Ekonomická situace a volební preference v Česku
Ekonomická teorie vysvětluje proč se strany chtějí lišit v poměrném volebním systému v Česku
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnovější analýza vysvětluje, proč se politické strany v poměrném volebním systému záměrně odlišují v programech a rétorice, aby maximalizovaly své šance na zvolení, i když to nemusí odrážet pevné ideologické přesvědčení stran [8].
Dřívější studie a články ukazují, že ekonomická situace voličů silně ovlivňuje jejich volbu: voliči často upřednostňují materiální zájmy před idejemi, což pomáhá vysvětlit voličské přesuny mezi stranami jako ANO či koalicemi [1][4].
Financování politických slibů a fiskální politika jsou zmiňovány jako faktory s dlouhodobými dopady, přičemž části literatury upozorňují, že náklady současných politických závazků mohou dopadat na budoucí generace [2].
Současná předvolební diskuse zahrnuje i rostoucí volební neúčast a regionální rozdíly: část voličů uvažuje o neúčasti, což může změnit výsledky, a v malých obcích hrají roli osobní zkušenosti a tradice, které vedou k odlišným preferencím mezi starousedlíky a nově příchozími [3][7][5][6].
Zdroje:
Ekonomická teorie vysvětluje proč se strany chtějí lišit v poměrném volebním systému v Česku
Kdo si polepší, kdo tratí?
Voliči – důchodci (senioři)
Senioři jsou stabilní voličská skupina, kterou oslovují programy sociálních dávek a valorizace důchodů; mají vysokou volební účast a ovlivňují výsledky voleb i fiskální politiku.
Mladí voliči (mladší generace)
Roste neúčast mezi mladými, jejich nízká účast snižuje vliv na politiku a budoucí veřejné finance přitom budou nést následky dnešních rozhodnutí; to znevýhodňuje jejich dlouhodobé zájmy.
Hnutí ANO (včetně Andreje Babiše)
ANO si drží silnou podporu zejména u starších a méně vzdělaných voličů a sliby sociálních plateb mu zajišťují volební základnu, avšak čelí obavám investorů a limitu podpory u některých skupin.
Nevoliči (abstentionisté)
Rostoucí skupina nevoličů (včetně informovanějších jedinců) oslabuje legitimitu voleb a mění volební výsledky ve prospěch mobilizovaných, často radikálnějších stran.
Koalice Spolu (středopravicové strany)
Spolu má výhodu u ekonomicky lépe situovaných a vzdělaných voličů, ale čelí klesající podpoře části bývalých voličů a riziku nižší účasti jejich základny.
Místní komunity v malých obcích (příklady Lišan, Vysoká u Jevíčka, Labské Chrčice)
Místní ekonomické a demografické podmínky silně ovlivňují preference; v malých obcích může změna několika rodin zásadně změnit volební výsledek.
Mezinárodní investoři / zahraniční finančníci
Sledují výsledek voleb kvůli fiskální politice a postoji k EU; obavy z Babiše existují, ale věří v odpovědné rozpočtové chování.
Mediální a analytické redakce (Hospodářské noviny)
HN poskytují datově orientovaný předvolební obsah, který může zvyšovat informovanost voličů a ovlivňovat veřejnou debatu směrem k faktům.
Politické elity a strany (všeobecně)
Strany používají strategii cílení na konkrétní skupiny voličů a nabídku populistických slibů; to mění volební taktiky, ale dlouhodobý dopad je nepřímý a různorodý.
Dříve jsme psali...
Tři vesnice ukazují, jak se v malých obcích formují volební preference před parlamentními volbami
Tomáš Lysoněk představuje předvolební speciál Hospodářských novin osm dní před volbami
Hospodářské noviny připravily předvolební speciál zaměřený na fakta a čísla místo emocí
Analýza osmi voleb do Poslanecké sněmovny zkoumá vztah mezi ekonomickou situací a volebními výsledky
Statisíce bývalých voličů koalice Spolu zvažují, že k volbám nepůjdou.
Téměř 1/3
Téměř třetina nevolí
(4. 6. 2025)
24%
Spokojenost s demokracií
(4. 6. 2025)
6 p.b.
Úbytek účasti vs 2021
(10. 8. 2025)
18%
Bývalí voliči Spolu váhají
(10. 8. 2025)
4,6 %
Růst spotřeby za 2 roky
(22. 9. 2025)
≈10%
Nižší celoživotní výdělky
(24. 7. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Analýza ekonomických faktorů ovlivňujících volby a klíčové reformní návrhy.
Srovnání před a po
Vysoké zdanění nízkopříjmové práce | Relativně nízké zdanění spotřeby a majetku.
Navrhováno snížení zdanění nízkopříjmové práce a zvýšení zdanění spotřeby/majetku.
Důchodový systém byl v roce 2024 v deficitu 50 miliard Kč.
Očekává se další růst deficitu kvůli slibům rychlejší valorizace a financování dluhem.
Voliči středopravice (Spolu) vykazovali obecně lepší ekonomickou situaci.
ANO dominuje u hůře zajištěných voličů a seniorů, Spolu u dobře zajištěných a vzdělaných.
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Kvíz: Ekonomika, volební chování a dopady předvolebních slibů
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:37:26