Nárůst zahraničních studentů na českých VŠ
Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách vzrostl o více než 6000
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Mezi lety 2020 a 2024 se počet zahraničních studentů na českých vysokých školách zvýšil o více než 6000, což nyní představuje téměř pětinu všech vysokoškoláků v Česku. Tento trend přináší ekonomické přínosy, protože studium zahraničních studentů vytváří pracovní místa a přináší miliardy do české ekonomiky. Přesto Česku stále chybí až 600 tisíc vysokoškolsky vzdělaných lidí, zejména v technických oborech, a tento deficit nelze vyrovnat bez přílivu talentů ze zahraničí. K dosažení maximálního efektu je potřeba zlepšit propagaci, zjednodušit vízové procesy a vytvořit přijímací testy, které by umožnily zvýšení počtu zahraničních studentů o dalších 25 až 30 tisíc.
Zdroje:
Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách vzrostl o více než 6000
Kdo si polepší, kdo tratí?
průmysl a zaměstnavatelé v ČR
Firmy mohou prostřednictvím přilákání zahraničních studentů a absolventů doplnit kritický nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což je zásadní pro udržení růstu a konkurenceschopnosti. Absence těchto opatření by naopak výrazně zhoršila dostupnost pracovních sil.
zahraniční studenti
Zvýšený nábor a opatření usnadňující víza a přijímací testy zvyšují jejich příležitosti ke studiu a následnému uplatnění v Česku. Jsou zároveň klíčovým zdrojem pracovních míst a fiskálních příjmů pro ekonomiku.
české vysoké školy a univerzity
Získávají finanční a prestižní benefity z rostoucího počtu zahraničních studentů, ale zároveň narážejí na administrativní překážky, nevyužité kapacity a potřebu kvalitního předvýběru uchazečů. Změny v náboru a financování mohou výrazně ovlivnit jejich ekonomickou stabilitu a kvalitu výuky.
český stát (státní rozpočet a ministerstva)
Růst počtu zahraničních studentů přináší do rozpočtu významné příjmy a rychlou návratnost investic, zároveň však vyžaduje výdaje na administrativní zjednodušení a případné stipendia, což naráží na fiskální omezení. Stát musí vyvážit krátkodobé náklady a dlouhodobé přínosy pro trh práce.
Svaz průmyslu a dopravy
Svaz aktivně lobbuje za zvýšení kvót a zjednodušení přístupu zahraničních pracovníků a studentů, aby podniky mohly rychle doplnit chybějící pracovní sílu. Jeho návrhy mohou ovlivnit vládní politiku v oblasti imigrační a pracovně-právní regulace.
ministerstvo vnitra (oddělení víz)
Oddělení víz je pod tlakem kvůli vysokému počtu žádostí a časově náročným rozhovorům, což ztěžuje rychlé a efektivní přijímání zahraničních studentů. Potřebuje digitalizaci a předvýběr žadatelů, aby proces nezdržoval nábor.
soukromé vysoké školy
Soukromé vysoké školy mají potenciál rychleji monetizovat nárůst zahraničních studentů a přispět k exportu vzdělání, čímž mohou zvýšit HDP a rozšířit nabídku placených programů v angličtině. Rostoucí poptávka by jim přinesla dodatečné příjmy a růstový prostor.
Dům zahraniční spolupráce (DZS)
DZS zajišťuje analýzy a doporučení pro nábor zahraničních studentů a zdůrazňuje ekonomické přínosy jejich pobytu; má tak vliv na tvorbu politiky a propagaci českého vysokého školství v zahraničí. Může koordinovat kroky pro lepší udržení absolventů v ČR.
Jan Miller (náměstek ministra školství)
Iniciativy náměstka směřují k zavedení vstupních testů a koordinaci s Cermatem, což by mohlo urychlit předvýběr kvalitních zahraničních uchazečů a zefektivnit vízový proces. Jeho kroky mohou přímo ovlivnit administrativní překážky v přijímacím řízení.
Dříve jsme psali...
+6 000
Nárůst zahr. studentů
(13. 6. 2025)
600 tis.
Deficit vysokoškoláků
(13. 6. 2025)
35%
Pokles v techn. oborech
(13. 6. 2025)
17 mld. Kč
Roční ekonomický přínos
(13. 6. 2025)
25–30 tis.
Potřeba nových studentů
(13. 6. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zjednodušení víz a cílený nábor zahraničních studentů
Srovnání před a po
Okolo 18–20 % vysokoškoláků v ČR (2020–2024).
Cílově zvýšit podíl na 30 %; potřeba přilákat dalších 25–30 tisíc studentů.
Složitý vízový proces s hodinovými pohovory, ~11 tis. žádostí/rok a čtvrtinou zamítnutí; nostrifikace trvala měsíce.
Navrhovaná opatření: digitalizace vízového řízení, předvýběr uchazečů vysokými školami a zavedení vstupních přijímacích testů (jednání s Cermatem).
Česko chybí až 600 tisíc vysokoškolsky vzdělaných lidí; technické obory za 10 let poklesly o 35 %.
Současní zahraniční studenti vytvářejí ~6 000 pracovních míst a přinášejí ~17 mld. Kč/rok; pokud absolventi zůstanou, každý vytváří >2,3 mil. Kč ročně a státu přinese ~800 tis. Kč na daních; návratnost investice do studia do 2 let.
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Zahraniční studenti v Česku
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:35:44