Průmysl znamená výrobu v továrnách za pomoci strojů a také odvětví ekonomiky, které vyrábí výrobky nebo poskytuje průmyslové služby. Zahrnuje těžbu surovin, zpracování, výrobu zboží i výrobu energie a vody. Někdy se používá i slovo „industrie“.
Růst a výzvy v českém a slovenském průmyslu 2025–2026
Růst americké ekonomiky v 1. čtvrtletí 2026 zrychlil díky vládním výdajům
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálněji: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 2,1 %, přičemž ČSÚ upozornil, že tempo růstu zaostalo za očekáváními analytiků .
Novější analýzy doplňují, že zpomalení růstu pozorované v 1. čtvrtletí 2026 nastalo už před eskalací konfliktu na Blízkém východě a některé zdroje připisují část zpomalení politickému vedení vlády Andreje Babiše; tato informace rozšiřuje popis hlavních příčin slabšího výkonu v roce 2026 .
Vývoj v roce 2025 ukázal mírné meziroční zvýšení průmyslové výroby o 1,5 %, tažené kovovýrobou, energetikou a plastikářstvím, zatímco tradiční sektory jako automobilový průmysl dále zaostávaly a průmysl celkově stagnuje již několik let; během roku se vyskytovaly měsíční výkyvy a slabá domácí poptávka [13][3][10].
Na Slovensku pokračují hospodářské potíže: vláda pod vedením Fica provádí konsolidační opatření kvůli nízkému růstu HDP a rostoucí inflaci, což zvyšuje riziko stagflace a může mít sekundární dopady na české firmy; zároveň prudký propad důvěry investorů v Německu zvyšuje rizika přenosu negativních efektů na exportně orientované sektory v Česku [16][15][14].
Zdroje:
Růst americké ekonomiky v 1. čtvrtletí 2026 zrychlil díky vládním výdajům
Kdo si polepší, kdo tratí?
Automobilový průmysl (český)
Tradiční tahoun je v problémech: výroba osobních vozů dlouhodobě klesá a opakované výpadky (čipy, slabší poptávka Německa) snižují zakázky a zaměstnanost; má největší vliv na celkové statistiky průmyslu.
Energeticky náročné podniky (hutnictví, chemie)
Vysoké ceny energií a potřeba investic do dekarbonizace snižují konkurenceschopnost; bez dostupné levné nízkoemisní energie hrozí ztráty a omezení produkce.
Zpracovatelský průmysl (český)
Červnové a květnové ukazatele naznačují oživení (PMI nad 50, růst výrobních objemů a nových zakázek), ale sektor čelí pokračujícímu 33měsíčnímu propouštění, tlaku na marže z mezinárodní konkurence a nejistotě v zahraniční poptávce.
Exportně orientované firmy (subdodavatelé do Německa)
Vysoká provázanost na německém trhu znamená značné riziko při zhoršení německé poptávky; pokles zakázek v Německu se přenáší do poklesu domácích objednávek.
Malé a střední podniky v Česku (MSP)
Zlepšení sentimentu a lepší dostupnost úvěrů podporují výsledky části MSP, ale rozdílné odvětvové dopady a přetrvávající nejistota brzdí investice u řady firem.
Spotřebitelé / domácnosti v Česku
Reálné mzdy rostou, spotřeba táhne hospodářský růst a důvěra spotřebitelů se zlepšila; rizikem je však vytrvalá nejistota a dopad cen energií na rozpočet domácností.
České stavebnictví a developerské firmy
Silné oživení stavební výroby a růst stavebních prací, ale dramatický pokles povolení a administrativní problémy signalizují omezení budoucí nabídky a riziko přehřátí v některých segmentech.
Vláda / veřejné finance (ministerstvo financí)
Fiskální stimuly a rozhodnutí (např. hrazení POZE, rozpočtová politika) mohou krátkodobě podpořit poptávku, ale zvyšují schodek a dělají rozpočtové riziko; dopad na inflaci a konkurenceschopnost je dvojsečný.
Dříve jsme psali...
Česká ekonomika pod vedením vlády Andreje Babiše zpomalila už před válkou na Blízkém východě
Český HDP v prvním čtvrtletí vzrostl o 2,1 procenta, ČSÚ však hlásí zaostání za očekáváním
Český statistický úřad oznámil zpomalení růstu průmyslu a naopak oživení tuzemského stavebnictví
Hospodářský institut ZEW varuje před prudkým propadem důvěry investorů v německou ekonomiku
Slovenská vláda pod vedením Fica čelí tvrdé konsolidaci ekonomiky s rizikem stagflace
50,2
PMI zprac. průmyslu (červen)
(1. 7. 2025)
2,2%
Průmysl růst y/y (květen)
(7. 7. 2025)
13,3 mld. Kč
Zahraniční obchod přebytek
(7. 7. 2025)
-0,7%
Ceny průmysl. výrobců y/y (červen)
(16. 7. 2025)
2,1%
HDP ČR meziročně Q1 2026
(30. 4. 2026)
101,1
Důvěra v ekonomiku (únor 2026)
(25. 2. 2026)
Příbuzná témata
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Firmy v průmyslu zpracovávají suroviny (např. rudu, ropu, dřevo) pomocí strojů a pracovníků na hotové výrobky nebo energie. Statistiky sledují výrobu v kusech nebo tunách, tržby, počet zaměstnanců a nové zakázky; z těch se počítá třeba měsíční index průmyslové produkce. Průmysl se dělí na těžký (stroje, hutě, energetika) a lehký (potraviny, textil, nábytek) a také podle rolí v ekonomice (primární, sekundární, terciární, kvartérní).
Proč je to důležité
Průmysl dává práci velkému počtu lidí a tvoří velkou část HDP, takže jeho růst nebo pokles ovlivní ekonomiku, mzdy a export. Statistiky průmyslu pomáhají vládě a firmám rozhodovat o investicích, podpoře nebo opatřeních pro zaměstnanost. Změny v průmyslu také ovlivňují ceny, dostupnost zboží a technologický rozvoj.
Co to je
Český statistický úřad (ČSÚ) je hlavní státní instituce, která shromažďuje a zveřejňuje oficiální statistiky o České republice — například o ekonomice, obyvatelstvu nebo zaměstnanosti. Úřad vznikl zákonem a funguje jako nezávislý poskytovatel dat pro vládu, samosprávy i veřejnost.
Jak to funguje
ČSÚ sbírá data z vlastních šetření (dotazníky v domácnostech, Sčítání lidu), z administrativních registrů a od ministerstev. Stanoví jednotnou metodiku, zpracuje a zveřejní výsledky v databázích, rychlých informacích a publikacích tak, aby byly srovnatelné v čase i mezi zeměmi (např. Eurostat). Data vydává podle předem známého kalendáře a zpřístupňuje je zdarma.
Proč je to důležité
Údaje ČSÚ používají vláda, firmy, novináři i občané k rozhodování — např. při plánování rozpočtu, odhadování růstu HDP nebo sledování inflace a nezaměstnanosti. Spolehlivá a včasná data zajišťují, že prognózy a analýzy v ekonomických zprávách stojí na ověřitelných číslech.
Kvíz: Česká ekonomika — vývoj 2025–Q1 2026
Český statistický úřad
ústřední orgán státní správy České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 2. 5. 2026 17:18:32
