NATO (Severoatlantická aliance) je vojenské spojenectví států z Evropy a Severní Ameriky založené v roce 1949. Členské státy si vzájemně slíbily, že útok na jednoho z nich považují za útok na všechny (tzv. článek 5). Sídlí v Bruselu a v roce 2024 má 32 členů.
Nepokoje v NATO a využití obranných výdajů
Pravda o výdajích na obranu a proč Andrej Babiš dostane vynadáno nejen od Trumpa
Mizící téma o
politice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Česká vláda podle nového článku uvádí nepřesná data o výdajích na obranu, což může vyvolat ostrou kritiku od spojenců včetně USA a Donalda Trumpa; tato informace doplňuje předchozí poznatky o kritice Česka z NATO za nesplnění závazků[1][2].
Vývoj v alianci: Na summitech NATO pokračuje tlak na výrazné navýšení výdajů a posílení protivzdušné a protiraketové obrany; aliance komunikovala cíle až 3–5 % HDP do roku 2035 a některé státy (např. Německo) už plánují konkrétní kroky, zatímco jiné (Španělsko) zůstávají zdrženlivé[3][4][5].
Dopady na Česko a domácí spor: Vnitrostátní debata zůstává intenzivní — prezident Petr Pavel varoval, že Česko plní slíbené kapacity jen zčásti a nesplní 2 % HDP, ministr obrany Jaromír Zůna přiznal jedno z nejkritičtějších hodnocení od roku 1999, vláda ANO–SPD–Motoristé ale trvá na udržení výdajů na 2 % a někteří představitelé (premiér Andrej Babiš) zpochybňují rychlé navyšování[6][7][8].
Praktická realizace a mezinárodní reakce: Mezinárodní partneři varovali před důsledky nízkých výdajů; konkrétně je ohroženo financování a nákupy výzbroje (např. transportéry Boxer) a americký velvyslanec i další západní představitelé opakovaně kritizovali návrhy českého rozpočtu[9][10][11].
Zdroje:
Více peněz na zbraně a návrat povinné vojenské služby? Evropané jsou pro, ukazuje průzkum
Německo do čtyř let zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP
Evropa má plán, jak Trumpa připoutat k NATO. Známe detaily o summitu aliance: překvapí vás
Klíčový summit NATO: Trump je zpět, aliance přehodnocuje obrannou strategii, obranné výdaje rostou
Neočůrávat Donalda Trumpa aneb Čemu se Česko chtělo na summitu NATO v Haagu za každou cenu vyhnout
Nejnovější
Pravda o výdajích na obranu a proč Andrej Babiš dostane vynadáno nejen od Trumpa
05. 5. 2026: Česká vláda uvádí nepřesná data o výdajích na obranu, která mohou u spojenců v NATO vyvolat ostrou kritiku.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
27. dubna 2026
Protivníka neodradí nemocnice, která bude stát za deset let, ale dobře vycvičené jednotky, které budou k použití na písknutí.
2
Střední dopad
12. března 2026
Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho.
3
Vysoký dopad
5. března 2026
Podle odborníků základní výdaje na obranu v návrhu rozpočtu na rok 2026 budou činit 1,8 procenta HDP, což je hluboko nejen pod závazkem haagského summitu, ale i pod úrovní loňského roku. Česko by riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v alianci.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká republika (vláda ANO, SPD, Motoristé)
Vládní rozhodnutí a návrhy rozpočtu snižují nebo odmítají navyšování obranných výdajů nad ~2 % HDP, což ohrožuje plnění aliančních závazků a modernizaci armády.
Armáda České republiky (Armáda ČR)
Nedostatek financí, personálu a investic ohrožuje schopnost armády plnit alianční úkoly a naplnit požadované kapacity; modernizační projekty mohou být zpožděny.
Ministerstvo obrany ČR
Snižované nebo sporně vykazované položky v rozpočtu a nejasnosti v metodice limitují schopnost ministerstva naplnit kapacitní cíle a realizovat strategické projekty.
Americká ambasáda / Velvyslanec USA v Praze (Nicholas Merrick / Matthew Merrick / Matthew Whitaker zmiňováno)
Diplomatické varování a kritika ohrožují mezinárodní vztahy ČR a vytváří tlak na změnu rozpočtové politiky; mohou ovlivnit pomoc a vztahy s USA.
Český obranný průmysl (např. CSG, menší firmy)
Zvýšení aliančních cílů by mohlo přinést poptávku a exportní příležitosti, ale vládní kroky (rušení sekcí, nejistota rozpočtů) oslabují schopnost průmyslu uspět a získat zakázky.
