Daňová reforma je změna pravidel, jak stát vybírá daně — kdo a kolik platí. Cílem může být snížení nebo přerozdělení daní, zjednodušení systému nebo zvýšení spravedlnosti a efektivity.
Růst české ekonomiky a daňová politika
Politické strany před volbami nezvládají téma výzkumu a vývoje v Česku
Dlouhodobé téma o
ekonomice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Hlavní současné téma zůstává zaměřené na možnosti zvýšení domácí dynamiky prostřednictvím daňové reformy a slabší zahraniční poptávku. Analýzy navrhují komplexní daňovou reformu — snížení zdanění nízkopříjmové práce kompenzované zvýšením daní ze spotřeby a majetku — která by podle jednoho z článků mohla posílit ekonomiku, zvýšit důvěru veřejnosti a přinést do státního rozpočtu desítky miliard korun ročně [7].
Ve stejném časovém rámci česká ekonomika v 1. čtvrtletí zrychlila růst na 0,8 %, což je zpřesněný údaj významný pro návrhy daňových změn orientovaných na podporu domácí poptávky a zaměstnanosti; dřívější odhad byl 0,5 % [3].
Současně mezinárodní prognózy a vývoj v sousedních ekonomikách tlumí výhled: EBRD snížila odhad růstu českého HDP na 1,6 % pro 2024 a 2,2 % pro 2025 a varuje před rizikem oslabení poptávky kvůli slabší německé ekonomice; Německo ve 2. čtvrtletí podle statistiky kleslo o 0,3 %, což může omezit prostor pro rychlé oživení exportu [1][4].
K tomu se přidává strukturální omezení růstu domácí ekonomiky: letos české HDP roste zhruba o 2,5 %, ale růst je brzděn nízkými investicemi a slabou zahraniční poptávkou, takže návrhy daňové reformy jsou často prezentovány jako nástroj pro zvýšení domácích investic a spotřeby; některé články upozorňují, že chybí dostatek strategických opatření v oblastech, jako je výzkum a vývoj, které jsou navíc ve volebních programech zmiňovány jen okrajově [5][6][8].
Zdroje:
Nejnovější
Politické strany před volbami nezvládají téma výzkumu a vývoje v Česku
01. 10. 2025: Volební programy většiny stran nevěnují výzkumu a vývoji dostatečnou pozornost a návrhy některých mohou vést ke snížení podpory této oblasti.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
14. dubna 2021
Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty zhruba o dva procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 procenta HDP, ale 52,8 procenta HDP
2
Střední dopad
5. srpna 2013
Rizika pro ekonomický růst nyní přicházejí ze zahraničí
3
Vysoký dopad
29. ledna 2010
Přestože jsme zvýšili odhad růstu ekonomiky, nepředpokládáme, že se zlepší daňový výnos
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká vláda
Veřejné finance jsou pod tlakem (vysoké schodky a rostoucí dluh); vláda plánuje konsolidační kroky (úspory i zvýšení daní), které ovlivní rozpočet i hospodářský růst.
České firmy (zejména průmysl a automobilky)
Citlivé na slabý vývoj v Německu a celní války; čelí nižší zahraniční poptávce, poklesu investic a tlaku na marže.
Ministerstvo financí ČR
Musí řešit vysoké rozpočtové schodky; navrhuje konsolidační balíčky a daňové změny, ovšem čelí politickým a ekonomickým omezením.
Exportéři závislí na Německu
Výrazně citliví na výkon německé ekonomiky a zavedení cel EU–USA; oslabení Německa přímo snižuje český vývoz a růst.
České domácnosti
Spotřeba domácností je hlavním tahounem růstu, ale vysoká inflace, daňové změny a riziko přesunu zátěže mohou snížit reálné příjmy a úspory.
Česká národní banka (ČNB)
Vedla korozi sazeb a nyní snižuje repo sazby; její politika ovlivňuje úvěrové podmínky, inflaci a investice.
Spotřebitelské skupiny nízkopříjmových domácností
Jsou citlivé na daňové přesuny (vyšší DPH) a ztrátu reálných mezd; návrhy daňových změn je mohou nejvíce postihnout.
