Státní dluh je souhrn všech půjček, které má vláda a další veřejné instituce vůči věřitelům. Zahrnuje dluhy centrální vlády, krajů, obcí, fondů a sociálních pojišťoven; často se porovnává jako procento HDP.
Státní dluh a ekonomické výzvy v ČR a zemích G7
Česká cesta konsolidace vs. polský dluhový růst do roku 2028
Mizící téma o
společenských pravidlech a ekonomice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji: Česká ekonomika podle nového článku roste kolem svého potenciálu a vláda se soustředí na snižování strukturálního deficitu a prioritní konsolidaci veřejných financí, na rozdíl od rychlejšího zadlužování Polska.
Fiskální pozice ČR: Státní rozpočet vykázal za první čtyři měsíce schodek 126 mld. Kč a ke konci července kumulovaný schodek dosáhl 168,2 mld. Kč; meziroční snížení schodku bylo částečně způsobeno vyššími daňovými příjmy a konsolidačními kroky[1][5].
Zadlužení a rizika: Státní dluh ČR překročil v první polovině roku 3,5 bil. Kč; rychlý nárůst zadlužení je spojen se zbrojením a demografickými tlaky a experti varují před scénáři výrazného navýšení deficitu (až 400–500 mld. Kč) s rizikem dopadu na rating[3][12][13].
Politické dopady a rozpočet 2026: Návrh rozpočtu na rok 2026 je hodnocen jako těsně na hraně zákonných limitů, resortní požadavky navyšují tlak na finance státu a politické spory zvyšují riziko rozpočtového provizoria nebo neschopnosti naplnit volební sliby; v širším evropském kontextu země eurozóny plánují rekordní půjčky 1,48 bil. eur pro rok 2026, což posiluje tlak na fiskální udržitelnost a nezávislost centrálních bank[11][9][16].
Zdroje:
Schodek rozpočtu klesl o pětinu, lepšímu vývoji letos pomáhá hlavně růst HDP
Rozpočtový deficit byl v červenci nejnižší od pandemie, stát hospodařil se schodkem 168,2 miliardy
Vyrovnané veřejné rozpočty jsou toxické. Čím víc výdělečných investic, tím můžou být schodky vyšší
Bez navýšení schodku může nová vláda rozpočet předělat jen stěží, říká analytik
Škrty nejsou reálné. Má ve sporu o rozpočet pravdu Babiš, nebo Fiala?
Nejnovější
Česká cesta konsolidace vs. polský dluhový růst do roku 2028
18. 11. 2025: Česká ekonomika roste zdravě kolem potenciálu, snižuje strukturální deficit a prioritně konsoliduje veřejné finance oproti rychlému zadlužování Polska.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
6. listopadu 2025
Konsolidačním balíčkem se podařilo vrátit veřejné finance do zdravé kondice, deficit veřejných financí klesl z pěti procent HDP pod dvě procenta a Česká republika patří v této oblasti mezi premianty Evropy
2
Střední dopad
6. listopadu 2025
"Konsolidačním balíčkem se podařilo vrátit veřejné finance do zdravé kondice, deficit veřejných financí klesl z pěti procent HDP pod dvě procenta a Česká republika patří v této oblasti mezi premianty Evropy"
3
Střední dopad
22. října 2025
Poprvé přiznal chybu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí ČR
Hlavní zodpovědný aktér rozpočtové politiky; čelí tlaku na snížení deficitu, zároveň přijímá krátkodobá opatření a odhaduje příjmy, které mají velký vliv na konečný stav rozpočtu.
Vláda ČR (končící kabinet Petra Fialy a připravovaná nová vláda)
Vládní rozhodnutí o rozpočtových balíčcích, konsolidaci a prioritách (obrana, investice, důchody) přímo zvyšují deficit a státní dluh a určují strukturální směr veřejných financí.
Důchodci / důchodový systém
Zlepšení důchodového účtu a valorizace snižují krátkodobé napětí, ale plánované výdaje a demografie vytvářejí střednědobý tlak na rozpočet.
Investoři do státních dluhopisů (domácí a zahraniční)
Změny v zadlužení a rostoucí náklady na obsluhu dluhu ovlivňují výnosy a ochotu financovat stát; riziko zhoršení ratingu či vyšších sazeb roste s deficity.
České domácnosti / spotřebitelé
Mohou čelit vyšším daním, inflaci a případným škrtům veřejných služeb v důsledku konsolidace rozpočtu; současná podpora snižuje krátkodobé dopady drahoty.
Národní rozpočtová rada (NRR)
Nezávislý poradní orgán, který varuje před riziky a doporučuje konsolidaci; zvyšuje transparentnost a tlak na odpovědné kroky vlády.
