Nepokoje v NATO a využití obranných výdajů

Vicepremiér Macinka a premiér Babiš rozdílně o výdajích Česka na obranu při summitu NATO v Ankaře

Dlouhodobé téma o politice a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnější stav: Na summitu NATO v Ankaře většina evropských států oznamuje rozsáhlé nákupy zbraní a další zvyšování obranných výdajů, zatímco Česko navyšuje rozpočet jen mírně a chybí v něm větší zásadní vojenské investice[1].

Vývoj v alianci: Debata o cílech výdajů se vyvíjela z návrhů na 3 % až po tlaky na 5 % HDP, které prosazoval zejména Donald Trump; některé státy (např. Německo) oznámily konkrétní plány výrazného navýšení rozpočtů do konce dekády[2][5][6][7][8][9].

Dopady na Česko a domácí spor: Vnitrostátní spor mezi prezidentem Pavlem a vládou ANO–SPD–Motoristé pokračuje — prezident a zahraniční představitelé kritizují, že Česko loni nesplnilo závazek 2 % a plní vojenské kapacity jen částečně, zatímco vláda trvá na stanovisku, že 2 % jsou dostačující a odmítá rychlé navyšování; tyto rozpory ovlivnily i složení české delegace na summitech[10][18][19][20][21][22][23].

Nové informace o komunikaci vlády: Nový článek popisuje rozdílná tvrzení vicepremiéra Macinky a premiéra Babiše při summitu v Ankaře: Macinka tvrdí, že propad české ekonomiky umožní formálně splnit dvouprocentní závazek, což je podle Babiše nepřijatelné a on to odmítá; to dokládá pokračující nejednotu vlády ohledně metodiky započítávání a interpretace výdajů[24].

Zdroje:

  1. Klíčový summit NATO: Kolik slíbíme na obranu? A lze splnit Trumpovy nároky bez rozvratu státních financí?

  2. Nebezpečí nezmizí ani s koncem války. Šéf NATO vyzve k posílení protivzdušné obrany o čtyři sta procent

  3. Německo do čtyř let zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP

  4. Evropa má plán, jak Trumpa připoutat k NATO. Známe detaily o summitu aliance: překvapí vás

  5. NATO s námi bude velmi silné. Trump přijel na summit v dobré náladě, český prezident Pavel s ním seděl u večeře

  6. Klíčový summit NATO: Trump je zpět, aliance přehodnocuje obrannou strategii, obranné výdaje rostou

  7. Neočůrávat Donalda Trumpa aneb Čemu se Česko chtělo na summitu NATO v Haagu za každou cenu vyhnout

  8. Španělé na pranýři v NATO? Pomohli Američanům bombardovat Írán a jsou i tam, kde je potřebuje východ aliance

  9. Česko riskuje, že bude patřit mezi hříšníky NATO. Jde o dohodu mezi spojenci, kteří na sebe spoléhají, varuje velvyslanec USA

  10. "Že nemáte válku v programu?! Koukejte ctít závazky!" Jak americký velvyslanec vyčinil Babišovi a proč je to moc dobře

  11. Němci zbrojí a chtějí i české zbraně. Jejich výrobci ale mají menší šance kvůli českým škrtům výdajů na obranu. Ukazuje to i nová německá nabídka

  12. Prezident se zachoval jako politik, nikoli jako státník. Babišův rozpočet ignorující obranu měl vetovat

  13. Pavel: Většinu výdajů na dopravu neuzná NATO jako výdaje na obranu

  14. Premiér asi vysvětlí lépe, že neplníme závazky. Pavel okomentoval, proč ho Babiš s Macinkou vyšachovali z cesty na summit NATO

  15. Šetřit na obraně je chyba, odpovědnost ponese vláda, uvedl Pavel k rozpočtu. Výdaje na armádu jsou nejvyšší v historii, tvrdí Schillerová

