Migrace znamená přesun jedinců nebo skupin z jednoho místa do druhého. V přírodě to bývá sezónní stěhování zvířat (např. ptáci, ryby) nebo šíření rostlin pomocí semen; v ekonomickém kontextu jde o pracovní migraci lidí hledajících zaměstnání nebo lepší podmínky.
Česko a evropská solidarita v oblasti migrace a obrany
Babiš potvrdil českou podporu článku pět Severoatlantické smlouvy
Živé téma o
politice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji: Česká vláda potvrdila závazek respektovat článek 5 Severoatlantické smlouvy a vnímá bezpečnostní situaci jako bezprostředně neznepokojivou; prohlášení potvrdil Andrej Babiš.[6]
V širším kontextu debaty o evropské solidaritě se téma vyvíjelo od technického zařazení Česka mezi země pod migračním tlakem (možnost výjimek z Fondu solidarity EU) až po spory o podobu evropské podpory Ukrajině a zapojení členských států; dřívější kroky zahrnovaly i české hlasování v Bruselu proti snížení byrokracie a méně žádostí o financování obrany než sousedé, což naznačuje zdrženlivý přístup Česka k rozšířenému financování obrany v rámci EU[2][1].
Současně se vnitrostátní diskuse posunula k otázkám humanitární pomoci: někteří čeští politici kritizují omezení české humanitární podpory Ukrajině přesto, že stát z přílivu uprchlíků finančně těží; toto omezení je vnímáno jako oslabení vlivu Česka v humanitárních otázkách[3].
Vývoj v mezinárodním kontextu zahrnuje iniciativy sousedních lídrů (např. návrh německého kancléře Merze na přidružené členství Ukrajiny a nesouhlas slovenského premiéra Fica) a aktivní cesty lídrů na Ukrajinu, které mají dopad na vnímání rizika širšího konfliktu; nedávné potvrzení závazku Česka vůči NATO čl. 5 může posílit prozápadní bezpečnostní postoj země[4][5][6].
Zdroje:
Česko bude respektovat kolektivní obranu v rámci NATO, řekl Babiš
Česko mohlo mít peníze na obranu skoro zadarmo i méně byrokracie, ale řeklo ne. Vysvětlujeme, proč
Česko na uprchlících z Ukrajiny vydělává, přesto vláda omezuje podporu napadené zemi, říká Kroupa
Ukrajina by se měla stát přidruženým členem EU, navrhl Merz. Nemá to podporu, reagoval Fico
Fico nečekaně oznámil návštěvu Ukrajiny. Situace nikdy nebyla tak vážná, řekl slovenský premiér
Nejnovější
Babiš potvrdil českou podporu článku pět Severoatlantické smlouvy
21. 9. 2026: Česko bude respektovat článek pět NATO a vnímá situaci jako bezprostředně neznepokojivou.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká republika
EU zařadila Česko mezi státy s významnou migrační situací a současná opatření EU (Fond solidarity, migrační pakt) významně ovlivní českou povinnost solidarity a přístup k financím; zároveň Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům.
Vláda ČR (kabinet Andreje Babiše)
Vládní rozhodnutí odmítnout ručení za evropskou půjčku pro Ukrajinu a omezit státní financování muniční iniciativy oslabují důvěru spojenců a snižují politickou váhu ČR v EU/NATO; zároveň vládní otočky zhoršují reputaci.
Ukrajina
Omezení a zpoždění pomoci od EU a riziko poklesu americké podpory ohrožuje ukrajinskou schopnost pokračovat v obraně; závisí na setrvalé evropské a české podpoře.
Evropská komise
Komise zavádí nové nástroje (Fond solidarity, migrační pakt, výběrová řízení na obranné technologie) které nabízí finanční a technickou podporu členským státům, včetně Česka; zároveň klade podmínky a reviduje rozpočet.
Zbrojařské firmy v ČR (CSG atd.)
Firmy profituji z muniční iniciativy a přítomnosti na trhu podpůrných nákupů; riziko závisí na vládní podpoře a evropsním financování iniciativy.
