Průmysl znamená výrobu v továrnách za pomoci strojů a také odvětví ekonomiky, které vyrábí výrobky nebo poskytuje průmyslové služby. Zahrnuje těžbu surovin, zpracování, výrobu zboží i výrobu energie a vody. Někdy se používá i slovo „industrie“.
Růst a výzvy v českém a slovenském průmyslu 2025–2026
Hospodářský institut ZEW varuje před prudkým propadem důvěry investorů v německou ekonomiku
Dlouhodobé téma o
odvětví a ekonomice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji: Důvěra investorů v německou ekonomiku prudce klesla v březnu 2026 podle institutu ZEW, důvodem jsou eskalace konfliktu na Blzkém východě a rostoucí ceny energií; tento vývoj zvyšuje riziko přenosu negativních efektů na český průmysl přes obchodní a dodavatelské vazby.
V únoru 2026 zároveň vzrostla důvěra podnikatelů v českou ekonomiku na 99,8 bodu, což je přisuzováno lepším očekáváním v průmyslu a stavebnictví; důvěra spotřebitelů ale mírně poklesla[13]. Rok 2025 přinesl mírný meziroční růst průmyslové výroby o 1,5 %, tažený kovovýrobou, energetikou a plastikářstvím, přičemž během roku se objevily měsíční výkyvy a slabá domácí poptávka (např. srpnový pokles průmyslu a jen mírný růst maloobchodu v září)[11][9][10].
Struktura odvětví zůstává nerovnoměrná: tradiční sektory, zejména automobilový průmysl, dlouhodobě zaostávají a český průmysl stagnuje už šest let, přičemž propad německého zpracovatelského průmyslu vytváří dodatečný tlak na exportně orientované segmenty; diverzifikace exportů však částečně kompenzuje ztráty[12][11][14].
Na Slovensku jsou viditelné hospodářské potíže: vláda vedená Ficem prosazuje tvrdá konsolidační opatření v reakci na nízký růst HDP, rostoucí inflaci a klesající poptávku, což zvyšuje riziko stagflace a může mít sekundární dopady na české firmy působící na slovenském trhu[15][7].
Zdroje:
Průmyslová výroba v Česku po dvou letech poklesu vzrostla loni o 1,5 procenta
Rostoucí nezaměstnanost, slabší kupní síla obyvatel a frustrace. Ústup německého průmyslu pokračuje
Průmyslová výroba v Česku po dvou letech poklesu vzrostla loni o 1,5 procenta
Tvrdá léčba slovenské ekonomiky: krátkodobá bolest, dlouhodobý zisk
Český průmysl v srpnu klesl, po půlročním růstu se výroba snížila o 1,3 procenta
Nejnovější
Hospodářský institut ZEW varuje před prudkým propadem důvěry investorů v německou ekonomiku
17. 3. 2026: Důvěra investorů v německou ekonomiku v březnu 2026 prudce klesla kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě a rostoucím cenám energií.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Německá ekonomika (partner)
Zpomalení a strukturální potíže německého průmyslu snižují zahraniční poptávku po českém exportu a jsou hlavní rizikovým faktorem pro český průmysl.
Automobilový průmysl (Česko)
Autoprůmysl čelí vícero šokům: nedostatek čipů, přerušené dodávky z Ukrajiny/Ruska, ztráta ruského trhu a rostoucí ceny energií, což zhoršuje výrobu a ziskovost.
Škoda Auto
Zastavení výroby v ruských a ukrajinských závodech, výpadky dodávek kabelových svazků a vyšší náklady na energie výrazně zatěžují provoz a objednávky.
Dodavatelé v automobilovém řetězci (subdodavatelé)
Malí a střední dodavatelé čelí poklesu nových zakázek, platební neschopnosti odběratelů a výraznému nárůstu nákladů na energie a materiály, což hrozí propouštěním.
