Postoj Česka mezi Západem a Východem

Aktuálně experti varují, že nepodpora evropského financování pomoci Ukrajině může Česko izolovat v mezinárodních vztazích; Ivan Gabal upozorňuje přímo na riziko odsunutí české politiky na okraj, pokud Česko v roce 2026 nepodpoří pomoc Ukrajině.

Premiér Andrej Babiš současně popírá, že by výroky ruského ministra Sergeje Lavrova o zásadní změně české zahraniční politiky odpovídaly skutečnosti, a zdůraznil kontinuitu české politiky. Dřívější vyjádření Lavrova chválila Babiše spolu s Orbánem a Ficem jako „pragmatické lídry“, což Babišovy následné výroky částečně vyvracejí^[16].

V prosazování prozápadního kurzu setrvává prezident Petr Pavel, který opakovaně vyzývá občany k účasti ve volbách a klade důraz na ministry podporující EU a NATO; průzkumy ovšem ukazují, že část veřejnosti preferuje neutrální postoj mezi Východem a Západem, což odborníci považují za nereálné a potenciálně oslabující pro euroatlantickou pozici Česka^{[2][1][10][8][12][4][7]}.

Dřívější rozhodnutí hnutí ANO a vlády nepřipojit se k evropské půjčce 90 miliard eur na pomoc Ukrajině přiblížilo Českou republiku k postojům Maďarska a Slovenska a podle analýz může ohrozit regionální bezpečnost a podnikatelské příležitosti; toto rozhodnutí spolu s veřejnými postoji politiků vytváří riziko mezinárodní izolace, na které upozorňuje i nový článek^[13][16].

Zdroje:

1. Česká zahraniční politika je stále stejná, Lavrovova slova jsou nesmysl, odmítá ruskou chválu Babiš

2. Po volbách budu sledovat, aby noví ministři nebyli proti členství v EU a NATO, varuje prezident politiky

3. Jaká věta zbude z prezidenta Petra Pavla? Mohla by to být třeba tahle a vůbec by to nebylo marné

4. To je blbý, to se bude líbit, řekl by Werich. Předvolební postoj stran k EU a USA často nedává smysl. S jakými výjimkami?

5. První polovina Pavla: Takový obyčejný prezident, který se nekymácí nad korunovačními klenoty

6. Jak definitivně zabít spící Visegrád? Udělat z něj klub nespokojených kritiků pod taktovkou Babiše, Fica a Orbána

7. Česká republika jako poslední proevropský člen V4: Co nás čeká po odklonu Maďarska, Slovenska a Polska?

8. Většina Čechů by chtěla být jako Švýcarsko, neutrální zemí mezi Západem a Východem. To je naprosto nerealistické

9. Jeden je obžalovaný, druhý zvedal pravici a podporuje je rasista. Jak bude vypadat zpravodajství západních médií při jmenování Babišovy vlády

10. Česká zahraniční politika je stále stejná, Lavrovova slova jsou nesmysl, odmítá ruskou chválu Babiš

Babiš odmítá Lavrova, česká zahraniční politika zůstává neměnná

Česko a Babiš odmítají pomoc Ukrajině, připojují se k Orbánovi a Ficovi

Lavrov chválí Babiše, Orbána a Fica jako pragmatické lídry s ohledem na občany

Západní média kriticky hodnotí složení budoucí české vlády vedené Andrejem Babišem

Jak Babiš, Fico a Orbán mění Visegrád na klub kritiků a rozkladu

Andrej Babiš (nar. 2. září 1954 v Bratislavě) je český politik a podnikatel slovenského původu. Je zakladatelem koncernu Agrofert, iniciátorem a předsedou hnutí ANO 2011 a od října 2013 poslancem Parlamentu ČR; v letech 2017–2021 působil jako předseda vlády České republiky. V letech 2014–2017 byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

Po pádu komunismu založil z aktivit v zahraničním obchodě holding Agrofert, který se pod jeho vedením rozrostl v rozsáhlý agrochemický, potravinářský a mediální koncern (včetně akvizice MAFRA v roce 2013). Do svých firem převedl v únoru 2017 majetek do svěřenských fondů; kvůli souběhu podnikání a veřejných funkcí je dlouhodobě označován za oligarchu a čelil obviněním ze střetu zájmů. Evropská komise po auditech konstatovala, že po převodu do fondů zůstal ve střetu zájmů, a Evropská unie kvůli tomu zamítla proplacení některých dotací (částka 285 milionů Kč).

Babiš je ústřední postavou několika vyšetřovacích kauz. V kauze Čapí hnízdo byl opakovaně vydán k trestnímu stíhání; po několika fázích vyšetřování a zrušení některých rozhodnutí byl Městským soudem v Praze 9. ledna 2023 zproštěn obžaloby a tento verdikt soud potvrdil v únoru 2024. Politicky dosáhl vítězství ve volbách 2017, stal se premiérem (nejprve vláda nezískala důvěru, po složení druhé vlády v červenci 2018 důvěru získala) a v říjnu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta; v lednových volbách 2023 postoupil do druhého kola (1. kolo 34,99 % hlasů) a ve druhém kole nezvítězil (41,67 % hlasů, prezidentem zvolen Petr Pavel).

Osobně pochází z Bratislavy, část dětství prožil ve Francii a ve Švýcarsku; vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě (s červeným diplomem) a v 80. letech pracoval jako zahraniční delegát v Maroku. Má dvě dospělé děti z prvního manželství a další dvě děti s dlouhodobou partnerkou Monikou; s Monikou se v červenci 2017 oženil, v dubnu 2024 uvedl, že se rozcházejí. Podle archivních dokumentů Státní bezpečnosti byl od roku 1980 evidován jako důvěrník a později figuroval ve spisech jako agent s krycím jménem „Bureš“; Babiš jakoukoli vědomou spolupráci se StB opakovaně popíral a otázka evidence byla předmětem soudních řízení. V říjnu 2024 slovenské vnitro uznalo, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.

• České politické postoje k podpoře Ukrajiny
• Zahraniční vojenská pomoc Ukrajině a globální výdaje na obranu
• Petr Pavel a česká podpora Ukrajině
• Předvolební strategie a geopolitické plány ANO
• Poučení z politické situace na Slovensku pro Česko

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603.55 tis. km²

Populace: 41.17 mil. (leden 2022)

Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)

HDP: 160.5 mld. UAH (2022)

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

• poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
• poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
• předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
• poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
• místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
• ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)