Koalice je spojení dvou nebo více politických stran, skupin nebo států, které spolupracují na dosažení společného cíle. Každý člen koalice má své vlastní zájmy, ale zároveň pracuje na něčem společném. Koalice může být krátkodobá nebo dlouhodobá.
Možné koalice a povolební scénáře v Česku po volbách 2025
Expert Jan Charvát varuje, že vstup SPD do vlády může destabilizovat koalici a ovlivnit Babišovu pozici
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že prezident Petr Pavel jmenoval 15. prosince 2025 vládu vedenou Andrejem Babišem složenou z ANO, SPD a Motoristů; kabinet má ve Sněmovně většinu 108 mandátů a o důvěru požádá 13. ledna [25].
V předvolební fázi získalo ANO historický rekord téměř 1,94 milionu hlasů a 80 mandátů, což vedlo k debatám o tom, zda bude vládnout v menšině, s externí podporou nebo ve středu-pravicové koalici; modely a průzkumy varovaly, že menšinové či nestabilní uspořádání by bylo politicky i fiskálně rizikové a pravděpodobně krátkodobé (měsíce až rok) [2][4][11].
Předpokládané termíny a kroky během přechodu vlády se měnily: ANO plánovalo jmenování Andreje Babiše premiérem nejpozději 15. prosince 2025, což potvrdil Karel Havlíček, a prezident nakonec kabinet ustavil 15. prosince 2025; prezident také původně stanovil ustavující schůzi Sněmovny na 3. listopadu [24][25].
Nové analýzy a komentáře upozorňují, že vstup SPD do vládní koalice zvyšuje riziko vnitřních sporů a normalizace konfliktů, které mohou destabilizovat kabinet a oslabit pozici premiéra Babiše; odborníci varují, že to může zkrátit dobu trvání vlády nebo omezit její schopnost plnit programová prohlášení [21].
Zdroje:
Zombie Václava Klause a Miloše Zemana ovlivní volby. Jenže zřejmě opačně, než si oba myslí
Jít s Babišem? To by se ODS zbláznila. Že se některá strana obětuje, ale vyloučit nelze, říká Šídlo
Prezident Pavel svolal zasedání nové Sněmovny na pondělí 3. listopadu
Prezident hraje o čas. Čeká na to, jak se k povolební spolupráci postaví strany stávající koalice
Expert Jan Charvát varuje, že vstup SPD do vlády může destabilizovat koalici a ovlivnit Babišovu pozici
Kdo si polepší, kdo tratí?
Andrej Babiš
Jako vůdce hnutí ANO je hlavním beneficientem volebního posílení; zisku mandátů mu umožní sestavit vládu nebo vyjednávat klíčové koaliční dohody.
Hnutí ANO
Benefit při volbách a vyšší volební potenciál posilují schopnost hnutí určovat koaliční konfiguraci a vládní program.
Prezident Petr Pavel
Prezident hraje rozhodující roli při pověřování sestavením vlády a jmenování ministrů; jeho postup zpomaluje nebo legitimizuje vládu ANO a ovlivní personální obsazení kvůli střehu ústavnosti.
Tomio Okamura / SPD
SPD jako kingmaker či koaliční partner významně zvyšuje vyjednávací sílu ANO a ovlivňuje směřování vlády (Ukrajina, NATO, referendum).
Motoristé sobě
Jsou potenciálním koaličním partnerem ANO; jejich vstup do sněmovny zvyšuje šanci ANO na většinu, ale jejich požadavky a kontroverzní nominace (Filip Turek, Petr Macinka) mohou vládu komplikovat.
Motoristé — Filip Turek
Jméno nominanta Motoristů na ministerstvo (zahraničí) vyvolává kontroverzi a může brzdit jmenování vlády kvůli prezidentovým výhradám a veřejným skandálům.
Česká veřejnost / voliči
Volby a následné koalice zásadně ovlivní veřejné služby, financování a zahraničně-bezpečnostní orientaci; existuje vysoká míra nerozhodnutých voličů, kteří mohou změnit výsledek.
Stačilo! (KSČM + SOCDEM a další)
Pokud by se dostalo do sněmovny a získalo vliv, přineslo by zásadní změny v politice (euroskepticismus, jiné priority), což je vnímáno jako riziko pro proevropské směřování ČR.
Veřejnoprávní média (ČT, ČRo)
Budoucí koalice v programech ANO/SPD/Motoristů plánují změny financování a řízení veřejnoprávních médií, což ohrožuje jejich nezávislost.
Dříve jsme psali...
Prezident Petr Pavel jmenoval novou vládu Andreje Babiše (ANO, SPD, Motoristé), důvěru požádá v lednu.
Babišova vláda slibuje nebeské ambice, ale skutečná šance je v nesplnění slibů
Havlíček prozradil, s jakým datem jmenování Andreje Babiše premiérem hnutí ANO pracuje.
Velký návrat ANO s historickým rekordem hlasů a 80 poslanci v nové sněmovně
Prezident Pavel svolal zasedání nové Poslanecké sněmovny na 3. listopadu
35%
Podpora ANO ve volbách
(4. 10. 2025)
1,94M
Hlasů pro ANO (rekord)
(8. 10. 2025)
69%
Volební účast (cca)
(5. 10. 2025)
108
Hlasy koaliční většiny
(15. 12. 2025)
13.01.2026
Termín žádosti o důvěru
(15. 12. 2025)
SPD v vládě
SPD poprvé v kabinetu
(7. 1. 2026)
Co a kdy?
