Státní dluh je souhrn všech půjček, které má vláda a další veřejné instituce vůči věřitelům. Zahrnuje dluhy centrální vlády, krajů, obcí, fondů a sociálních pojišťoven; často se porovnává jako procento HDP.
Státní dluh a ekonomické výzvy v ČR a zemích G7
Snaha politických stran o nulové rozpočtové schodky je pro českou ekonomiku velmi nerozumná.
Mizící téma o
společenských pravidlech a ekonomice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji politické strany prosazují cíle nulových rozpočtových schodků, přičemž někteří ekonomové varují, že úplné vyloučení schodků by omezilo možnost financovat výdělečné veřejné investice potřebné pro růst.[13]
V ČR státní dluh v první polovině roku přesáhl 3,5 bilionu korun; přesto má Česko podle posledních údajů jeden z nejnižších podílů veřejného dluhu v Evropě, což dává prostor pro cílené investice, i když zadlužení rychle roste vlivem schodků, zbrojení a demografických tlaků.[3][9][4]
Rozpočtový deficit se letos meziročně snížil; za první čtyři měsíce klesl na 126 mld. Kč a k 31. červenci byl kumulovaný schodek 168,2 mld. Kč, tedy o 24 mld. nižší než loni, díky vyšším příjmům z daní a konsolidačním opatřením. Ministerstvo financí i nezávislí ekonomové diskutují o nutnosti dalších reforem do roku 2027.[1][7][6]
Návrh rozpočtu na rok 2026 je podle kritiků na hraně zákonných limitů a nenabízí prostor pro výrazné změny; kabinet Petra Fialy připravuje poslední rozpočet před říjnovými volbami 2025, finální rozhodnutí ale padne až po případné změně vlády. Mezitím jednotlivé resorty požadují dodatečné prostředky a NKÚ kritizuje nesystémové kroky v minulém rozpočtu.[11][8][10]
Zdroje:
Vyrovnané veřejné rozpočty jsou toxické. Čím víc výdělečných investic, tím můžou být schodky vyšší
Centrální banky jako kasičky vlád? Hrozba fiskální dominance je stále akutnější
Schodek rozpočtu klesl o pětinu, lepšímu vývoji letos pomáhá hlavně růst HDP
Pokud by měl deficit klesat, musí nejpozději na rok 2027 připravit vláda další reformy
Bez navýšení schodku může nová vláda rozpočet předělat jen stěží, říká analytik
Fiskální zdraví Česka na tom není špatně. Byla by škoda nyní promarnit šanci dobře investovat
Nejnovější
Snaha politických stran o nulové rozpočtové schodky je pro českou ekonomiku velmi nerozumná.
02. 10. 2025: Prosperita české ekonomiky vyžaduje financování výdělečných veřejných investic na dluh, což může znamenat vyšší schodky veřejných rozpočtů.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
28. června 2023
Je špatně přijatelné už to, že bychom měli mít schodek přes 200 miliard. Jsou to čísla, která by v minulých letech byla zcela mimo debatu.
2
Střední dopad
4. ledna 2023
Je nutné zpomalit trend růstu dluhu. Není možné, aby stát trvale každý rok utrácel o tři procenta HDP, tedy aktuálně 200 miliard korun více, než vybere na daních.
3
Vysoký dopad
4. dubna 2022
Tempo nárůstu státního dluhu je rizikem pro udržitelnost veřejných financí a i v roce 2021 to bylo jedno z podstatných témat.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí ČR
Hlavní autor rozpočtových návrhů čelí tlaku kvůli vysokým deficitům, růstu dluhu a požadavkům resortů; jeho rozhodnutí určují fiskální kurz země.
Vláda ČR / kabinet Petra Fialy
Vláda je kritizována za pomalou konsolidaci a plánování vysokých schodků (241 mld. pro 2025), což je vnímáno jako nedostatečné úsilí.
Nová vláda po říjnových volbách 2025
Bude mít rozhodující vliv na finální podobu rozpočtu 2026 a konsolidaci; riziko provizoria a politických změn rozpočtových parametrů je vysoké.
Důchodci / důchodový systém
Důchodový účet by měl být v roce 2026 v přebytku díky růstu příjmů z pojistného a valorizačnímu vzorci. Systém však dlouhodobě čelí demografickým tlakům a nutnosti revize.
