Důvěra je ochota spolehnout se na druhého i přes nejistotu — věřit, že druhá strana dodrží slib, bude čestná nebo spolehlivá. Vztahuje se jak na lidi mezi sebou, tak na instituce (např. banka, stát) nebo abstraktní věci jako peníze.
Ekonomická situace v Česku a vliv politických opatření
Průzkum Eurobarometr ukázal, že Čechy trápí drahota a nedůvěra v politiky.
Mizící téma o
společnosti a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuální stav: Eurobarometr potvrzuje, že hlavními starostmi Čechů jsou vysoké ceny a nízká důvěra v politiky; průzkum rovněž ukazuje velmi nízkou důvěru v politické strany a současně vysoké hodnocení profesí jako lékaři a učitelé [6].[6]
Spotřebitelský obraz se v čase liší: Zatímco některé průzkumy a data naznačují vzestup spotřebitelského optimismu a rostoucí poptávku po prémiovém zboží, Eurobarometr stále vykazuje přetrvávající obavy z drahoty a nedůvěru vůči politikům; dřívější články zdůrazňovaly, že optimismus se projevuje v růstu prodeje dražšího zboží, ale zároveň jsou Češi dlouhodobě pesimističtější než průměr EU [5][1].
Makroekonomický kontext: Inflace byla zkrocena a nezaměstnanost patří k nejnižším v EU, reálné mzdy začaly opět růst po předchozím propadu; nicméně meziroční ztracené roky růstu reálných mezd a dřívější kompenzace příjmů dávkami či šedou ekonomikou zůstávají relevantní pro hodnocení životní úrovně [4][2][3].
Veřejné finance a důvěra v instituce: Analýzy ukazují, že růst veřejného dluhu je spíše důsledkem domácí politiky než vnějších faktorů, a důvěra v domácí instituce (vládu, parlament) je i nadále pod průměrem EU, přičemž Eurobarometr opakovaně zaznamenává nízkou důvěru v politické strany [3][1][6].
Zdroje:
Jak se proměnily nálady Čechů. Nevěří politikům, bojí se drahoty. Ale chválí si lékaře a učitele
Jak se proměnily nálady Čechů. Nevěří politikům, bojí se drahoty. Ale chválí si lékaře a učitele
Optimismus Čechů je téměř největší v Evropě, maloobchod táhne poptávka po prémiovém zboží
Brblám, tedy jsem. Co o Češích odhalilo celoevropské srovnání a kdo za blbou náladu skutečně může
Nejnovější
Průzkum Eurobarometr ukázal, že Čechy trápí drahota a nedůvěra v politiky.
17. 11. 2025: Podle Eurobarometru Češi nejvíce řeší ekonomické problémy a projevují extrémně nízkou důvěru v politické strany, zatímco lékaře a učitele hodnotí téměř bezvýhradně pozitivně.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
23. srpna 2016
Utahující se podmínky na trhu práce a problém nedostatku kvalifikované pracovní síly vytváří tlaky na firmy, aby zvyšovaly mzdy.
2
Vysoký dopad
24. září 2012
Nedůvěřujeme budoucnosti, vidíme ji jako temnou díru plnou zoufalství.
3
Střední dopad
15. července 2008
Zajímavé je, že oproti loňskému podzimnímu šetření se v Evropské unii obecně zhoršila očekávání na příštích 12 měsíců, ale v České republice se mírně zlepšila. Takže vlastně jsme optimističtější, co se týká představ o budoucnosti.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
české domácnosti
Rostoucí inflace, stagnující reálné mzdy a drahé bydlení snižují kupní sílu a zvyšují riziko chudoby a zadlužení domácností.
státní rozpočet / ministerstvo financí
Rostoucí schodky a dluh zvyšují tlak na konsolidaci; současné reformy a jednorázové výdaje oslabují fiskální pozici a zhoršují budoucí flexibilitu rozpočtu.
zaměstnanci/pracovníci
Některá odvětví čelí propouštění a tlakům na mzdy; současně trh práce vykazuje napětí (nedostatek kvalifikovaných pracovníků) a rostoucí nejistotu zaměstnání.
malé a střední podniky (MSP)
Vyšší náklady (energie, vstupy), silná konkurence a návrhy na zvýšení daní a regulace oslabují konkurenceschopnost a marže MSP.