České podniky / průmysl (vč. dopravců a energetiky)
Ohroženy vyššími daněmi, vyššími cenami energií a fiskálními změnami; zároveň profitují ze státních investic do infrastruktury a obrany.
Česká národní banka (ČNB)
Má tlak vyvažovat měnovou politiku mezi riziky inflace a fiskálními tlaky; roste politický i tržní tlak na její kroky při zhoršujícím se zadlužení.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
Kontrolní orgán upozorňuje na nesystémové kroky a neefektivní využití prostředků (např. z windfall tax), ztěžuje vládké ospravedlnění některých výdajů.
Kontext
Dříve jsme psali...
Země eurozóny chystají historický rekord v zadlužení pro rok 2026
Příští rok si evropské země eurozóny půjčí rekordních 1,48 bilionu eur, čímž zvýší svůj státní dluh, zejména Francie a Německo. Zjistit rizika dluhu
Ekonomický komentátor HN popisuje, proč bude pro vládu těžké udržet deficit a plnit sliby
Vláda bude mít obtíže s udržením státního deficitu a zároveň plněním svých slibů kvůli pochybnostem o nových příjmech. rozluštit vládní tajemství
Babiš a Fiala ve sporu o pravdivost plánovaných rozpočtových škrtů v Česku
Státní dluh překročil 3,5 bilionu korun a vláda slibující konsolidaci rozpočtu se dostává do rozporu ohledně pravdivosti plánovaných škrtů. Odhalit pravdu o rozpočtu
Andrej Babiš varuje Fialovu končící vládu před porušením zákona kvůli rozpočtu.
Končící vláda Petra Fialy může porušit zákon a způsobit škody, pokud nepředloží návrh státního rozpočtu na příští rok. zasáhněte včas
Babišovy nákladné plány hrozí bolestivým dopadem na český rozpočet a rating
Pokud Andrej Babiš splní své nákladné sliby bez adekvátního krytí, hrozí Česku deficit 400 až 500 miliard a zhoršení státního ratingu. Kdo zaplatí mejdan na dluh?
Fakta
💰
168,2 mld. Kč
Schodek za 7 měsíců 2025
(1. 8. 2025)
💰
>3,5 bil. Kč
Státní dluh 1. pololetí 2025
(21. 7. 2025)
📊
42,5%
Dluh k HDP v 1. pol. 2025
(21. 7. 2025)
💰
286 mld. Kč
Návrh schodku 2026
(5. 9. 2025)
📊
44%
Veřejný dluh vůči HDP (2025)
(29. 8. 2025)
💰
36,7 mld. Kč
Příjmy z windfall taxy 2024
(4. 9. 2025)
Události
Co a kdy?
12. května 2025
Uvedeno, že deficit státního rozpočtu za první třetinu roku dosáhl 126 miliard Kč (článek uvádí tento údaj k datu publikace).
18. června 2025
Ministr Marian Jurečka oznámil očekávaný přebytek důchodového účtu v roce 2026 kolem 8–10 miliard Kč.
21. července 2025
Ministerstvo financí oznámilo, že státní dluh v prvním pololetí 2025 přesáhl 3,5 bilionu Kč a ve 2. čtvrtletí vzrostl o 94 miliard Kč.
1. srpna 2025
Ministerstvo financí uvedlo, že schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců 2025 činil 168,2 miliardy Kč (údaj publikován k tomuto datu).
4. srpna 2025
Potvrzeno, že na konci července hospodaření skončilo schodkem 168,2 miliardy Kč (rozhovor / podcast publikován s tímto údajem).
26. srpna 2025
Upozorněno, že státní rozpočet na rok 2026 bude finalizovat nová vláda po říjnových volbách a že existuje riziko rozpočtového provizoria na začátku roku 2026.
29. srpna 2025
Uvedeno, že český veřejný dluh představuje 44 % HDP a že výhled stabilizace deficitu na dvě procenta HDP platí i pro rok 2026 (publikováno k tomuto datu).
1. září 2025
Hodnocení návrhu rozpočtu na rok 2026: kritika, že návrh neobsahuje konsolidaci veřejných financí a že prostor pro další škrty je omezen.
4. září 2025
NKÚ ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024 upozornil na nesystémové kroky vlády; uvedl konkrétní částky z windfall tax (36,7 mld. Kč získáno, 12,3 mld. Kč použito na řešení vysokých cen energií).
5. září 2025
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard Kč; následně resorty začaly požadovat navýšení rozpočtů.
15. září 2025
Ekonom Petr Janský poukázal na to, že stát letos vydá 100 miliard Kč na splácení dluhů a že příští rok se tato částka zvýší na 110 miliard Kč.
2. října 2025
Publikován komentář varující před politikami prosazujícími nulové schodky a doporučující investice do veřejných statků namísto slepého snižování schodků.
