Reforma důchodového věku a kupní síla seniorů v Česku a Dánsku

Ministr Jurečka oznámil růst průměrného důchodu na 21 839 korun od ledna

Málo aktivní téma o společenských pravidlech a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Dánsko plánuje postupné zvýšení důchodového věku na 70 let do roku 2044, což by ho učinilo první zemí s takto vysokou věkovou hranicí.[1] V Česku bylo schváleno zvýšení důchodového věku na 67 let pro generace narozené po roce 1989, zatímco Ústavní soud potvrdil zpřísnění podmínek pro předčasné důchody po dvouletém posuzování.[2] Nová studie CERGE-EI uvádí, že současná česká důchodová reforma neřeší dlouhodobou udržitelnost systému, což naznačuje potřebu budoucích zásadních rozhodnutí.[3]

Ministr Jurečka oznámil nárůst průměrného důchodu na 21 839 korun od ledna příštího roku.[4] Reálná kupní síla českých důchodců se za posledních 12 let zvýšila navzdory inflaci a změnám valorizací.[4] Ústavní soud rovněž doporučil reformu jednacího řádu sněmovny, což signalizuje další možné politické změny v rámci důchodové reformy.[2]

Zdroje:

  1. Dánové půjdou do důchodu v 70 letech jako první na světě. V Česku je to jen otázka času a odvahy

  2. Jaký vzkaz vyslal Ústavní soud rozhodnutím o předčasných důchodech?

  3. Jak vyřešit důchodový trojúhelník. Reformou to nekončí, jak budou muset i příští vlády řešit penze? Umělá inteligence je nespasí

  4. Česko a důchody: reálné příjmy penzistů rostou, koupí si více jídla i benzinu. V Evropě patří k průměru

Nejnovější
Ministr Jurečka oznámil růst průměrného důchodu na 21 839 korun od ledna
23. 9. 2025: Reálná kupní síla českých důchodců za posledních 12 let vzrostla, a to navzdory inflaci a změnám valorizací.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
2. listopadu 2022
Neměla by žádná být, aby každý mohl pracovat, dokud bude chtít.
2 Střední dopad
2. listopadu 2022
Pokud bychom na rok zcela zastavili přísun lidí do předčasného důchodu, ušetří se napřímo asi 4,5 miliardy,
3 Vysoký dopad
13. května 2011
Stojíme na počátku kritické fáze, kdy do důchodového věku dospívají příslušníci silných populačních ročníků a počet Evropanů v produktivním věku začne od roku 2012 klesat,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Stát / veřejné finance

Parametrické změny a zpomalení valorizací mají za cíl snížit dlouhodobé deficity důchodového účtu a zlepšit udržitelnost veřejných financí, což je strategicky klíčové pro rozpočet.

Mladší ročníky / budoucí důchodci

Lidé narození dnes a mladší budou čelit pozdějšímu odchodu do důchodu a méně výhodnému výpočtu nově přiznávaných penzí, což sníží jejich budoucí náhradový poměr a kupní sílu v penzi.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo je hybatelem reforem (oznamuje úsporná opatření i kampaně) a může zlepšit fiskální udržitelnost, zároveň nese politické riziko a odpovědnost za sociální dopady změn.

Ústavní soud

Rozhodnutí Ústavního soudu potvrzují platnost části reforem a tím stabilizují legislativní rámec změn, což má významný dopad na kontinuitu penzijní politiky.

Senioři

Současní důchodci částečně získají vyšší pravidelné výměry (krátkodobě pozitivní), zároveň však je systém pozměněn tak, že budoucí indexace a výpočty důchodů budou méně příznivé. Dopad se liší podle věku a typu pobíraného důchodu.

Hnutí ANO

Opoziční strana aktivně napadá reformu, neuspěla však u Ústavního soudu; její kroky mohou dále polarizovat debatu a zvyšovat politickou nejistotu kolem penzijních změn.

Zaměstnavatelé

Reforma rozšiřuje povinnosti (např. vyšší odvody za rizikové profese) a může zvýšit náklady práce; zároveň cílem je udržet systém udržitelný, což dlouhodobě snižuje fiskální nejistotu pro firmy.

Pracovníci v náročných profesích

Reforma rozšiřuje výčet profesí, které mohou jít dříve do penze bez krácení a zavádí specifická pravidla (úlevy nebo povinné příspěvky), ale současně mohou čelit novým administrativním či odvodovým změnám.