EU členské státy pod migračním tlakem (Řecko, Kypr, Španělsko, Itálie)
Budou mít přednostní přístup k Fondu solidarity a k podpoře na řízení migračního tlaku, což zmírní jejich zátěž a podpoří azylové kapacity.
Evropští spojenci/NATO
Závislost na americké podpoře a rozkoly uvnitř EU (postoj ČR, Maďarska) oslabují kolektivní schopnost podporovat Ukrajinu; iniciativy EU na společnou obranu zvyšují kapacity, ale čelí politickým překážkám.
Ukrajinští uprchlíci v ČR (skupina)
Rychlé začlenění na pracovní trh přináší Česku více příjmů než nákladů, ale pokračující rozpočtové škrty a omezení programů ohrožují jejich dlouhodobou podporu a služby.
Kontext
Dříve jsme psali...
Fico a Tusk překvapivě jedou na Ukrajinu na klíčovou konferenci EU
Slovenský premiér Robert Fico v pátek navštíví Ukrajinu, aby se zúčastnil summitu a varoval před rizikem celoevropského vojenského konfliktu. pochopit hrozbu konfliktu
Německý kancléř Merz navrhuje Ukrajinu jako přidruženého člena EU, Fico nesouhlasí
Merz navrhl pro Ukrajinu zvláštní status přidruženého člena EU bez hlasovacích práv, což Slovenský premiér Fico odmítá jako nepopulární iniciativu. pochopit evropskou politiku
Kroupa kritizuje omezení české pomoci Ukrajině i přesto, že Česko na uprchlících vydělává
Český stát vydělává na ukrajinských uprchlících, ale omezuje podporu humanitárním projektům a ztrácí tak svůj vliv. Proč Česko škrtí pomoc?
Česko odmítlo levné peníze EU na obranu, vysvětlují Ondřej Houska a Michal Půr
Česko v Bruselu hlasovalo proti snížení byrokracie a požádalo o výrazně méně peněz na obranu než sousední Maďarsko či Polsko. Proč Česko řeklo NE?
Česko díky uprchlíkům z Ukrajiny může požádat o vynětí z EU solidarity
Evropská komise zařadila Česko mezi země s významnou migrační situací, které mohou požádat o výjimku z mechanismu solidarity EU. proč Česko šetří v EU?
Fakta
📊
35%
Pokles nelegálních přechodů
(11. 11. 2025)
💰
250 mil. €
Výběrové řízení na drony
(11. 11. 2025)
📊
8×
Český požadavek menší než Maďarska
(23. 2. 2026)
🔄
v platnosti 2H2026
Fond solidarity vstoupí v platnost
(11. 11. 2025)
👤
Friedrich Merz
Navrhl přidružené členství Ukrajiny
(21. 5. 2026)
🔄
respektováno
Česko respektuje čl.5 NATO
(21. 9. 2026)
Události
Co a kdy?
polovina roku 2026
Vstupuje v platnost Fond solidarity EU pro migraci a azyl, jehož rámec umožní členským státům žádat o částečné či úplné vynětí z mechanismu solidarity (uvedeno v výroční zprávě EK)
červenec 2024 – červen 2025
Komise zaznamenala pokles nelegálních překročení vnějších hranic EU o 35 % během tohoto období (uvedeno ve výroční zprávě)
2026
Evropská komise plánuje výběrové řízení ve výši 250 milionů eur na nákup dronů a protidronové obrany kvůli hybridním hrozbám (uvedeno ve výroční zprávě)
21. května 2026
Německý kancléř Friedrich Merz představil návrh přidruženého členství pro Ukrajinu umožňující účast na zasedáních EU bez hlasovacích práv a další speciální statusy (uvedeno v článku)
17. září 2026
Slovenský premiér Robert Fico nečekaně oznámil návštěvu Ukrajiny a účast na klíčové konferenci v Prešovu a summitu Karpatské osmičky v Bukovelu (uvedeno v článku)
21. září 2026
Premiér Andrej Babiš potvrdil, že Česko bude respektovat článek 5 NATO, naopak slovenský premiér Fico vyjadřoval neochotu zapojit Slovensko do vojenských akcí (uvedeno v článku)
23. února 2026
Podcast rozebírající, proč Česko nevyužilo plně možnosti financování obrany z fondů EU byl publikován a analyzoval české rozhodnutí nečerpat dostupné prostředky (uvedeno v článku)
9. března 2026