Nejnovější
Vicepremiér Macinka a premiér Babiš rozdílně o výdajích Česka na obranu při summitu NATO v Ankaře
08. 7. 2026: Macinka mylně věří, že Česko může splnit alianční závazek výdajů na obranu 2 % HDP díky dramatickému propadu ekonomiky, což premiér Babiš jednoznačně odmítá.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
7. července 2026
Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvou procent
2 Střední dopad
25. června 2026
Chci jen jejich loajalitu
3 Vysoký dopad
16. dubna 2026
Není na mně, abych premiéra vyváděl z omylu, že přístup vlády je zdůvodnitelný a schválitelný a že mu tam na to všichni kývnou. Obávám, že za současné situace to vzbudí nevoli a nepochopení, v lepším případě lhostejnost
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Česká vláda (premiér Andrej Babiš a koalice ANO, SPD, Motoristé)

Vláda plánuje udržet nebo snížit podíl výdajů na obranu, neplní závazky NATO a vyvolává ztrátu důvěry spojenců; to ohrožuje financování modernizace armády a mezinárodní postavení ČR.

Ministerstvo obrany (ministr Jaromír Zůna a armáda)

Resort čelí škrtům a nejistotě financování, metodika NATO snižuje uznatelné výdaje; ohrožena je modernizace, projekty a schopnosti armády.

Americká vláda / velvyslanec USA (Nicholas Merrick)

USA kritizují Česko za nesplňování aliančních závazků a vyvíjejí diplomatický tlak; to může omezit podporu a důvěru ve vztazích s USA.

NATO (generální tajemník Mark Rutte a aliance)

Aliance posiluje cíle (3,5% +1,5% nebo 5%), což zvyšuje tlak na státy včetně ČR; pro NATO je negativní, že někteří členové nesplňují cíle, ale dohodnuté plány posilují kolektivní kapacity.

Prezident USA Donald Trump (vliv na NATO požadavky)

Trump tlačí na vyšší evropské výdaje, čímž zvyšuje tlak na ČR, ale také vyvolává nejistotu ohledně amerických závazků; to mění dynamiku aliance a motivuje evropské investice do obrany.

Prezident Petr Pavel

Prezident kritizuje vládní účetnictví u obranných výdajů a varuje, že vláda nesplňuje závazky NATO; spor s vládou snižuje koordinaci a reputaci ČR u spojenců.

Obyvatelstvo / veřejnost České republiky

V průzkumech roste podpora vyšších obranných výdajů, ale politická nejednotnost a finanční důsledky mohou vést k napětí a odporu vůči možným škrtem v sociálních oblastech.

Český obranný průmysl (včetně firem jako Czechoslovak Group)

Vyšší evropské výdaje představují obchodní příležitost, ale nejistota české vlády a možné škrty zhoršují plánování a zakázky; exportní poptávka závisí na vládních objednávkách.

České ministerstvo dopravy a další resorty (zapojení do 'souvisejících' výdajů)

Vláda započítává výdaje z dopravy a dalších kapitol do obranných výdajů, což může vést k mezinárodním nesouhlasům a neuznání částí rozpočtu aliancí.

Kontext
Dříve jsme psali...
Evropské státy v NATO zvyšují obranné výdaje, Česko zaostává
Evropské státy v NATO oznámily rozsáhlé nákupy zbraní a zvyšování výdajů na obranu, zatímco Česko jen mírně navyšuje rozpočet a chybí větší zásadní vojenské investice.  Proč Česko zaostává?
Summit NATO v Ankaře ukáže propast mezi polskou a českou obranou politikou
Česká obranná politika je na summitu NATO v Ankaře představena slabě a nekoordinovaně oproti výrazně aktivnímu Polsku, které prosazuje reálné bezpečnostní zájmy.  Odhalte obranné selhání
Česká vláda opět nesplní závazek dvou procent HDP na obranu před NATO
Česká armáda stále nedostává požadovanou částku na obranu a vláda se na summitu NATO chystá vysvětlovat nesplnění závazku.  Proč armáda chybí peníze?
Šéf NATO Mark Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo obranný závazek
Česko loni nesplnilo závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP, ale vláda podle Rutteho usiluje o jeho splnění letos.  rozluštit armádní závazky
Pravda o výdajích na obranu a proč Andrej Babiš dostane vynadáno nejen od Trumpa
Česká vláda uvádí nepřesná data o výdajích na obranu, která mohou u spojenců v NATO vyvolat ostrou kritiku.  odhalit pravdu teď
Fakta
📊

5%

Cílové výdaje NATO
(28. 5. 2025)

📊

3.5%

Reálný alianční závazek
(26. 6. 2025)

💰

400 mld.

