Deficit znamená, že stát nebo organizace vydá více peněz, než kolik dostane. Jinými slovy, vydá více než přijme. Často se o něm mluví u státních rozpočtů, když výdaje převyšují příjmy.
Fiskální problémy střední Evropy a eurozóny
Veřejný dluh eurozóny se v prvním čtvrtletí 2025 stabilizoval na 88 % HDP.
Mizící téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Rumunsko čelí vážné finanční situaci způsobené vysokým deficitem veřejných financí a běžného účtu. Nová vláda Ilieho Bolojana přijala konsolidační opatření, jejichž cílem je snížit deficit na méně než osm procent HDP v roce 2025 a pod sedm procent v roce 2026. Těmito kroky se Rumunsko snaží zabránit sankcím EU a získat důvěru investorů [1].
Rakousko, zařazené na seznam rozpočtových hříšníků EU, čelí tlakům ze strany Bruselu. Evropská unie proti Rakousku zahájila řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku, který přesáhne tři procenta HDP letos i v roce 2026 [2].
Slovensko oznámilo třetí sadu rozpočtových opatření, která mají snížit deficit z pěti procent HDP, čímž se snaží stabilizovat svou ekonomickou situaci a vyhnout se eventuálnímu tlaku ze strany EU [3].
Navzdory stabilizaci veřejného dluhu eurozóny na 88 % HDP v prvním čtvrtletí 2025 zůstávají státy s vysokým zadlužením zranitelné, pokud nezískají důvěru trhů pro své rozpočtové plány [4].
Zdroje:
Nejnovější
Veřejný dluh eurozóny se v prvním čtvrtletí 2025 stabilizoval na 88 % HDP.
16. 9. 2025: Navzdory stabilizaci dluhu eurozóny zůstávají státy s vysokým zadlužením zranitelné, pokud nezískají důvěru trhů pro své rozpočtové plány.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
18. listopadu 2013
Dospěli jsme k rozhodujícímu okamžiku na cestě k hospodářskému oživení
2
Vysoký dopad
1. června 2010
Škrty se dotknou všech platů, včetně minimální mzdy, ale tuto ztrátu bude vláda kompenzovat až do výše 600 lei (asi 4200 Kč)
3
Vysoký dopad
1. června 2010
Svoláme do ulic nejméně milion lidí, abychom dali najevo odpor k plánovaným úsporám
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Rumunsko
Vysoké strukturální deficity a zvýšené náklady na financování zvyšují riziko dluhové krize; konsolidační balíček sníží prostor pro veřejné výdaje a pravděpodobně povede k poklesu životní úrovně.
Domácnosti / spotřebitelé
Konsolidační opatření a vyšší náklady na obsluhu dluhu obvykle vedou k omezení veřejných služeb a reálných příjmů, což snižuje životní úroveň většiny obyvatel.
Ilie Bolojan
Jako lídr proreformní vlády bude mít mandát provést konsolidaci, ale politická podpora pro další úsporná opatření bude omezená, což omezí rozsah a rychlost reforem.
Investoři
Politická nejistota a vysoké deficity zvyšují rizikové prémie na státní dluhopisové trhy, což zhoršuje podmínky financování a zvyšuje volatilitu portfolií investorů.
Rakousko
Překročení rozpočtových limitů a spuštění řízení ze strany Evropské komise zvyšují riziko sankcí a tlak na rozpočtové škrtání, což oslabí fiskální prostor vlády.
Bankovní sektor
Vyšší státní rizikové prémie a exponovanost bank vůči domácím státním dluhopisům zvyšují zranitelnost bank, což může přenášet finanční stres do širší ekonomiky.
Evropská komise
Reformami fiskálních pravidel a prosazováním vynutitelnosti zvyšuje Komise svůj vliv; to přinese silnější tlak na konsolidaci rozpočtů členských států.
Kontext
Dříve jsme psali...
Slovenská vláda oznámila třetí balíček rozpočtových opatření pro snížení deficitu
Slovensko přijímá třetí balíček rozpočtových opatření a snižuje deficit z pěti procent HDP. Jak to zvládne Slovensko?
