Evropská a globální fiskální výzvy v obraně
Rusko zvýší od roku 2026 DPH na 22 procent kvůli financování války
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Prezident Pavel podepsal úpravu rozpočtových pravidel, které umožňují české vládě zvyšovat výdaje na obranu až na tři procenta HDP v letech 2026 až 2033 mimo běžné rozpočtové limity. Česko plánuje financovat zvýšení výdajů na obranu prostřednictvím zvýšení daní, což by mohlo mít multiplikační efekt 2,4 koruny na každou investovanou korunu [1][2].
Evropští ekonomové diskutují o možnosti zvýšit obranné výdaje až na pět procent HDP, přičemž doporučují financovat tyto výdaje primárně z daňových prostředků bez zadlužování [3][4].
Výdaje na obranu a dostavbu Dukovan mají výrazně zvýšit schodek státního rozpočtu na rok 2025, který by mohl dosáhnout až 280 miliard korun. Návrhy na financování zahrnují emise spořicích státních dluhopisů nabízející občanům vyšší výnos než bankovní účty [5][6].
Polsko dosáhlo hospodářského růstu tři procenta za pět let díky štědré rozpočtové politice, avšak čelí rostoucímu zadlužení a vyšší inflaci. Plánuje zvýšit bankám daň z příjmu na 30 procent v roce 2026 jako zdroj financování pro zvýšené zbrojní výdaje [7][8].
Ministerstvo financí ČR po tlaku ostatních resortů souhlasilo se zvýšením rozpočtu EU a novými zdroji pro jeho financování, což může znamenat další finanční výzvy pro Česko při přípravě nového rozpočtu EU na roky 2028-2034 [9][10].
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit DPH na 22 procent, aby mohlo financovat pokračující válku na Ukrajině, což ukazuje na širší ekonomické důsledky vojenských aktivit v globálním kontextu [12].
Zdroje:
Cesta ke třem procentům HDP na obranu je volná, prezident podepsal úpravu rozpočtových pravidel
Schodek státního rozpočtu bude příští rok vyšší než letos, připustil Stanjura
Jádro a obrana: Současné nároky na rozpočet jsou selanka proti tomu, co přijde
Začne porcování příštího rozpočtu EU. Naučme se konečně stanovovat priority
Rusko zvýší od roku 2026 DPH na 22 procent kvůli financování války

Přehled citací
Rusko nemá jinou možnost než pokračovat ve válce proti Ukrajině.
ačkoliv si lze u některých infrastrukturních staveb představit určité navýšení ceny z důvodu zohlednění vojenských potřeb, jen těžko lze akceptovat, že by se jednalo téměř o 20 procent navrženého rozpočtu ministerstva dopravy
Zopakoval, že je třeba připravit se na zvýšení výdajů na obranu na tři procenta HDP.
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká vláda
Musí vyrovnávat vyšší obranné závazky s potřebou konsolidace veřejných financí, takže čelí politicky citlivým škrtům, zvyšování daní nebo většímu zadlužení.
Armáda České republiky (AČR)
Zvýšené obranné rozpočty posílí schopnosti a modernizaci armády, ale budou vyžadovat rychlé navyšování personálu a kapacit.
Český obranný průmysl
Vyšší státní a evropské výdaje na obranu zvyšují poptávku po munici, komponentech a dodávkách, což zlepšuje zakázky a růst sektoru.
Domácnosti (občané)
Konsolidace veřejných financí bude pravděpodobně vyžadovat vyšší daně a odklon části veřejných výdajů, což může zhoršit disponibilní příjem a reálné mzdy domácností.
NATO (Severoatlantická aliance)
Aliance zvyšuje tlak na členy k navýšení obranných výdajů (nové cíle posilují bezpečnost), ale to zároveň znamená značné fiskální zatížení členských států.
Bankovní sektor
Banky profitují z rostoucí poptávky po úvěrech pro zbrojaře, což se projevuje v nárůstu napůjčovaných částek firmám v obranném průmyslu.
Evropská komise (EU instituce)
Hraje klíčovou roli v nabídce evropských nástrojů na financování obrany, zároveň musí vyjednávat výjimky a pravidla, která omezují nebo umožní využití unijních prostředků.
Dříve jsme psali...
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun

Polsko plánuje v roce 2026 zvýšit bankám daň z příjmu kvůli financování obrany.

Eurokomisař Piotr Serafin představil návrh rozpočtu EU na roky 2028–2034 ve výši dva biliony eur.