Andrej Babiš — podnikatel, který vystoupal až na premiérský post
Andrej Babiš (nar. 2. září 1954 v Bratislavě) je český politik a podnikatel slovenského původu. Je zakladatelem koncernu Agrofert, iniciátorem a předsedou hnutí ANO 2011 a od října 2013 poslancem Parlamentu ČR; v letech 2017–2021 působil jako předseda vlády České republiky. V letech 2014–2017 byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.
Po pádu komunismu založil z aktivit v zahraničním obchodě holding Agrofert, který se pod jeho vedením rozrostl v rozsáhlý agrochemický, potravinářský a mediální koncern (včetně akvizice MAFRA v roce 2013). Do svých firem převedl v únoru 2017 majetek do svěřenských fondů; kvůli souběhu podnikání a veřejných funkcí je dlouhodobě označován za oligarchu a čelil obviněním ze střetu zájmů. Evropská komise po auditech konstatovala, že po převodu do fondů zůstal ve střetu zájmů, a Evropská unie kvůli tomu zamítla proplacení některých dotací (částka 285 milionů Kč).
Babiš je ústřední postavou několika vyšetřovacích kauz. V kauze Čapí hnízdo byl opakovaně vydán k trestnímu stíhání; po několika fázích vyšetřování a zrušení některých rozhodnutí byl Městským soudem v Praze 9. ledna 2023 zproštěn obžaloby a tento verdikt soud potvrdil v únoru 2024. Politicky dosáhl vítězství ve volbách 2017, stal se premiérem (nejprve vláda nezískala důvěru, po složení druhé vlády v červenci 2018 důvěru získala) a v říjnu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta; v lednových volbách 2023 postoupil do druhého kola (1. kolo 34,99 % hlasů) a ve druhém kole nezvítězil (41,67 % hlasů, prezidentem zvolen Petr Pavel).
Osobně pochází z Bratislavy, část dětství prožil ve Francii a ve Švýcarsku; vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě (s červeným diplomem) a v 80. letech pracoval jako zahraniční delegát v Maroku. Má dvě dospělé děti z prvního manželství a další dvě děti s dlouhodobou partnerkou Monikou; s Monikou se v červenci 2017 oženil, v dubnu 2024 uvedl, že se rozcházejí. Podle archivních dokumentů Státní bezpečnosti byl od roku 1980 evidován jako důvěrník a později figuroval ve spisech jako agent s krycím jménem „Bureš“; Babiš jakoukoli vědomou spolupráci se StB opakovaně popíral a otázka evidence byla předmětem soudních řízení. V říjnu 2024 slovenské vnitro uznalo, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.
Příbuzná témata
Co se děje
Vznik vlády ANO–SPD–Motoristé po volbách 2025
Srovnání před a po
Dosavadní vládní koalice Spolu+STAN+Piráti
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé (menšinová/koaliční)
Proevropské a pro-NATO směřování stávající vlády
Riziko oslabení podpory Ukrajině, napětí v EU/NATO; možné snížení závazků na obranu v závislosti na složení a tlacích koaličních partnerů
Zachování nezávislosti veřejnoprávních médií a soudů
Riziko zásahů do nezávislosti médií a tlaky na justici při vládě s účastí SPD/Stačilo! nebo silnou vlivovou rolí ANO
Konsolidace a postupné reformy stávající koalice
Riziko rozvolnění rozpočtové disciplíny při naplňování populistických slibů (snižování daní, zvýšení dávek)
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Ve volbách mohou strany vytvořit volební koalici, aby měly větší šanci uspět. Po volbách vzniká vládní koalice, kdy se strany domluví a vytvoří společnou vládu s většinou v parlamentu. Koaliční strany často sdílejí ministerská místa a podepíší smlouvu, která určuje jejich spolupráci na celé volební období.
Proč je to důležité
Koalice umožňuje vznik vlády, i když žádná strana nezíská sama většinu hlasů. Díky ní mohou různé strany spolupracovat a prosazovat různé zájmy. Velké koalice dvou nejsilnějších stran jsou časté v těžkých časech, například při krizích nebo nutnosti důležitých změn.
Co to je
Poslanecká sněmovna je dolní komora Parlamentu České republiky, tedy skupina 200 zvolených zástupců, kteří tvoří zákony. Vznikla 1. ledna 1993 transformací z České národní rady. Poslanci jsou voleni na čtyři roky podle pravidel, která zaručují, že ve sněmovně jsou zastoupeny různé politické strany podle počtu hlasů od voličů.
Jak to funguje
Poslanecká sněmovna je usnášeníschopná, když je přítomna alespoň třetina poslanců (67). K přijetí běžných zákonů stačí prostá většina přítomných poslanců, ale u důležitých rozhodnutí je potřeba větší počet hlasů, například ústavní zákony vyžadují tři pětiny všech poslanců (120). Poslanci se scházejí ve svém sídle v Praze, kde mají také různé odborné výbory, které zákony připravují a kontrolují práci vlády.
Proč je to důležité
Poslanecká sněmovna má velký vliv na to, jak bude Česká republika řízena, protože schvaluje zákony a kontroluje vládu. Pro nás občany to znamená, že právě tito poslanci rozhodují o důležitých věcech, které ovlivňují život ve škole, práci nebo zdravotnictví. Sněmovna může také navrhnout své rozpuštění prezidentovi, který pak vyhlásí nové volby, pokud se poslanci nedokážou domluvit nebo sněmovna nefunguje správně.
Kvíz: Vznik vlády ANO–SPD–Motoristé (2025–2026)
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
ANO 2011
české politické hnutí
Země: Česko
Politická orientace: politický střed, středopravice
Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus
Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)
IČO: 71443339
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Poslanecká sněmovna ČR
dolní komora Parlamentu České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 1. 2026 22:48:03