Byla popsána reakce na škrty v českém rozpočtu a založení organizace Strong Europe, která pomáhá ukrajinským veteránům a poskytuje technologickou pomoc včetně dronů (uvedeno v článku)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
EU zavádí podmíněnou solidaritu a Fond solidarity 2026
Srovnání před a po
🤝
Solidarita mezi státy EU
PŘED
Pomoc státům pod migračním tlakem byla dobrovolná a roztříštěná
PO
Zavádí se podmíněný solidární mechanismus: státy si mohou vybrat formu pomoci (převzetí osob | finanční příspěvek | nasazení personálu)
💰
Přístup k fondu a podpora hranic
PŘED
Nejednotné a místy nedostatečné nástroje pro podporu zvládání migrace na vnějších hranicích
PO
Fond solidarity a nástroje EU (včetně Fondu solidarity od 2026) umožní finanční podporu a projekty pro státy pod tlakem; pravidelné přehodnocování situace
📋
Držení žadatelů o azyl a rychlost procedur
PŘED
Různé národní lhůty a postupy, delší procesy a méně možností zadržení
PO
Přísnější postupy na vnější hranici: kratší přezkumné lhůty a možnost držet žadatele ve speciálních zařízeních (hlídané tábory či centra) pro rychlejší rozhodování a návraty
📅
Česká výjimka a účast v nástrojích EU
PŘED
Česko bylo v některých nástrojích solidární mechanismu částečně odmítnuto kvůli dočasné ochraně Ukrajinců
PO
Česko má možnost žádat o výjimku z povinné solidarity kvůli kumulativnímu tlaku ukrajinských uprchlíků; současně může čerpat nástroje EU a zařazeno mezi státy s významnou migrační situací (možnost vynětí z některých povinností)
Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise
Navrhuje systém solidarity, fondy a nástroje na podporu států pod migračním tlakem
👥
Členské státy EU (např. Řecko, Španělsko, Itálie)
Země pod migračním tlakem, které získají přednostní přístup k fondům a podpoře; zároveň spolurozhodují o podobě solidarity
👤
Česko (vláda/politici)
Má výjimku kvůli dočasné ochraně Ukrajinců; diskutuje o využití nástrojů EU a o tom, zda čerpat či omezit vlastní pomoc
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📌
2024
Zařazení Česka mezi země pod migračním tlakem v první výroční zprávě Evropské komise
Evropská komise zveřejnila první výroční zprávu o migraci a azylu, kde byla ČR zařazena mezi státy s významnou migrační situací (kumulativní tlak posledních pěti let).
Umožňuje Česku žádat o částečné či úplné vynětí z mechanismu solidarity EU pro Fond solidarity (účinný polovina roku 2026).
📝
16. prosince 2025
Vládní usnesení ČR o odmítnutí Migračního paktu (Nový pakt o migraci a azylu) jako politické deklarace
Nová česká vláda na svém prvním zasedání přijala usnesení č. 1017/2025, které veřejně odmítlo Pakt o migraci, zároveň ale dokument svým obsahem potvrzoval záměry Nového paktu (zpřísnění azylové politiky, princip podmíněné solidarity).
Ukázalo rozpor mezi rétorikou vlády a praktickým nasazením v rámci unijní legislativy; předznamenalo pozdější implementaci některých opatření paktu v praxi.
⚖️
12. června 2026
Vstup Migračního paktu (reformované unijní pravidla) v platnost
Migrační pakt vstoupil v platnost; zavádí zpřísněné postupy pro žadatele o azyl, možnost držet žadatele ve speciálních zařízeních na vnější hranici EU a princip povinné solidarity (výběr forem pomoci státům pod tlakem).
Umožnil členským státům zavádět přísnější postupy na vnějších hranicích a zavedl rámec pro pomoc zemím pod migračním tlakem; spustil mechanismy, které Česko začalo implementovat.
🔍
červen 2026
Hodnocení plnění Migračního paktu: Česko implementovalo nástroje paktu
Evropská komise hodnotila implementaci paktu a uvedla, že Česko zavedlo sdílení databáze otisků prstů nelegálních migrantů a zajistilo soudní kapacity pro zkrácené přezkumné procedury.