Rakousko ocitlo na seznamu rozpočtových hříšníků EU a čelí tlaku Bruselu.
Evropská unie zahájila vůči Rakousku řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku, který letos i příští rok přesáhne tři procenta HDP. Pokuta, reformy, iluze
Rumunsko pod vedením Ilieho Bolojana zahajuje radikální úsporná opatření kvůli vysokému deficitu
Rumunsko musí kvůli hrozbě finanční krize a tlaku investorů rychle a zásadně konsolidovat veřejné finance. Jaká opatření čekat?
Fakta
📊
88% HDP
Veřejný dluh eurozóny
(16. 9. 2025)
📊
9,3% HDP
Rozpočtový deficit
(24. 6. 2025)
📊
7,6% HDP
Deficit běžného účtu
(24. 6. 2025)
📊
2%+ HDP
Konsolidační balíček
(24. 6. 2025)
📊
4,6% HDP
Schodek Rakouska
(8. 7. 2025)
💰
66 mld. Kč
Třetí balíček Slovenska
(11. 9. 2025)
Události
Co a kdy?
rok 2024
Rumunsko: v roce 2024 dosáhl deficit veřejných rozpočtů 9,3 % HDP a deficit běžného účtu 7,6 % HDP.
rok 2024
Rakousko: loni (2024) byl schodek státního rozpočtu 4,6 % HDP.
rok 2024
EU: v roce 2024 byla přijata reforma rozpočtových pravidel EU zavazující členské státy ke střednědobým plánům snižování dluhu a udržení deficitu pod 3 %.
prosinec 2024
ECB: v prosinci 2024 ukončila reinvestice v rámci programu PEPP.
první čtvrtletí 2025
Eurozóna: veřejný dluh se v prvním čtvrtletí 2025 stabilizoval na úrovni 88 % HDP.
červen 2025
ECB: po červnovém snížení sazeb je úroková sazba na úrovni 2,15 % (stav podle článku).
1. července 2025
Rakousko: od 1. července 2025 platí nová konsolidační opatření včetně snížení výdajů ministerstev, vyšších odvodů bank a zvýšení daní.
srpen 2025
Eurozóna: v srpnu 2025 dosáhla inflace 2,1 % (uvedeno v článku).
rok 2025
Proces: fiskální konsolidace veřejných rozpočtů v několika státech EU (opatření a cíle ke snižování rozpočtových deficitů a dluhu).
rok 2025
Rakousko: vláda počítá pro rok 2025 s rozpočtovým schodkem 4,5 % HDP (projekce uvedená v článku).
rok 2025
Rumunsko: konsolidační balíček má za cíl snížit deficit pod osm procent HDP letos a pod sedm procent v roce 2025 (cíle uvedené v článku).
rok 2027
Rumunsko: koaliční dohoda počítá s rekonstrukcí vlády v roce 2027 (změna vedení vlády podle článku).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zpřísněná fiskální konsolidace a uplatňování unijních pravidel
Srovnání před a po
💰
Rumunsko – rozpočtová konsolidace
PŘED
V roce 2024 veřejný deficit dosáhl 9,3 % HDP a běžný účet -7,6 % HDP; investoři ztrácejí trpělivost
PO
Vznik nové proreformní vlády pod Ilie Bolojanem podmíněn schválením konsolidačního balíčku >2 % HDP; cíl: deficit pod 8 % letos a pod 7 % v roce 2025; další úspory budou nutné
⚖️
Rakousko – řízení EU a domácí opatření
PŘED
Rozpočtový schodek loni 4,6 % HDP, plán pro 2025 4,5 % HDP (nad 3% limitem EU)
PO
Evropská komise zahájila řízení pro nadměrný schodek; rakouská vláda od 1.7.2025 uplatňuje konsolidační opatření (snížení výdajů ministerstev, vyšší odvody bank, zvýšení daní)
📋
Trhy s dluhopisy a pravidla EU
PŘED
ECB reinvestovala v rámci PEPP, podpora trhu s dluhopisy byla částečná
PO
ECB ukončila reinvestice v prosinci 2024; reforma rozpočtových pravidel (2024) zavazuje státy k předkládání střednědobých plánů a udržení deficitu pod 3 % — důvěryhodnost plánů rozhodne o financovacích podmínkách
Klíčové postavy
Ilie Bolojan
Vedoucí nové proreformní vlády v Rumunsku (od 2025-06-24, dle zdroje 2025-06-24T12:48:00.000Z, 'vítězství liberálního prezidenta Dana umožnilo vznik proreformní vlády pod vedením Ilieho Bolojana.')
