Růst a výzvy v českém a slovenském průmyslu 2025–2026

Růst americké ekonomiky v 1. čtvrtletí 2026 zrychlil díky vládním výdajům

Dlouhodobé téma o odvětví a ekonomice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálněji: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 2,1 %, přičemž ČSÚ upozornil, že tempo růstu zaostalo za očekáváními analytiků .

Novější analýzy doplňují, že zpomalení růstu pozorované v 1. čtvrtletí 2026 nastalo už před eskalací konfliktu na Blízkém východě a některé zdroje připisují část zpomalení politickému vedení vlády Andreje Babiše; tato informace rozšiřuje popis hlavních příčin slabšího výkonu v roce 2026 .

Vývoj v roce 2025 ukázal mírné meziroční zvýšení průmyslové výroby o 1,5 %, tažené kovovýrobou, energetikou a plastikářstvím, zatímco tradiční sektory jako automobilový průmysl dále zaostávaly a průmysl celkově stagnuje již několik let; během roku se vyskytovaly měsíční výkyvy a slabá domácí poptávka [13][3][10].

Na Slovensku pokračují hospodářské potíže: vláda pod vedením Fica provádí konsolidační opatření kvůli nízkému růstu HDP a rostoucí inflaci, což zvyšuje riziko stagflace a může mít sekundární dopady na české firmy; zároveň prudký propad důvěry investorů v Německu zvyšuje rizika přenosu negativních efektů na exportně orientované sektory v Česku [16][15][14].

Zdroje:

  1. Podnikatelé mají důvěru v českou ekonomiku

  2. Dvojí tvář rostoucí ekonomiky. Tradiční obory zatím žádný velký skok nepředvádějí

  3. České firmy pociťují oživení ekonomiky. Lepší nebo stejné hospodaření jako loni jich za letošek hlásí 72 procent

  4. Růst českého průmyslu meziročně zpomalil, stavební výroba naopak stoupla

  5. "Ze zdroje naděje důvod k obavám." Krize kolem Íránu tvrdě dopadá na německou ekonomiku, důvěra investorů prudce klesla

  6. Tvrdá léčba slovenské ekonomiky: krátkodobá bolest, dlouhodobý zisk

Nejnovější
Růst americké ekonomiky v 1. čtvrtletí 2026 zrychlil díky vládním výdajům
30. 4. 2026: Hrubý domácí produkt USA se v prvním čtvrtletí zvýšil o 2 % díky oživení vládních výdajů po loňském shutdownu.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Automobilový průmysl (český)

Tradiční tahoun je v problémech: výroba osobních vozů dlouhodobě klesá a opakované výpadky (čipy, slabší poptávka Německa) snižují zakázky a zaměstnanost; má největší vliv na celkové statistiky průmyslu.

Energeticky náročné podniky (hutnictví, chemie)

Vysoké ceny energií a potřeba investic do dekarbonizace snižují konkurenceschopnost; bez dostupné levné nízkoemisní energie hrozí ztráty a omezení produkce.

Zpracovatelský průmysl (český)

Červnové a květnové ukazatele naznačují oživení (PMI nad 50, růst výrobních objemů a nových zakázek), ale sektor čelí pokračujícímu 33měsíčnímu propouštění, tlaku na marže z mezinárodní konkurence a nejistotě v zahraniční poptávce.

Exportně orientované firmy (subdodavatelé do Německa)

Vysoká provázanost na německém trhu znamená značné riziko při zhoršení německé poptávky; pokles zakázek v Německu se přenáší do poklesu domácích objednávek.

Malé a střední podniky v Česku (MSP)

Zlepšení sentimentu a lepší dostupnost úvěrů podporují výsledky části MSP, ale rozdílné odvětvové dopady a přetrvávající nejistota brzdí investice u řady firem.

Spotřebitelé / domácnosti v Česku

Reálné mzdy rostou, spotřeba táhne hospodářský růst a důvěra spotřebitelů se zlepšila; rizikem je však vytrvalá nejistota a dopad cen energií na rozpočet domácností.

České stavebnictví a developerské firmy

Silné oživení stavební výroby a růst stavebních prací, ale dramatický pokles povolení a administrativní problémy signalizují omezení budoucí nabídky a riziko přehřátí v některých segmentech.

Vláda / veřejné finance (ministerstvo financí)

Fiskální stimuly a rozhodnutí (např. hrazení POZE, rozpočtová politika) mohou krátkodobě podpořit poptávku, ale zvyšují schodek a dělají rozpočtové riziko; dopad na inflaci a konkurenceschopnost je dvojsečný.

