Evropská unie (EU) je spolek 27 evropských států, které spolu sdílejí zákony, obchod a některé instituce. Funguje jako nadnárodní organizace se společným vnitřním trhem, 24 úředními jazyky a centry v Bruselu, Lucemburku, Štrasburku a Frankfurtu.
Postoj Česka mezi Západem a Východem
Politici v Česku před volbami zmateně reagují na situaci v EU a USA
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnověji české politické strany před volbami projevují rozporuplné a nekonzistentní postoje k EU a USA, což zvyšuje nejistotu veřejné debaty před hlasováním [10].
Dva dny před volbami prezident Petr Pavel apeloval na účast a varoval před ruským vlivem; zdůraznil potřebu vlády, která zajistí bezpečnost a suverenitu vůči Rusku, čímž potvrdil svůj dlouhodobý proevropský kurs [9][1].
Pavel opakovaně prosazoval proevropskou orientaci a na konferenci reVize Česka 2025 vyzval k větší zodpovědnosti a samostatnosti, zároveň při výběru členů vlády preferuje kandidáty podporující EU a NATO, i když by v krajním případě akceptoval i odpůrce; toto usilování o udržení prozápadního kurzu souvisí s aktuální polarizací politických stran [1][2][3].
Veřejné mínění je smíšené: průzkumy a odborné analýzy ukazují, že mnoho Čechů by preferovalo neutrální postavení mezi Východem a Západem, zatímco experti to považují za nereálné; v rámci V4 se Česko jeví jako relativně proevropské oproti Polsku, Slovensku a Maďarsku [8][7][4].
Zdroje:
Potřebujeme vládu, která nám zajistí bezpečnost a nenechá na pospas Rusku, apeluje prezident Pavel
Jaká věta zbude z prezidenta Petra Pavla? Mohla by to být třeba tahle a vůbec by to nebylo marné
Jaká věta zbude z prezidenta Petra Pavla? Mohla by to být třeba tahle a vůbec by to nebylo marné
Summit reVize Česka 2025: Největší setkání českého byznysu ve fotografiích
První polovina Pavla: Takový obyčejný prezident, který se nekymácí nad korunovačními klenoty
Politici v Česku před volbami zmateně reagují na situaci v EU a USA

Přehled citací
nepřekročitelná hranice
Kdo si polepší, kdo tratí?
Strany SPD / Stačilo! / Motoristé sobě
Politická uskupení s programy zpochybňujícími členství v EU/NATO; jejich vliv v koalicích může zásadně ohrozit bezpečnostní a evropské ukotvení ČR.
Petr Pavel
Prezident, jeho rétorika a aktivity posílily prozápadní orientaci Česka a zlepšily mezinárodní reputaci země.
Prezident Miloš Zeman
Bývalý prezident polarizoval domácí i zahraniční politiku; jeho postoje k Rusku/Číně a personální vlivy zhoršily mezinárodní vztahy ČR.
Hnutí ANO / Andrej Babiš
Pravděpodobný politický aktér, jehož styl a koaliční možnosti mohou oslabit proevropské ukotvení Česka a normalizovat euroskeptické či proruské narativy.
Polsko (vláda a veřejnost)
Klíčový regionální partner; jeho vývoj (vládní změny, volby) zásadně ovlivní společnou politiku V4 i bezpečnost regionu.
Obyvatelé České republiky (veřejnost)
Většinově podporují EU/NATO, ale rostou sentimenty pro neutralitu a únavu z pomoci; veřejné mínění je křehké a ovlivnitelné.
Česká vláda (koalice Spolu + Piráti/STAN)
Prosazuje proevropskou a prozápadní politiku; její krokům ale chybí důrazná komunikace a některé reformy jsou pomalé.
Hospodářské noviny a Druhá ekonomická transformace
Pořadatelsky posílili setkání byznysu a politiky, umožnili veřejnou platformu pro proevropské i prozápadní postoje (účast vysokých představitelů).
České podniky / byznys (investoři)
Podnikatelské zájmy podporují proevropské a stabilní prostředí; sledují volby a vládní politiku kvůli trvanlivosti pravidel a přístupu k EU fondům.
Dříve jsme psali...
Prezident Pavel apeluje na voliče k účasti a varuje před Ruskem dva dny před volbami

Petr Pavel je v polovině mandátu, srovnání se Zemanem je nevyhnutelné

Průzkum STEM ukazuje, že Češi chtějí neutrální stát jako Švýcarsko

Sociolog Martin Buchtík rozebírá postoj Čechů mezi Východem a Západem

Prezident Petr Pavel navštívil japonské město a připomněl tragédii atomového útoku z roku 1945