Prezident Petr Pavel
Prezident veřejně kritizuje vládní vykazování a nízké skutečné výdaje, čímž zvyšuje politické napětí mezi institucemi a oslabuje domácí konsensus k navyšování obrany.
Generální tajemník NATO Mark Rutte
Prosazuje vyšší cíle výdajů (3,5 % + 1,5 %), což zvyšuje tlak na ČR k navyšování, zároveň navrhuje kompromisní rámec, který může snížit bezprostřední nároky.
Občané / veřejnost ČR (consumer_group)
Rostoucí obava a podpora některých opatření (např. zvýšení výdajů, povinná služba) ale zároveň nízká ochota k osobní účasti omezuje politickou ochotu dlouhodobě zvyšovat výdaje.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ministr obrany Jaromír Zůna přiznal nejhorší hodnocení Česka v NATO od roku 1999
Česko dostalo od NATO jedno z nejkritičtějších hodnocení za nesplnění obranných závazků a nedostatečné financování. Proč armáda nestíhá
Prezident Petr Pavel kritizuje Česko za neplnění obranných závazků vůči Severoatlantické alianci
Prezident Pavel varuje, že Česko plní slíbené vojenské kapacity jen z poloviny a letos nesplní dvouprocentní výdaje na obranu. Proč nemocnice nestačí
Babiš po setkání s generálním tajemníkem NATO Ruttem zdůraznil plnění závazků Česka vůči alianci
Premiér Babiš potvrdil, že Česko udělá vše pro splnění svých závazků vůči NATO a připravil výměnu údajů o obranných výdajích před červencovým summitem v Ankaře. Jak se Česko obrání?
Mark Rutte se setkal s Donaldem Trumpem a řešili zklamání z NATO během války s Íránem
Mark Rutte zdůraznil, že většina evropských členů NATO pomohla Spojeným státům ve válce proti Íránu, přestože Trump vyjádřil zklamání z aliance. zjistit pravdu o NATO
Andrej Babiš a prezident se přou o vedení české delegace na summitu NATO
Premiér Andrej Babiš oznámil přes televizi, že na summit NATO pojede místo prezidenta sám, což vyostřilo vztahy. odhalit politické zákulisí
Fakta
📊
5%
Cíl NATO zvýšit výdaje
(28. 5. 2025)
📊
3.5%
Reálný alianční závazek
(26. 6. 2025)
💰
400 mld.
Částka pro Česko při 5%
(28. 5. 2025)
📊
18%
Podíl st. rozpočtu při 5%
(28. 5. 2025)
📊
2.07%
Česko plánuje 2026 (vč. dopravy)
(27. 2. 2026)
💰
154.8 mld.
Český MO rozpočet 2026
(19. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
24.–25. června 2025
Summit NATO v Haagu — očekávání definitivního schválení nových aliančních závazků (zmíněno jako termín konání summitu)
24. června 2025
Na summitu v Haagu se podle článků dohodlo zvýšení cíle výdajů na obranu na 5 % HDP, přičemž reálně se státy zavázaly k 3,5 % na obranu a 1,5 % na širší bezpečnostní výdaje
25. června 2025
Generální tajemník NATO Mark Rutte veřejně navrhl rozdělení 5 % HDP: 3,5 % na armádu a 1,5 % na širší bezpečnostní investice (uvedeno v projevech a zprávách týkajících se summitu)
25. června 2025
Rutte oznámil potřebu čtyřnásobného navýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) aliance; aktualizace plánování a zaměření na schopnosti zaznamenány při summitu
24.–26. června 2025
Během summitu NATO v Haagu byla potvrzena prioritizace investic do integrované protivzdušné a protiraketové obrany a konkrétní kroky (např. nasazení CAMM v Polsku, Arrow-3 v Německu, SAMP/T NG u Itálie a Francie, pokračování Patriotů v Rumunsku) byly zmíněny jako součást nové strategie
červen 2025
Predikční platforma Metaculus uvedla nejpravděpodobnější variantu zvýšení výdajů na 3 % HDP; hodnoty mezi 2,5–3,5 % měly dohromady 85% pravděpodobnost
do roku 2029
Německo se zavázalo zvýšit výdaje na obranu na 3,5 % HDP do roku 2029 (oznámeno v německém rozpočtovém plánu)
rok 2025
Německo v roce 2025 plánovalo dosáhnout 2,4 % HDP na obranu, s rozpočtem 95 miliard eur (uvedeno v propočtech k roku 2025)
do roku 2032 nebo 2035