Zpracovatelský průmysl ČR
V listopadu 2025 průmysl vykázal meziroční růst výroby a nové zakázky si polepšily, signalizuje to částečné oživení sektoru po předchozích problémech.
České stavebnictví
Stavebnictví vykazuje růst v některých obdobích, ale čelí dlouhodobým problémům s nedostatkem stavebních povolení a laborující byrokracií; projekty infrastruktury v Německu mohou přinést zakázky.
Česká vláda / veřejné finance
Vysoké schodky, potřeba fiskální konsolidace a možné škrtové nebo daňové kroky oslabují očekávání podnikatelů a vlivně ovlivňují poptávku i investice.
Spotřebitelé v ČR (domácnosti)
Spotřebitelská důvěra je kolísavá: reálné mzdy rostou a podpoří poptávku, ale vysoká inflace a nejistota snižují ochotu utrácet; celkový dopad je zatím podpůrný růstu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Slovenská vláda pod vedením Fica čelí tvrdé konsolidaci ekonomiky s rizikem stagflace
Slovenská ekonomika zažívá nízký růst HDP, rostoucí inflaci a útlum poptávky, přičemž vláda prosazuje tvrdá konsolidační opatření, která mohou přinést dlouhodobý zisk ve veřejných financích. Porozumět krizi
Podnikatelé v Česku v únoru zvýšili důvěru v ekonomiku, zatímco u spotřebitelů nadále klesá
V únoru 2026 stoupla důvěra podnikatelů v českou ekonomiku na 99,8 bodů díky lepším očekáváním v průmyslu a stavebnictví, zatímco důvěra spotřebitelů mírně klesla na 107,6 bodů. Proč podnikatelé věří ekonomice?
Německý průmysl čelí šestileté stagnaci a rostoucí nezaměstnanosti i v roce 2025
Německý zpracovatelský průmysl loni poklesl o více než 11 % oproti roku 2019, což vedlo k růstu nezaměstnanosti a frustraci obyvatel. Pochopte krizi průmyslu
Průmyslová výroba v Česku loni poprvé za dva roky vzrostla o 1,5 %
V roce 2025 se průmyslová výroba v Česku zvýšila o 1,5 procenta zejména díky kovovýrobě, energetice a plastikářství. Mzdy rostly, zaměstnanci ubývali
ČSOB: České firmy hlásí zlepšení hospodaření a optimismus v roce 2025
Za rok 2025 očekává 72 procent českých firem lepší nebo stejné hospodářské výsledky než v předchozím roce. proč firmy rostou
Fakta
📊
50,2
PMI zprac. průmyslu
(1. 7. 2025)
📊
2,2%
Průmysl meziročně (květen)
(7. 7. 2025)
💰
13,3 mld.
Přebytek zahr. obchodu
(7. 7. 2025)
📊
−0,7%
Ceny průmysl. výrobců r/r (červen)
(16. 7. 2025)
📊
99,7
Index důvěry celkem (červenec)
(24. 7. 2025)
📊
1,5%
Růst průmyslu v roce 2025
(6. 2. 2026)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📉
březen 2026
Pokles důvěry zahraničních investorů v německou ekonomiku podle indexu ZEW
Institut ZEW v březnu 2026 oznámil prudký pokles indexu důvěry investorů v německou ekonomiku; jako hlavní příčiny uvedl eskalaci konfliktu na Blízkém východě a růst cen energií.
Zvýšení rizika přenosu negativních efektů na český průmysl přes obchodní a dodavatelské vazby.
Podle ZEW největší propad indexu od února 2022
📈
únor 2026
Nárůst důvěry podnikatelů v Česku na 99,8 bodu
ČSÚ v únoru 2026 uvedl, že celková důvěra v ekonomiku vzrostla na 101,1 bodu; podnikatelská důvěra si polepšila na 99,8 bodu zejména díky průmyslu a stavebnictví.
Pozitivní signál pro pokračování mírného hospodářského růstu v roce 2026; spotřebitelské očekávání však mírně kleslo.
