Europoslanec je člověk, který byl zvolen do Evropského parlamentu, což je část vlády Evropské unie. Funguje podobně jako poslanci v národním parlamentu, ale zastupuje zájmy občanů celé Evropy. Každých pět let ho vybírají lidé z různých zemí EU.
Hodnocení práce českých europoslanců, rozpočet EU a podpora Ukrajiny
Podcast Hospodářských novin radí, jak volit podle dvou hlavních kritérií
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejdůležitější rady pro volbu politických stran podle dvou hlavních kritérií jsou nyní dostupné v podcastu Hospodářských novin, který doporučuje zaměřit se především na plnění těchto kritérií při výběru strany.[5]
Rok po nástupu do funkcí Hospodářské noviny zhodnotily práci všech 21 českých europoslanců a ukázaly, že mezi nimi jsou jak uznávané osobnosti s vlivem na evropskou politiku, tak i politici, kteří vyvolávají nezvyklé reakce veřejnosti; detailní hodnocení a žebříčky jsou dostupné online (Herohero, Opinio, Forendors).[1]
Anonymní experti rovněž přinesli upřímné a často kritické hodnocení výkonu všech českých europoslanců po roce v Bruselu, čímž doplňují obraz o jejich dopadech a slabinách v zastupování zájmů ČR v EU.[2]
Mezitím Evropská komise čelí smíšeným reakcím na návrh rozpočtu na příští roky — některé části jsou kritizovány jako problematické, jiné jsou hodnoceny pozitivně — což ovlivňuje diskusi o prioritách financování v EU.[3]
Zároveň analýzy ukazují, že Česká republika patří mezi státy s relativně nízkou podporou Ukrajině v rámci evropské pomoci; některé země, které jsou v domácím vnímání podceňovány, Česko v této oblasti předběhly, a téma podpory se proto stalo předmětem politické kritiky.[4]
Zdroje:
Podcast Hospodářských novin radí, jak volit podle dvou hlavních kritérií

Kdo si polepší, kdo tratí?
Danuše Nerudová
Odborníci ji označují za největší pozitivní překvapení a nejvlivnější českou europoslankyni, což zvyšuje její schopnost prosazovat zájmy ČR v EP.
Česká vláda (Petr Fiala)
V hodnoceních EU agendy je vláda hodnocena nekonzistentně — silná rétorika k obraně a rozpočtu, ale kritika za nedostatečné kroky v praxi, což snižuje její kredibilitu v EU vyjednávání.
Česká delegace v Evropském parlamentu (celkově)
Delegace má velmi rozdílnou kvalitu: někteří poslanci jsou neviditelní nebo kritizovaní, jiní mají značný vliv; to vede k nerovnoměrnému prosazení českých zájmů v EP.
Automobilový průmysl (EU/ČR)
Je silně zasažen diskuzí o emisních cílech a pokutách; české návrhy chtějí zmírnění dopadů, což ovlivní konkurenceschopnost a náklady firem i domácností.
Ondřej Knotek
V odborných hodnoceních je označován za nekvalitního europoslance; jeho veřejná vystoupení jsou kritizována jako „katastrofa“, což snižuje jeho reputaci a politický vliv.
Klára Dostálová
Je vnímána jako bezvládná v evropském kontextu — práce popisována jako "trafika" a bez jasného dopadu na legislativu, což oslabuje její politickou váhu.
Filip Turek
Je vnímán kontroverzně: medializuje se a prosazuje tematiku aut, ale odborníci ho kritizují za nadsazování zásluh a nepřesná tvrzení, což oslabuje jeho důvěryhodnost.
Ondřej Kovařík
Hodnocen kladně za efektivitu a orientaci v ekonomických tématech, jeho odcházení je vnímáno jako ztráta pro českou reprezentaci v EP.
Podcast "Bruselský diktát" (autoři Ondřej Houska, Michal Půr)
Poskytuje zasvěcené analýzy a ovlivňuje veřejné vnímání práce českých europoslanců a evropské politiky, zvyšuje povědomí veřejnosti o evropských tématech.
Dříve jsme psali...
Česká vláda zaostává v podpoře Ukrajiny, předběhly nás nečekané státy

Evropská komise čelí kritice i pochvalám za návrh rozpočtu na příští roky

Anonymní experti hodnotí výkon 21 českých europoslanců po roce v Bruselu

Rok po nástupu do funkcí hodnotí HN práci všech 21 českých europoslanců

21
Počet českých europoslanců
(24. 7. 2025)
Danuše Nerudová
Pozitivní překvapení EP
(24. 7. 2025)
Ondřej Kovařík
Chválen za efektivitu
(24. 7. 2025)
Ondřej Knotek
Oceněn jako nekompetentní
(24. 7. 2025)
kritika rozpočtu
Panika kolem rozpočtu EU
(5. 8. 2025)
Mezi nejhoršími
Pomoc Ukrajině (EU srovnání)
(26. 8. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Žádná konkrétní zákonná změna v CURRENT
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Europoslanci jsou voleni v rámci svých zemí, přičemž i menší státy jsou zastoupeny více, než jen podle počtu obyvatel. Každý europoslanec patří k politické skupině podle svých názorů, kde společně rozhodují o zákonech a pravidlech EU. Část času tráví ve Štrasburku na společných schůzích a zbytek pracují v Bruselu nebo se setkávají se svými voliči doma.
Proč je to důležité
Europoslanci ovlivňují zákony, které platí v celé Evropě a mají vliv na naše životy, například na ochranu životního prostředí nebo obchod. Jejich práce může ovlivnit to, jaké mají firmy a lidé v Česku podmínky pro podnikání nebo práci. Proto je užitečné vědět, kdo za nás v Evropském parlamentu rozhoduje.
Co to je
Rozpočet EU je roční plán, kolik peněz Unie utratí a odkud je vezme. Komise navrhne rozpočet, Rada a Evropský parlament ho schválí; celkové limity stanoví víceletý finanční rámec (obvykle na 7 let). Je poměrně malý – kolem 1–1,2 % HND EU – a musí být vyrovnaný.
Jak to funguje
Peníze do rozpočtu přicházejí hlavně třemi způsoby: clo a podobné poplatky, zvláštní podíl z DPH a hlavně příspěvky států podle jejich HND. Výdaje jsou rozděleny do hlavních oblastí (např. růst a zaměstnanost, zemědělství, soudržnost, zahraniční politika, správa). Víceletý finanční rámec stanoví stropy pro každou oblast a každý rok se pak schvaluje konkrétní rozpočet.
Proč je to důležité
Rozpočet rozhoduje, které projekty a země EU podpoří – od dopravní infrastruktury po zemědělce a rozvoj méně bohatých regionů. Ovlivňuje, kolik států zaplatí a kolik dostanou zpět, takže je častým zdrojem politických sporů mezi čistými plátci a čistými příjemci. Změny v rozpočtu mají přímý dopad na veřejné investice a programy v jednotlivých členských státech.
Kvíz: Hodnocení českých europoslanců a debata o EU
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 7:38:08