Ekonomická situace v Česku a vliv politických opatření

Česko má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU a nejnižší inflaci v regionu

Uzavřené téma o společnosti a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Podle celoevropského průzkumu Eurobarometr Češi stále projevují výrazně pesimističtější pohled na ekonomickou situaci a důvěru v domácí instituce než průměr EU, přestože inflace v Česku byla zkrocena a reálné mzdy začaly opět růst [1][4]. Reálné mzdy v Česku loni zaznamenaly propad o 10 % oproti roku 2019, což bylo největší snížení v EU, i když 68 % Čechů zůstává spokojeno se svou finanční situací [2]. Nové údaje ukazují, že růst mezd v Česku nestačí pokrýt zdražování a lidé kompenzují propad příjmů dávkami a šedou ekonomikou [3].

Důvěra v českou vládu a parlament zůstává podprůměrná, zatímco důvěra v EU je vyšší než domácí, ale stále pod unijním průměrem [1]. Češi jsou mezi nejméně ochotnými podporovat Ukrajinu v rámci EU, ať už jde o kandidátský status, vojenskou pomoc nebo sankce vůči Rusku [1].

Růst veřejného dluhu v Česku není způsoben nepřijetím eura, ale domácí politikou. Statistiky vyvrací mýty o vlivu společné měny na růst dluhu, což naznačuje, že vliv na dluh má spíše lokální politická rozhodnutí [4].

Zdroje:

  1. Brblám, tedy jsem. Co o Češích odhalilo celoevropské srovnání a kdo za blbou náladu skutečně může

  2. Česko a životní úroveň: inflace zkrocena, nezaměstnanost není strašák, mzdy rostou. Jak to bylo s Fialovou a Babišovou drahotou?

  3. Drahé Česko? Propad příjmů vykrývají dávky i šedá ekonomika

  4. Euro, dluhoví strašáci a počty. Jak je to ve skutečnosti

Nejnovější
Česko má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU a nejnižší inflaci v regionu
23. 9. 2025: Inflace v Česku byla zkrocena a reálné mzdy opět rostou, ale ztracené roky a srovnání s okolními zeměmi zůstávají problémem.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
15. července 2008
Zajímavé je, že oproti loňskému podzimnímu šetření se v Evropské unii obecně zhoršila očekávání na příštích 12 měsíců, ale v České republice se mírně zlepšila. Takže vlastně jsme optimističtější, co se týká představ o budoucnosti
2 Střední dopad
20. prosince 2006
Ve výhledu na následujících dvanáct měsíců je česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější, než odpovídá průměru všech zemí Evropské unie
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

České domácnosti

Vysoká inflace a pokles reálných mezd srážejí kupní sílu domácností; mnoho domácností už pociťuje zhoršení životní úrovně. Zvlášť citelné jsou dopady na náklady na bydlení a potraviny.

Vláda České republiky

Vláda je pod tlakem kvůli nízké důvěře veřejnosti a nutnosti řešit vysokou inflaci a zadlužení; některá protikrizová opatření zmírnila dopady, ale zároveň prohlubují strukturální fiskální napětí. Politická rétorika a nejednotnost snižují schopnost dlouhodobé konsolidace.

Česká národní banka

ČNB přitlačila úrokové sazby, čímž pomohla zkrotit inflaci, ale současně přispívá k riziku ochlazení ekonomiky a narůstajícímu tlaku na firmy a domácnosti. Debata o načasování a míře zpřísnění zůstává sporná.

Český průmysl

Průmyslové firmy čelí energetické krizi, drahým vstupům a narušení dodavatelských řetězců, což snižuje jejich konkurenceschopnost a investiční aktivitu. Exportně orientované odvětví jsou navíc citlivá na oslabení zahraniční poptávky.

České banky

Bankovní sektor je kapitálově relativně silný, ale vystavený rizikům ztrát z měnových intervencí a růstu nákladů či platební neschopnosti klientů; vysoké sazby a volatilita trhu zároveň ovlivňují úvěrování a likviditu. Vývoj rezerv a ziskovosti centrální banky má dopad i na veřejné finance.