Evropská komise
Iniciátor řízení pro nadměrný rozpočtový schodek a tvůrce pravidel EU (dle zdroje 2025-07-08T19:13:00.000Z, 'Evropská komise proto zahájila řízení, které může v krajním případě vést k pokutě...')
Evropská centrální banka (ECB)
Ukončila reinvestice PEPP (prosinec 2024); ovlivňuje trh s dluhopisy (dle zdroje 2025-09-16T09:32:00.000Z, 'Evropská centrální banka v prosinci 2024 ukončila reinvestice v rámci programu PEPP...')
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Olli Rehn
evropský komisař pro hospodářskou a měnovou politiku"Dospěli jsme k rozhodujícímu okamžiku na cestě k hospodářskému oživení,"
Peter Kažimír
ministr financí"Jsem s ním v zásadě spokojený. Je klíčové, že v této fázi nepřišla žádná nepříjemná překvapení,"
Traian Basescu
prezident"Škrty se dotknou všech platů, včetně minimální mzdy, ale tuto ztrátu bude vláda kompenzovat až do výše 600 lei (asi 4200 Kč),"
Traian Basescu
prezident"Pokud se hospodářský růst opět vrátí, jak doufáme, tak se platy vrátí na současnou úroveň již během roku 2011,"
Marius Petcu
předseda odborového svazu"Svoláme do ulic nejméně milion lidí, abychom dali najevo odpor k plánovaným úsporám,"
Liliana Georgescuová
úřednice"Peníze uspořené rozpočtovými škrty oceníme jen tehdy, pokud nezmizí v kapsách politiků,"
Maria Ungureanuová
penzistka"Donutíme vládu k ústupkům silou,"
Jak šel čas
Historický kontext
💥
září 2008
Pád banky Lehman Brothers
Článek konstatuje, že v polovině září 2008 padla banka Lehman Brothers.
Podle textu to byla rozbuška, která spustila globální finanční krizi a vedla k následným dluhovým a fiskálním problémům v Evropě.
🇬🇷➡️🏦
duben 2010
Řecko požádalo o finanční pomoc
Text uvádí, že v dubnu 2010 Řecko jako první země požádalo o finanční pomoc od mezinárodních institucí.
Následovaly masivní záchranné balíčky a podmíněná úsporná opatření (austerita), které měly zásadní dopad na veřejné finance a politickou situaci v zemi.
🇮🇪➡️🏦
podzim 2010
Irsko požádalo o záchranu
V textu je uvedeno, že ještě v roce 2010 na podzim požádalo o pomoc i Irsko.
Podle článku se situace rozšířila z Řecka na další státy, což prohloubilo evropskou dluhovou krizi a vedlo k dalším zásahům a diskuzím o mechanismu záchrany.
🇵🇹➡️🏦
2011
Portugalsko požádalo o finanční pomoc
Článek popisuje, že v roce 2011 požádalo o finanční pomoc i Portugalsko.
Situace podle textu rozšířila okruh zemí, které se ocitly pod tlakem investorů, a zvýšila potřebu evropských stabilizačních mechanismů a reforem fiskálních pravidel.
📜
2011 a 2013
Reforma fiskálních pravidel EU (přijetí přísnějších pravidel a nástrojů)
V kontextu se uvádí, že evropská fiskální pravidla získala svou podobu zejména v letech 2011 a 2013 a že pak následovala debata o jejich dalším nastavení.
Podle textu nové rámce zavedly povinnost států předkládat plány na snižování dluhu a udržení deficitu pod 3 %, což mělo být nástrojem pro obnovení důvěry a omezení fiskální nekázně.
