyvstává politická nestabilita poté, co odvolání ministra Tomáše Taraby vyvolalo koaliční krizi u premiéra Roberta Fica, což může vést k předčasným volbám a potenciálnímu posílení krajně pravicové strany Republika a vlivu Ruska v Bratislavě.[1]

Vývoj: Tento vývoj navazuje na dřívější posuny v regionu, kde vedoucí politici (včetně Babiše, Orbána a Fica) postupně přijímali odmítavé postoje k některým formám pomoci Ukrajině; v důsledku toho se objevily debaty o možné izolaci nebo oslabení role zemí ve Visegrádu a EU[13][16][18].[2]

Kontext v Česku: Současně v Česku pokračují rozpory mezi prozápadním kurzem prezidenta Petra Pavla a opatrnější zahraniční politikou vlády Andreje Babiše, která podle zahraničních diplomatů ztrácí důvěru a může vést k diplomatickému oslabení Prahy v mezinárodních institucích[1].[3]

Důsledky: Odborníci varovali, že politická nestabilita na Slovensku (možné předčasné volby a rostoucí síla krajní pravice) spolu s odklonem některých středoevropských vlád od evropské solidarity může zvýšit riziko oslabení regionální bezpečnostní spolupráce, zmenšit ekonomické příležitosti a zvýšit vlivy Ruska v regionu[15].[4]

Zdroje:

  1. Jaká věta zbude z prezidenta Petra Pavla? Mohla by to být třeba tahle a vůbec by to nebylo marné

  2. Jeden je obžalovaný, druhý zvedal pravici a podporuje je rasista. Jak bude vypadat zpravodajství západních médií při jmenování Babišovy vlády

  3. Česká zahraniční politika je stále stejná, Lavrovova slova jsou nesmysl, odmítá ruskou chválu Babiš

  4. Prezident Petr Pavel jde proti většině Čechů. Je tady ale důvod, proč ho většina Čechů právě proto podporuje

  5. Po volbách budu sledovat, aby noví ministři nebyli proti členství v EU a NATO, varuje prezident politiky

  6. Jaká věta zbude z prezidenta Petra Pavla? Mohla by to být třeba tahle a vůbec by to nebylo marné

  7. Summit reVize Česka 2025: Největší setkání českého byznysu ve fotografiích

  8. Chová se Česko hloupě, když odmítá pomoc Ukrajině?

  9. Česká republika jako poslední proevropský člen V4: Co nás čeká po odklonu Maďarska, Slovenska a Polska?

Nejnovější
Slovenský premiér Fico čelí koaliční krizi a hrozí předčasné volby s posílením fašistické Republiky
30. 9. 2026: Kvůli odvolání ministra Tomáše Taraby hrozí na Slovensku ztráta vládní většiny a možné předčasné volby, které by nejvíce vyhovovaly straně Republika a Rusku.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Andrej Babiš

Premiér a lídr ANO formuje zahraniční i bezpečnostní politiku směrem, který může oslabit vztahy s EU a NATO; jeho kroky zvyšují riziko mezinárodní izolace i vnitřní nejistoty.

Vládní koalice ANO–SPD–Motoristé (Česká vláda)

Složení a program vlády směřují k oslabení proevropské politiky ČR, omezení podpory Ukrajině a zhoršení vztahů se západními spojenci, což ohrožuje bezpečnostní a reputační pozici země.

Ukrajina / iniciativa na podporu Ukrajiny (muniční iniciativa a koalice ochotných)

Možné omezení nebo ukončení české vojenské a muniční pomoci výrazně zhorší schopnosti Ukrajiny a sníží obchodní a rekonstrukční příležitosti pro české firmy.

Česko jako člen EU a NATO (státní postavení)

Zhoršení vztahů s EU/NATO a omezování závazků (munice, finance, konsensus) by snížilo bezpečnostní záruky, vyjednávací pozici a ekonomické výhody ČR v EU.

Petr Pavel

Prezident posiluje proevropské a prozápadní ukotvení ČR, aktivně hájí členství v EU a NATO a brání pokračování pomoci Ukrajině; zvyšuje reputaci ČR v zahraničí.

Prezident Petr Pavel — role při jmenování vlády

Prezident využívá svého mandátu k prosazování kandidátů a podmínek, které mají zabezpečit zachování členství v EU a NATO a odolnost vůči proruským vlivům.

Česká veřejnost / voliči

Rozdělené veřejné mínění — většina si přeje proevropské ukotvení a obranu, ale část podporuje strany zpochybňující EU/NATO; to ovlivní směr politiky a sociální kohezi.

Zahraniční spojenci (Německo, Francie a další západní státy)

Budoucí česká vláda riskuje oslabení důvěry a spolupráce s klíčovými evropskými partnery; to ovlivní sdílení zpravodajských informací a průmyslové projekty v obraně.

