Koalice je spojení dvou nebo více politických stran, skupin nebo států, které spolupracují na dosažení společného cíle. Každý člen koalice má své vlastní zájmy, ale zároveň pracuje na něčem společném. Koalice může být krátkodobá nebo dlouhodobá.
Postoj Česka mezi Západem a Východem
Slovenský premiér Fico čelí koaliční krizi a hrozí předčasné volby s posílením fašistické Republiky
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálněji: Na Slovensku vyvstává politická nestabilita poté, co odvolání ministra Tomáše Taraby vyvolalo koaliční krizi u premiéra Roberta Fica, což může vést k předčasným volbám a potenciálnímu posílení krajně pravicové strany Republika a vlivu Ruska v Bratislavě.[1]
Vývoj: Tento vývoj navazuje na dřívější posuny v regionu, kde vedoucí politici (včetně Babiše, Orbána a Fica) postupně přijímali odmítavé postoje k některým formám pomoci Ukrajině; v důsledku toho se objevily debaty o možné izolaci nebo oslabení role zemí ve Visegrádu a EU[13][16][18].[2]
Kontext v Česku: Současně v Česku pokračují rozpory mezi prozápadním kurzem prezidenta Petra Pavla a opatrnější zahraniční politikou vlády Andreje Babiše, která podle zahraničních diplomatů ztrácí důvěru a může vést k diplomatickému oslabení Prahy v mezinárodních institucích[1].[3]
Důsledky: Odborníci varovali, že politická nestabilita na Slovensku (možné předčasné volby a rostoucí síla krajní pravice) spolu s odklonem některých středoevropských vlád od evropské solidarity může zvýšit riziko oslabení regionální bezpečnostní spolupráce, zmenšit ekonomické příležitosti a zvýšit vlivy Ruska v regionu[15].[4]
Zdroje:
Jaká věta zbude z prezidenta Petra Pavla? Mohla by to být třeba tahle a vůbec by to nebylo marné
Česká zahraniční politika je stále stejná, Lavrovova slova jsou nesmysl, odmítá ruskou chválu Babiš
Jaká věta zbude z prezidenta Petra Pavla? Mohla by to být třeba tahle a vůbec by to nebylo marné
Summit reVize Česka 2025: Největší setkání českého byznysu ve fotografiích
Slovenský premiér Fico čelí koaliční krizi a hrozí předčasné volby s posílením fašistické Republiky
Kdo si polepší, kdo tratí?
Andrej Babiš
Premiér a lídr ANO formuje zahraniční i bezpečnostní politiku směrem, který může oslabit vztahy s EU a NATO; jeho kroky zvyšují riziko mezinárodní izolace i vnitřní nejistoty.
Vládní koalice ANO–SPD–Motoristé (Česká vláda)
Složení a program vlády směřují k oslabení proevropské politiky ČR, omezení podpory Ukrajině a zhoršení vztahů se západními spojenci, což ohrožuje bezpečnostní a reputační pozici země.
Ukrajina / iniciativa na podporu Ukrajiny (muniční iniciativa a koalice ochotných)
Možné omezení nebo ukončení české vojenské a muniční pomoci výrazně zhorší schopnosti Ukrajiny a sníží obchodní a rekonstrukční příležitosti pro české firmy.
Česko jako člen EU a NATO (státní postavení)
Zhoršení vztahů s EU/NATO a omezování závazků (munice, finance, konsensus) by snížilo bezpečnostní záruky, vyjednávací pozici a ekonomické výhody ČR v EU.
Petr Pavel
Prezident posiluje proevropské a prozápadní ukotvení ČR, aktivně hájí členství v EU a NATO a brání pokračování pomoci Ukrajině; zvyšuje reputaci ČR v zahraničí.
Prezident Petr Pavel — role při jmenování vlády
Prezident využívá svého mandátu k prosazování kandidátů a podmínek, které mají zabezpečit zachování členství v EU a NATO a odolnost vůči proruským vlivům.
Česká veřejnost / voliči
Rozdělené veřejné mínění — většina si přeje proevropské ukotvení a obranu, ale část podporuje strany zpochybňující EU/NATO; to ovlivní směr politiky a sociální kohezi.
Zahraniční spojenci (Německo, Francie a další západní státy)
Budoucí česká vláda riskuje oslabení důvěry a spolupráce s klíčovými evropskými partnery; to ovlivní sdílení zpravodajských informací a průmyslové projekty v obraně.
Slovensko (Robert Fico a vláda)
Posun Slovenska k proruským a autoritářským tendencím zhoršuje regionální koordinaci (V4) a oslabuje společné bezpečnostní postoje střední Evropy, což má dopad na ČR.
Dříve jsme psali...
Česká zahraniční politika pod Babišem sklouzává k diplomatické bezvýznamnosti
Fico a slovenská vláda odmítají členství Slovenska v koalici ochotných
Havlíček vysvětluje komunikační chybu kolem českého příspěvku Ukrajině, koalice situaci neprojedná
Prezident Petr Pavel jde přes nepopulární postoje proti většině Čechů
Ivan Gabal varuje před izolací Česka bez podpory pomoci Ukrajině v roce 2026
Co a kdy?