české průmyslové podniky/ exportéři
Exportéři čelí kombinaci silných vnějších otřesů (energie, dodavatel. řetězce) a posilující koruny/inflace, což snižuje marže; někteří pocítili i rušení investic (gigafactory).
Česká národní banka (ČNB)
Musí bojovat s vysokou inflací zvyšováním sazeb, což zvyšuje náklady financování a riziko ochlazení ekonomiky; kritika opožděné nebo nejednoznačné politiky oslabuje důvěru.
řetězce a maloobchod (Kaufland, dm, Rossmann)
Zvýšená poptávka po prémiových produktech a změna spotřebitelských preferencí zajišťují jim vyšší tržby v segmentech s vyšší marží, ale zároveň musí řešit rozdílnou poptávku po levných produktech.
euroskeptické voličské skupiny
Nízká důvěra v EU a rostoucí skepticismu vůči podpoře Ukrajině zvyšují politický vliv euroskeptických subjektů a mohou ovlivnit domácí i zahraniční politiku.
Kontext
Dříve jsme psali...
Optimismus Čechů patří k nejvyšším v Evropě, potvrzuje růst prodeje prémiového zboží
Češi patří mezi nejoptimističtější evropské spotřebitele a díky tomu roste poptávka po kvalitnějším a dražším zboží. proč Češi utrácejí víc?
Česko má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU a nejnižší inflaci v regionu
Inflace v Česku byla zkrocena a reálné mzdy opět rostou, ale ztracené roky a srovnání s okolními zeměmi zůstávají problémem. Kdo za to může?
Statistiky vyvrací mýty o vlivu společné měny na růst veřejného dluhu
Růst veřejného dluhu v Česku není způsoben nepřijetím eura, ale domácí politikou. Mýty o dluhu
Reálné mzdy v Česku stagnují na úrovni let 2018 a 2019
Růst mezd v Česku nestačí pokrýt zdražování a propad příjmů lidé nahrazují dávkami i šedou ekonomikou. Jak přežít drahotu?
Celoevropský průzkum Eurobarometr odhalil rekordní pesimismus Čechů ohledně ekonomiky a institucí
Češi patří k největším pesimistům v EU, a to i přes zlepšující se ekonomické ukazatele a relativní spokojenost s vlastní finanční situací. Proč jsme tak nespokojení?
Fakta
📊
10%
Propad reálné mzdy od 2019
(10. 6. 2025)
📊
68%
Spokojenost s domácími financemi
(10. 6. 2025)
📊
29%
Důvěra v vládu ČR
(10. 6. 2025)
💰
~1 000 mld.
Šedá ekonomika ročně
(24. 6. 2025)
📊
1849 €
Průměrná mzda v soukromém sektoru
(24. 6. 2025)
📊
43,4%
Veřejný dluh k HDP (Q1)
(11. 8. 2025)
Události
Co a kdy?
rok 2019
Referenční rok pro pokles reálných mezd; v roce 2024 byla reálná mzda o 10 % nižší než v roce 2019 (údaj z Eurobarometru uveden jako „loni“ ve zdroji z 10. 6. 2025).
leden 2024
Návrat inflace do tolerančního pásma (uvedeno jako únor 2024 v článku z 23. 9. 2025) — tato událost je v textu explicitně datována jako únor 2024.
rok 2021
Po volbách 2021 podle analýzy začal sled událostí vedoucích k prohloubení energetické a cenové krize (v textu zmíněno explicitně jako „po volbách 2021“).
rok 2021–2024
Pandemie, narušení dodavatelských řetězců a ruská invaze na Ukrajinu (ve zdrojích zmíněné jako faktory od roku 2021 vedoucí k vysoké inflaci až téměř 20 % a růstu cen potravin až o 27 %); interval je vyjádřen, protože text odkazuje na vývoj v tomto časovém rámci.
první čtvrtletí 2025
Veřejný dluh Česka dosáhl 43,4 % HDP (explicitně datováno v článku z 11. 8. 2025 jako „v letošním prvním čtvrtletí").
