Postoj Česka mezi Západem a Východem

Po volbách je v České republice zvýšené napětí ohledně zahraničněpolitické orientace: západní média varují, že případná vláda vedená Andrejem Babišem by mohla přispět k posunu směrem k proruskému a méně demokratickému kursu, a mediální hodnocení jejího složení je kritické kvůli obviněním vůdce a extrémním postojům některých nominantů^[11][13].

Současný prezident Petr Pavel opakovaně vyzývá občany k účasti ve volbách a zdůrazňuje potřebu vlády, která zajistí bezpečnost a suverenitu vůči Rusku; jeho proevropský a prozápadní postoj je patrný z jeho veřejných vystoupení a požadavků na ministry^[1][2][9].

Veřejné mínění je rozpolcené: průzkumy ukazují značnou poptávku části občanů po neutrálním postavení mezi Východem a Západem, což experti považují za nereálné; regionálně však Česko zůstává relativně proevropské ve srovnání s ostatními zeměmi V4, i když rostoucí vliv autoritářských lídrů v regionu představuje riziko pro jeho orientaci^[8][4][12].

Vývoj ve Visegrádské skupině vykazuje posun: spojení politických aktérů jako Babiš, Fico a Orbán může oslabit soudržnost V4 a proměnit ji v platformu kritiků či opozici vůči tradičním západním postojům, což by dále komplikovalo pozici Česka v euroatlantickém prostoru^[12].

Zdroje:

1. "Druhý Orbán v srdci Evropy." Česku hrozí po volbách pomaďarštění, může jít antidemokratickou cestou, píší německá média

2. Jeden je obžalovaný, druhý zvedal pravici a podporuje je rasista. Jak bude vypadat zpravodajství západních médií při jmenování Babišovy vlády

3. Jaká věta zbude z prezidenta Petra Pavla? Mohla by to být třeba tahle a vůbec by to nebylo marné

4. Po volbách budu sledovat, aby noví ministři nebyli proti členství v EU a NATO, varuje prezident politiky

5. Potřebujeme vládu, která nám zajistí bezpečnost a nenechá na pospas Rusku, apeluje prezident Pavel

6. První polovina Pavla: Takový obyčejný prezident, který se nekymácí nad korunovačními klenoty

7. Česká republika jako poslední proevropský člen V4: Co nás čeká po odklonu Maďarska, Slovenska a Polska?

8. Jak definitivně zabít spící Visegrád? Udělat z něj klub nespokojených kritiků pod taktovkou Babiše, Fica a Orbána

9. Jak definitivně zabít spící Visegrád? Udělat z něj klub nespokojených kritiků pod taktovkou Babiše, Fica a Orbána

Jak Babiš, Fico a Orbán mění Visegrád na klub kritiků a rozkladu

Německá média varují před politickým posunem Česka po volbách za Babiše

Politici v Česku před volbami zmateně reagují na situaci v EU a USA

Prezident Pavel apeluje na voliče k účasti a varuje před Ruskem dva dny před volbami

Petr Pavel je v polovině mandátu, srovnání se Zemanem je nevyhnutelné

Andrej Babiš (nar. 2. září 1954 v Bratislavě) je český politik a podnikatel slovenského původu. Je zakladatelem koncernu Agrofert, iniciátorem a předsedou hnutí ANO 2011 a od října 2013 poslancem Parlamentu ČR; v letech 2017–2021 působil jako předseda vlády České republiky. V letech 2014–2017 byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

Po pádu komunismu založil z aktivit v zahraničním obchodě holding Agrofert, který se pod jeho vedením rozrostl v rozsáhlý agrochemický, potravinářský a mediální koncern (včetně akvizice MAFRA v roce 2013). Do svých firem převedl v únoru 2017 majetek do svěřenských fondů; kvůli souběhu podnikání a veřejných funkcí je dlouhodobě označován za oligarchu a čelil obviněním ze střetu zájmů. Evropská komise po auditech konstatovala, že po převodu do fondů zůstal ve střetu zájmů, a Evropská unie kvůli tomu zamítla proplacení některých dotací (částka 285 milionů Kč).

Babiš je ústřední postavou několika vyšetřovacích kauz. V kauze Čapí hnízdo byl opakovaně vydán k trestnímu stíhání; po několika fázích vyšetřování a zrušení některých rozhodnutí byl Městským soudem v Praze 9. ledna 2023 zproštěn obžaloby a tento verdikt soud potvrdil v únoru 2024. Politicky dosáhl vítězství ve volbách 2017, stal se premiérem (nejprve vláda nezískala důvěru, po složení druhé vlády v červenci 2018 důvěru získala) a v říjnu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta; v lednových volbách 2023 postoupil do druhého kola (1. kolo 34,99 % hlasů) a ve druhém kole nezvítězil (41,67 % hlasů, prezidentem zvolen Petr Pavel).

Osobně pochází z Bratislavy, část dětství prožil ve Francii a ve Švýcarsku; vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě (s červeným diplomem) a v 80. letech pracoval jako zahraniční delegát v Maroku. Má dvě dospělé děti z prvního manželství a další dvě děti s dlouhodobou partnerkou Monikou; s Monikou se v červenci 2017 oženil, v dubnu 2024 uvedl, že se rozcházejí. Podle archivních dokumentů Státní bezpečnosti byl od roku 1980 evidován jako důvěrník a později figuroval ve spisech jako agent s krycím jménem „Bureš“; Babiš jakoukoli vědomou spolupráci se StB opakovaně popíral a otázka evidence byla předmětem soudních řízení. V říjnu 2024 slovenské vnitro uznalo, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.

• Izolace Slovenska pod Ficem a zahraniční politika
• Obavy střední Evropy ze zahraničního vlivu na svobodu slova
• Předvolební strategie a geopolitické plány ANO
• Možné koalice a povolební scénáře v Česku po volbách 2025
• Politická krize v Maďarsku, Francii a Trumpovy návrhy

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

• poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
• poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
• předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
• poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
• místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
• ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)