Ministerstvo financí pod Zbyňkem Stanjurou řeší financování rostoucích státních výdajů a deficitu

Evropská komise připravuje nový rozpočet EU na roky 2028-2034

3% HDP
Výdaje na obranu 3% HDP
(21. 5. 2025)
100 mld. Kč
Cca 100 mld. Kč
(21. 5. 2025)
5% HDP
NATO/EU cíl 5% HDP
(2. 6. 2025)
90%
90% zakázek firmám ČR
(3. 6. 2025)
2026–2033
Výjimka 2026–2033
(26. 6. 2025)
280 mld. Kč
Možný schodek 280 mld.
(30. 6. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Výjimka v rozpočtových pravidlech pro navýšení obrany (2026–2033)
Srovnání před a po
Výdaje nad 2 % HDP se dosud započítávaly do rozpočtových limitů a dluhu
Novela umožní v letech 2026–2033 navyšovat obranné výdaje nad 2 % HDP bez započítání do rozpočtových limitů
Navýšení muselo být kryto v rámci běžného rozpočtu (škrtů, daní nebo dluhu) a bylo součástí fiskálních limitů
Ministerstvo financí počítá s kombinací zvýšeného schodku, zvýšení daní a škrtů; ekonomové navrhují i obranný fond z přebytků
Česko aktuálně vydává zhruba 2 % HDP na obranu; vláda plánovala postupné navýšení o 0,2 p.b./rok
Vláda předpokládá dosažení ~3 % HDP do roku 2030; výjimka z rozpočtových pravidel bude platit osm let (2026–2033)
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Ministerstvo financí
"„financování obrany a bezpečnosti“"
Ministerstvo financí
"„Prostředky plánované v rozpočtu umožní vybavit ozbrojené síly potřebnou výzbrojí a vojenským vybavením, vyplácet platy vojenskému personálu a podporovat jejich rodiny a modernizovat podniky obranného průmyslu“"
Národní rozpočtová rada
"„ačkoliv si lze u některých infrastrukturních staveb představit určité navýšení ceny z důvodu zohlednění vojenských potřeb, jen těžko lze akceptovat, že by se jednalo éměř o 20 procent navrženého rozpočtu ministerstva dopravy“"

Zbyněk Stanjura
ministr financí"„K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo šestnáct států Evropské unie“"

Zbyněk Stanjura
ministr financí"„Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů“"

Tomáš Cverna
analytik XTB"„Růstový potenciál akcií zbrojovek je velmi závislý na vládních výdajích, a i když se země rozhodnou investovat, do výsledovek zbrojovek se to může promítnout s časovým zpožděním. Trh nicméně již nyní počítá s ideálním scénářem a tím je kontinuální zbrojení“"

Tomáš Cverna
analytik XTB"„Německo spolu s Francií dávají najevo, že jim situace v evropském obranném průmyslu není lhostejná. K nim se přidávají Česká republika i státy, jako jsou Itálie a Španělsko s Portugalskem, které v rámci EU patří dlouhodobě k zemím s nejnižšími výdaji na obranu v poměru k HDP“"

Daniel Münich
ekonom společnosti Cerge-EI"„Určitě to v silách české ekonomiky je. V roce 2026 navýšení na 2,5 procenta a v roce 2027 na tři“"

Franz-Stefan Gady
analytik IISS"„Nový normál v celém NATO bude někde nad dvěma procenty. A růst se urychlí po zvolení Donalda Trumpa, protože evropští členové NATO chtějí být schopni ukázat americkému prezidentovi, jehož politika má transakční charakter, že jdou nahoru a skutečně pro svoji obranu něco dělají“"

David Marek
ekonom společnosti Deloitte"„Zejména v současné době, kdy se odehrává válka nedaleko českých hranic, bychom našemu závazku zvýšit výdaje na obranu měli dostát, i kdyby bylo nutné kvůli tomu případně zvýšit některé daně“"

Toms Rostoks
ředitel Centra strategických a bezpečnostních studií"„Tady je ale nová komplikace. Lotyšsko od příštího roku zavádí povinnou vojenskou službu, takže je možné, že směrem k roku 2028 bude obranný rozpočet dosahovat až tří procent HDP. Ale zatím to není schváleno zákonem“"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Kvíz: Změna rozpočtových pravidel a navyšování výdajů na obranu v ČR
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Petr Pavel
český generál a politik
Povolání: politik, diplomat, důstojník, veterán, prezident Česka
Pozice:
- prezident Česka (9. března 2023 - dosud)
- zvolený prezident Česka (28. ledna 2023 - 9. března 2023)
- Předseda vojenského výboru NATO (26. června 2015 - 29. června 2018)
- náčelník Generálního štábu Armády České republiky (1. července 2012 - 30. dubna 2015)
Narození: 1. listopadu 1961
Místo narození: Planá
Státní občanství: Česko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: nezávislý politik (Invalid Date - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 0:45:58