Kontext
Dříve jsme psali...
Česká ekonomika pod vedením vlády Andreje Babiše zpomalila už před válkou na Blízkém východě
Hrubý domácí produkt Česka vzrostl v prvním čtvrtletí 2026 pouze o 2,1 % meziročně a ekonomika vykazuje známky zpomalení již před válkou na Blízkém východě.  Proč ekonomika zbrzdila?
Český HDP v prvním čtvrtletí vzrostl o 2,1 procenta, ČSÚ však hlásí zaostání za očekáváním
Česká ekonomika rostla meziročně o 2,1 %, ale tempo růstu bylo pomalejší než očekávání a zaostalo za většinou analytických odhadů.  Proč HDP rostlo pomaleji?
Český statistický úřad oznámil zpomalení růstu průmyslu a naopak oživení tuzemského stavebnictví
Průmyslová výroba v únoru vzrostla o 1,3 %, zatímco stavební výroba meziročně vzrostla o 4,1 % po poklesu v lednu.  Zajímá vás, co pohání růst?
Hospodářský institut ZEW varuje před prudkým propadem důvěry investorů v německou ekonomiku
Důvěra investorů v německou ekonomiku v březnu 2026 prudce klesla kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě a rostoucím cenám energií.  překvapivé ekonomické dopady
Slovenská vláda pod vedením Fica čelí tvrdé konsolidaci ekonomiky s rizikem stagflace
Slovenská ekonomika zažívá nízký růst HDP, rostoucí inflaci a útlum poptávky, přičemž vláda prosazuje tvrdá konsolidační opatření, která mohou přinést dlouhodobý zisk ve veřejných financích.  Porozumět krizi
Fakta
📊

50,2

PMI zprac. průmyslu (červen)
(1. 7. 2025)

📊

2,2%

Průmysl růst y/y (květen)
(7. 7. 2025)

💰

13,3 mld. Kč

Zahraniční obchod přebytek
(7. 7. 2025)

📊

-0,7%

Ceny průmysl. výrobců y/y (červen)
(16. 7. 2025)

📊

2,1%

HDP ČR meziročně Q1 2026
(30. 4. 2026)

📊

101,1

Důvěra v ekonomiku (únor 2026)
(25. 2. 2026)

Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Průmysl znamená výrobu v továrnách za pomoci strojů a také odvětví ekonomiky, které vyrábí výrobky nebo poskytuje průmyslové služby. Zahrnuje těžbu surovin, zpracování, výrobu zboží i výrobu energie a vody. Někdy se používá i slovo „industrie“.

⚙️
Jak to funguje

Firmy v průmyslu zpracovávají suroviny (např. rudu, ropu, dřevo) pomocí strojů a pracovníků na hotové výrobky nebo energie. Statistiky sledují výrobu v kusech nebo tunách, tržby, počet zaměstnanců a nové zakázky; z těch se počítá třeba měsíční index průmyslové produkce. Průmysl se dělí na těžký (stroje, hutě, energetika) a lehký (potraviny, textil, nábytek) a také podle rolí v ekonomice (primární, sekundární, terciární, kvartérní).

🎯
Proč je to důležité

Průmysl dává práci velkému počtu lidí a tvoří velkou část HDP, takže jeho růst nebo pokles ovlivní ekonomiku, mzdy a export. Statistiky průmyslu pomáhají vládě a firmám rozhodovat o investicích, podpoře nebo opatřeních pro zaměstnanost. Změny v průmyslu také ovlivňují ceny, dostupnost zboží a technologický rozvoj.

💡
Co to je

Český statistický úřad (ČSÚ) je hlavní státní instituce, která shromažďuje a zveřejňuje oficiální statistiky o České republice — například o ekonomice, obyvatelstvu nebo zaměstnanosti. Úřad vznikl zákonem a funguje jako nezávislý poskytovatel dat pro vládu, samosprávy i veřejnost.

⚙️
Jak to funguje

ČSÚ sbírá data z vlastních šetření (dotazníky v domácnostech, Sčítání lidu), z administrativních registrů a od ministerstev. Stanoví jednotnou metodiku, zpracuje a zveřejní výsledky v databázích, rychlých informacích a publikacích tak, aby byly srovnatelné v čase i mezi zeměmi (např. Eurostat). Data vydává podle předem známého kalendáře a zpřístupňuje je zdarma.

🎯
Proč je to důležité

Údaje ČSÚ používají vláda, firmy, novináři i občané k rozhodování — např. při plánování rozpočtu, odhadování růstu HDP nebo sledování inflace a nezaměstnanosti. Spolehlivá a včasná data zajišťují, že prognózy a analýzy v ekonomických zprávách stojí na ověřitelných číslech.

Otestujte se
Kvíz: Česká ekonomika — vývoj 2025–Q1 2026
Český statistický úřad

ústřední orgán státní správy České republiky

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Logo_of_Český_statistický_úřad.svg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9d/Praha-Strašnice_ČSÚ_2.jpg

IČO: 00025593

Sídlo: Praha

Web: https://csu.gov.cz

Data pocházejí z datové položky WikiData

Andrej Babiš

český politik a podnikatel slovenského původu

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Andrej_Babiš_2025_(cropped).jpg

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
  • poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
  • předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
  • místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
  • ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 2. 5. 2026 17:18:32