Evropská a globální fiskální výzvy v obraně

Rusko zvýší od roku 2026 DPH na 22 procent kvůli financování války

Málo aktivní téma o společenských pravidlech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Prezident Pavel podepsal úpravu rozpočtových pravidel, které umožňují české vládě zvyšovat výdaje na obranu až na tři procenta HDP v letech 2026 až 2033 mimo běžné rozpočtové limity. Česko plánuje financovat zvýšení výdajů na obranu prostřednictvím zvýšení daní, což by mohlo mít multiplikační efekt 2,4 koruny na každou investovanou korunu [1][2].

Evropští ekonomové diskutují o možnosti zvýšit obranné výdaje až na pět procent HDP, přičemž doporučují financovat tyto výdaje primárně z daňových prostředků bez zadlužování [3][4].

Výdaje na obranu a dostavbu Dukovan mají výrazně zvýšit schodek státního rozpočtu na rok 2025, který by mohl dosáhnout až 280 miliard korun. Návrhy na financování zahrnují emise spořicích státních dluhopisů nabízející občanům vyšší výnos než bankovní účty [5][6].

Polsko dosáhlo hospodářského růstu tři procenta za pět let díky štědré rozpočtové politice, avšak čelí rostoucímu zadlužení a vyšší inflaci. Plánuje zvýšit bankám daň z příjmu na 30 procent v roce 2026 jako zdroj financování pro zvýšené zbrojní výdaje [7][8].

Ministerstvo financí ČR po tlaku ostatních resortů souhlasilo se zvýšením rozpočtu EU a novými zdroji pro jeho financování, což může znamenat další finanční výzvy pro Česko při přípravě nového rozpočtu EU na roky 2028-2034 [9][10].

Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit DPH na 22 procent, aby mohlo financovat pokračující válku na Ukrajině, což ukazuje na širší ekonomické důsledky vojenských aktivit v globálním kontextu [12].

Zdroje:

  1. Bez vyšších daní se naše obrana prodraží. Je třeba jednat rychle, abychom předešli ekonomickým problémům

  2. Pět procent na dluh, nebo vyšší daně? Pět bodů na cestě k úspěšné obraně Evropy, jak ji vidí špičkoví ekonomové a prezident Pavel

  3. Větší investice do obrany jsou bezpečnostní nutnost, ale i ekonomická příležitost, shodli se experti v debatě o obranném průmyslu

  4. Cesta ke třem procentům HDP na obranu je volná, prezident podepsal úpravu rozpočtových pravidel

  5. I polský ekonomický zázrak má své náklady

  6. Schodek státního rozpočtu bude příští rok vyšší než letos, připustil Stanjura

  7. Jádro a obrana: Současné nároky na rozpočet jsou selanka proti tomu, co přijde

  8. Ústup ministerstva financí. Po tlaku ostatních resortů změnilo český postoj k rozpočtu EU. Jde o stovky miliard

  9. Začne porcování příštího rozpočtu EU. Naučme se konečně stanovovat priority

  10. Proč oživit odkaz Kalouska a Schillerové. Spořicí dluhopisy vynesou víc než peníze v bance a stát přitom škodný nebude

  11. Významný příspěvek sektoru k financování výdajů. Polsko potřebuje zbrojit, peníze si chce vzít od bank

Nejnovější
Rusko zvýší od roku 2026 DPH na 22 procent kvůli financování války
24. 9. 2025: Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit DPH na 22 procent, aby mohlo financovat pokračující válku na Ukrajině.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
24. září 2025
Rusko nemá jinou možnost než pokračovat ve válce proti Ukrajině.
2 Vysoký dopad
15. září 2025
ačkoliv si lze u některých infrastrukturních staveb představit určité navýšení ceny z důvodu zohlednění vojenských potřeb, jen těžko lze akceptovat, že by se jednalo téměř o 20 procent navrženého rozpočtu ministerstva dopravy
3 Vysoký dopad
4. března 2025
Zopakoval, že je třeba připravit se na zvýšení výdajů na obranu na tři procenta HDP.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Česká vláda

Musí vyrovnávat vyšší obranné závazky s potřebou konsolidace veřejných financí, takže čelí politicky citlivým škrtům, zvyšování daní nebo většímu zadlužení.

Armáda České republiky (AČR)

Zvýšené obranné rozpočty posílí schopnosti a modernizaci armády, ale budou vyžadovat rychlé navyšování personálu a kapacit.

Český obranný průmysl

Vyšší státní a evropské výdaje na obranu zvyšují poptávku po munici, komponentech a dodávkách, což zlepšuje zakázky a růst sektoru.

