Ekonomická situace v Česku a vliv politických opatření
Česko má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU a nejnižší inflaci v regionu
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Podle celoevropského průzkumu Eurobarometr Češi stále projevují výrazně pesimističtější pohled na ekonomickou situaci a důvěru v domácí instituce než průměr EU, přestože inflace v Česku byla zkrocena a reálné mzdy začaly opět růst [1][4]. Reálné mzdy v Česku loni zaznamenaly propad o 10 % oproti roku 2019, což bylo největší snížení v EU, i když 68 % Čechů zůstává spokojeno se svou finanční situací [2]. Nové údaje ukazují, že růst mezd v Česku nestačí pokrýt zdražování a lidé kompenzují propad příjmů dávkami a šedou ekonomikou [3].
Důvěra v českou vládu a parlament zůstává podprůměrná, zatímco důvěra v EU je vyšší než domácí, ale stále pod unijním průměrem [1]. Češi jsou mezi nejméně ochotnými podporovat Ukrajinu v rámci EU, ať už jde o kandidátský status, vojenskou pomoc nebo sankce vůči Rusku [1].
Růst veřejného dluhu v Česku není způsoben nepřijetím eura, ale domácí politikou. Statistiky vyvrací mýty o vlivu společné měny na růst dluhu, což naznačuje, že vliv na dluh má spíše lokální politická rozhodnutí [4].
Zdroje:
Česko má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU a nejnižší inflaci v regionu

Přehled citací
Zajímavé je, že oproti loňskému podzimnímu šetření se v Evropské unii obecně zhoršila očekávání na příštích 12 měsíců, ale v České republice se mírně zlepšila. Takže vlastně jsme optimističtější, co se týká představ o budoucnosti
Ve výhledu na následujících dvanáct měsíců je česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější, než odpovídá průměru všech zemí Evropské unie
Kdo si polepší, kdo tratí?
České domácnosti
Vysoká inflace a pokles reálných mezd srážejí kupní sílu domácností; mnoho domácností už pociťuje zhoršení životní úrovně. Zvlášť citelné jsou dopady na náklady na bydlení a potraviny.
Vláda České republiky
Vláda je pod tlakem kvůli nízké důvěře veřejnosti a nutnosti řešit vysokou inflaci a zadlužení; některá protikrizová opatření zmírnila dopady, ale zároveň prohlubují strukturální fiskální napětí. Politická rétorika a nejednotnost snižují schopnost dlouhodobé konsolidace.
Česká národní banka
ČNB přitlačila úrokové sazby, čímž pomohla zkrotit inflaci, ale současně přispívá k riziku ochlazení ekonomiky a narůstajícímu tlaku na firmy a domácnosti. Debata o načasování a míře zpřísnění zůstává sporná.
Český průmysl
Průmyslové firmy čelí energetické krizi, drahým vstupům a narušení dodavatelských řetězců, což snižuje jejich konkurenceschopnost a investiční aktivitu. Exportně orientované odvětví jsou navíc citlivá na oslabení zahraniční poptávky.
České banky
Bankovní sektor je kapitálově relativně silný, ale vystavený rizikům ztrát z měnových intervencí a růstu nákladů či platební neschopnosti klientů; vysoké sazby a volatilita trhu zároveň ovlivňují úvěrování a likviditu. Vývoj rezerv a ziskovosti centrální banky má dopad i na veřejné finance.
Malé a střední podniky
MSP budou zasaženy růstem cen energií, vyššími daněmi a konkurencí zaostávající strukturální podpory; chybějící konzultace při tvorbě konsolidačních opatření zvyšuje nejistotu a oslabuje jejich konkurenceschopnost. Hrozí omezení investic a propouštění.
Evropská unie
Nízká důvěra Čechů v EU a spory o rozpočtové i bezpečnostní priority oslabují společné politiky; zároveň EU zůstává klíčovým zdrojem podpory a regulací ovlivňujících ČR. Vztah ČR–EU ovlivňuje i debatu o euru a financování obrany či zelených cílů.
Evropská komise (ETS2)
Plánované zpoplatnění emisí (ETS2) a jeho úpravy mohou zvýšit náklady domácnostem i firmám; česká iniciativa usiluje o zmírnění sociálních dopadů, ale sektorové dopady budou diferenciované. Výsledek ovlivní ceny energií a konkurenceschopnost.
Dříve jsme psali...
Statistiky vyvrací mýty o vlivu společné měny na růst veřejného dluhu

Reálné mzdy v Česku stagnují na úrovni let 2018 a 2019

Celoevropský průzkum Eurobarometr odhalil rekordní pesimismus Čechů ohledně ekonomiky a institucí

-10%
Reálné mzdy vs 2019
(10. 6. 2025)
29%
Důvěra v vládu
(10. 6. 2025)
1849 €
Prům. mzda (soukromý)
(24. 6. 2025)
1 bil. Kč
Škoda šedé ekonomiky
(24. 6. 2025)
43,4%
Veřejný dluh/HDP
(11. 8. 2025)
2,4%
Růst ekonomiky
(23. 9. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Vláda prověří vstup do ERM2; ČR navrhuje změny ETS2
Srovnání před a po
Vláda odkládala zahájení cesty k euru; téma bylo politicizované a bez termínu
Do vládního prohlášení přidán závazek prověřit přínosy a rizika vstupu ČR do ERM2 (zahájení hodnocení)
ČR dříve akceptovala zpoplatnění emisí v rámci původního návrhu ETS2 (pozice z roku 2021)
Česko spolu s Francií a Belgií předložilo návrh změn systému ETS2 s cílem omezit dopady na domácnosti a ceny
Ministerstvo financí trvalo na zachování současní velikosti společného rozpočtu EU (nezdražovat)
Ministerstvo financí ustoupilo a nově připouští navýšení rozpočtu EU
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací

Pavel Ševera
autor české národní zprávy Eurobarometru"Zajímavé je, že oproti loňskému podzimnímu šetření se v Evropské unii obecně zhoršila očekávání na příštích 12 měsíců, ale v České republice se mírně zlepšila. Takže vlastně jsme optimističtější, co se týká představ o budoucnosti,"

Jan Herzmann
ředitel společnosti Factum Invenio"Ve výhledu na následujících dvanáct měsíců je česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější, než odpovídá průměru všech zemí Evropské unie,"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Kvíz: Ekonomická nálada, mzdy a veřejné finance v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Parlament České republiky
legislature of the Czech Republic
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 0:47:50