Malé a střední podniky

MSP budou zasaženy růstem cen energií, vyššími daněmi a konkurencí zaostávající strukturální podpory; chybějící konzultace při tvorbě konsolidačních opatření zvyšuje nejistotu a oslabuje jejich konkurenceschopnost. Hrozí omezení investic a propouštění.

Evropská unie

Nízká důvěra Čechů v EU a spory o rozpočtové i bezpečnostní priority oslabují společné politiky; zároveň EU zůstává klíčovým zdrojem podpory a regulací ovlivňujících ČR. Vztah ČR–EU ovlivňuje i debatu o euru a financování obrany či zelených cílů.

Evropská komise (ETS2)

Plánované zpoplatnění emisí (ETS2) a jeho úpravy mohou zvýšit náklady domácnostem i firmám; česká iniciativa usiluje o zmírnění sociálních dopadů, ale sektorové dopady budou diferenciované. Výsledek ovlivní ceny energií a konkurenceschopnost.

Kontext
Dříve jsme psali...
Statistiky vyvrací mýty o vlivu společné měny na růst veřejného dluhu
Růst veřejného dluhu v Česku není způsoben nepřijetím eura, ale domácí politikou.  Mýty o dluhu
Reálné mzdy v Česku stagnují na úrovni let 2018 a 2019
Růst mezd v Česku nestačí pokrýt zdražování a propad příjmů lidé nahrazují dávkami i šedou ekonomikou.  Jak přežít drahotu?
Celoevropský průzkum Eurobarometr odhalil rekordní pesimismus Čechů ohledně ekonomiky a institucí
Češi patří k největším pesimistům v EU, a to i přes zlepšující se ekonomické ukazatele a relativní spokojenost s vlastní finanční situací.  Proč jsme tak nespokojení?
Fakta
📊

-10%

Reálné mzdy vs 2019
(10. 6. 2025)

📊

29%

Důvěra v vládu
(10. 6. 2025)

💰

1849 €

Prům. mzda (soukromý)
(24. 6. 2025)

💰

1 bil. Kč

Škoda šedé ekonomiky
(24. 6. 2025)

📊

43,4%

Veřejný dluh/HDP
(11. 8. 2025)

📊

2,4%

Růst ekonomiky
(23. 9. 2025)

Události
Co a kdy?
únor 2024
Inflace se vrátila do tolerančního pásma.
rok 2024
Reálná mzda v Česku byla o 10 % nižší než v roce 2019 (dle Eurobarometru).
rok 2024
Příspěvek na bydlení pobíralo téměř 300 tisíc domácností.
první čtvrtletí 2025
Veřejný dluh Česka dosáhl 43,4 % HDP.
rok 2025
Průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 1849 eur.
rok 2026
Je plánováno zavedení tzv. 'superdávky'.
Co to znamená
Co se děje

Vláda prověří vstup do ERM2; ČR navrhuje změny ETS2

Srovnání před a po
📅 Postoj k ERM2 / euru
PŘED

Vláda odkládala zahájení cesty k euru; téma bylo politicizované a bez termínu

PO

Do vládního prohlášení přidán závazek prověřit přínosy a rizika vstupu ČR do ERM2 (zahájení hodnocení)

💰 ETS2 (emisní povolenky)
PŘED

ČR dříve akceptovala zpoplatnění emisí v rámci původního návrhu ETS2 (pozice z roku 2021)

PO

Česko spolu s Francií a Belgií předložilo návrh změn systému ETS2 s cílem omezit dopady na domácnosti a ceny

💰 Postoj k rozpočtu EU
PŘED

Ministerstvo financí trvalo na zachování současní velikosti společného rozpočtu EU (nezdražovat)

PO

Ministerstvo financí ustoupilo a nově připouští navýšení rozpočtu EU

Klíčové postavy
👤
Petr Fiala
Premiér; inicioval/označil potřebu prověřit vstup do ERM2
🏛️
Ministerstvo financí ČR
Změnilo postoj k návrhu rozpočtu EU (připustilo navýšení)
🏛️
Ministerstvo životního prostředí / Stálé zastoupení ČR při EU
Koordinátoři české iniciativy změn návrhu ETS2 (spolu s FR a BE)
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Pavel Ševera
Pavel Ševera
autor české národní zprávy Eurobarometru