České 5% ročně
(28. 5. 2025)

📊

2.07%

Česko letošní vykazované
(27. 2. 2026)

💰

154,79 mld.

Aktuální MO rozpočet
(18. 3. 2026)

📅

2035

Termín zvýšení na 3,5%
(23. 6. 2025)

Události
Co a kdy?
24. června 2025
Na summitu NATO v Haagu byla dohodnuta nová cílová úroveň výdajů na obranu — veřejně komunikováno zvýšení na 5 % HDP (3,5 % na armádu + 1,5 % na širší bezpečnostní investice), přičemž reálně se státy zavázaly spíše k 3,5 % na obranu a zbylých 1,5 % bude definovat každý stát zvlášť.
24.–25. června 2025
Oficiální summit NATO v Haagu, kde se očekávalo definitivní schválení nových aliančních závazků ohledně navýšení obranných výdajů.
25. června 2025
Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil nutnost čtyřnásobného zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) a představil rozdělení pětiprocentního cíle na 3,5 % pro armádu a 1,5 % pro širší bezpečnostní výdaje.
14. července 2025
Česko má podle článku do poloviny roku 2026 zaslat do Bruselu oficiální stanovisko k vymezení a financování výdajů souvisejících s obranou; v článku mluvčí Hasičského sboru navrhla zvýšení podílu HDP na požární a civilní ochranu na 0,3 % (z 0,2 %).
rok 2029
Německo se zavázalo zvýšit své obranné výdaje na 3,5 % HDP do roku 2029; v roce 2025 dle plánu dosáhnou 2,4 % HDP.
26. července 2025
(poznámka: v datech artikelů je uvedeno, že dohoda o zvýšení do roku 2032 nebo 2035 je předpokládána) — na summitu NATO se předpokládalo, že zvýšení výdajů až na 5 % HDP má být dosaženo do roku 2032 nebo 2035.
24.–25. června 2025
Průběžné rozhodnutí aliance zdůraznilo potřebu prioritizace oblastí obrany (regiony a kapacity), protože úplné pokrytí území NATO není reálné; členské státy zahájily konkrétní nákupy a projekty IAMD (příklady: Polsko — CAMM, Německo — Arrow-3, Itálie/Francie — SAMP/T NG, Rumunsko — Patriot, Slovensko/Česko — izraelský GBAD, evropský projekt ESSI).
24. června 2025 – 25. června 2025
Summit v Haagu vedl k politickému závazku veřejně komunikovat pětiprocentní cíl, aby udržel podporu USA a Donalda Trumpa, a současně k reálnému závazku států zaměřit se na 3,5 % HDP na obranu s flexibilním vykazováním zbylého 1,5 %.
15. června 2026
(explicitní datum v článcích: 17. června 2026) — Generální tajemník Mark Rutte konstatoval, že Česko loni nesplnilo dvouprocentní cíl a „intenzivně pracuje“ na jeho naplnění letos; (17. června 2026) naznačuje sledování plnění závazků před červencovým summitem 2026 v Ankaře.
červenec 2026
Připravovaný summit NATO v Ankaře (červenec 2026) má být dalším klíčovým momentem pro kontrolu plnění závazků a pro jednání o zvýšení výdajů a koordinaci evropsních zbrojních nákupů; česká účast a postoj (spor o vedení delegace mezi prezidentem a premiérem) jsou v článcích opakovaně zmiňovány jako významné pro reputaci ČR v alianci.
do roku 2035
Aliance stanovila termín pro dosažení reálnějšího závazku 3,5 % HDP na obranu (články uvádějí rozmezí do roku 2032–2035), což je horizont, ke kterému se mají členské státy postupně přiblížit.
Co to znamená
Co se děje

NATO zvýšilo cíle výdajů a posílilo schopnosti aliance

Srovnání před a po
💰 Cíl výdajů na obranu (procenta HDP)
PŘED

Oficiální cíl 2 % HDP (2014). Většina členů pod touto hranicí.