Investoři a finanční trhy
Reagují na fiskální politiku a dluhové ukazatele; uvolnění německé dluhové brzdy zvyšuje volatilitu a dlouhodobé sazby v Evropě včetně ČR.
Kontext
Dříve jsme psali...
Chytrá daňová reforma může zvýšit růst i důvěru v Česku po volbách
Komplexní daňová reforma snižující zdanění nízkopříjmové práce a zvyšující daň na spotřebu a majetek by mohla posílit ekonomiku, důvěru veřejnosti a přinést do rozpočtu desítky miliard korun ročně. Proč nás daně matou?
Česká ekonomika potřebuje více dynamiky v investicích a perspektivních odvětvích
České ekonomice chybí větší dynamika investic a ztrácí půdu pod nohama tradiční export. Jak rozhýbat českou ekonomiku?
České HDP letos roste o 2,5 %, ale investice a produktivita zaostávají.
Růst české ekonomiky brzdí nízké investice, stárnutí populace a slabá poptávka ze zahraničí. Proč nás předbíhá Polsko?
Německá ekonomika podle Spolkového statistického úřadu klesla ve druhém čtvrtletí letošního roku.
HDP Německa ve druhém čtvrtletí klesl o 0,3 procenta, což je horší výsledek, než naznačovala předběžná data. Dopady na české firmy
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí překvapivě zrychlila růst na 0,8 procenta
Zpřesněný odhad ukázal, že česká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla tempem 0,8 procenta místo původně odhadovaných 0,5 procenta. Co přijde dál?
Fakta
📊
1,6%
EBRD: růst ČR letos
(13. 5. 2025)
📊
2,2%
EBRD: růst ČR příští rok
(13. 5. 2025)
📊
60%
Export do aut./elektro/kovů
(13. 5. 2025)
📊
0,3 p.b.
Dopad amerických cel na růst
(13. 5. 2025)
📊
0,8%
Mezičtvrtletní růst Q1
(2. 6. 2025)
📊
2,5%
Růst ČR v 1. pol. roku
(29. 8. 2025)
Události
Co a kdy?
2024
Česká ekonomika v loňském roce vzrostla o 1,1 %
13. května 2025
EBRD zrevidovala prognózu růstu české ekonomiky na 1,6 % pro letošní rok a 2,2 % pro příští rok
2. června 2025
Revidovaný mezičtvrtletní růst HDP v prvním čtvrtletí dosáhl 0,8 % (původně 0,5 %)
29. srpna 2025
Česká ekonomika v první polovině roku vzrostla o 2,5 %
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Navrhovaná fiskální konsolidace a změny daní (DPH, DPPO, OSVČ)
Srovnání před a po
💰
Daň z přidané hodnoty (DPH)
PŘED
Tři sazby DPH (21%, 15%, 10%) s mnoha výjimkami
PO
Sjednocení snížených sazeb do 12% a redukce počtu sazeb; přesuny položek mezi sazbami (některé do 21%)
💰
Daň z příjmů právnických osob (DPPO)
PŘED
Sazba 19%
PO
Plánované zvýšení na 21% (navržené v diskusi)
💰
OSVČ a pojistné
PŘED
Výhody a paušály pro OSVČ (paušály, nízké odvody)
PO
Návrhy na zvýšení vyměřovacích základů, omezení paušálů a zvýšení odvodů OSVČ
📋
Rozpočtová konsolidace
PŘED
Vysoké deficitní rozpočty po covid/energetické krizi; mandatorní výdaje rostou
PO
Konsolidační balíček obsahující kombinaci zvýšení příjmů (daně) a snižování vybraných dotací/ výdajů; cílem snížit strukturální schodek o ~1 p.b.
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí (ČR)
Připravuje konsolidační balíček a návrhy daňových změn
👤
Vláda ČR / koalice
Rozhoduje o přijetí změn v DPH, DPPO a dalších opatřeních
⚖️
Česká národní banka (ČNB)
Ovlivňuje měnovou politiku a úrokové sazby; důsledek fiskální politiky a inflace
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🌍
13. května 2025
EBRD zveřejnila revizi prognózy růstu ČR
EBRD ve své prognóze upozornila na zhoršující se situaci v Německu a snížila odhad růstu ČR na 1,6 % pro 2024 a 2,2 % pro 2025.