Kontext
Dříve jsme psali...
Studie CERGE-EI o reformě vlády Petra Fialy a jejích dopadech na důchodový systém
Současná důchodová reforma neřeší dlouhodobou udržitelnost systému a budoucí vlády čekají další zásadní rozhodnutí.  Co bude dál s penzemi?
Ústavní soud potvrdil zpřísnění předčasných důchodů po dvou letech posuzování
Ústavní soud potvrdil zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a doporučil reformu jednacího řádu sněmovny.  Kdo na změnách vydělal?
Dánsko zvýší věk odchodu do důchodu na 70 let, Česko váhá s reformou
Dánsko jako první země na světě oznámilo zvýšení důchodového věku na 70 let od roku 2044, zatímco Česko řeší kontroverzní navýšení na 67 let.  Co na to ekonomika?
Fakta
Události
Co a kdy?
rok 2022
Ministerstvo práce v roce 2022 vyzvalo seniory, aby požádali o důchod co nejdříve kvůli vysokým valorizacím; následoval rekordní nárůst žádostí o 20 tisíc.
rok 2023
Vláda v roce 2023 prosadila zásahy do důchodového systému popisované jako radikální řez.
prosinec 2024
V prosinci 2024 byla schválena důchodová reforma, která postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu na 67 let.
leden 2026
Ministr práce oznámil, že pokud vláda schválí navrhované změny, průměrný důchod vzroste od ledna 2026 o 668 korun na 21 839 korun.
rok 2026
Podle oznámení se od příštího roku zavádí povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní spoření pro rizikové profese.
rok 2030
V Dánsku bude věk odchodu do důchodu zvýšen na 68 let v roce 2030.
rok 2035
V Dánsku bude věk odchodu do důchodu zvýšen na 69 let v roce 2035.
roky 2035–2060
Ministerstvo práce očekává, že zásadní dopady stárnutí populace se projeví v letech 2035–2060.
rok 2040
Studie uvádí, že podíl seniorů nad 65 let vzroste na takřka čtvrtinu za 15 let (odpovídá roku 2040 podle projekce).
rok 2044
Dánsko stanovilo věk odchodu do důchodu 70 let s účinností od roku 2044.
rok 2050
Projekce uvádějí, že do roku 2050 budou senioři nad 65 let tvořit téměř 30 % populace.
rok 2070
Studie konstatuje, že do roku 2070 může podíl seniorů dosáhnout až třetiny populace; střední délka života do roku 2070 se má u mužů zvýšit o deset let a u žen překročit 90 let.
Co to znamená
Co se děje

Zvýšení důchodového věku na 67 let a zpřísnění výpočtu/valorizací

Srovnání před a po
📅 Věk odchodu do důchodu
PŘED

Maximální hranice 65 let (stávající pravidlo před reformou)

PO

Postupné zvyšování věku pro mladší ročníky až na 67 let (reforma schválena)

📋 Výpočet a valorizace důchodů
PŘED

Dřívější pravidla před zpřísněním (volnější valorizace a výpočet)

PO

Zpřísněné pravidla pro výpočet a valorizaci nově přiznávaných důchodů zůstávají v platnosti (ÚS zamítl námitky)

💰 Příspěvky zaměstnavatelů pro rizikové profese
PŘED

Bez povinného příspěvku zaměstnavatelů za rizikové profese

PO

Od příštího roku zaveden povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní spoření pro rizikové profese (součást reformy)

⚖️ Právní stav reformy
PŘED

Reforma byla napadena opozicí a byla právně sporná

PO

Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na zrušení a potvrdil platnost změn

Klíčové postavy
👤
Marian Jurečka
Ministr práce a sociálních věcí; oznámil parametry reformy a růst průměrného důchodu
🏛️
Ústavní soud
Rozhodl o odmítnutí návrhu na zrušení zpřísněných pravidel a potvrdil platnost reformy
🏛️
Hnutí ANO
Opozice, podalo návrh k Ústavnímu soudu na zrušení dílů reformy
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jaroslav Lorman
Jaroslav Lorman

"Neměla by žádná být, aby každý mohl pracovat, dokud bude chtít."

🏛️
NERV

"Pokud bychom na rok zcela zastavili přísun lidí do předčasného důchodu, ušetří se napřímo asi 4,5 miliardy,"

🏛️
Evropská komise

"Stojíme na počátku kritické fáze, kdy do důchodového věku dospívají příslušníci silných populačních ročníků a počet Evropanů v produktivním věku začne od roku 2012 klesat,"