PO

Aliance dohodla dlouhodobý cíl 5 % (3,5 % na armádu +1,5 % na související výdaje); reálně se očekává závazek 3,5 % HDP na obranu do 2035 s revizí 2029; pravděpodobná praktická varianta ~3 %

📋 Priorita schopností a IAMD (protivzdušná/protiraketová obrana)
PŘED

Plánování a kapacity byly z 2023 nedostatečné (pouze ~5 % potřebných prostředků).

PO

Aliance požaduje čtyřnásobné zvýšení kapacit IAMD, rozvoj víceúrovňové protivzdušné a protiraketové obrany a konkrétní nákupy/sdílení systémů

📋 Metodika vykazování výdajů
PŘED

Výdaje vykazovány různě; některé státy započítávaly dopravní/infrastrukturní položky; 2 % cíle nebylo univerzálně naplňováno.

PO

Dohodnuta volnější kategorie 1,5 % pro „související“ výdaje; NATO zpřísňuje metodiku uznatelnosti a členské státy musí jasně definovat, co do těchto položek spadá

💰 České závazky vůči NATO
PŘED

Česko často pod 2 % HDP; plány postupného navyšování (o 0,2 p.b. ročně) existovaly, dříve ambice 3 % do 2030 u předchozí vlády.

PO

Na summitech ČR formálně souhlasila s haagskými závazky; vláda ANO/SPD/Motoristé aktuálně neplánuje dosažení 3,5 % a hájí menší tempo navyšování; plán na dosažení 2 % pro příští rok (navýšení MO o 36 mld.) se prosazuje, ale metodika započítání dopravních položek je sporná a konečné uznání NATO zatím nejisté

Klíčové postavy
👤
Mark Rutte
Generální tajemník NATO; prosazuje cíl 3,5 % + 1,5 % na související výdaje a posílení IAMD
👤
Donald Trump
Prezident USA; tlačí na spojence k výraznému navýšení výdajů (a požadoval až 5 %); ovlivňuje politické tlaky
🏛️
Česká vláda (premiér Andrej Babiš, ministryně/ministr Jaromír Zůna / Petr Macinka / Tomio Okamura atd.)
Rozhoduje o českém rozpočtu na obranu; Babišova vláda odmítá rychlé navyšování na 3,5 % a plánuje udržet/spíše nižší tempo; řeší započítávání dopravních/infrastrukturních výdajů
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
Andrej Babiš
prime minister

"Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvou procent,"

Petr Pavel
Petr Pavel
president

"Považuji za reálné dosáhnout minimálně dvou procent, nakonec to bylo reálné už v tomto roce,"

Andrej Babiš
Andrej Babiš
prime minister

"Pro nás je důležité, že tam vystoupíme poprvé jako naše koaliční vláda, která je zodpovědná za výdaje na obranu, za plnění těch závazků. Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvě procenta,"

Andrej Babiš
Andrej Babiš
prime minister

"My samozřejmě nebudeme platit z českého rozpočtu peníze na Ukrajinu, protože tyhle peníze hlavně potřebujeme taky na plnění těch dvou procent, takže logicky ty peníze zaplatí jako v minulosti velké země,"

Jaromír Zůna
Jaromír Zůna
minister of defence

"Česko dosavadní neplnění závazků vysvětlí,"

Petr Pavel
Petr Pavel
president

"V České republice máme tři vojenské nemocnice, které plně pokryjí potřebu naší armády i podpory hostitelského státu, kdybychom poskytovali logistickou podporu přesouvajícím se silám,"

Petr Pavel
Petr Pavel
president

"Nakonec třeba na summit opravdu pojede Andrej Babiš i já a bude to on, kdo pozici vlády představí, protože si myslí, že je schopen spojence, či dokonce (amerického prezidenta) Donalda Trumpa přesvědčit, že vládou navržený rozpočet splňuje podmínky závazků. Já si myslím, že v tom se mýlí a že mu Trump nebude věnovat ani chvilku pozornosti,"

