Přijímací zkoušky jsou testy, které školy nebo univerzity pořádají, aby vybraly nové studenty. Mohou se konat na různých stupních vzdělání — od základky až po vysokou školu, nejčastěji ale při přechodu na střední nebo terciální stupeň.
Reforma českého školství a její výzvy
Asociace ředitelů gymnázií se štěpí kvůli novým osnovám: Biflovat, nebo rozvíjet dovednosti?
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
V diskusi o české reformě školství přetrvává rozpor mezi požadavkem na obsah přijímacích zkoušek a způsobem výuky: asociace ředitelů gymnázií je rozdělená na to, zda má výuka více upřednostňovat memorování učiva (biflování) nebo rozvoj praktických dovedností, což ukazuje na rostoucí napětí mezi ministry a školami ohledně praktické implementace nových osnov [5].[5]
Minister Mikuláš Bek navrhl přesun jednotných přijímacích testů na základní školy a jejich konání před podáním přihlášek jako snahu řešit nedostatek míst a zvýšit spravedlnost při přijímání; návrh vyžaduje dohodu mezi školami a logistickou připravenost základních škol[1].[1]
Současně probíhá pilotní zavádění nového vzdělávacího programu v osmdesáti školách od září, který klade důraz na osobnostní rozvoj žáků a integraci předmětů do tematických bloků, a to jako krok směrem k výuce zaměřené na dovednosti spíše než na memorování[2].[2]
Kromě toho ministerstvo zvažuje náhradu současné státní maturity plošným testem ve druhém ročníku středních škol, který by ověřoval i digitální dovednosti, práci s umělou inteligencí a mediální gramotnost; jde o snahu přizpůsobit hodnocení rychlým technologickým změnám[3].[3]
Kritici, například Miroslav Hřebecký z EDUin, tvrdí, že stávající přijímací zkoušky často více odrážejí rodinné zázemí než schopnosti žáků, což je jedním z důvodů pro návrh změn; nové spory mezi řediteli gymnázií však ukazují, že přechod ke kompetenčně orientované výuce bude obtížný a může vést k nesouhlasu o prioritách výuky[4][5].[4][5]
Zdroje:
Asociace ředitelů gymnázií se štěpí kvůli novým osnovám: Biflovat, nebo rozvíjet dovednosti?

Přehled citací
Samozřejmě někde více, někde méně. V tom, co a jak učit, jsme ale zatím omezení i přijímacími testy na střední školy.
Pokud se stále mluví o měkkých dovednostech, rozvoji osobnosti a podobně, které by žáci měli po střední škole mít, tak by změna maturit měla takové požadavky reflektovat.
Je dobře, pokud se do zkoušek zahrnou nějaké praktické příklady – čím dál méně by to měly být patnáctiminutové výslechy před komisí ze zapamatovaného učiva na jednu zkoušku.
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo školství (MŠMT)
Řídí a prosazuje komplexní reformy (nový RVP, plošné testování, změny maturity, financování) s velkým dopadem na školy, učitele a žáky; úspěch závisí na implementaci a podpoře.
Mikuláš Bek
Ministr školství je hlavním hybatelem reformy RVP, změn přijímacího řízení a maturit; navrhuje přesuny testování dříve a silně prosazuje změny financování a rozvoj kapacit.
Základní školy (ředitelé a učitelé)
Bude po nich velké množství práce s přechodem na nové RVP, tvorbou školních vzdělávacích plánů a přípravou učebnic; čelí logistickým, časovým a finančním tlakům.
Gymnázia a Asociace ředitelů gymnázií
Reforma učiva a zúžení oborů a změny přijímacího řízení ohrožují tradiční roli víceletých gymnázií; uvnitř panují rozpory mezi řediteli o důrazu na učivo vs. kompetence.
Cermat
Organizace, která připravuje státní testy a přijímačky; je v centru digitalizace a revize zkoušek, čelí kritikám i odhodlání ministerstva změnit podobu testování.
Národní pedagogický institut (NPI) / autoři RVP
Připravuje a metodicky podporuje nový Rámcový vzdělávací program; odpovědný za piloty, metodiku a školení učitelů pro implementaci reformy.
Učitelé a Učitelská platforma (vč. ředitelů základních škol)
Skupina s obavami o implementaci reformy: kritizuje komunikaci, tempo zavádění a nedostatečnou podporu, což může brzdit reálné změny ve výuce.
Česká školní inspekce (ČŠI)
Je citována jako zdroj dat hodnotící pokles kvality na gymnáziích; její zjištění mohou posílit tlak na reformy a změny v praxi výuky.
Dříve jsme psali...
Miroslav Hřebecký z EDUin kritizuje současný systém přijímaček na střední školy

Test ve druhém ročníku by mohl nahradit současnou státní maturitu

Osmdesát škol začne od září testovat nové osnovy a moderní způsoby výuky

Ministr Bek chce přesunout jednotné testy na základní školy před podání přihlášek