13. října 2025
Nová vláda vedená Andrejem Babišem představena s plány na zvýšení výdajů; ekonom varoval, že roční deficit by se mohl zvýšit na 400–500 miliard Kč, pokud výdaje nebudou kryty.
15. října 2025
Andrej Babiš upozornil na riziko porušení zákona končící vládou Petra Fialy, pokud nebude opakovaně předložen rozpočet; zmíněna spolupráce s Karlem Tyllem z MF pro zajištění kontinuity rozpočtu.
20. října 2025
Ministerstvo financí oznámilo, že ke konci září dosáhl státní dluh více než 3,5 bilionu Kč (údaj publikován k tomuto datu) a probíhá veřejná diskuse o plánu rozpočtu se schodkem 286 mld. Kč.
4. listopadu 2025
Komentář rozebírající úskalí programového prohlášení nastupující vlády a pochybnosti o nových příjmech vlády (publikováno 4.11.2025).
11. listopadu 2025
Analýza uvádějící, že země eurozóny vydají v příštím roce dluhopisy v objemu 1,48 bilionu EUR; Francie plánuje emisi 370 miliard EUR (publikováno 11.11.2025).
18. listopadu 2025
Shrnutí: Česká republika plánuje snížit strukturální deficit na 1,75 % HDP v roce 2026 a pod 1 % do roku 2028; růst ekonomiky 2025–2026 odhadován na 2–2,5 % ročně (publikováno k datu článku).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Vládní konsolidační balíček a rozpočtová opatření na roky 2025–2026
Srovnání před a po
💰
Schodek státního rozpočtu
PŘED
Plánovaný schodek 2025 ~241–286 mld. Kč (různé návrhy)
PO
Cílený schodek po balíčku ~(snížení o ~100 mld. v návrhu) ale reálně 241–286 mld. nebo více podle vlády|nezajištěné dodatečné položky zvyšují riziko
💰
Důchodový účet
PŘED
Deficit u důchodového účtu (očekáván 10–12 mld.)
PO
Očekávaný přebytek 2026 ~8–14 mld.; zlepšení částečně díky valorizačnímu vzorci a růstu příjmů, ne přímým efektem reforem
💰
Státní dluh a jeho obsluha
PŘED
Dluh rostl k ~3,5–3,6 bil. Kč; poměr dluhu k HDP ~42–44 %
PO
Dluh dál poroste (nad 3,5 bil.) a náklady na obsluhu dluhu rapidně rostou (úroky ~70→100+ mld. Kč); riziko dalšího zrychlení zadlužení
📅
Proces přípravy rozpočtu a provizorium
PŘED
Rozpočet 2026 připravoval odcházející kabinet; možné provizorium při přebírání nové vlády
PO
Nová vláda bude řešit konečné parametry rozpočtu, hrozí rozpočtové provizorium nebo zásahy do zákona o rozpočtové odpovědnosti
Klíčové postavy
🏛️
Ministrstvo financí ČR
Předkládá návrhy rozpočtu, konsolidační balíček a makroprognózy
👤
Zbyněk Stanjura
Ministr financí; hlavní tvář rozpočtových odhadů a komentářů
⚖️
Národní rozpočtová rada (NRR) / NKÚ
Analytické/ kontrolní instituce hodnotící udržitelnost rozpočtu a varující před nesystémovými kroky
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Zbyněk Stanjura
ministr financí"Konsolidačním balíčkem se podařilo vrátit veřejné finance do zdravé kondice, deficit veřejných financí klesl z pěti procent HDP pod dvě procenta a Česká republika patří v této oblasti mezi premianty Evropy"
autorka
"Autorka je hlavní ekonomka Raiffeisenbank"
Jak šel čas
Historický kontext
📈
21. července 2025
Ministerstvo financí oznámilo, že státní dluh v 1. pololetí 2025 přesáhl 3,5 bil. Kč a že jen za 2. čtvrtletí vzrostl o 94 mld. Kč
K růstu dluhu došlo v souvislosti s vysokými rozpočtovými deficity po letech krizových výdajů (covid, energie, zbrojení).
Vedlo k úvahám o nutnosti konsolidace a zvýšeném tlaku na výnosy státních dluhopisů.
Státní dluh překročil 3,5 bil. Kč — rekordní úroveň v tomto výhledu
💰
1. srpna 2025
Ministerstvo financí oznámilo kumulovaný schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců 2025 ve výši 168,2 mld. Kč
Údaj zveřejněn po červencovém měsíci, do výsledku se promítly vyšší daňové příjmy a konsolidační kroky.
Potvrzeno částečné meziroční snížení schodku, ale stále vysoký kumulovaný deficit v roce 2025.
