Inflace, ekonomický růst a vliv čínské deflace v Česku 2025

Čínská ekonomika čelí nejrychlejšímu poklesu cen za půl roku.

Mizící téma o ekonomice a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

V roce 2025 česká ekonomika roste o 2,4 %, což dokládá solidní výkon i přes globální ekonomické obavy [12]. Tento růst je podporován zejména domácí spotřebou, i když průmysl a export čelí výzvám [11]. ČNB nově očekává, že schodek veřejných financí letos klesne na 1,9 % HDP a že dojde ke zrychlení růstu mezd [13]. Ekonomické růsty v České republice umožňují překonání některých vyspělých zemí v rámci HDP na obyvatele [10].

Inflace v Česku v srpnu 2025 zpomalila na 2,5 % díky poklesu cen energií, i když ceny potravin rostou rychleji než celková inflace [14][15]. Červnová inflace dosáhla vrcholu tohoto roku s 2,9 % [7][9]. Centrální banka stále předpokládá návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli ve druhé polovině roku [7].

Čínská deflace představuje hrozbu pro světové i české firmy, což může mít dopad na český export . Importní ceny, které klesají od února 2025, mohou zpozdit vliv na inflaci v Česku a podporovat inflační tendence [1]. Pražské mzdy za poslední čtyři roky překonaly inflaci, ale nebyly dostatečné pro pokrytí prudkého zdražení nájmů [8].

V druhém čtvrtletí 2025 dosáhly mzdy rekordního tempa růstu, avšak Češi méně utrácejí a více spoří z obavy o budoucnost a kvůli drahému bydlení [15]. Politický dopad inflačních tlaků stále nahrává populistickým stranám [6].

Zdroje:

  1. ČNB upravila svoji prognózu. Schodek rozpočtu by měl být pod dvěma procenty, mzdy porostou rychleji

  2. Teflonová ekonomika: realita, nebo iluze odolnosti?

  3. Inflace zpomalila na 2,5 procenta, dál klesají ceny energií

  4. 10 vyspělých zemí, nad kterými už česká ekonomika zvítězila. U některých by to čekal málokdo

  5. Lidé přestávají utrácet za věci i služby. Jsou za tím obavy z budoucnosti nebo drahé bydlení?

  6. Můžou ceny potravin opět nakopnout inflaci, nebo je riziko jinde? A jak na nová čísla zareaguje ČNB?

  7. Máme se lépe než před čtyřmi lety? Pražské mzdy jako jediné porazily inflaci, růst nájemného ale pokrýt nedokázaly

  8. Slabší průmysl, silnější útraty domácností. Pohon české ekonomiky se mění, do budoucna jí to může prospět, má to ale rizika

  9. Máme se lépe než před čtyřmi lety? Pražské mzdy jako jediné porazily inflaci, růst nájemného ale pokrýt nedokázaly

  10. Ceny importu naznačují vyšší inflaci i pro zbytek letošního roku

  11. Česko se i přes geopolitické otřesy vrací k ekonomické stabilitě. Tedy téměř

  12. Můžou ceny potravin opět nakopnout inflaci, nebo je riziko jinde? A jak na nová čísla zareaguje ČNB?

  13. Inflace v červnu meziročně vzrostla o 2,9 procenta, letos je zatím nejvyšší. Zdražily hlavně potraviny

Nejnovější
Čínská ekonomika čelí nejrychlejšímu poklesu cen za půl roku.
15. 9. 2025: Levné čínské zboží kvůli deflaci představuje hrozbu pro světové i české firmy.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
30. srpna 2023
Zbrzdit návrat inflace k cíli může také znovuzavedení poplatku za obnovitelné zdroje elektřiny. A samozřejmě velkou neznámou budou dopady změny v DPH
2 Vysoký dopad
29. září 2022
Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Stále je možné, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 procent. V celoročním průměru bude činit kolem 16,5 procenta
3 Vysoký dopad
9. listopadu 2021
Zvýšení základní sazby zabezpečí návrat do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Domácnosti (spotřebitelé)

Hospodářský vývoj a vysoká inflace snižují reálnou kupní sílu domácností, což vede k poklesu spotřeby a zhoršení životní úrovně především nízkopříjmových skupin.

