Hledat Předplatné
Předplatné

Kritika návrhu třináctého důchodu v ČR

Komentátor Lidových novin Petr Kolman píše o třináctém důchodu 15 tisíc korun pro každého seniora

Uzavřené téma o společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Komentátor Lidových novin Petr Kolman kritizuje návrh na zavedení třináctého důchodu ve výši 15 tisíc korun pro každého seniora v České republice. Argumentuje, že návrh je populistický a ekonomicky neudržitelný, přičemž důchodci v posledních letech reálně neztráceli a jejich příjmy rostly rychleji než inflace. Kritika se zaměřuje také na dopad na státní rozpočet, který by byl zatížen o 35,5 miliardy korun ročně bez jasného zdroje financování.

Zdroje:

    Nejnovější
    Komentátor Lidových novin Petr Kolman píše o třináctém důchodu 15 tisíc korun pro každého seniora
    11. 6. 2025: Návrh na plošný třináctý důchod je podle autora neudržitelný, neefektivní a postrádá ekonomické opodstatnění.
     Kdo na tom vydělá?
    Řeklo se...
    Přehled citací
    1 Vysoký dopad
    11. června 2025
    princip slušnosti a úcty k těm, kteří celý život pracovali a vytvářeli hodnoty
    Petr Kolman
    komentátor Lidových novin
    Oprávnění pro zavedení 13. důchodu
    2 Vysoký dopad
    11. června 2025
    Ceny všeho letí vzhůru, ale důchody rostou jen pomalu a často symbolicky
    Petr Kolman
    komentátor Lidových novin
    Argument pro finanční pomoc seniorům
    3 Střední dopad
    11. června 2025
    nechce opakovat laciné fráze, že (dnešní důchodci) postavili metro, dálnice a hlavně statisíce bytů, které dnes jejich vnukové prodávají či pronajímají za miliony korun,
    Petr Kolman
    komentátor Lidových novin
    Kontroverzní nostalgická formulace
    Vytvořeno 27. 9. 2025 21:31
    Dopady
    Kdo si polepší, kdo tratí?

    Státní rozpočet

    Návrh na každoroční třináctý důchod ve výši 15 tisíc korun by znamenal rozpočtový dopad 35,5 miliardy korun ročně bez navržených zdrojů financování.

    Velmi silný negativní dopad

    Budoucí generace (daňoví poplatníci)

    Návrh na třináctý důchod by znamenal roční rozpočtový dopad 35,5 miliardy korun bez navržených zdrojů financování, což by zvýšilo fiskální zátěž pro budoucí generace daňových poplatníků.

    Silný negativní dopad

    Důchodci

    Navrhovaný každoroční třináctý důchod ve výši 15 tisíc korun by zvýšil disponibilní příjmy všech seniorů.

    Střední pozitivní dopad
    Vytvořeno 27. 9. 2025 21:33
    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Fakta
    💰

    15 000 Kč

    13. důchod pro seniory
    (11. 6. 2025)

    📊

    51%

    růst důchodů 2019–2023
    (11. 6. 2025)

    📊

    ≈37%

    inflace 2019–2023
    (11. 6. 2025)

    💰

    35,5 mld. Kč

    roční rozpočtový dopad
    (11. 6. 2025)

    📅

    2019–2023

    období srovnání
    (11. 6. 2025)

    Vytvořeno 27. 9. 2025 21:31
    Události
    Co a kdy?
    roky 2019–2023
    Mezi lety 2019 a 2023 vzrostly důchody o 51 %; inflace za stejné období byla necelých 37 %
    11. června 2025
    Publikace komentáře Petra Kolmana v Lidových novinách o návrhu každoročního třináctého důchodu ve výši 15 000 Kč a jeho rozpočtových a sociálních dopadech
    Vytvořeno 27. 9. 2025 21:31
    Související
    Příbuzná témata
    Co to znamená
    Co se děje

    Návrh na zavedení každoročního 13. důchodu 15 000 Kč pro seniory

    Srovnání před a po
    💰 Výplata důchodu (13.)
    PŘED

    Dosud není běžně vyplácen každoroční 13. důchod všem seniorům

    PO

    Každý senior by ročně obdržel třináctý důchod ve výši 15 000 Kč

    💰 Rozpočtový dopad
    PŘED

    Není zahrnut dodatečný pravidelný výdaj 35,5 mld. Kč ročně

    PO

    Návrh by znamenal dodatečné výdaje 35,5 miliardy Kč ročně; ve shrnutí není uvedeno reálné financování