Nejlepší výsledek za prvních sedm měsíců od začátku pandemie (podle MF)
📊
12. května 2025
Zveřejněny údaje o schodku 126 mld. Kč za první třetinu roku 2025 (konec dubna)
Ministerstvo financí připisuje částečně lepší vývoj konsolidačnímu balíčku a růstu ekonomiky; odborníci varovali, že efekty některých úspor se projeví později.
Informace podpořila debatu o načasování konsolidačních opatření a jejich skutečném dopadu.
Schodek překročil hranici 100 mld. korun již pátým rokem v řadě (duben)
👵
18. června 2025
Ministr Marian Jurečka ohlásil, že důchodový účet bude v roce 2026 opět v přebytku (8–10 mld. Kč), přičemž zlepšení není přímým důsledkem reformy
Zlepšení bylo vysvětleno valorizačním vzorcem, růstem příjmů z pojistného a jinými ekonomickými faktory; reformní efekty se projeví později.
Umožňuje plánování přebytků pro investice do péče o seniory; zvyšuje debatu o udržitelnosti penzijního systému.
Očekávaný přebytek do ~14 mld. Kč v roce 2026 podle některých odhadů MF/Národní rozpočtové rady
⚠️
21. července 2025
Varování, že rychlé zadlužování a vysoké výdaje na obranu a demografické tlaky zvyšují rizika navýšení deficitu až na 280 mld. Kč či více
Ministr Stanjura a experti upozornili na rizika dalšího zrychlení zadlužování a dopady na rating a náklady obsluhy dluhu.
Zvýšení tlaku na fiskální konsolidaci a diskusi o prioritách rozpočtu (obrana vs. investice vs. sociální výdaje).
Možný schodek až 280 mld. Kč vs. plánovaných 241 mld. Kč na rok 2025
🌍
4. listopadu 2025
EU oznámila, že členské státy eurozóny vydají v příštím roce dluhopisy za rekordních 1,48 bil. € a to zvyšuje tlak na fiskální udržitelnost napříč Evropou
Růst financování eurozóny ukazuje na širší evropský trend zadlužování po pandemii a energetických šocích; to zhoršuje konkurenční prostředí a tlak na dluhovou udržitelnost i v ČR.
Zvyšuje potřebu české konsolidace a obezřetnost vůči možnému tlaku na trhy či centrální banky.
Nejvyšší objem vydání dluhopisů eurozóny v historii (1,48 bil. €)
📌
7. října 2025
Ministerstvo financí aktualizovalo odhad státního dluhu: ke konci září 2025 dluh přesáhl 3,5 bil. Kč, nárůst o bilion korun od prosince 2021 (nástup Fialovy vlády)
Údaj reflektuje kumulované schodky a financování v letech 2022–2025; MF upozorňuje na rizika spojená s dalším zrychlením zadlužení.
Posílil veřejnou i odbornou debatu o možné konsolidaci a o vlivu volebních slibů na fiskální udržitelnost.
Nárůst dluhu o ~1 bil. Kč od prosince 2021 (doba vlády 2021–2025)
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Dluh vzniká, když vláda utratí víc než vybere (schodek) a kryje rozdíl emisí dluhopisů nebo půjčkami. Věřiteli mohou být domácí investoři nebo zahraniční subjekty — dluh v cizí měně nese větší kurzové riziko. Stát většinou „roluje“ dluh: na splatné dluhopisy vydá nové; poplatky za dluh jsou úroky, které musí rozpočet platit.
Proč je to důležité
Výše a složení dluhu ovlivňuje, kolik vláda může investovat nebo podporovat lidi v krizi a jaké budou daně či úroky. Příliš vysoký dluh může zvýšit úroky, vytlačit soukromé investice a ohrozit sociální výdaje; mírné a účelné zadlužení zase pomáhá překonat recesi nebo financovat užitečnou infrastrukturu.
Co to je
Deficit znamená, že stát nebo organizace vydá více peněz, než kolik dostane. Jinými slovy, vydá více než přijme. Často se o něm mluví u státních rozpočtů, když výdaje převyšují příjmy.
Jak to funguje
Pokud má stát deficit, musí si půjčit peníze, aby zaplatil své vydání. To se děje například vydáním dluhopisů, které kupují investoři. Díky tomu může stát dál financovat služby a projekty, i když momentálně nemá dost příjmů.
Proč je to důležité
Deficit ukazuje, že stát utrácí víc, než kolik má, a musí si půjčovat. Pokud deficit roste dlouhodobě, může to vést k vyšším dluhům a problémům s financemi. Pro běžné lidi to znamená, že stát někdy musí zvyšovat daně nebo snižovat výdaje.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Stav veřejných financí ČR v roce 2025–2026
G7
sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:36:12