Co a kdy?
Petr Pavel: Armádní generál a současný prezident, který vrátil Česku řád a klid
Petr Pavel, narozený v roce 1961 v Plané, je významná osobnost české politiky a armády, který se od 9. března 2023 stal čtvrtým prezidentem České republiky. Před svým prezidentským úřadem působil v nejvyšších vojenských funkcích, včetně náčelníka Generálního štábu Armády ČR a předsedy vojenského výboru NATO, což z něj činí prvního zástupce bývalých zemí Varšavské smlouvy na této pozici.
Jeho vojenská kariéra začala po studiu na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kdy sloužil u výsadkového vojska a absolvoval řadu vzdělávacích pobytů v zahraničí. Ve funkcích postupně získal bohaté zkušenosti v oblasti vojenské diplomacie, velení jednotkám v zahraničních misích i strategického vedení armády. Významně přispěl k zahraniční spolupráci České republiky, zastával vysoké pozice v rámci NATO a prosazoval posilování obrany, například podporou českých jednotek ve válce v Afghánistánu.
Petr Pavel se v roce 2023 prosadil také jako politická osobnost, když v prezidentských volbách porazil s 58,32 % hlasů Andreje Babiše. Během kampaně se prezentoval jako nezávislý kandidát s cílem vrátit do politiky řád, klid a společenskou důstojnost. Jeho kampaň zaujala veřejnost, přičemž čelila také složitým útokům dezinformačních kampaní, které však Pavel úspěšně překonal s podporou širokého spektra politiků, veřejných osobností i odborníků.
V osobním životě je dvakrát ženatý, má dva syny a zájmy v cestování, lyžování či fotografování. V době kandidatury na prezidenta měl hlášené bydliště v Černoučku, kde jeho manželka Eva působí jako členka obecního zastupitelstva. Jeho životní příběh spojuje vojenskou disciplínu, diplomatické zkušenosti i snahu o moderní a proevropský přístup k řízení státu a mezinárodních vztahů.
Příbuzná témata
International Comparison
Přehled citací

Petr Pavel
Prezident"nepřekročitelná hranice"
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Členské státy přenesly část svých pravomocí do společných institucí – hlavně Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu. EU přijímá pravidla pro jednotný trh (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu), některé země používají společnou měnu euro a rozhodnutí se tvoří mixem hlasování v Radě a schvalování v Parlamentu.
Proč je to důležité
EU ovlivňuje životy lidí: usnadňuje práci a studium v jiných zemích, snižuje cla, přináší dotace (např. na dopravu nebo regiony) a stanovuje pravidla pro ochranu spotřebitele či životní prostředí. Pro vlády a firmy znamená společné pravidla větší trh, pro občany často levnější zboží, mobilitu a finanční prostředky z rozpočtu EU.
Co to je
Politická strana je organizace lidí, která vystavuje kandidáty do veřejných funkcí pod svým jménem a prosazuje společný program nebo řešení nějakého problému. Strana obvykle usiluje o získání moci ve volbách, má dobrovolné členství a sdílí alespoň jeden společný zájem.
Jak to funguje
Strana sdružuje lidi s podobnými názory, sestavuje volební program a nominuje kandidáty do voleb. Po volbách se strana snaží uplatňovat svoje cíle v parlamentu či vládě, zároveň mobilizuje voliče, významně informuje veřejnost a vychovává nové politiky. Strany mohou být malé nebo masové, aktivní jen v čase voleb nebo nepřetržitě; liší se také podle orientace (pravice–levice) či podle témat (ekologie, regiony apod.).
Proč je to důležité
Strany propojují jednotlivé voliče s politikou, pomáhají tvořit veřejné rozhodnutí a zajišťují stabilitu vlády. Od toho, jaké strany v zemi fungují a jaké mají programy, závisí, jaké zákony se přijmou a jaké služby stát poskytne lidem.
Kvíz: Postoje ČR k EU, NATO a role prezidenta před volbami 2025
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Petr Pavel
český generál a politik
Povolání: politik, diplomat, důstojník, veterán, prezident Česka
Pozice:
- prezident Česka (9. března 2023 - dosud)
- zvolený prezident Česka (28. ledna 2023 - 9. března 2023)
- Předseda vojenského výboru NATO (26. června 2015 - 29. června 2018)
- náčelník Generálního štábu Armády České republiky (1. července 2012 - 30. dubna 2015)
Narození: 1. listopadu 1961
Místo narození: Planá
Státní občanství: Česko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: nezávislý politik (Invalid Date - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:21:04