Domácnosti (občané)

Konsolidace veřejných financí bude pravděpodobně vyžadovat vyšší daně a odklon části veřejných výdajů, což může zhoršit disponibilní příjem a reálné mzdy domácností.

NATO (Severoatlantická aliance)

Aliance zvyšuje tlak na členy k navýšení obranných výdajů (nové cíle posilují bezpečnost), ale to zároveň znamená značné fiskální zatížení členských států.

Bankovní sektor

Banky profitují z rostoucí poptávky po úvěrech pro zbrojaře, což se projevuje v nárůstu napůjčovaných částek firmám v obranném průmyslu.

Evropská komise (EU instituce)

Hraje klíčovou roli v nabídce evropských nástrojů na financování obrany, zároveň musí vyjednávat výjimky a pravidla, která omezují nebo umožní využití unijních prostředků.

Kontext
Dříve jsme psali...
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun
Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá s nadhodnocenými příjmy, výraznými škrty a nejistotou ohledně růstu platů ve veřejné sféře.  Kdo na změnách tratí?
Polsko plánuje v roce 2026 zvýšit bankám daň z příjmu kvůli financování obrany.
Polsko zvýší bankám v roce 2026 daň z příjmu na 30 procent, aby získalo peníze na rostoucí zbrojní výdaje.  Detaily daňových změn
Eurokomisař Piotr Serafin představil návrh rozpočtu EU na roky 2028–2034 ve výši dva biliony eur.
Evropská komise navrhuje zvýšení sedmiletého rozpočtu EU na dva biliony eur pro období 2028–2034.  Jaké změny čekat?
Ministerstvo financí pod Zbyňkem Stanjurou řeší financování rostoucích státních výdajů a deficitu
Spořicí státní dluhopisy by mohly nabídnout občanům vyšší výnos než bankovní účty a státu stabilní financování bez zvýhodňování investorů.  Jak vydělat na státu
Evropská komise připravuje nový rozpočet EU na roky 2028-2034
Česko by mělo v příštím rozpočtu EU jasně stanovit a efektivně prosazovat své priority, místo pouhého maximalizování čerpání peněz.  Jaké priority zvolit?
Fakta
📊

3% HDP

Výdaje na obranu 3% HDP
(21. 5. 2025)

💰

100 mld. Kč

Cca 100 mld. Kč
(21. 5. 2025)

📊

5% HDP

NATO/EU cíl 5% HDP
(2. 6. 2025)

📊

90%

90% zakázek firmám ČR
(3. 6. 2025)

🔄

2026–2033

Výjimka 2026–2033
(26. 6. 2025)

💰

280 mld. Kč

Možný schodek 280 mld.
(30. 6. 2025)

Události
Co a kdy?
rok 2024
V roce 2024 činil dluh vládních institucí 43,3 % HDP.
rok 2025
Podle Strategie financování a řízení státního dluhu musí stát v roce 2025 prodat dluhopisy za 350 až 450 miliard korun.
rok 2026
Studie CERGE-EI doporučuje zvýšit daně ideálně v roce 2026 k financování navýšení obranných výdajů.
rok 2026
Polsko plánuje od roku 2026 zvýšit daně pro banky (sazba z 19 % na 30 %) jako zdroj financí pro rostoucí výdaje na obranu.
rok 2026
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit DPH na 22 % s cílem financovat obranu a bezpečnost.
rok 2026
První státní půjčka na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech má v roce 2026 směřovat (v souvislosti s půjčkou ~24 miliard korun zmíněnou v textech).
roky 2026–2033
Novela rozpočtových pravidel umožní v letech 2026–2033 zvyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP, aniž by se tento rozdíl započítával do rozpočtových limitů.
rok 2026
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 286 miliard korun; 49 miliard z toho jsou mimořádné výdaje na obranu a dostavbu Dukovan.
rok 2027
Pro rok 2027 jsou plánované obranné výdaje ve výši 2,45 % HDP (plán uvedený v textech).
roky 2028–2034
Evropská komise navrhla víceletý finanční rámec / rozpočet EU na roky 2028–2034.
rok 2030
Cíl české vlády: zvýšit výdaje na obranu na zhruba 3 % HDP do roku 2030.
Co to znamená
Co se děje

Výjimka v rozpočtových pravidlech pro navýšení obrany (2026–2033)

Srovnání před a po
📋 Rozpočtová pravidla
PŘED

Výdaje nad 2 % HDP se dosud započítávaly do rozpočtových limitů a dluhu

PO

Novela umožní v letech 2026–2033 navyšovat obranné výdaje nad 2 % HDP bez započítání do rozpočtových limitů