Slovensko (Robert Fico a vláda)

Posun Slovenska k proruským a autoritářským tendencím zhoršuje regionální koordinaci (V4) a oslabuje společné bezpečnostní postoje střední Evropy, což má dopad na ČR.

Kontext
Dříve jsme psali...
Česká zahraniční politika pod Babišem sklouzává k diplomatické bezvýznamnosti
Chaotická zahraniční politika Česka pod Babišovým vedením vytváří nejistotu a ztrátu důvěry u zahraničních diplomatů a spojenců.  odhalit diplomatický chaos
Fico a slovenská vláda odmítají členství Slovenska v koalici ochotných
Slovenský premiér Robert Fico a další úřady popřeli, že by Slovensko bylo členem koalice ochotných podporujících Ukrajinu.  Odhalit diplomatické nedorozumění
Havlíček vysvětluje komunikační chybu kolem českého příspěvku Ukrajině, koalice situaci neprojedná
Koaliční politické špičky situaci ohledně českého příspěvku Ukrajině vysvětlily a považují spory za komunikační nedorozumění.  pochopit koaliční drama
Prezident Petr Pavel jde přes nepopulární postoje proti většině Čechů
Prezident Pavel stojí pevně za adopcí eura a podporou Ukrajiny, přestože tyto názory mají v Česku menšinovou podporu.  Objevte odvahu prezidenta
Ivan Gabal varuje před izolací Česka bez podpory pomoci Ukrajině v roce 2026
Ivan Gabal upozorňuje, že nepodpora evropského financování pomoci Ukrajině může českou politiku odsunout na okraj mezinárodních vztahů.  Proč je podpora klíčová?
Události
Co a kdy?
3. a 4. října 2025
Prezident Petr Pavel vyhlásil termín říjnových parlamentních voleb; volby se mají konat 3. a 4. října 2025.
7. října 2025
Andrej Babiš se stal premiérem České republiky (po říjnových volbách) a byla utvořena vládní koalice včetně SPD; ve vládě obsadili funkce mimo jiné Petr Macinka (vicepremiér a ministr životního prostředí) a Filip Turek (ministr zahraničí).
25. listopadu 2025
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru ocenil Andreje Babiše, Viktora Orbána a Roberta Fica jako lídry hájící národní zájmy a komentoval evropskou situaci.
19. prosince 2025
Podle zpráv Rusko u hranic NATO koncentruje 360 tisíc vojáků a Česko spolu se Slovenskem a Maďarskem odmítlo účast na masivní evropské půjčce 90 miliard eur Ukrajině; vznikla tzv. podskupina problémových států v EU.
22. ledna 2026
Sergej Lavrov pronesl výroky o "probouzení zdravých sil" v Evropě (včetně Česka); premiér Andrej Babiš tato tvrzení označil za nesmysl a odmítl je komentovat.
11. února 2026
Ivan Gabal v rozhovoru vyzval českou vládu, aby aktivně podporovala evropsní financování pomoci Ukrajině; kritizoval nedostatek zkušeností některých ministři ve vládě Andreje Babiše.
10. července 2026
Koaliční rada měla projednávat český příspěvek Ukrajině v rámci iniciativy financování amerického vojenského vybavení, schůzka se kvůli omluvenkám neuskutečnila; jednání pokračovala v užším kruhu.
24. července 2026
V Praze rostou stížnosti zahraničních diplomatů na chaotickou českou zahraniční politiku a vnitřní spory ve vládě; kritika směřuje na premiéra Babiše a některé ministry (Macinka, Zůna).
13. července 2026
(událost ve spojení se sporem) Francouzské velvyslanectví uvádělo, že na schůzce koalice v Paříži byl přítomen slovenský zástupce; později došlo k upřesnění a Slovensko (Fico) účast popřel — spor o účasti Slovenska na koalici kolem podpory Ukrajiny.
30. září 2026
Na Slovensku se kvůli koaličním sporům uskuteční debata o předčasných volbách; volby byly plánovány na příští podzim, ale politický chaos může vést k jejich předčasnému konání.
Profil
Andrej Babiš — podnikatel, který vystoupal až na premiérský post

Andrej Babiš (nar. 2. září 1954 v Bratislavě) je český politik a podnikatel slovenského původu. Je zakladatelem koncernu Agrofert, iniciátorem a předsedou hnutí ANO 2011 a od října 2013 poslancem Parlamentu ČR; v letech 2017–2021 působil jako předseda vlády České republiky. V letech 2014–2017 byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

Po pádu komunismu založil z aktivit v zahraničním obchodě holding Agrofert, který se pod jeho vedením rozrostl v rozsáhlý agrochemický, potravinářský a mediální koncern (včetně akvizice MAFRA v roce 2013). Do svých firem převedl v únoru 2017 majetek do svěřenských fondů; kvůli souběhu podnikání a veřejných funkcí je dlouhodobě označován za oligarchu a čelil obviněním ze střetu zájmů. Evropská komise po auditech konstatovala, že po převodu do fondů zůstal ve střetu zájmů, a Evropská unie kvůli tomu zamítla proplacení některých dotací (částka 285 milionů Kč).

