Maraton v každém věku: Inspirující příběhy a vliv na mozek

Španělští vědci Carlos Matute a Pedro Ramos-Cabrer zkoumali změny v mozku maratonských běžců

Mizící téma o životním stylu a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Maratonský běh není omezen věkem, což dokazují příběhy běžců, jako jsou Luboš Srstka nebo František Večeřa, kteří začali běhat až po čtyřicítce. Odborníci zdůrazňují, že vytrvalostní běh je ve zralém věku možný s důrazem na rozumnost a trpělivost[1].

Bývalý elitní maratonec Pavel Novák, který dosáhl času pod 2:20, radí, že kopce a intervalový trénink jsou klíčem k vylepšení výkonů, zatímco použití závaží může být kontraproduktivní[2].

Nový výzkum španělských vědců Carlosa Matuteho a Pedra Ramose-Cabrera ukazuje, že po maratonu mají běžci v mozku méně myelinu, avšak během dvou měsíců se jejich mozek plně zotaví, což podtrhuje schopnost mozkové regenerace po vysoké fyzické zátěži[3].

Tyto rady a inspirativní příběhy ukazují možnosti a přínosy vytrvalostního běhu i v pozdějším životě, což může zlepšit fyzickou i psychickou kondici a dodat nový smysl životu[1].

Zdroje:

  1. Maratoncem po čtyřicítce. Manažer, který zvládl v kuse 246 kilometrů, a další běžci líčí své překvapivé motivace

  2. Nestačí jen vzít boty a běžet. K lepším časům vede několik málo cest. Co radí špičkový trenér a maratonec?

  3. Maraton mění běžcům strukturu mozku, organismus si dokonce i tam sahá pro energii. Co se v hlavě děje?

Nejnovější
Španělští vědci Carlos Matute a Pedro Ramos-Cabrer zkoumali změny v mozku maratonských běžců
22. 8. 2025: Po maratonu mají běžci v mozku méně myelinu, ale během dvou měsíců se jejich mozek plně zotaví
Kontext
Dříve jsme psali...
Bývalý elitní maratonec Pavel Novák s rekordem pod 2:20 radí běžcům
Kopce a intervaly pomáhají běžcům zlepšit výkony, zatímco závaží může být na škodu.  Tipy od šampiona
Čtyřicátníci a sedmdesátníci dokazují, že maraton lze zvládnout v každém věku
Stále více lidí středního a vyššího věku objevuje vytrvalostní běh jako způsob, jak zlepšit svou fyzickou i psychickou kondici a najít nový smysl života.  Příběhy, které inspirují
Jak šel čas
Historický kontext
🏃‍♂️
rok 1897
První novodobý bostonský maraton se uskutečnil
Uvedeno v kontextových textech jako historický počátek moderních maratonů
Založení tradice městských maratonů a vzniku pravidelných dlouhých běhů
📏
rok 1908
Na olympiádě v Londýně byla stanovena standardní délka maratonu na 42,195 km
Uvedeno v kontextových textech vysvětlujících vznik současné délky tratě
Zafixování jednotné vzdálenosti maratonu pro další soutěže a historické srovnávání výkonů
🇨🇿
rok 1995
Založení Pražského mezinárodního maratonu (Pražský maraton začal se konat)
Uvedeno v článcích jako počátek významného městského maratonu v ČR (Carlo Capalbo)
Růst popularity městských maratonů v Česku a rozvoj běžecké komunity
❤️‍🩹
rok 2001
Studie publikovaná v American Journal of Cardiology ukázala po maratonu v krvi závodníků látky podobné těm po infarktu
Zmíněno v kontextovém textu jako první klinická evidence o krátkodobých biomarkerech po maratonu
Spustilo to diskusi o tom, že maraton může vyvolat přechodné srdeční změny a potřebě dalšího výzkumu
První výrazné zmínky o aktechuálním poškození srovnávaném s příznaky po infarktu
⏱️
září 2014
Na berlínském maratonu v září 2014 Dennis Kimetto zaběhl dosud nejrychlejší čas 2:02:57
Uvedeno v kontextových textech jako příklad posunu hranice elitních výkonů v maratonu
Důraz na zvyšující se výkonnost elity a zájem vědy i médií o extrémní výkony
📰
15. dubna 2015
Článek v Hospodářských novinách shrnul debatu o zdravotních efektech maratonu ("Maraton je srdeční záležitost")
Článek cituje dostupné studie včetně poznatků z roku 2001 a popisuje okamžité poškození srdeční funkce po závodě s navrácením během dní
Zvýšení veřejné pozornosti k tomu, že maraton přináší jak benefity, tak i krátkodobá rizika; doporučení rozumného tréninku
❤️
5. května 2017
Článek 'Maraton a srdce' publikovaný v HN shrnul, že po dokončení maratonu může být srdeční funkce zhoršená i několik dní
Média shrnují dostupné medicínské poznatky o krátkodobém zhoršení srdeční funkce po maratonu a o doporučeném tréninku
Opakované medializace vede k větší opatrnosti v tréninku a ke zdůraznění postupného zvyšování zátěže
🧠
22. srpna 2025
Mediální reportáž uvádí studii (Carlos Matute, Pedro Ramos‑Cabrer) publikovanou v Nature Metabolism: po dokončení maratonu byl u testovaných běžců zjištěn pokles myelinu, přičemž kontrolní vyšetření po dvou měsících ukázalo plné zotavení myelinové vrstvy
Studie popsaná v aktuálním článku zkoumala mozky deseti maratonských běžců před a po závodě pomocí zobrazovacích metod; úbytek myelinu byl nejvýraznější na neuritech spojujících míchu s mozkovou kůrou
Ukazuje schopnost mozkové plasticity a obnovy myelinu po vysoké fyzické zátěži; otevírá otázky o využití tohoto jevu v léčbě neurologických onemocnění
Na první pohled změny připomínaly poškození podobné roztroušené skleróze, kontrolní vyšetření však prokázalo, že se nejedná o trvalé poškození
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Pavel Novák

Czech cyclist

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/2021_UEC_Track_Jun_&_U23_European_Championships_091.jpg

Povolání: sportovní cyklista

Narození: 3. prosince 2004

Místo narození: Jindřichův Hradec

Státní občanství: Česko

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Maraton, věk a účinky na mozek

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:31:16