Česká národní banka (ČNB)

Centrální banka stojí v čele reakce na vývoj inflace a její rozhodnutí o sazbách zásadně ovlivňují náklady úvěrů, kurz i důvěru na trzích; zvýšená nejistota ohledně inflačních očekávání zvyšuje politický a reputační tlak na ČNB.

Sektor služeb

Sektor služeb čelí rostoucím mzdovým nákladům, ale zároveň zaznamenává výrazný růst cen, což přispívá k jádrové inflaci a udržuje tlak na měnovou politiku.

Průmysl a exportéři (zejm. automotive)

Slabší zahraniční poptávka, vyšší náklady a tlak na marže snižují výrobní aktivitu a výhledy exportérů, přičemž silná závislost na automobilovém průmyslu zvyšuje zranitelnost.

Vláda / veřejné finance

Rostoucí výdaje a vysoké schodky zvyšují zadlužení a omezují fiskální prostor; to zhoršuje schopnost vlády přispívat ke stabilizaci ekonomiky a může prohlubovat inflační tlaky.

Trh s bydlením (kupující a developeři)

Vysoké ceny nemovitostí a nízká dostupnost bydlení ztěžují pořízení vlastního bydlení pro širokou část populace a zvyšují tlak na nájemné; to zasahuje domácnosti i sociální napětí.

Potravinářský sektor (zemědělci a výrobci potravin)

Ceny potravin vykazují smíšený vývoj, kdy některé položky zdražují, zatímco jiné výrazně zlevňují, což ovlivňuje tržby producentů a zároveň tlumí celkovou inflaci.

Bankovní sektor

Vývoj sazeb a inflace přímo ovlivňuje marže bank (úroky z vkladů i úvěrů), klesající sazby snižují výnosy, ale mohou stimulovat úvěrovou aktivitu; banky tak budou mít krátkodobé i střednědobé protiváhy.

Kontext
Dříve jsme psali...
Český statistický úřad oznámil zpomalení inflace na 2,5 procenta v srpnu
Ceny potravin v Česku stále rostou rychleji než celková inflace, zatímco energie meziročně zlevňují.  Co udělá ČNB?
Podle Českého statistického úřadu rostly mzdy ve druhém čtvrtletí rekordním tempem
Navzdory rychlému růstu mezd Češi méně utrácejí a více spoří kvůli obavám z budoucnosti a drahému bydlení.  Proč Češi šetří?
Český statistický úřad zveřejnil předběžný odhad inflace za srpen.
Inflace v Česku v srpnu zpomalila na 2,5 procenta, hlavně díky poklesu cen energií.  Detailní čísla a trendy
Česká národní banka zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí i růstu mezd.
ČNB nově očekává, že schodek veřejných financí letos klesne na 1,9 % HDP a mzdy porostou rychleji, než původně předpokládala.  Co čekat od mezd
Česká ekonomika letos rostla o 2,4 procenta navzdory globálním obavám z recese.
Navzdory solidnímu růstu české ekonomiky se pod povrchem objevují vážná rizika spojená s globálními obchodními změnami a fiskální dominancí.  Skrytá rizika růstu
Fakta
📊

2,9 %

Meziroční inflace v červnu
(4. 7. 2025)

📊

2,4 %

Meziroční inflace v květnu
(10. 6. 2025)

📊

44,3 %

Vejce +44,3 % meziročně
(10. 6. 2025)

📊

0,35 p. b.