Na summitu se podle některých zpráv předpokládalo, že státy by mohly slibovat dosažení až 5 % HDP do roku 2032 nebo 2035 (uvedeno jako možné časové rámce v článcích)
polovina roku 2026
Česko má podle článku poslat do Bruselu první oficiální stanovisko k výdajům souvisejícím s obranou (termín uveden v textu)
rok 2035
Aliance se dohodla (uvedeno v článcích), že do roku 2035 má vzrůst podíl výdajů na obranu až na 3,5 % HDP (část pětiprocentního cíle alokována na širší bezpečnostní výdaje do roku 2035)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
NATO schvaluje výrazné zvýšení cíle obranných výdajů (a kapacit)
Srovnání před a po
💰
Cíl výdajů na obranu (podíl HDP)
PŘED
Aliance měla oficiální cílovou úroveň 2 % HDP; mnoho států jí nedosahovalo; Česko ~2 % (někdy vykazováno různé) nebo v pozdějších článcích pod 2 %
PO
Aliance schválila veřejné komunikování cíle 5 % HDP (3,5 % na armádu +1,5 % na související investice); reálně se očekává závazek ~3–3,5 % jako praktická úroveň plnění; termíny: postup do 2032/2035 s průběžnými revizemi (revize 2029)
📋
Konkrétní schopnosti a priority
PŘED
Plánování a požadavky NATO byly slabší nebo zastaralé; aliance měla značný deficit materiálu a protiletadlové/ IAMD kapacity
PO
NATO požaduje čtyřnásobné navýšení kapacit integrované protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD), větší zásoby munice, posílení protivzdušné, protidronové a kyberobrany; společné projekty a koordinace nákupů (ESSI, munice, víceúrovňová obrana)
💰
Národní rozpočtové dopady pro Česko
PŘED
Česko plánovalo postupné navyšování o 0,2 p. b. ročně; některé vlády i rozpočty zahrnovaly do obrany položky z jiných resortů (doprava)
PO
Pro Česko by pětiprocentní cíl znamenal ~5 % HDP ≈ ~400 mld. Kč ročně (odhad v článcích); reálný kompromis 3–3,5 % by znamenal výrazné navýšení (řád stovek miliard ročně vs. současných ~154–185 mld. Kč); termíny pro zahájení/dosažení se pohybují do 2029–2035; riziko kreativního vykazování položek a potřeba metodiky z NATO
🏢
Role a spolupráce průmyslu
PŘED
Evropský zbrojní průmysl byl roztříštěný, málo kapacit na rychlé masové dodávky; Česko mělo omezené zapojení
PO
Vyzývá se větší evropská koordinace nákupů, investice do domácí výroby (munice, drony, IAMD); někteří členové (Německo, Polsko, Litva) oznamují ambiciózní nákupy a fondy; snaha o společné nákupy přes NATO/EU a zapojení průmyslu
Klíčové postavy
👤
Mark Rutte
Generální tajemník NATO — navrhl 3,5 % + 1,5 % model a zdůraznil posílení IAMD
👤
Donald Trump
Prezident USA — tlačí na evropské spojence výrazně navýšit výdaje (zmínky o 5 %) a ovlivnil politický tlak
🏛️
Členské státy EU/NATO (např. Německo, Polsko, Litva)
Národní vlády — oznamují vlastní plány (Německo: 3,5 % do 2029; Polsko/Litva: výrazné navýšení) a formují reálné tempo implementace
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Petr Pavel
prezident"V České republice máme tři vojenské nemocnice, které plně pokryjí potřebu naší armády i podpory hostitelského státu, kdybychom poskytovali logistickou podporu přesouvajícím se silám,"
Petr Pavel
prezident"Protivníka neodradí nemocnice, která bude stát za deset let, ale dobře vycvičené jednotky, které budou k použití na písknutí,"
Andrej Babiš
premiér"Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho"
Nicholas Merrick
"Podle odborníků základní výdaje na obranu v návrhu rozpočtu na rok 2026 budou činit 1,8 procenta HDP, což je hluboko nejen pod závazkem haagského summitu, ale i pod úrovní loňského roku. Česko by riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v alianci,"
Franz-Stefan Gady
analytik IISS"Nejsme ve válce, ale zároveň tu ani není mír,"
Franz-Stefan Gady
analytik IISS"Nový normál v celém NATO bude někde nad dvěma procenty. A růst se urychlí po zvolení Donalda Trumpa, protože evropští členové NATO chtějí být schopni ukázat americkému prezidentovi, jehož politika má transakční charakter, že jdou nahoru a skutečně pro svoji obranu něco dělají,"