    Klíčové postavy
    👤
    Petr Kolman
    Komentátor Lidových novin, kritik návrhu
    Vytvořeno 27. 9. 2025 21:31
    Ještě není...
    International Comparison
    Řeklo se...
    Přehled citací
    Petr Kolman
    Petr Kolman
    komentátor Lidových novin

    "nechce opakovat laciné fráze, že (dnešní důchodci) postavili metro, dálnice a hlavně statisíce bytů, které dnes jejich vnukové prodávají či pronajímají za miliony korun,"

    Autor komentáře odmítá používat nostalgické argumenty, které sám pak uvádí. 11. 6. 2025
    Komentář
    Vytvořeno 27. 9. 2025 21:31
    Jak šel čas
    Historický kontext
    ⚠️
    rok 1953
    Měnová reforma v roce 1953 znehodnotila státní dluhopisy z první republiky.
    V článku je uvedeno jako historický příklad rizika státních dluhopisů vůči měnovým zásahům.
    Ilustrace rizika, že státní dluhopisy nemusí držet reálnou hodnotu pro penzijní fondy.
    💰
    rok 1971
    V roce 1971 byla oficiální cena unce zlata 34 USD (použito v textu jako ukazatel dlouhodobého znehodnocení peněz).
    Autor používá historickou úroveň ceny zlata k demonstraci dlouhodobé inflace a k argumentu o erozí reálné hodnoty úspor.
    Poukazuje na to, že nominální aktiva mohou reálně ztrácet hodnotu v čase.
    🧾
    29. září 2011
    Nový výpočet penzí se měl týkat lidí, kteří půjdou do penze po 29. září 2011 (rozhodnutí Ústavního soudu vyvolalo změnu výpočtu).
    V článku z roku 2011 je popsáno, že Ústavní soud zrušil dosavadní výpočet a nový vzorec bude aplikován pro osoby odcházející do penze po tomto datu.
    U lidí s vyššími příjmy měl nový výpočet zvyšovat důchody, u jiných skupin mohl snižovat částky; mělo to přerozdělovací dopady na výpočty důchodů.
    🏦
    rok 2013
    Návrh počítal s platností přesměrování části pojistného do penzijních fondů od roku 2013 (část pro mladší 40 let měla být povinná).
    V článku zmiňujícím Drábkovu reformu je uvedeno, že novinka měla platit od roku 2013 a pro lidi mladší 40 let by byla povinná.
    Ministerské odhady uváděly výpadek v rozpočtu přibližně 30 miliard Kč ročně v důsledku přesunů pojistného do fondů.
    🔁
    rok 2016
    Podle předloženého návrhu mělo v roce 2016 dojít k navýšení podílu přesměrovávaného pojistného do penzijních fondů až na 4 %.
    Článek zmiňuje postupné navyšování procenta přesměrování v letech po zavedení reformy.
    Transformační náklady a výpadky v rozpočtu měly podle textu dále stoupat.
    🏛️
    prosinec 2017
    Andrej Babiš byl poprvé jmenován premiérem v prosinci 2017.
    Politický kontext před následnými debatami a pokusy o důchodovou reformu je v článku vyznačen jmenováním premiéra.
    Uvedeno jako součást politického rámce, v němž se později řešily národní důchodové návrhy.
    🗳️
    červenec 2018
    V červenci 2018 získala vláda premiéra důvěru (zmíněno v kontextu diskusí o reformách).
    Uvedeno v analýze, která popisuje politický vývoj a následné potíže se schvalováním reformních kroků.
    Opět kontext pro pozdější neujasněné či nedokončené reformní kroky.
    🧭
    leden 2020
    Začátkem ledna 2020 Komise představila tzv. výchozí variantu parametrů nového důchodového systému.
    Článek popisuje, že představení výchozí varianty narazilo na problémy, komise neměla jasné zadání a návrh obsahoval nákladné návrhy.
    Podle textu by zavedení návrhu znamenalo okamžité zvýšení výdajů o 26 miliard Kč ročně a celkové zvýšení o ~1,5 % HDP (autor uvádí cca 85 miliard Kč ročně v plném rozsahu).
    📤
    rok 2025
    Vláda poslala do sněmovny návrh důchodové reformy s předpokládanou účinností od roku 2025.