Potvrdilo, že Česko plní konkrétní části paktu (např. postupy pro rychlé vyřízení), i přes politické deklarace o odmítnutí.
🛡️
červen 2026
Rozhodnutí EU o možnosti financování obranných/bezpečnostních nástrojů souvisejících s migrací (př. protidronové systémy)
V souvislosti s migrační a hybridní hrozbou Komise navrhla finance na nákup technologií (např. výběrové řízení 250 mil. eur na drony a protidronové obrany).
Zvýšení technologické a bezpečnostní podpory státům EU v reakci na hybridní hrozby spojené s migrací; možnost pro státy jako ČR čerpat prostředky.
🤝
červen 2026
Schválení zásad povinné solidarity EU (možnost volby formy pomoci)
Nový režim solidarity umožňuje státům, jak pomohou zemím na vnější hranici (převzetí žadatelů, finanční příspěvek ~20 tis. € za osobu nebo logistická/personalní asistence).
Ukončil debatu o povinných kvótách v původní podobě; poskytl členským státům flexibilitu a nástroj jak asistovat státům pod tlakem (důležitý pro českou pozici).
💶
polovina roku 2026
Možnost vyčlenění prostředků pro ČR z fondů EU na podporu iniciativ (munice/protidron apod.)
V debatách o evropsní pomoci Ukrajině a obranných programech se objevily možnosti, aby část prostředků z unijních mechanismů byla cíleně použita i na iniciativy, do nichž je zapojeno Česko (např. muniční iniciativa), pokud s tím souhlasí ostatní členové.
Otevřelo to politické diskuse o tom, zda a jak může Česko „čerpat“ z unijních zdrojů pro své aktivity související s migračními a bezpečnostními výzvami; vedlo k zahraničněpolitickým jednáním českých představitelů v Bruselu.
🤲
červen 2026
Upevnění role vnitrostátní debate o humanitární pomoci a integraci (přehodnocení programů TRANS a psychologické podpory)
V reakci na rozpočtové škrty a implementaci paktu proběhla v ČR diskuse o omezování některých humanitárních programů (TRANS, psychologická pomoc dětem) a vzniku nezávislých iniciativ (např. Strong Europe).
Vedlo k posunu od státního k neziskovému/privátnímu modelu podpory Ukrajinců; ovlivnilo veřejné i zahraničněpolitické vnímání české humanitární role v Evropě.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Organismy nebo lidé odcházejí tam, kde je víc potravy, bezpečí nebo příležitostí, a vracejí se podle ročních cyklů nebo zůstanou trvale. Směr a načasování určuje kombinace vnějších signálů (počasí, nabídka práce) a vnitřních faktorů (energie, plány, zákony). V případě pracovní migrace hrají roli i vízová pravidla, trh práce a sítě známejch, které pomáhají najít práci.
Proč je to důležité
Migrace mění nabídku práce a konkurenci na pracovním trhu, ovlivňuje platy, dostupnost služeb a demografii regionů. Může řešit nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, ale také přinášet napětí v regulaci, infrastruktuře a veřejných rozpočtech. Stejně tak ekologická migrace ovlivňuje potravní řetězce a šíření nemocí.
Co to je
Členský stát je stát, který je členem mezinárodní organizace, federace nebo konfederace. Nejstarší globální organizací založenou na členských státech je Mezinárodní telekomunikační unie.
Jak to funguje
Některé organizace, jako Světová obchodní organizace (WTO) nebo Mezinárodní měnový fond (MMF), používají obecnější termíny jako 'člen' nebo 'členská země'. Důvodem je, že mezi jejich členy patří i subjekty, které nejsou plně suverénními státy.
Proč je to důležité
Důležitost členství je vidět na širokém spektru existujících organizací. Patří sem celosvětové organizace jako Organizace spojených národů (OSN) se 193 členskými státy, regionální jako Evropská unie s 27 členy, i vojenské aliance jako NATO s 32 členy.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: EU solidarita, migrace a bezpečnost — česká role
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 9. 10. 2026 16:32:12