Zvýšila se opatrnost v makroekonomických odhadech a argumentace pro fiskální opatření (konsolidaci nebo cílené stimuly).
⚖️
květen–září 2025
Intenzivní veřejná diskuse o daňové reformě (snížení zdanění nízkopříjmové práce vs. zvýšení zdanění spotřeby/majetku)
Analýzy a články v médiích navrhují komplexní daňovou reformu: snížit zdanění nízkopříjmové práce kompenzované vyššími daněmi ze spotřeby a majetku; diskuse posílena makrodaty a revizemi HDP.
Policy debate posunula daňové návrhy do centra veřejné a odborné debaty; identifikována potřeba kompenzace pro nejchudší a dopad na rozpočet (desítky miliard Kč).
📊
2. června 2025
Zpřesnění dat: první čtvrtletí 2025 — ČR vrátila HDP na úroveň 2019 (revidovaný růst 0,8 % mezikvartálně)
ČSÚ zveřejnilo zpřesněný údaj: mezičtvrtletní růst 0,8 % místo původních 0,5 %. Analytici uvádějí, že lepší data naznačují návrat české ekonomiky na předpandemickou úroveň a možné překonání krízových období.
Podpořilo argumentaci pro zaměření opatření na růst domácí poptávky a otázky, které části daňové reformy jsou politiky průchozí.
⚠️
22. srpna 2025
Zveřejnění dat o poklesu německého HDP ve 2. čtvrtletí a rozšířená varování o externích rizicích
Německo ve 2. Q vykázalo pokles o 0,3 % (horší než předběžný odhad 0,1 %); probíhá debata o dopadech cel USA–EU na exporty ČR; EBRD a další instituce tato rizika zmiňují.
Zvýšená nejistota ohledně exportně-řízeného růstu; posílení argumentů pro daňové kroky zaměřené na domácí poptávku a zaměstnanost.
🗳️
30. září 2025
Politické vystoupení a volební programy — daňové návrhy (různé přístupy)
Ve volební kampani politické strany prezentují rozdílné přístupy k daňové reformě (snižování zdanění práce vs. majetkové/spotřební daně), reflektující výsledky debat a makrodat.
Politická nejistota ohledně rozsahu a směru reformy, možnost opožděného či rozdílného provedení reforem; rozhoduje o fiskálním směřování po volbách.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Stát upraví sazby, základy daně nebo odečitatelné položky; může zrušit daňové výjimky nebo zavést nové daně (např. daň z nemovitostí nebo spotřební daň). Reformy mohou být „revenue-neutral“ (změny si navzájem vyrovnají) nebo zvýší/sníží celkové příjmy státu. V praxi to ovlivní výplaty, ceny zboží a chování firem — lidé třeba více spoří, utrácejí nebo investují podle nové daňové motivace.
Proč je to důležité
Daňová reforma mění, kolik peněz má stát na školy, zdravotnictví nebo důchody a zároveň ovlivňuje, kolik zůstane lidem v kapse. Dobře navržená reforma může podpořit růst a snížit nerovnost; špatná může zvýšit dluh nebo zpomalit ekonomiku.
Co to je
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) je mezinárodní rozvojová banka založená v roce 1991 se sídlem v Londýně. Pomáhá 38 zemím (Evropa, Blízký východ, severní Afrika, Kavkaz, Střední Asie) přecházet na tržní hospodářství a posilovat demokratické instituce.
Jak to funguje
EBRD poskytuje půjčky a investuje do projektů spolu se soukromými investory; zhruba 70 % peněz jde do soukromého sektoru a 30 % do veřejných projektů. Podporuje privatizaci, restrukturalizaci podniků a zlepšení komunálních služeb. Rozhodují o tom Rada guvernérů a Rada ředitelů; akcionáři jsou státy a instituce (např. USA, země EU).
Proč je to důležité
EBRD ovlivňuje ekonomický vývoj v zemích, kam investuje, jelikož její projekty přímo podporují růst, zaměstnanost a zlepšení veřejných služeb. Jako významný mezinárodní investor také dává signál dalším soukromým investorům a zvyšuje důvěryhodnost projektů v daném regionu.
Otestujte se
Kvíz: Daňová reforma a ekonomický vývoj ČR 2025
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:33:00