Babiš je ústřední postavou několika vyšetřovacích kauz. V kauze Čapí hnízdo byl opakovaně vydán k trestnímu stíhání; po několika fázích vyšetřování a zrušení některých rozhodnutí byl Městským soudem v Praze 9. ledna 2023 zproštěn obžaloby a tento verdikt soud potvrdil v únoru 2024. Politicky dosáhl vítězství ve volbách 2017, stal se premiérem (nejprve vláda nezískala důvěru, po složení druhé vlády v červenci 2018 důvěru získala) a v říjnu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta; v lednových volbách 2023 postoupil do druhého kola (1. kolo 34,99 % hlasů) a ve druhém kole nezvítězil (41,67 % hlasů, prezidentem zvolen Petr Pavel).

Osobně pochází z Bratislavy, část dětství prožil ve Francii a ve Švýcarsku; vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě (s červeným diplomem) a v 80. letech pracoval jako zahraniční delegát v Maroku. Má dvě dospělé děti z prvního manželství a další dvě děti s dlouhodobou partnerkou Monikou; s Monikou se v červenci 2017 oženil, v dubnu 2024 uvedl, že se rozcházejí. Podle archivních dokumentů Státní bezpečnosti byl od roku 1980 evidován jako důvěrník a později figuroval ve spisech jako agent s krycím jménem „Bureš“; Babiš jakoukoli vědomou spolupráci se StB opakovaně popíral a otázka evidence byla předmětem soudních řízení. V říjnu 2024 slovenské vnitro uznalo, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.

Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Koalice je spojení dvou nebo více politických stran, skupin nebo států, které spolupracují na dosažení společného cíle. Každý člen koalice má své vlastní zájmy, ale zároveň pracuje na něčem společném. Koalice může být krátkodobá nebo dlouhodobá.

⚙️
Jak to funguje

Ve volbách mohou strany vytvořit volební koalici, aby měly větší šanci uspět. Po volbách vzniká vládní koalice, kdy se strany domluví a vytvoří společnou vládu s většinou v parlamentu. Koaliční strany často sdílejí ministerská místa a podepíší smlouvu, která určuje jejich spolupráci na celé volební období.

🎯
Proč je to důležité

Koalice umožňuje vznik vlády, i když žádná strana nezíská sama většinu hlasů. Díky ní mohou různé strany spolupracovat a prosazovat různé zájmy. Velké koalice dvou nejsilnějších stran jsou časté v těžkých časech, například při krizích nebo nutnosti důležitých změn.

💡
Co to je

Vláda Slovenské republiky je nejvyšší výkonný orgán státu — soubor předsedy, místopředsedů a ministrů, který řídí veřejnou správu. Jejím úkolem je zavádět a vykonávat státní politiku a navrhovat zákony.

⚙️
Jak to funguje

Předseda vlády svolává a vede schůze, místopředsedové koordinují jednotlivé oblasti a ministři řídí své resorty. Vláda může předkládat návrhy zákonů, vydávat nařízení k provedení zákonů a zřizovat poradní orgány či zmocněnce pro konkrétní úkoly. Její pravomoci a složení upravuje ústava a zákony, a vládu obvykle sestavuje strana s největší voličskou podporou.

🎯
Proč je to důležité

Rozhodnutí vlády ovlivňují každodenní život — ekonomiku, zahraniční politiku, obranu i veřejné služby. Když vláda mění pravidla nebo bere opatření, přímo se to promítne do daní, rozpočtů, regulací a služeb, které lidé a firmy používají.

Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Politická nestabilita na Slovensku a její dopady na Česko a region
Ukrajina

stát ve východní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Flag_of_Ukraine.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603.55 tis. km²

Populace: 41.17 mil. (leden 2022)

Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)

HDP: 160.5 mld. UAH (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Andrej Babiš

český politik a podnikatel slovenského původu

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Andrej_Babiš_2025_(cropped).jpg

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
  • poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
  • předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
  • místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
  • ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Robert Fico

slovenský politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Robert_Fico,_Nov_2023.jpg

Povolání: politik

Pozice:

  • poslanec Národní rady Slovenské republiky
  • předseda vlády Slovenské republiky (25. října 2023 - dosud)
  • předseda vlády Slovenské republiky (4. dubna 2012 - 15. března 2018)
  • předseda vlády Slovenské republiky (4. července 2006 - 8. července 2010)
  • zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (27. ledna 2003 - 20. června 2005)
  • poslanec Evropského parlamentu (1. května 2004 - 19. července 2004)
  • zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (25. ledna 1999 - 24. ledna 2000)
  • náhradní člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy (27. září 1993 - 25. ledna 1999)

Narození: 15. září 1964

Místo narození: Topoľčany

Státní občanství: Slovensko

Politická strana: SMER – sociálna demokracia (1999 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 12. 10. 2026 23:37:37