Petr Pavel
Petr Pavel
president

"Není na mně, abych premiéra vyváděl z omylu, že přístup vlády je zdůvodnitelný a schválitelný a že mu tam na to všichni kývnou. Obávám, že za současné situace to vzbudí nevoli a nepochopení, v lepším případě lhostejnost,"

Petr Pavel
Petr Pavel
president

"Předpokládám, že k takové změně by měl být nějaký pádný důvod, ale já žádný takový zatím nevidím. Budu se o tom rád s panem premiérem bavit,"

Andrej Babiš
Andrej Babiš
prime minister

"Zřejmě bude pravdou, že Andrej Babiš by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč neplníme naše závazky, v tom bych asi měl trochu problém,"

Merrick (velvyslanec USA)
Merrick (velvyslanec USA)

"Podle odborníků základní výdaje na obranu v návrhu rozpočtu na rok 2026 budou činit 1,8 procenta HDP, což je hluboko nejen pod závazkem haagského summitu, ale i pod úrovní loňského roku. Česko by riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v alianci,"

Jak šel čas
Historický kontext
🧭
červen 2025
Debata o nové cílové úrovni výdajů NATO (3–5 % HDP) a návrhy generálního tajemníka Mark Rutteho (3,5 % + 1,5 %) před summitem v Haagu
Z článků z roku 2025 (Haag) vyplývá intenzivní diskuse o zvýšení cíle z 2 % na hodnoty mezi 3 % a 5 % HDP; Rutte navrhl rozdělení 3,5 % na obranu a 1,5 % na související výdaje.
Vyvolalo to tlak na členské státy k plánování výrazného navyšování rozpočtů a návrhy na konkrétní termíny (2029, 2032, 2035).
Metaculus: nejpravděpodobnější 3 %; návrhy v rozmezí 2,5–3,5 % mají 85% pravděpodobnost.
📜
24.–25. června 2025
Summit NATO v Haagu — aliance schválila závazek zvýšit celkové výdaje na 5 % HDP (3,5 % obrana + 1,5 % související) s termínem do 2035
Na summitu v Haagu vedla dohoda o pětiprocentním cíli; diskuse zahrnovala Španělsko (výjimky) a tlak Donalda Trumpa.
Formální závazek změnil politickou normu a zvýšil očekávání vůči státům; nastala potřeba nových metodik vykazování a spolupráce při nákupech.
Uvedeno jako zásadní změna od roku 2014 (dřívější 2 % cíl).
🇩🇪
červen 2025 (před Haagem)
Německo oznámilo plán zvýšit obranné výdaje na 3,5 % HDP do roku 2029
V reakci na alianci a diskusi o nových cílech Německo plánuje razantní navýšení rozpočtu a zvláštní fond 500 mld. eur na investice.
Posílilo tlak na evropské partnery a poskytlo průmyslové kapacity pro společné nákupy.
Oznámení před summitem jako jeden z nejsilnějších jednotlivých závazků v EU.
🛡️
červen 2025 — 2026 (průběžně)
Rychlé přehodnocení zaměření NATO — zdůraznění IAMD a čtyřnásobné posílení protivzdušné/protiraketové obrany
Generální tajemník a plánovací dokumenty po invazi na Ukrajinu ukazují posun k reálným schopnostem (IAMD, protidronové systémy, kyber) před pouhým navýšením objemu výdajů.
Změna plánování vedla k prioritizaci kapacitních projektů (protivzdušná obrana, munice, sdílené projekty) namísto čistého růstu výdajů.
První aktualizace plánování od ruské invaze; alianční plány požadují výrazně více prostředků než před rokem 2022.
🧾
červen 2025 — 2026
Vznik obecných mechanismů a debat o metodice vykazování 1,5 % „souvisejících“ výdajů
Protože část pětiprocentního cíle měla být „nepřímá“ (infrastruktura, kyber), začaly debaty o tom, co NATO uzná — státy navrhovaly započítávat různé položky (doprava apod.).
Vytvořila budoucí politický spor a tlak na transparentní metodiky; některé státy (včetně Česka) se pokoušely započítat výdaje mezi kapitolami.
Upozorněno, že 1,5 % může být „pružně“ definováno, což zvyšuje prostor pro kreativní účetnictví.
🌍
červen–červenec 2026
Summit NATO v Ankaře — potvrzení a veřejná komunikace pětiprocentního cíle; praktické závazky k plánu naplňování
Na summitu v Ankaře byly závazky veřejně potvrzeny a projednány implementační otázky; očekávání revize v roce 2029 a termínu 2035.
Summit upevnil politický konsenzus, ale vyvolal i spory vnitrostátní (např. Česko) o konkrétních krocích a financování.
Pokračování agendy z Haagu s bližším datováním revizí (2029) a dosažení cíle do 2035.
⚖️
rok 2026 (průběžně)
Vnitrostátní spor v Česku o plnění závazků — debata prezident vs. vláda, spory o započítávání dopravních výdajů a vedlejší iniciativy (muniční iniciativa)
Články dokumentují český spor: prezident Pavel kritizuje vládu za neplnění 2 %; vláda kalkuluje s „kreativním“ započítáváním dopravy a jiné kapitoly; premiér Babiš odmítá rychlé navyšování na 3,5 %.
Znemožnil jasné plnění aliančních závazků u ČR, zhoršil vztahy s některými spojenci a zvýšil pozornost NATO na metodiku vykazování.
Česko bylo několikrát jmenováno mezi státy, jež nesplnily 2 % v minulém roce; rostoucí tlak od USA a NATO.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Rozpočet je finanční plán na určité období (často rok), kde jsou sečteny očekávané příjmy a plánované výdaje. Může patřit státu, firmě nebo domácnosti a ukazuje, kolik peněz je na co určeno.