    V jednom z článků je uvedeno, že reforma, kterou vláda zaslala do sněmovny, měla platit od roku 2025 a zahrnovala změny věku odchodu do důchodu a výpočtu penzí.
    Návrh by měl změnit věk odchodu do důchodu a způsob výpočtu nově přiznávaných důchodů.
    🧮
    rok 2026
    Od roku 2026 měly začít platit méně výhodné pravidla pro výpočet nově přiznávaných důchodů.
    Více článků (2023) uvádělo, že počínaje rokem 2026 se budou nově přiznávané důchody počítat méně výhodně a že opatření bude nabíhat kaskádovitě několik let.
    Podle jednoho modelového propočtu by pro odcházející v roce 2026 byl průměrný nově přiznaný důchod asi o 160 Kč měsíčně nižší než při současném výpočtu.
    📉
    rok 2035
    Různé modely ukazují, že v roce 2035 budou nově přiznané důchody výrazně nižší než bez změn (v článcích se uvádějí odhady ~1 600 Kč až skoro 3 000 Kč nižší).
    Články ministerstva a HN uvádějí, že postupné změny parametrů výpočtu povedou k tomu, že průměrné nově přiznané důchody budou v roce 2035 nižší než dříve odhadované.
    V některých modelech jde o pokles průměrného nově přiznaného důchodu řádu stovek až tisíců korun měsíčně; celkově by to snížilo budoucí náklady systému.
    👵👴
    rok 2050
    Demografická projekce: kolem roku 2050 by měl být počet lidí nad 65 let zhruba dvojnásobný proti současnosti.
    V jednom z článků je uvedeno, že demografové předpokládají výrazný nárůst počtu seniorů do roku 2050.
    Tlak na udržitelnost důchodového systému a na výdaje spojené s penzemi v dlouhém horizontu.
    ⏳
    rok 2051
    Podle zmíněných legislativních parametrů by v roce 2051 měl platit jednotný důchodový věk 68 let.
    Článek popisuje plánované zvyšování důchodového věku v dlouhodobém horizontu podle zákonných parametrů.
    Prodlužování pracovního věku jako opatření ke snížení tlaku na důchodový systém.
    💸
    rok 2055
    Materiály uvádějí, že plný efekt některých úspor z reformy by se mohl projevit po roce 2055.
    V článku o dírách v reformě se uvádí, že nejvyšší úspory pro rozpočet by se měly projevit po roce 2055.
    Úspory z parametrických změn se projeví až v daleké budoucnosti; krátkodobě rozpočet může zůstat zatížen.
    🕰️
    rok 2100
    V jednom textu je uvedeno, že podle legislativních projekcí by v roce 2100 mohl být důchodový věk až 75 let.
    Autor uvádí dlouhodobé legislativní předpoklady zvyšování důchodového věku v průběhu století.
    Ukazuje extrémně dlouhodobé projekce používané v debatě o udržitelnosti systému.
    Vytvořeno 27. 9. 2025 21:33
    Co to je?
    Vysvětlení pojmů
    Vytvořeno 27. 9. 2025 21:31
    Zdroj dat: Wikipedia
    Otestujte se
    Kvíz: Návrh třináctého důchodu a komentář Petra Kolmana
    Česko

    stát ve střední Evropě

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

    Kontinent: Evropa

    Hlavní město: Praha

    Rozloha: 78.87 tis. km²

    Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

    Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

    HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

    Track all markets on TradingView

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Petr Kolman

    slovenský skladateľ

    Povolání: hudební skladatel, muzikolog, publicista, hudební aranžér, hudební publicista

    Narození: 29. května 1937

    Místo narození: Bratislava

    Úmrtí: 5. listopadu 2022

    Místo úmrtí: Deutsch-Wagram

    Státní občanství: Slovensko

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Lidové noviny

    český deník (1989-2024)

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Lidové-noviny-Logo.svg

    Web: http://www.lidovky.cz

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:34:33