Marek Šwierczyński
obranný analytik"Důvody tak neočekávaně vysokých výdajů mohou být v zásadě čtyři: vláda očekává větší ohrožení země, než zatím přiznávala, dosavadní výdaje na obranu byly špatně nastavené, NATO ve své nové plánovací strategii vyžaduje od svých členů mnohem víc. A poslední: vláda připravuje zemi na případné vítězství Donalda Trumpa ve volbách v USA,"
Wladyslaw Kosiniak-Kamysz
ministr obrany"Motto aliance NATO - jeden za všechny, všichni za jednoho - představuje konkrétní závazek. Podkopávat důvěryhodnost členských zemí aliance znamená oslabovat celé NATO,"
Wladyslaw Kosiniak-Kamysz
ministr obrany"Žádná volební kampaň není omluvou k tomu, aby si někdo zahrával s bezpečností aliance,"
Anders Fogh Rasmussen
"Mým pevným záměrem je nastolit alianci, která bude modernější, efektivnější a lépe připravena na spolupráci s našimi partnery ve světě,"
Jak šel čas
Historický kontext
🛡️
24. června 2025
Summit NATO v Haagu — aliance veřejně oznámila nový cíl zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP (3,5 % na klasickou obranu + 1,5 % na související investice) a stanovení termínů/revizí (revize 2029, cílové dokončení 2032/2035 podle států)
Oznámení při summitu bylo reakcí na tlak některých členů a požadavky nově zvolené americké administrativy; některé státy (Německo) už plánují výrazné navýšení, Španělsko si vyjednalo zmírnění a posunutí termínu.
Vyvolalo v EU a členských státech tlak na rychlé navyšování rozpočtů, přehodnocení priorit (IAMD, munice, GBAD) a intenzivní domácí politické debaty o financování.
Dohoda obsahuje rozdělení 3,5 % versus 1,5 % (tzv. širší obranné výdaje)
🤝
24.–26. června 2025
Praktická příprava a komunikace k novým cílům NATO před summitem — Rutte, Trump a další jednali o formulaci závazku a způsobu vykazování
Generální tajemník Mark Rutte a další lídři vedli intenzivní jednání s cílem získat souhlas Donalda Trumpa a vyjednat kompromisní formulaci (3,5 % + 1,5 %).
Umožnilo přijetí dohody na summitu a nastartovalo technickou práci na metodikách vykazování a plánování kapacit.
Kompromisní návrh Ruttea (3,5 % + 1,5 %) byl prezentován jako realistická cesta k pěti procentům.
🔭
červen 2025 (revize v roce 2029 zmíněna)
Aliance aktualizovala plánování schopností: výrazné posílení integrované protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) — cílený čtyřnásobný nárůst kapacit
Nové plánovací dokumenty NATO (první od ruské invaze na Ukrajinu) identifikovaly nedostatečnost zdrojů a požadovaly prioritizaci GBAD, protidrónových řešení, munice a koordinovaných nákupů.
Vedlo k plánům nákupů systémů GBAD u více států, zvýšenému důrazu na výrobu munice a evropskou průmyslovou spolupráci.
NATO zjistilo v dokumentech z roku 2023, že má pouze 5 % potřebných prostředků — nutný masivní nárůst.
🇩🇪
2025 (oznámeno Německem: do 2029)
Německo oznámilo plán zvýšit výdaje na obranu na 3,5 % HDP do roku 2029 (především 2025: 2,4 % HDP)
Oznámeno těsně před summitem v Haagu jako příklad a impuls pro ostatní evropské státy; součástí plánu byla i reforma dluhové brzdy a fond 500 mld. eur pro investice.
Uvolnilo politický prostor v Evropě pro vyšší výdaje, posílilo evropský průmysl a sloužilo jako model pro ostatní státy.
Jedna z prvních velkých evropských zemí, která plánovala cílené tempo k 3,5 % do 2029.
📊
2025–2026 (průběžné)
Úpravy národních rozpočtů a metodik vykazování — diskuse o tom, co lze započítat jako obranné výdaje
Po summitu státy řešily, které položky (např. infrastrukturní projekty, kybernetika) lze započítat; Česko se snažilo započítat dopravu, spojenci a NATO ale kritizovali kreativu v účtování.