"Zajímavé je, že oproti loňskému podzimnímu šetření se v Evropské unii obecně zhoršila očekávání na příštích 12 měsíců, ale v České republice se mírně zlepšila. Takže vlastně jsme optimističtější, co se týká představ o budoucnosti,"

Jan Herzmann
Jan Herzmann
ředitel společnosti Factum Invenio

"Ve výhledu na následujících dvanáct měsíců je česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější, než odpovídá průměru všech zemí Evropské unie,"

Jak šel čas
Historický kontext
🇪🇺
rok 2004
Vstup České republiky do Evropské unie
Česko se stalo členem EU v roce 2004 (bod použitý v analýzách konvergence a růstu)
Otevřel cestu k růstu HDP a k přístupu k unijním fondům, které později ovlivnily strukturu ekonomiky
📉
rok 2016
Česko vykazovalo nejnižší nezaměstnanost v EU
Podle článků byl český trh práce od počátku roku 2016 vysoce napjatý (dlohodobě nízká nezaměstnanost)
Silný tlak na mzdy a pracovní trh, který se později podílel na inflačních tlacích
📌
rok 2019
Rok 2019 jako předcovidová výchozí úroveň (benchmark)
Rok 2019 v řadě textů slouží jako srovnávací základna pro měření ztrát reálných mezd a HDP po pandemii
Slouží jako referenční bod pro analýzu ekonomického vývoje a dopadů krizí na životní úroveň
💵
rok 2021
Od roku 2021 prudký nárůst nominálních mezd (medián +27 % od roku 2021)
Analýzy uvádějí, že medián nominální mzdy od roku 2021 výrazně rostl
Růst nominálních mezd byl významný, ale pozdější vysoká inflace tento nárůst reálně částečně vymazala
⚡️
rok 2021
Po volbách 2021: krach Bohemia Energy a následný cenový šok v energetice
Část textů konstatuje, že po volbách 2021 situaci zhoršil krach dodavatele energií a vyvolal prudký nárůst cen energií
Energetický šok přispěl k výraznému růstu inflace a zhoršení reálných příjmů domácností
📈
rok 2023
Rok 2023: nominální mzdy rostly (např. 7,5 % uvedeno pro rok 2023)
V některých analýzách se uvádí růst nominálních mezd v roce 2023 (uvedena hodnota 7,5 %)
Nominální růst mezd byl nedostatečný proti současné inflaci, proto reálné mzdy klesaly
únor 2024
Únor 2024: návrat inflace do tolerančního pásma ČNB a počátek růstu reálných mezd
Texty uvádějí, že inflace se v únoru 2024 vrátila do tolerančního pásma a následně reálné mzdy začaly postupně růst
Umožnilo to částečné zlepšení kupní síly a dalo prostor k uklidnění inflačních očekávání
📉
rok 2024
Rok 2024: reálné mzdy byly podle uvedených údajů o 10 % nižší než v roce 2019 (uváděn jako největší propad v EU)
Shrnutí aktuálních dat konstatuje, že reálné mzdy v Česku v roce 2024 klesly přibližně o 10 % vůči roku 2019
Vedlo to k nárůstu pesimistických očekávání obyvatel a tlaku na veřejné finance a sociální systémy
Největší snížení reálných mezd v EU (uvedeno v článcích)
💰
rok 2025
Rok 2025: zvýšený veřejný dluh (uvedeno 43,4 % HDP v 1. čtvrtletí)
Podle textů se veřejný dluh v prvním čtvrtletí 2025 pohyboval kolem 43,4 % HDP (uváděno v komentářích k dluhu)
Upozornění na fiskální výzvy a potřebu konsolidace veřejných financí
Nižší než průměr eurozóny (uveden průměr kolem 88 % HDP)
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Ekonomická nálada, mzdy a veřejné finance v Česku
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Vláda ČR

vrcholný orgán výkonné moci v Česku

Země: Česko

Sídlo: Praha

Web: https://vlada.gov.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Parlament České republiky

legislature of the Czech Republic

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/PSP_CR_logo.png


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7d/Zasedací_sál_Poslanecké_sněmovny.jpg

Sídlo: Valdštejnský palác v Praze

Web: https://www.senat.cz/index-eng.php

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 0:47:50