Podnikatelská důvěra rostla, spotřebitelé opatrnější
🏭
2025 (rok 2025)
Meziroční růst průmyslové výroby v Česku o 1,5 %
ČSÚ a analytické zdroje uvedly, že v roce 2025 průmyslová výroba vzrostla o 1,5 %, tažena kovovýrobou, energetikou a plastikářstvím, přičemž některé sektory klesaly.
Ukončení dvouletého poklesu a částečné vyrovnání postpandemické ztráty; zaměstnanost v průmyslu však klesala.
Růst 1,5 % po dvou letech poklesu
🔧
2025-06 (červen 2025)
PMI českého zpracovatelského průmyslu překonal 50 bodů (50,2)
Index nákupních manažerů (PMI) v červnu 2025 dosáhl 50,2 bodu, poprvé od května 2022 překročil hranici 50 a indikoval tak mírný růst výroby.
Krátkodobé zlepšení nálady v průmyslu a první měsíční nárůst objemů výroby za více než tři roky.
První překročení 50 po více než třech letech
⚠️
2025-08 (srpen 2025)
Meziměsíční propad průmyslové výroby v Česku o 1,1 %
ČSÚ v říjnu 2025 publikoval data, že průmyslová výroba v srpnu 2025 meziročně klesla o 1,3 % a meziměsíčně o 1,1 %, přerušením půlročního růstu; pokles vedly počítače, stroje a motorová vozidla.
Varování o možném zhoršení trendu po létním oživení; pokles nových zakázek a zaměstnanosti v průmyslu.
Přerušení půlročního růstu, nejvýraznější pokles v klíčových sektorech
🤝
2025-07 (červenec 2025)
Mírný pokles celkové důvěry v ekonomiku na 99,7 bodu
ČSÚ zveřejnil červencová data: celková důvěra klesla na 99,7 bodu; podnikatelská důvěra klesla, důvěra spotřebitelů vrátila optimismu (104,1 bodu).
Smíšené signály: podnikatelé citliví na slabou poptávku, spotřebitelé optimističtější díky reálným mzdám a nižší inflaci.
Druhý pokles v řadě u celkové důvěry
🔗
rok 2024–2026 (kontext)
Dlouhodobé strukturální tlaky: nízká domácí poptávka, vysoké ceny energií a provázanost s Německem
Analýzy a reporty v letech 2024–2026 konstatují slabou domácí poptávku, strukturální problémy v automobilovém sektoru a citlivost českého průmyslu na vývoj v Německu; vysoké ceny energií opakovaně zmiňovány jako hlavní limit.
Tlaky na konkurenceschopnost exportérů, potřeba diverzifikace exportů a investic do udržitelnosti a efektivity.
Opakované zmiňování největšího negativního vlivu od roku 2019
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Firmy v průmyslu zpracovávají suroviny (např. rudu, ropu, dřevo) pomocí strojů a pracovníků na hotové výrobky nebo energie. Statistiky sledují výrobu v kusech nebo tunách, tržby, počet zaměstnanců a nové zakázky; z těch se počítá třeba měsíční index průmyslové produkce. Průmysl se dělí na těžký (stroje, hutě, energetika) a lehký (potraviny, textil, nábytek) a také podle rolí v ekonomice (primární, sekundární, terciární, kvartérní).
Proč je to důležité
Průmysl dává práci velkému počtu lidí a tvoří velkou část HDP, takže jeho růst nebo pokles ovlivní ekonomiku, mzdy a export. Statistiky průmyslu pomáhají vládě a firmám rozhodovat o investicích, podpoře nebo opatřeních pro zaměstnanost. Změny v průmyslu také ovlivňují ceny, dostupnost zboží a technologický rozvoj.
Otestujte se
Kvíz: Vývoj českého průmyslu a důvěry v ekonomiku (2025–2026)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 18. 3. 2026 4:28:57