Andrej Babiš — podnikatel, který vystoupal až na premiérský post
Andrej Babiš (nar. 2. září 1954 v Bratislavě) je český politik a podnikatel slovenského původu. Je zakladatelem koncernu Agrofert, iniciátorem a předsedou hnutí ANO 2011 a od října 2013 poslancem Parlamentu ČR; v letech 2017–2021 působil jako předseda vlády České republiky. V letech 2014–2017 byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.
Po pádu komunismu založil z aktivit v zahraničním obchodě holding Agrofert, který se pod jeho vedením rozrostl v rozsáhlý agrochemický, potravinářský a mediální koncern (včetně akvizice MAFRA v roce 2013). Do svých firem převedl v únoru 2017 majetek do svěřenských fondů; kvůli souběhu podnikání a veřejných funkcí je dlouhodobě označován za oligarchu a čelil obviněním ze střetu zájmů. Evropská komise po auditech konstatovala, že po převodu do fondů zůstal ve střetu zájmů, a Evropská unie kvůli tomu zamítla proplacení některých dotací (částka 285 milionů Kč).
Babiš je ústřední postavou několika vyšetřovacích kauz. V kauze Čapí hnízdo byl opakovaně vydán k trestnímu stíhání; po několika fázích vyšetřování a zrušení některých rozhodnutí byl Městským soudem v Praze 9. ledna 2023 zproštěn obžaloby a tento verdikt soud potvrdil v únoru 2024. Politicky dosáhl vítězství ve volbách 2017, stal se premiérem (nejprve vláda nezískala důvěru, po složení druhé vlády v červenci 2018 důvěru získala) a v říjnu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta; v lednových volbách 2023 postoupil do druhého kola (1. kolo 34,99 % hlasů) a ve druhém kole nezvítězil (41,67 % hlasů, prezidentem zvolen Petr Pavel).
Osobně pochází z Bratislavy, část dětství prožil ve Francii a ve Švýcarsku; vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě (s červeným diplomem) a v 80. letech pracoval jako zahraniční delegát v Maroku. Má dvě dospělé děti z prvního manželství a další dvě děti s dlouhodobou partnerkou Monikou; s Monikou se v červenci 2017 oženil, v dubnu 2024 uvedl, že se rozcházejí. Podle archivních dokumentů Státní bezpečnosti byl od roku 1980 evidován jako důvěrník a později figuroval ve spisech jako agent s krycím jménem „Bureš“; Babiš jakoukoli vědomou spolupráci se StB opakovaně popíral a otázka evidence byla předmětem soudních řízení. V říjnu 2024 slovenské vnitro uznalo, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.
Příbuzná témata
International Comparison
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Ve volbách mohou strany vytvořit volební koalici, aby měly větší šanci uspět. Po volbách vzniká vládní koalice, kdy se strany domluví a vytvoří společnou vládu s většinou v parlamentu. Koaliční strany často sdílejí ministerská místa a podepíší smlouvu, která určuje jejich spolupráci na celé volební období.
Proč je to důležité
Koalice umožňuje vznik vlády, i když žádná strana nezíská sama většinu hlasů. Díky ní mohou různé strany spolupracovat a prosazovat různé zájmy. Velké koalice dvou nejsilnějších stran jsou časté v těžkých časech, například při krizích nebo nutnosti důležitých změn.
Co to je
Vláda Slovenské republiky je nejvyšší výkonný orgán státu — soubor předsedy, místopředsedů a ministrů, který řídí veřejnou správu. Jejím úkolem je zavádět a vykonávat státní politiku a navrhovat zákony.
Jak to funguje
Předseda vlády svolává a vede schůze, místopředsedové koordinují jednotlivé oblasti a ministři řídí své resorty. Vláda může předkládat návrhy zákonů, vydávat nařízení k provedení zákonů a zřizovat poradní orgány či zmocněnce pro konkrétní úkoly. Její pravomoci a složení upravuje ústava a zákony, a vládu obvykle sestavuje strana s největší voličskou podporou.
Proč je to důležité
Rozhodnutí vlády ovlivňují každodenní život — ekonomiku, zahraniční politiku, obranu i veřejné služby. Když vláda mění pravidla nebo bere opatření, přímo se to promítne do daní, rozpočtů, regulací a služeb, které lidé a firmy používají.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Politická nestabilita na Slovensku a její dopady na Česko a region
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Robert Fico
slovenský politik

Povolání: politik
Pozice:
- poslanec Národní rady Slovenské republiky
- předseda vlády Slovenské republiky (25. října 2023 - dosud)
- předseda vlády Slovenské republiky (4. dubna 2012 - 15. března 2018)
- předseda vlády Slovenské republiky (4. července 2006 - 8. července 2010)
- zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (27. ledna 2003 - 20. června 2005)
- poslanec Evropského parlamentu (1. května 2004 - 19. července 2004)
- zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (25. ledna 1999 - 24. ledna 2000)
- náhradní člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy (27. září 1993 - 25. ledna 1999)
Narození: 15. září 1964
Místo narození: Topoľčany
Státní občanství: Slovensko
Politická strana: SMER – sociálna demokracia (1999 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 10. 2026 23:37:37