říjen 2025
Spotřebitelská důvěra podle ČSÚ dosáhla 107,4 bodu, nejvyšší hodnoty od února 2020 (uvedeno v článku publikovaném 23. 10. 2025; v textu je přímo zmíněn říjen jako měsíc dosažení hodnoty).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zdražování a slabší ekonomická nálada (inflace/nezaměstnanost)
Srovnání před a po
💰
Inflace a ceny
PŘED
Nižší inflace nebo mírný růst cen v předpandemickém období
PO
Vyšší a přetrvávající inflace (Česko mezi nejvyššími v EU); ceny energií a potravin výrazně zdražily
👥
Trh práce
PŘED
Velmi nízká nezaměstnanost, napjatý trh práce
PO
Stagnace či mírný nárůst nezaměstnanosti v některých sektorech (průmysl); tlak na mzdy a nedostatek kvalifikované práce
💰
Veřejné finance
PŘED
Relativně nižší veřejný dluh a prostor pro fiskální reakci
PO
Růst schodků a dluhu kvůli covidovým a energetickým výdajům; tlak na konsolidaci nebo vyšší daně
👤
Spotřebitelské chování
PŘED
Postupné zotavování spotřeby po covidu; úspory jako polštář
PO
Opatrnější domácnosti: rostou úspory, klesá ochota utrácet; vyšší pocit nejistoty
Klíčové postavy
🏛️
Česká národní banka (ČNB)
Řízení měnové politiky (sazby, kurzové intervence)
🏛️
Ministerstvo financí / vláda
Fiskální politika: rozpočtová opatření, podpory, konsolidační balíčky
🏢
Hospodářské subjekty (firmy, odbory)
Rozhodují o mzdách, investicích, propouštění; vyvíjejí tlak na ceny a mzdy
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Daniela Milučká
z Raiffeisenbank"Utahující se podmínky na trhu práce a problém nedostatku kvalifikované pracovní síly vytváří tlaky na firmy, aby zvyšovaly mzdy."
Daniela Milučká
z Raiffeisenbank"Očekáváme, že tempo růstu průměrné mzdy pravděpodobně zrychlí nad čtyři procenta, tedy nejvíce od roku 2008."
Pavel Ševera
autor české národní zprávy Eurobarometru"Zajímavé je, že oproti loňskému podzimnímu šetření se v Evropské unii obecně zhoršila očekávání na příštích 12 měsíců, ale v České republice se mírně zlepšila. Takže vlastně jsme optimističtější, co se týká představ o budoucnosti."
Jak šel čas
Historický kontext
😟
2025
Nárůst obav veřejnosti z drahoty a pokles důvěry v politické instituce (Eurobarometr, série průzkumů)
Eurobarometr a další průzkumy vykazují dlouhodobě vysoké obavy Čechů z růstu cen a nízkou důvěru v domácí politiky a strany; současné šetření z 10.6.2025 toto potvrzuje.
Zvýšená politická citlivost na ceny, tlak na politiky řešit zdražování a sociální dopady; ovlivňuje voličské preference.
Česko patří mezi země s nejnižší důvěrou v domácí instituce v EU
📈
2024
Návrat inflace do tolerančního pásma a postupný růst reálných mezd (národní statistiky/ČNB)
Vývoj dle článků: vysoké sazby ČNB, silná koruna a postupný návrat inflace do pásma v únoru 2024 následovaný růstem reálných mezd.