Investoři v českých státních dluhopisech (trhy)
Rostoucí státní dluh a volatilita sazeb zvyšují náklady financování; trhy mohou zvýšit rizikové prémie a tlačit na měnovou/politickou reakci.
Opozice (Hnutí ANO)
Politické subjekty různě interpretují příčiny a řešení rozpočtů; jejich spory zvyšují politickou nejistotu a mohou ovlivnit rozpočtová rozhodnutí.
Národní rozpočtová rada (NRR)
Nezávislý orgán zaznamenává rizika a tlačí na dodržování pravidel; varuje před nedostatečnou konsolidací a vyžaduje dodatečná opatření.
Sektor sociální a zdravotní péče o seniory
Vládní plán počítá s investicemi do infrastruktury péče o seniory využívající případných přebytků důchodového účtu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ekonom Petr Janský varuje před rostoucím zadlužením státu a švarcsystémem
Letos stát vydá 100 miliard korun na splácení dluhů, které by mohly jít na platy učitelů či důchody Kam mizí miliardy?
Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 286 miliard
Jednotlivé resorty už nyní požadují desítky miliard korun navíc, což ukazuje na nedostatek prostředků v návrhu rozpočtu. Kde chybí miliardy?
Nejvyšší kontrolní úřad kritizuje vládu za nesystémové kroky v loňském rozpočtu
NKÚ vytkl vládě, že zlepšení loňského rozpočtu bylo dosaženo nesystémovými opatřeními a neplněním původních záměrů. Kdo nese odpovědnost?
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil o návrhu státního rozpočtu na rok 2026
Návrh rozpočtu na rok 2026 je na hraně zákonných limitů a nenabízí žádnou konsolidaci ani prostor pro větších změn. Kde se bude škrtat?
Česko má jeden z nejnižších veřejných dluhů v Evropě
Česko má díky rozumnému hospodaření prostor pro chytré a dlouhodobě výhodné investice do budoucnosti. Jak investovat chytře?
Fakta
💰
126 mld. Kč
Schodek za 1. třetinu roku
(12. 5. 2025)
💰
168,2 mld. Kč
Schodek ke konci července
(1. 8. 2025)
📊
42,5%
Poměr dluhu k HDP (1H 2025)
(21. 7. 2025)
💰
3,5 bil. Kč
Státní dluh (1. pol. 2025)
(21. 7. 2025)
💰
286 mld. Kč
Návrh schodku 2026
(5. 9. 2025)
👤
Marian Jurečka
Přebytek důchodů 2026
(18. 6. 2025)
Události
Co a kdy?
2024
Státní závěrečný účet za rok 2024 skončil schodkem 271,4 miliardy korun; NKÚ upozornil, že zlepšení bylo dosaženo i díky nesystémovým krokům vlády (oznámeno 4. září 2025).
duben 2025
Schodek státního rozpočtu překročil hranici 100 miliard již v dubnu — jde o pátý rok v řadě s tímto jevem (oznámeno 12. května 2025).
leden–červen 2025
Státní dluh v prvním pololetí 2025 přesáhl 3,5 bilionu korun; za druhé čtvrtletí vzrostl dluh o 94 miliard (oznámeno 21. července 2025).
Konec července 2025
Hospodaření státního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku 2025 vykázalo schodek 168,2 miliardy korun (oznámeno 1. srpna 2025; ve zprávách opakováno 4. srpna 2025).
září 2025
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 předložen ministerstvem financí počítal se schodkem 286 miliard korun; po zveřejnění návrhu resorty požadovaly navýšení rozpočtů (oznámeno 5. září 2025).
říjen 2025
Po říjnových volbách 2025 se očekávají možné rozsáhlé úpravy rozpočtu nové vládou; volební program hnutí ANO bude znám v září 2025 (zmíněno 21. července 2025).
2026
Očekává se přebytek důchodového účtu v roce 2026 kolem 8–10 miliard korun podle ministra Mariana Jurečky (oznámeno 18. června 2025).
2027
Do roku 2027 bude třeba připravit další reformy pro snížení deficitu, podle členů Národní rozpočtové rady a ekonomů (uvedeno 4. srpna 2025 a 1. září 2025).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
MF navrhlo rozpočet 2026 se schodkem 286 mld. Kč, což signalizuje konec konsolidace a pokračování vysokého zadlužování.