⚙️
Jak to funguje

Nejprve odhadnete příjmy (např. mzdy, daně, tržby) a pak rozdělíte peníze na položky (provoz, investice, úspory). Organizace často dělí rozpočet na provozní (běžné výdaje), kapitálový (dlouhodobé investice) a cash flow (skutečné toky hotovosti). Pokud výdaje převyšují příjmy vznikne schodek, pokud příjmy převyší výdaje je přebytek.

🎯
Proč je to důležité

Rozpočet pomáhá kontrolovat peníze, plánovat investice a rozhodovat, kde šetřit nebo utrácet. U státu ovlivňuje veřejné služby a daně; u firmy ovlivňuje zisk a cenu akcií; u domácnosti určuje, zda zvládnete platit účty a spořit.

💡
Co to je

NATO summit je jednání hlav států a vlád členských zemí Severoatlantické aliance. Koná se nepravidelně a slouží jako místo, kde lídři nastaví hlavní politiku a strategii aliance. Často se tam oznamují nové cíle, členství nebo velké iniciativy.

⚙️
Jak to funguje

Summity jsou vyšší úroveň než běžné ministerské schůzky — účastní se jich prezidenti a premiéři. Lídři diskutují bezpečnostní hrozby, schvalují společné cíle (např. kolik procent HDP věnovat na obranu) a rozhodují o přijetí nových členů nebo o partnerství. Výsledky se pak přenášejí do praxe přes ministerstva obrany a stálé struktury NATO.

🎯
Proč je to důležité

Summit určuje směr a priority aliance, takže ovlivňuje, jak jednotlivé státy plánují své rozpočty a armádu. Rozhodnutí o cílech (např. procento HDP na obranu) mají přímý dopad na veřejné finance a bezpečnostní politiku států. Pro nová rozhodnutí a reakce na krizové události je summit nejvyšší politickou autoritou NATO.

Otestujte se
Kvíz: NATO, zvýšení výdajů a dopady na Česko
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Andrej Babiš

český politik a podnikatel slovenského původu

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Andrej_Babiš_2025_(cropped).jpg

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
  • poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
  • předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
  • místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
  • ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Turecko

stát v Malé Asii a jihovýchodní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b4/Flag_of_Turkey.svg

Kontinent: Asie

Hlavní město: Ankara (29. října 1923 - dosud)

Rozloha: 783.56 tis. km²

Populace: 85.37 mil. (31. prosince 2023)

Měna: turecká lira (29. října 1923 - dosud)

HDP: 905.99 mld. TRY (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 12. 7. 2026 21:29:21