💰 Financování obrany
PŘED

Navýšení muselo být kryto v rámci běžného rozpočtu (škrtů, daní nebo dluhu) a bylo součástí fiskálních limitů

PO

Ministerstvo financí počítá s kombinací zvýšeného schodku, zvýšení daní a škrtů; ekonomové navrhují i obranný fond z přebytků

📅 Cíle a časový rámec
PŘED

Česko aktuálně vydává zhruba 2 % HDP na obranu; vláda plánovala postupné navýšení o 0,2 p.b./rok

PO

Vláda předpokládá dosažení ~3 % HDP do roku 2030; výjimka z rozpočtových pravidel bude platit osm let (2026–2033)

Klíčové postavy
👤
Petr Pavel
Prezident – podepsal novelu rozpočtových pravidel
👤
Zbyněk Stanjura
Ministr financí – představil rozpočet, vysvětloval možnosti financování
🏛️
Vláda ČR
Prosadila záměr navyšování obranných výdajů a novelu zákona
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
🏛️
Ministerstvo financí

"„financování obrany a bezpečnosti“"

🏛️
Ministerstvo financí

"„Prostředky plánované v rozpočtu umožní vybavit ozbrojené síly potřebnou výzbrojí a vojenským vybavením, vyplácet platy vojenskému personálu a podporovat jejich rodiny a modernizovat podniky obranného průmyslu“"

🏛️
Národní rozpočtová rada

"„ačkoliv si lze u některých infrastrukturních staveb představit určité navýšení ceny z důvodu zohlednění vojenských potřeb, jen těžko lze akceptovat, že by se jednalo éměř o 20 procent navrženého rozpočtu ministerstva dopravy“"

Zbyněk Stanjura
Zbyněk Stanjura
ministr financí

"„K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo šestnáct států Evropské unie“"

Zbyněk Stanjura
Zbyněk Stanjura
ministr financí

"„Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů“"

Tomáš Cverna
Tomáš Cverna
analytik XTB

"„Růstový potenciál akcií zbrojovek je velmi závislý na vládních výdajích, a i když se země rozhodnou investovat, do výsledovek zbrojovek se to může promítnout s časovým zpožděním. Trh nicméně již nyní počítá s ideálním scénářem a tím je kontinuální zbrojení“"

Tomáš Cverna
Tomáš Cverna
analytik XTB

"„Německo spolu s Francií dávají najevo, že jim situace v evropském obranném průmyslu není lhostejná. K nim se přidávají Česká republika i státy, jako jsou Itálie a Španělsko s Portugalskem, které v rámci EU patří dlouhodobě k zemím s nejnižšími výdaji na obranu v poměru k HDP“"

Daniel Münich
Daniel Münich
ekonom společnosti Cerge-EI

"„Určitě to v silách české ekonomiky je. V roce 2026 navýšení na 2,5 procenta a v roce 2027 na tři“"

Franz-Stefan Gady
Franz-Stefan Gady
analytik IISS

"„Nový normál v celém NATO bude někde nad dvěma procenty. A růst se urychlí po zvolení Donalda Trumpa, protože evropští členové NATO chtějí být schopni ukázat americkému prezidentovi, jehož politika má transakční charakter, že jdou nahoru a skutečně pro svoji obranu něco dělají“"

David Marek
David Marek
ekonom společnosti Deloitte

"„Zejména v současné době, kdy se odehrává válka nedaleko českých hranic, bychom našemu závazku zvýšit výdaje na obranu měli dostát, i kdyby bylo nutné kvůli tomu případně zvýšit některé daně“"

Toms Rostoks
Toms Rostoks
ředitel Centra strategických a bezpečnostních studií

"„Tady je ale nová komplikace. Lotyšsko od příštího roku zavádí povinnou vojenskou službu, takže je možné, že směrem k roku 2028 bude obranný rozpočet dosahovat až tří procent HDP. Ale zatím to není schváleno zákonem“"