Vytvořilo to spory o transparentnost vykazování, vyvolalo mezinárodní kritiku a nucené přepočty v některých státech (včetně Česka).
Česko vsadilo na započítání dopravních stavb do 2 % targetu, prezident a spojenci to napadli.
🇺🇸
leden–březen 2026
Mezinárodní tlak a diplomatická kritika vůči České republice kvůli plánovanému snížení reálných obranných výdajů (návrh rozpočtu 2026); opakované výhrady USA (ambasador Merrick, velvyslanec při NATO Whitaker)
USA a další spojenci varovali, že český návrh rozpočtu (1,7–1,8 % nebo započítání dopravy) ohrožuje alianční závazky a důvěryhodnost ČR v NATO.
Vyvolalo jednání ČR s USA, hrozbu ztráty důvěry a politické napětí doma (prezident vs. premiér), zvýšilo tlak na přehodnocení české pozice.
Varování od amerických zástupců bylo ostřejší než v minulých letech; opozice a prezident kritizovali vládu za "černé pasažérství".
⚖️
březen–duben 2026
Domácí politické rozhodnutí ČR — vláda ANO–SPD–Motoristé potvrzuje udržení výdajů na ~2 % účetně (započtením dopravy), prezident Pavel a ministři NATO kritizují (multilaterální hodnocení uvádí ČR ~1,78 %)
Vnitrostátní debata vedla k přijmutí rozpočtu s kontroverzním započítáním položek, prezident vetování nevyužil kvůli politickým důsledkům.
Způsobilo to mezinárodní i domácí reputační škodu, zvýšilo diplomatický tlak a hrozbu omezení spolupráce či podpory od partnerů.
Nejkritičtější multilaterální hodnocení ČR od roku 1999 podle ministra obrany Zůny.
📥
červen 2026 (termín pro podání stanoviska EU)
Termín pro Česko poslat do Bruselu definice výdajů souvisejících s obranou (do 2026 polovina roku) — nejistota metodiky
Aliance a EU vyžadují konsolidované vysvětlení, co konkrétně státy započítávají jako 1,5 % 'souvisejících' výdajů; Česko mělo zaslat první oficiální stanovisko do poloviny roku 2026.
Do tohoto termínu se měly vyjasnit definice, což ovlivní uznatelnost českých položek a detašovalo další diplomatické jednání; prodlužování nejistoty může oslabit důvěru spojenců.
Významné, neboť metodika rozhodne, zda některé dopravní či civilní investice budou akceptovány jako obranné výdaje.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
NATO rozhoduje společně v Radě, kde každý stát má jednoho zástupce a rozhodnutí se přijímají jednomyslně. Vojenské plánování řídí Vojenský výbor a dvě hlavní velitelství; aliance může vysílat společné mise (cvičení, mise v Kosovu, Afghánistán, proti pirátům nebo protiraketová obrana). Členové přispívají financemi a vojáky; běžné doporučení je vynakládat 2 % HDP na obranu.
Proč je to důležité
NATO poskytuje bezpečnostní záruku proti vnějším hrozbám a umožňuje společné reakce států (vojenské i politické). Pro běžného občana to znamená větší jistotu obrany země, ale také závazky účasti na zahraničních misích a sdílení nákladů na obranu. Rozšiřování a aktivity NATO mají významné dopady na vztahy s Ruskem i na evropskou bezpečnostní politiku.
Co to je
NATO summit je jednání hlav států a vlád členských zemí Severoatlantické aliance. Koná se nepravidelně a slouží jako místo, kde lídři nastaví hlavní politiku a strategii aliance. Často se tam oznamují nové cíle, členství nebo velké iniciativy.
Jak to funguje
Summity jsou vyšší úroveň než běžné ministerské schůzky — účastní se jich prezidenti a premiéři. Lídři diskutují bezpečnostní hrozby, schvalují společné cíle (např. kolik procent HDP věnovat na obranu) a rozhodují o přijetí nových členů nebo o partnerství. Výsledky se pak přenášejí do praxe přes ministerstva obrany a stálé struktury NATO.
Proč je to důležité
Summit určuje směr a priority aliance, takže ovlivňuje, jak jednotlivé státy plánují své rozpočty a armádu. Rozhodnutí o cílech (např. procento HDP na obranu) mají přímý dopad na veřejné finance a bezpečnostní politiku států. Pro nová rozhodnutí a reakce na krizové události je summit nejvyšší politickou autoritou NATO.
Otestujte se
Kvíz: NATO, nové cíle výdajů a dopad na Česko
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 13:32:43