Mikuláš Bek
ministr školství
(21. 5. 2025)
80 škol
testuje nový RVP
(29. 5. 2025)
listopad 2026
první plošný test SŠ
(20. 6. 2025)
každé 4 roky
opakování testů ZŠ
(20. 6. 2025)
zúžení 281→100
počet SŠ oborů plán
(20. 6. 2025)
konec října
Konference ředitelů G
(30. 9. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Reorganizace přijímacích a maturitních zkoušek; modernizace RVP
Srovnání před a po
Přijímací zkoušky primárně od Cermatu (česky+matematika), školy měly částečnou volnost; stres a fronty při podávání přihlášek; části návrhů umožňovaly zachování školních částí
Plán náhrady přijímaček plošným testováním v 5. a 9. třídách, testování před podáním přihlášek; elektronizace přihlašování; možnost podat více přihlášek; výsledky z plošných testů by sloužily pro výběr na SŠ
Společná část maturity probíhala ve 4. ročníku středních škol (souběžně školní část)
Návrh: společná část maturit ve 2. ročníku formou plošného testu (ČŠI) ověřující i kompetence (AI, finanční gramotnost, mediální gramotnost); čtvrtý ročník ponechá školní část; novela umožní obhajobu komplexní absolventské práce místo ústní části
Stávající RVP často obecné, školy si vytvářely učební plány podle nich; výuka často zaměřená na učivo/biflování
Nový RVP: tři modely výuky (předmětový, integrovaný, tematický); důraz na kompetence, osobnostní a sociální výchovu, práce se stresem, rozvoj dovedností; pilotní testování ve školách (80 ZŠ dobrovolně); zavedení uzlových bodů (plošné testy v 5. a 9. třídách každé 4 roky)
Stejná pravidla financování pro všechny školy bez diferencí podle podmínek; nedostatek míst na SŠ (zejména v Praze); kapacity gymnázií dlouhodobě omezené
Plánované indexové financování – více prostředků pro školy v náročnějším prostředí; debata o rozšíření kapacit (gymnázia vs. lycea) a omezování některých víceletých gymnázií; návrhy na přesun financování nepedagogických pracovníků na obce (v některých článcích probíráno)
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací

Chalupník
"Samozřejmě někde více, někde méně. V tom, co a jak učit, jsme ale zatím omezení i přijímacími testy na střední školy."

Miroslav Krejčí
ředitel organizace Cermat"Počítáme s tím, k tomu ale potřebujeme přesné zadání od ministerstva,"

Miroslav Hřebecký
programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin"Pokud se stále mluví o měkkých dovednostech, rozvoji osobnosti a podobně, které by žáci měli po střední škole mít, tak by změna maturit měla takové požadavky reflektovat."

Miroslav Hřebecký
programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin"Ať tam jsou úlohy s co největší přidanou hodnotou pro žáka, aby do toho musel promítnout co nejširší spektrum dovedností a nebylo to zase jen testování zapamatovaných vědomostí,"

Miroslav Hřebecký
programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin"Školy, které takové maturitní zkoušky mají, si je pochvalují a jsou z mého pohledu napřed."

Miroslav Hřebecký
programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin"Je dobře, pokud se do zkoušek zahrnou nějaké praktické příklady - čím dál méně by to měly být patnáctiminutové výslechy před komisí ze zapamatovaného učiva na jednu zkoušku,"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Škola stanoví kritéria a připraví test (znalosti, dovednosti nebo talent). Uchazeči píší zkoušku a podle výsledků, často spolu s prospěchem ze školy, se rozhoduje o přijetí. V některých zemích existují společné národní testy, jinde mají školy vlastní soutěžní přijímací řízení nebo kombinují testy se školními známkami.
Proč je to důležité
Přijímací zkoušky ovlivňují, kdo získá přístup ke kvalitnímu vzdělání a tím i budoucí šance na trhu práce. Mohou však vést k velkému stresu, rozvoji placeného doučování a debatám o spravedlnosti, pokud se spolehne jen na testy místo celkového hodnocení žáka.
Co to je
Školství je systém organizovaných škol a zařízení, které vyučují a vychovávají děti a mládež. Zahrnuje učitele, školské zaměstnance a žáky či studenty a také pravidla a organizaci, podle kterých školy fungují.
Jak to funguje
Školství sestává ze sítě škol (např. základních, středních, odborných) a lidí, kteří ve školách pracují. Stát nebo jiné instituce nastavují pravidla, osnovy, financování a inspekci; učitelé pak učí a vychovávají žáky podle těchto pravidel. Systém se mění vlivem historie, kultury i mezinárodních zkušeností — proto se v různých zemích liší pořádek i věk zahájení povinné školní docházky.
Proč je to důležité
Školství má zásadní význam pro utváření charakteru jedince a pro celou společnost, což zdůrazňoval již Konfucius. Historicky se vzdělání prolínalo s kulturou a bylo často výsadou vládnoucích tříd. Dnes se školství ve světě stále více začleňuje jako součást veřejných služeb. Jeho promyšlená organizace a inspekce, kterou prosazoval Komenský, je klíčová pro řádný chod a rozvoj společnosti.
Kvíz: Reforma českého školství
Mikuláš Bek
český politik, pedagog a muzikolog, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Povolání: vysokoškolský učitel, muzikolog, sociolog, politik, hudební publicista
Pozice: ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (4. května 2023 - dosud)
Narození: 22. dubna 1964
Místo narození: Šternberk
Státní občanství: Česko
Politická strana: Starostové a nezávislí
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:24:08