Srovnání před a po
💰
Saldo státního rozpočtu
PŘED
Plánovaná/vnímaná snaha snižovat schodky (předešlé vlády slibovaly konsolidaci)
PO
Schodek 2025 kolem 230–286 mld. Kč (různé články uvádějí návrhy 230, 241, 252, 270, 286 mld.) | pokračující vysoké schodky v letech 2024–2026
💰
Státní dluh (podíl k HDP)
PŘED
Nižší zadlužení před krizovými lety (okolo 30–34 % HDP v předkrizovém období)
PO
Ve více článcích uváděno 42–45 % HDP v polovině 2020‑25; růst směrem k 44–48 % a riziko překročení 55 % v příštích letech bez konsolidace
📋
Struktura výdajů
PŘED
Vyšší prostor pro investice a možnost škrtů v běžných výdajích
PO
Rostoucí mandatorní výdaje (důchody, platy, sociální), méně prostoru pro škrty, nutnost najít úspory či daňové zdroje
📅
Rozpočtová pravidla a proces
PŘED
Možnost flexibilního přepracování rozpočtu; méně závazná pravidla
PO
Snaha o přísnější pravidla (trajektorie snižování strukturálního salda do r.2027, návrhy na ústavní zakotvení) | riziko, že nová vláda provede rozsáhlé změny nebo rozpočtové provizorium
Klíčové postavy
Ministerstvo financí (ministr Zbyněk Stanjura)
Sestavuje návrhy rozpočtu; navrhuje schodky, ozdravné balíčky, předkládá návrhy do vlády
Premiér / vláda Petra Fialy (koalice)
Schvaluje vládní rozpočet, prosazuje konsolidační balíčky a výdaje (obrana, Dukovany)
Národní rozpočtová rada a NKÚ
Nezávislé instituce hodnotící udržitelnost rozpočtu; upozorňují na rizika, nesystémové kroky a využití mimořádných příjmů
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Michael Kohajda
rozpočtový expert"Je špatně přijatelné už to, že bychom měli mít schodek přes 200 miliard. Jsou to čísla, která by v minulých letech byla zcela mimo debatu. Několik let nazpátek bylo i 35 miliard dost, přes 200 miliard pak bylo skoro sprosté slovo"
Miloš Nový
místopředseda sněmovního rozpočtového výboru"Maximum možného je pro mě v tuto chvíli schodek 210 až 220 miliard. U 235 miliard už bych hodně protestoval, nemluvě o tom, kdyby to mělo jít ještě výš, jak říkal pan premiér, možná až k 270 miliardám"
Pavel
"Je nutné zpomalit trend růstu dluhu. Není možné, aby stát trvale každý rok utrácel o tři procenta HDP, tedy aktuálně 200 miliard korun více, než vybere na daních"
Pavel
"Jakmile přijde nějaká krize, což se v posledních letech děje víc než dřív, rozpočet začne přicházet o část daňových příjmů, a naopak stát má dodatečné výdaje na řešení krize a celkový deficit rychle narůstá"
Zdeňka Horníková
viceprezidentka NKÚ"Tempo nárůstu státního dluhu je rizikem pro udržitelnost veřejných financí a i v roce 2021 to bylo jedno z podstatných témat. Zásadní je to, že v České republice bezpochyby existuje prostor pro to, aby stát lépe zacházel s veřejnými penězi a neplýtval jimi"
Jak šel čas
Historický kontext
📉
2025 (první tři čtvrtletí)
Pokračující fiskální konsolidace a růst státního dluhu v ČR
CURRENT články shrnují, že státní rozpočet má vysoké kumulované schodky v letech 2023–2025, rostoucí státní dluh a politickou debatu o potřebě konsolidace; vláda navrhuje rozpočet 2026 během volební situace; Národní rozpočtová rada, NKÚ a ekonomové volají po reformách a úsporách.
Vyvolalo to návrhy konsolidačních balíčků, debaty o zvýšení daní a škrtech, riziko rozpočtového provizoria po volbách. (Upraveno pro obecný časový rámec 2025.)
📈
18. června 2025
Oznámení o očekávaném přebytku důchodového účtu v roce 2026 (min. Marian Jurečka)
CURRENT: Jurečka oznamuje, že důchodový účet by měl být v roce 2026 znovu v přebytku (8–10 mld.), hlavně vlivem valorizačního vzorce a vyšších příjmů z pojistného.