Efekt 1% poklesu importu
(4. 6. 2025)

📊

1,9 % HDP

Schodek 1,9 % HDP (ČNB)
(8. 8. 2025)

📊

2,4 %

Růst HDP v 2. čtvrtletí
(30. 7. 2025)

Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🔥
roky 2021 2023
Inflační vlna v Česku v letech 2021 2023: dlouhodobý nárůst cen po pandemii a energetických šocích
Stalo se v důsledku kombinace pandemie, energetického šoku a dalších vnějších faktorů (texty kontextových článků popisují, že v tomto období rostly ceny plošně).
Vedlo to k výraznému poklesu reálné kupní síly mezd a k nutnosti přísnější měnové politiky.
Výrazné zdražování v tomto období je hlavním inflačním proudem posledních let (kontextové články zdůrazňují rozdíl oproti předpandemickému období).
🔺
leden 2023
Velký meziroční skok spotřebitelských cen leden 2023 (ceny vzrostly o 6 %)
V textu kontextového článku je uvedeno, že právě v lednu 2023 nastalo „dramatické zdražování“ s meziročním růstem cen o šest procent.
Tento skok utvrdil inflační tlak, prohloubil pokles reálných mezd a ovlivnil očekávání domácností i firem.
Uveden jako „poslední dramatické zdražování“ v rámci inflační vlny zmíněné v článku.
🏦
23. června 2022
ČNB nastavila základní úrokovou sazbu na 7 % (vychází z kontextového textu)
Ve vícero kontextových článcích je zmíněno, že sazba dosáhla sedmi procent a tato úroveň platila od 23. 6. 2022.
Vyústilo to v restriktivní měnové podmínky tlumilo poptávku a stlačovalo inflační tlaky, zároveň to zvyšovalo náklady úvěrů pro firmy a domácnosti.
Úroveň sazeb byla nejvyšší v moderním období ČNB (kontext článků zdůrazňuje intenzitu utažení).
leden 2024
Inflace se stabilizovala kolem 2 3 % (od ledna 2024)
Kontextové články uvádějí, že od ledna 2024 se inflace v Česku držela převážně mezi dvěma a třemi procenty a že to odpovídalo inflačnímu cíli ČNB.
Situace umožnila uvolnění měnové politiky a postupné snižování sazeb; politické a veřejné dopady předchozích let však přetrvávaly.
Vyzdvihnuto v článcích jako návrat blízko předpandemického stavu cenové stability.
📈
květen 2025
Meziměsíční a meziroční vývoj: květen 2025 inflace 2,4 % (meziročně)
Z aktuálních článků (CURRENT) je explicitně uvedeno, že v květnu 2025 byly spotřebitelské ceny meziročně vyšší o 2,4 %; modely poukazovaly na vliv importních cen, pokles importních cen byl viditelný od února 2025.
Potvrdilo to, že dovozní ceny a globální vývoj hrají významnou roli v domácí inflaci a že částečné ukotvení inflace je vázáno na vnější faktory.
Konec období pod 2 % byl předchozím vývojem přerušen květen 2025 ukončil období pod dvěma procenty (uváděno v CURRENT článcích).
🎯
červen 2025
Červen 2025 meziroční inflace dosáhla vrcholu letošního roku 2,9 %
CURRENT články explicitně uvádějí, že v červnu 2025 inflace vystoupala na 2,9 %, což byl v roce 2025 její vrchol; poháněly ji potraviny a služby, energie tlumily růst.
Krátkodobě to znamenalo zvýšenou pozornost ČNB při rozhodování o sazbách; v textu se dále uvádí očekávání návratu inflace k dvouprocentnímu cíli v druhé polovině roku.
V roce 2025 to byl nejvyšší meziroční údaj inflace (explicitně zmíněno v CURRENT článcích).
📉
srpen 2025
Srpen 2025 předběžný údaj ČSÚ: inflace zpomalila na 2,5 % (meziročně)
CURRENT články explicitně uvádějí, že v srpnu 2025 inflace meziročně zpomalila na 2,5 %, hlavně díky poklesu cen energií, zatímco potraviny rostly rychleji než celkově.
Signalizuje pokračující zpomalování cenových tlaků a podporuje očekávání dalšího návratu inflace k cíli; zároveň ukazuje rozdílnost vývoje u jednotlivých složek (energie vs. potraviny/služby).
Uvedeno jako další krok poklesu od červnového vrcholu 2,9 % (CURRENT zdroje).
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.

⚙️
Jak to funguje

Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.

🎯
Proč je to důležité

Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.

Otestujte se
Kvíz: Inflace a ekonomika ČR v roce 2025
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 0:49:47