Jak šel čas
Historický kontext
🛡️
rok 2014
NATO formálně stanovilo jako minimální cíl pro členské státy vynakládat 2 % HDP na obranu (summit ve Walesu).
Rozhodnutí reagovalo na změnu bezpečnostní situace po anexi Krymu a stalo se referenčním bodem pro další debaty o úrovni obranných výdajů v Evropě.
Zavedení dvouprocentního cíle vytvořilo závazek, od kterého později odvozovaly vlády své plány na navyšování obranných rozpočtů.
📉
rok 2016
České výdaje na obranu byly přibližně na úrovni 1 % HDP.
Úroveň z roku 2016 slouží v kontextu analýz jako výchozí bod „vnitřního dluhu“ obrany, tedy investic, které se v minulosti neuskutečnily.
Vytvořila potřebu dlouhodobého dohnání chybějících investic a byla podkladem pro pozdější analýzy nutnosti výrazného navýšení rozpočtů.
ve srovnání s pozdějším dosažením 2 % v roce 2024
⚔️
rok 2022
Ruská invaze na Ukrajinu (začátek války).
Invaze zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě a vedla k urychlenému přehodnocení obranných závazků států NATO a EU.
Vyvolala masivní nárůst obranných výdajů v mnoha členských státech a tlak na navyšování cílových podílů na HDP (diskuse o 3–5 %).
📜
rok 2023
V Česku vstoupila v platnost zákonná povinnost, aby rozpočet každoročně vyčlenil na obranu alespoň 2 % HDP.
V reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci a alianční požadavky Česko legislativně zakotvilo minimální hranici výdajů.
Stanovil se zákonný základ pro udržení dvouprocentní úrovně a pro následné debaty o jejím dalším navyšování.
rok 2024
Česko podle odhadů dosáhlo přibližně 2 % HDP na obranu (poprvé od roku 2003).
Nárůst byl důsledkem předchozích státních závazků a první fáze navyšování po ruské agresi.
Otevřel prostor pro plánované další navyšování a diskuse o tom, jak financovat vyšší obranné výdaje (daně / dluh / škrty).
poprvé od roku 2003
🏛️
roky 2026–2033
Legislativní úprava umožňující vládě navyšovat obranné výdaje nad 2 % HDP mimo běžné rozpočtové limity (výjimka platná osm let).
Úprava rozpočtových pravidel byla prezentována jako nástroj umožňující dočasné převýšení výdajů na obranu bez započítání do tradičních rozpočtových limitů.
Umožní vyšší obranné výdaje v daném období, zároveň vyvolává potřebu jejich financování (zvýšení daní, půjčky nebo škrty jinde).
výjimka má platit osm let
🎯
rok 2030
Vládní cíl: dosáhnout výdajů na obranu na úrovni přibližně 3 % HDP do roku 2030.
Cíl byl opakovaně uváděn v odborných i politických materiálech jako střednědobý plán navyšování o 0,2 p.b. HDP ročně.
Naplánované dosažení 3 % vyžaduje trvalé rozhodnutí o zdrojích (daně / dluh / škrty) a přizpůsobení průmyslových kapacit.
🇵🇱💰
rok 2026
Polsko plánuje od roku 2026 zvýšit daň z příjmu právnických osob bankám na 30 % jako zdroj financování zvýšených zbrojních výdajů.
Polsko v souvislosti se zásadním navýšením výdajů na obranu hledá domácí fiskální zdroje; zároveň plánuje výdaje na obranu až do pěti procent HDP.
Odhadovaný dodatečný výnos má podpořit financování zbrojení; krok ilustruje časté hledání domácích daňových zdrojů na obranu v regionu.
🇷🇺🔺
rok 2026
Ruské ministerstvo financí oznámilo plánované zvýšení DPH na 22 % od roku 2026 (zdůvodněno financováním vojenských výdajů).
Ruská vláda označila zvýšení daně za prostředek k financování pokračující války na Ukrajině.
Ukazuje fiskální dopady války v globálním měřítku a příklady, jak státy mění daně k zajištění vojenských výdajů.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Změna rozpočtových pravidel a navyšování výdajů na obranu v ČR
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Petr Pavel

český generál a politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Petr_Pavel.jpg

Povolání: politik, diplomat, důstojník, veterán, prezident Česka

Pozice:

  • prezident Česka (9. března 2023 - dosud)
  • zvolený prezident Česka (28. ledna 2023 - 9. března 2023)
  • Předseda vojenského výboru NATO (26. června 2015 - 29. června 2018)
  • náčelník Generálního štábu Armády České republiky (1. července 2012 - 30. dubna 2015)

Narození: 1. listopadu 1961

Místo narození: Planá

Státní občanství: Česko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: nezávislý politik (Invalid Date - dosud)

Web: https://www.generalpavel.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Rozpočet Evropské unie

Monetary Budget of the EU

Data pocházejí z datové položky WikiData

Vláda ČR

vrcholný orgán výkonné moci v Česku

Země: Česko

Sídlo: Praha

Web: https://vlada.gov.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 0:45:58