Snížilo to část tlaku na rozpočet týkající se důchodového účtu a ovlivnilo diskuzi o alokaci přebytků na investice do sociální péče.
📉
31. července 2025
Kumulovaný schodek státního rozpočtu k 31.7.2025: 168,2 mld. Kč (hlášeno MF)
CURRENT: MF oznámilo, že k 31.7. byl kumulovaný schodek 168,2 mld., o 24 mld. nižší než loni díky vyšším daním a konsolidaci.
Poukázalo to na částečné zlepšení plnění rozpočtu v 1H 2025 a poskytlo argument pro vládu při přípravě návrhu rozpočtu 2026.
💰
Po 30. červnu 2025
Státní dluh ČR přesáhl 3,5 bilionu Kč (hlášeno MF)
CURRENT: Ministerstvo financí oznámilo, že státní dluh v 1. pololetí 2025 přesáhl 3,5 bil. Kč a za Q2 rostl o 94 mld.
Zvýšilo obavy z rychlého zadlužování, posílilo argumenty pro konsolidaci a zvýšilo pozornost na náklady obsluhy dluhu.
🗳️
Konec srpna/začátek září 2025
Představení návrhu rozpočtu na rok 2026 a následující politická diskuse (CURRENT)
CURRENT: MF a kabinet připravují návrh rozpočtu 2026 (různé varianty: schodek uváděn 241–286 mld. Kč v různých článcích); debata o tom, že finální rozhodnutí může padnout až po volbách 2025; NKÚ a ekonomové kritizují nesystémové kroky minulosti.
Vyvolalo to politický spor o rozsah konsolidace, riziko rozpočtového provizoria a tlak na novou vládu ohledně dalšího snižování schodku a reforem.
🔍
4. září 2025
NKÚ: kritika nesystémového využití mimořádných příjmů (windfall tax) a čerpání prostředků na povodně
CURRENT: NKÚ ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu 2024 konstatoval, že zlepšení bylo částečně dosaženo nesystémovými kroky; připomněl čerpání prostředků z windfall tax a částečné nevyužití prostředků na povodně.
Posílilo to argumentaci pro transparentnější rozpočtování a pro debatu o trvalosti výnosů z mimořádných daní.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Dluh vzniká, když vláda utratí víc než vybere (schodek) a kryje rozdíl emisí dluhopisů nebo půjčkami. Věřiteli mohou být domácí investoři nebo zahraniční subjekty — dluh v cizí měně nese větší kurzové riziko. Stát většinou „roluje“ dluh: na splatné dluhopisy vydá nové; poplatky za dluh jsou úroky, které musí rozpočet platit.
Proč je to důležité
Výše a složení dluhu ovlivňuje, kolik vláda může investovat nebo podporovat lidi v krizi a jaké budou daně či úroky. Příliš vysoký dluh může zvýšit úroky, vytlačit soukromé investice a ohrozit sociální výdaje; mírné a účelné zadlužení zase pomáhá překonat recesi nebo financovat užitečnou infrastrukturu.
Co to je
G7 je skupina sedmi nejvyspělejších ekonomik světa - Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa, Velké Británie a USA. Evropskou unii reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Skupina vznikla v 70. letech, aby si tyto země pravidelně vyměňovaly názory a rozhodovaly o důležitých světových tématech.
Jak to funguje
Členské země se k 1. lednu pravidelně střídají v předsednictví G7. Každý rok se pořádají ministerská setkání a summit, kde se řeší témata jako zdraví, ekonomika, energetika, životní prostředí, terorismus nebo obchod. G7 nemá stálou kancelář nebo pevná pravidla, jde o neformální sdružení, kde pořádající země plánuje průběh všech setkání.
Proč je to důležité
Rozhodnutí G7 ovlivňují světovou ekonomiku a politiku, což se často promítá do cen zboží i životní úrovně lidí. Členské státy G7 patří mezi nejvýznamnější ekonomiky světa s velkým podílem na globálním HDP. G7 tak pomáhá řešit globální problémy jako jsou krize, obchodní spory nebo změna klimatu.
Otestujte se
Kvíz: Stav veřejných financí ČR (2025)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
G7
sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:39:22