Umožnil částečné zvýšení kupní síly domácností a zlepšil náladu spotřebitelů; však ztracené roky reálných mezd zůstaly znatelné.
Návrat inflace do pásma po špičce blížící se 20 % (2022) — dlouhé dohnání do předcovidové úrovně
🔥
2022
Růst inflace do dvojciferných hodnot po energetické a popandemické krizi
Globální šoky (pandemie, válečný tlak na energie, narušené řetězce) + domácí faktory (zásahy politiky, trh práce) vedly k inflaci blížící se 20 % a silnému zdražení potravin a energií.
Velký pokles reálných mezd, sociální napětí, politické a ekonomické šoky (krachy dodavatelů, tlaky na rozpočtové změny).
Nejvyšší meziroční propad reálných mezd v EU od roku 2019 (a extrémní růsty cen potravin až 27 % u některých položek)
💸
2021–2023
Vysoká kumulativní inflace a pokles reálných příjmů; pomalé zotavení ČR
Po covidu nominální mzdy rostly, ale inflace je přemohla: reálné mzdy klesaly osm kvartálů; Česko jako jedno z mála nezažehnalo ztrátu předcovidového růstu.
Dlouhodobé ztracené roky růstu reálných mezd, prodlevy v dohnání západních sousedů, zvýšená politická citlivost na životní úroveň.
Česko bylo jediné v regionu, které se dohnání předpandemické úrovně vyhnulo (články 2023–2025)
🧾
2021–2022
Velké fiskální zásahy během pandemie (programy podpory)
Řada vládních podpor (Antivirus, přídavky, různé kompenzace) výrazně zvýšila schodky veřejných financí; část výdajů nebyla přímo spojená s pandemií.
Rychlý nárůst veřejného dluhu (v ČR i jinde), tlak na budoucí konsolidaci rozpočtu a diskuse o nutnosti zvýšení daní či škrtech; ovlivnilo poptávku a inflační tlaky.
Výrazné fiskální rozšíření oproti předchozím letům; dlouhodobý vliv na poměr dluhu k HDP
🛍️
2021–2024
Změna spotřebitelského chování — přesun k prémiovému zboží a současné obavy z drahoty
Data prodeje prémiových produktů (NielsenIQ) ukazují zájem o kvalitnější zboží; zároveň Eurobarometr a ČSÚ vykazují silné obavy z růstu cen.
Divergence chování — část spotřebitelů utrácí více za prémiové zboží, jiní škrtí výdaje; ovlivňuje strukturu poptávky a dovozní závislost některých segmentů.
Současný trend prémiového nakupování vedle vysokého obavového sentimentu — kontrastní obraz oproti unijnímu průměru
🏛️
2024–2025
Politické a podnikatelské napětí kolem konsolidačních plánů a daňových opatření
Konsolidační balíčky a debaty o zvýšení či snížení daní (např. diskuse o zvýšení DPH či o dani z neočekávaných zisků) vyvolaly opozici podnikatelů i obavy trhu.
Nejistota kolem fiskální politiky, negativní dopad na investiční náladu firem a veřejnou debatu; zvyšuje riziko pro rating a budoucí financování státu.
Rozpory mezi vládními záměry a názory podnikatelské komunity — větší rozkol než v předchozích obdobích
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Lidé posuzují důvěru podle zkušeností a pověsti druhé strany; když neznají vše, musejí riskovat. Existuje osobní důvěra mezi lidmi i systémová důvěra v instituce a peníze; obě vznikají přes opakované kontakty, pravidla, právo a sliby, které zvyšují předvídatelnost chování.
Proč je to důležité
Ekonomika a politický řád bez důvěry fungují hůř: lidé méně utrácejí, neinvestují nebo se stáhnou z trhu. Finanční krize jsou často krize důvěry — když lidé nevěří bankám nebo státům, peníze a obchod přestanou plynout a ekonomika klesá.
Otestujte se
Kvíz: Ekonomická nálada a důvěra v Česku (2024–2025)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:39:47