Jak šel čas
Historický kontext
📜
rok 1948
Zákon o národním pojištění v Československu stanovil nárok na starobní důchod od 60 let.
Státní poválečná právní úprava vymezila základní věk pro nárok na starobní důchod.
Ustanovil standardní věkovou hranici pro vyplácení starobních důchodů v poválečném Československu.
👩
rok 1957
Snížení důchodového věku žen na 55 let (rozlišení podle počtu vychovaných dětí).
Legislativní úprava diferencovala důchodový věk žen a zavedla nižší hranici.
Zavedla odlišné podmínky pro ženy, později byla věková hranice opět upravována.
🔧
rok 1995
Vláda rozhodla o postupném zvyšování důchodového věku (start dlouhodobého zvyšování).
V reakci na demografické prognózy byl zahájen trvalý proces navyšování věku odchodu do důchodu.
Spustilo se dlouhodobé mechanické zvyšování důchodového věku pro další ročníky.
📈
rok 2008
Schválení zvyšování důchodového věku o dva měsíce ročně (vláda Mirka Topolánka).
Parlamentní rozhodnutí nastavilo tempo navyšování věku, které později pokračovalo jako zavedený mechanismus.
Tento mechanismus se stal součástí výpočtu věku odchodu do důchodu pro následující ročníky.
⚠️
rok 2019
Ministerstvo zvažovalo prolomení stropu 65 let a upozornilo, že lidé narození v roce 1994 by mohli jít do důchodu až v 67 letech.
Úřední materiály ministerstva práce a sociálních věcí analyzovaly návrhy navázání věku odchodu na očekávanou délku života.
Otevřelo debatu o dalším zvyšování věku a o možném prolomení dosavadního stropu 65 let.
📨
rok 2023
Vláda předložila do sněmovny návrh důchodové reformy, který měl nabýt účinnosti od roku 2025.
Vládní balíček parametrických změn počítal s navázáním věku odchodu na dobu dožití a dalšími úpravami systému.
Zahájen zákonný proces, jehož ustanovení měla začít platit od roku 2025 (dále se postupně dotýkala nově přiznávaných důchodů).
⚖️
9. července 2025
Ústavní soud odmítl návrh hnutí ANO na zrušení zpřísněných pravidel důchodové reformy.
Ústavní soud posuzoval ústavnost změn v důchodové reformě a námitky ohledně jednacího řádu i obsahu zákona.
Potvrdil platnost části reformy (včetně zvýšení důchodového věku a zpřísnění pravidel), čímž změny zůstaly v platnosti.
Rozhodnutí potvrdilo platnost reformy navzdory námitkám opozice.
💰
leden 2026
Ministerstvo oznámilo, že průměrný důchod by se od ledna 2026 mohl zvýšit na 21 839 Kč (o 668 Kč) — podmíněno schválením změn vládou.
Ministr práce sdělil, že pokud vláda schválí navrhované změny, průměrný důchod vzroste od ledna 2026.
Oznámení slibuje krátkodobé zvýšení průměrného důchodu pro výpočty rozpočtového dopadu; opatření bylo podmíněné schválením.
📅
rok 2030
Podle stávajících pravidel má od roku 2030 platit hranice 65 let pro odchod do důchodu (muži i ženy).
Dosavadní legislativa promítala do roku 2030 sjednocení věku na 65 letech.
Stanovení pevného referenčního bodu pro další demografická a fiskální plánování.
🇩🇰
rok 2030
Dánsko: podle oznámení bude důchodový věk dosažen na 68 let v roce 2030.
Dánsko plánuje postupné zvyšování věku odchodu do důchodu; 68 let má být dosaženo v roce 2030.
Součást mezinárodního trendu zvyšování věku odchodu; podtrhuje tlak demografie na penzijní systémy.
🔜
rok 2035
Dánsko: oznámeno zvýšení důchodového věku na 69 let v roce 2035.
Plánované mezikroky dánské reformy uvádějí postupné zdvihy věkové hranice.
Dalsí krok k dosažení vyšší cílové hranice; zvyšuje mezinárodní standardy odchodu do důchodu.
🏁
rok 2044
Dánsko: plánované zavedení důchodového věku 70 let v roce 2044.
Dánsko oznámilo, že do roku 2044 zvyšuje hranici odchodu do důchodu až na 70 let.
Pokud realizováno, bude to podle zdrojů nejvyšší věková hranice odchodu do důchodu mezi srovnávanými zeměmi.
Dánsko by se tím stalo zemí s nejvyšším oficiálním důchodovým věkem.
rok 2056
V materiálech koalice se uvádělo, že nový strop (67 let) by mohl začít platit v roce 2056 pro určené ročníky.
Návrhy koalice a demografických propočtů obsahovaly různé cílové ročníky a začátky nabytí účinnosti.
Plánování dlouhodobého zastropování věku odchodu ukazuje politická i fiskální rozhodnutí rozložená do budoucnosti.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Důchodové reformy v Česku a plán Dánska
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Dánsko

stát v Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Flag_of_Denmark.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kodaň

Rozloha: 42.93 tis. km²

Populace: 5.83 mil. (1. října 2019)

Měna: Dánská koruna (1875 - dosud)

HDP: 395.4 mld. DKK (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Ústavní soud České republiky

ústavní soud

Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Moravská_zemská_sněmovna_(dnes_Ústavní_soud_ČR)_(02).jpg

IČO: 48513687

DIČ: CZ48513687

Sídlo: Brno

Web: https://www.usoud.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:21:21