⚠️
únor 2013
Varování před „skrytými“ dluhy malých států (Kypr, Slovinsko, Malta)
Článek z února 2013 zmiňuje, že skryté dluhy některých menších států (např. Kypr, Slovinsko, Malta) mohou ohrozit stabilitu eurozóny.
Text uvádí, že odhalení takových závazků by mohlo obnovit obavy investorů a zhoršit dostupnost financování pro postižené země, čímž by se riziko šířilo dál.
🏦✋
prosinec 2024
ECB ukončila reinvestice v rámci programu PEPP
V článku se konstatuje, že Evropská centrální banka v prosinci 2024 ukončila reinvestice v rámci programu PEPP.
Podle textu to znamená, že trh s dluhopisy se musí obejít bez přímé podpory ECB, což zvyšuje význam důvěry investorů v rozpočtové plány států.
🇷🇴📉
rok 2024
Rumunsko: veřejný rozpočet dosáhl podle článku deficitu 9,3 % HDP a běžný účet 7,6 % HDP ("loni")
V textu se uvádí, že v "loňském roce" (vypočteno z článku) rumunský deficit veřejných rozpočtů dosáhl 9,3 % HDP a deficit běžného účtu 7,6 % HDP.
Článek konstatuje, že oba deficity jsou strukturální a vedly ke vzniku nové proreformní vlády a ke schválení konsolidačního balíčku, jehož cílem je zlepšit fiskální pozici a vyhnout se sankcím EU.
💶
první čtvrtletí 2025
Veřejný dluh eurozóny se stabilizoval na úrovni 88 % HDP
V textu je uvedeno, že veřejný dluh eurozóny se v prvním čtvrtletí 2025 stabilizoval na 88 % HDP.
Autoři poznamenávají, že stabilizace dluhu omezuje prostor pro další fiskální stimulaci a klade důraz na důvěryhodnost střednědobých rozpočtových plánů států.
⚖️
1. července 2025
Vstup platnosti konsolidačních opatření v Rakousku
Článek uvádí, že od 1. července 2025 v Rakousku platí nová konsolidační opatření (snížení výdajů ministerstev, vyšší odvody bank, zvýšení daní).
Podle textu jde o krok reagující na řízení Evropské komise kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku; opatření mají být argumentem vlády v jednáních s Bruselem, avšak kritici poukazují na pokračující vysoké výdaje.
🛠️
rok 2025
Rumunsko: cíle konsolidačního balíčku (snížení deficitu pod 8 % a pod 7 %)
V textu se uvádí, že nová rumunská vláda schválila konsolidační balíček a podle článku je jeho cílem snížit deficit pod osm procent HDP "letos" a pod sedm procent v roce 2025 (výrok v článku je formulován relativně; z textu vyplývá rok 2025).
Podle článku má balíček zabránit finančním sankcím ze strany EU a zlepšit důvěru investorů, přičemž zároveň text varuje, že budou nutná další úsporná opatření a že konsolidace bude politicky obtížná.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Pokud má stát deficit, musí si půjčit peníze, aby zaplatil své vydání. To se děje například vydáním dluhopisů, které kupují investoři. Díky tomu může stát dál financovat služby a projekty, i když momentálně nemá dost příjmů.
Proč je to důležité
Deficit ukazuje, že stát utrácí víc, než kolik má, a musí si půjčovat. Pokud deficit roste dlouhodobě, může to vést k vyšším dluhům a problémům s financemi. Pro běžné lidi to znamená, že stát někdy musí zvyšovat daně nebo snižovat výdaje.
Otestujte se
Kvíz: Fiskální tlak v EU — Rumunsko, Rakousko, Slovensko a eurozóna
Eurozóna
území Evropské unie, na kterém se užívá společná evropská měna euro
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rumunsko
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Bukurešť
Rozloha: 238.4 tis. km²
Populace: 19.05 mil. (2022)
Měna: rumunský lei (22. dubna 1867 - dosud)
HDP: 301.26 mld. RON (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rakousko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Vídeň
Rozloha: 83.86 tis. km²
Populace: 8.98 mil. (2022)
Měna: euro (leden 1999 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:31:18