Trh práce je místo, kde se potkávají lidé nabízející práci (zaměstnanci, OSVČ) a ti, kdo práci potřebují zaplatit (zaměstnavatelé). Jde o vztah nabídky práce a poptávky po ní, kde jeden chce vyšší mzdu a druhý platit co nejméně.
Nejistota studentů vysokých škol ohledně oborů
Studenti vysokých škol přehodnocují obory, jednodušší změna od září 2026
Uzavřené téma o
odvětví a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Stále více studentů vysokých škol přehodnocuje své vybrané obory kvůli rychlým změnám na trhu práce a poklesu začátečnických pracovních pozic. To způsobuje pokles zájmu o obory jako programování a jazyková studia, zatímco medicína, právo a psychologie zůstávají populární.
Od září 2026 umožní novela zákona studentům měnit obory jednodušeji bez nutnosti ukončení studia a nových přijímacích zkoušek.
Analytici doporučují volit široce zaměřené obory jako přípravu na budoucí změny pracovního trhu.
Situace je součástí širší nejistoty ve vzdělávacím systému vyvolané změnami na trhu práce a technologickými trendy.
Zdroje:
Nejnovější
Studenti vysokých škol přehodnocují obory, jednodušší změna od září 2026
09. 7. 2026: Od září 2026 budou studenti moci jednodušeji měnit studijní obory kvůli nejistotě ohledně uplatnění na trhu práce v době AI a technologických změn.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
9. července 2026
Mezi studenty roste nejistota a obavy z toho, jak umělá inteligence promění trh práce ještě předtím, než stihnou dokončit školu.
2
Střední dopad
9. července 2026
Nejistotu projevují o možnosti uplatnění zejména studující informatiky a jazyků.
3
Střední dopad
9. července 2026
V současné době i stávající již zapsaní studenti se na podmínky přestupu dotazují.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Univerzity a vysoké školy
Budou mít příležitost snížit studijní neúspěšnost a nabídnout atraktivnější programy (profesní programy, kratší cykly), zároveň je změna donucena úpravou legislativy a rostoucí konkurencí a bude vyžadovat reorganizaci kapacit a financování.
Střední školy (gymnázia, lycea a odborné školy)
Plánované sloučení/úpravy oborové nabídky a posílení všeobecného základu změní nabídku oborů, učňovská i maturitní schémata a donutí školy měnit kurikula a organizaci výuky; některé školy budou profitovat, jiné ztratí studenty nebo budou muset sloučit obory.
Studenti učňovských oborů
Reformy (sloučení oborů do širších kvalifikací a možnost dílčích kvalifikací) zvýší pružnost a možnost dalšího doplnění kompetencí, ale rizikem je ztráta hluboké specializace u některých úzkých oborů.
Technické vysoké školy a technické obory
Dlouhodobý nedostatek techniků a tlak trhu (průmysl, stavebnictví) znamená silnou poptávku po absolventech technických oborů; školy ale čelí vysoké studijní neúspěšnosti a musí upravit výuku a mateřské základny (matematika).
Absolventi (čerství absolventi vysokých škol)
Snížení počtu juniorních pozic, pokročilá automatizace a AI zhoršují šance na získání prvního zaměstnání; rostoucí konkurence a silné ročníky zvětšují tlak při přijímacím řízení na VŠ.
Studenti vysokých a středních škol
Novela zákona umožňující snadnější přestupy mezi obory a nárůst flexibilních možností studia zlepší možnosti změny směru studia a adaptaci na trh práce; zároveň rostoucí poptávka po oborech jako medicína či psychologie zvyšuje nabídku atraktivních alternativ.
Kariérní centra a poradenská centra univerzit
Rostoucí poptávka studentů po praxi a poradenství (vliv AI a trh práce) zvyšuje význam a využití těchto center; zároveň budou pod tlakem rozšířit služby.
Firmy zaměstnávající juniory (zaměstnavatelé)
Skracování počtu juniorních pozic a tlak na okamžitý přínos (částečně vliv AI) snižuje objem klasických trainee pozic a zvyšuje požadavky na zkušenost u absolventů; firmy budou nuceny více zapojovat AI a přizpůsobit nábor.
Kontext
Dříve jsme psali...
Fakta
🔄
novela platí 2026
Novela umožní snazší přechody
(9. 7. 2026)
🔄
přechod bez přijímaček
Přechody bez nových přijímaček
(9. 7. 2026)
📊
vysoká míra
Vysoká studijní neúspěšnost
(9. 7. 2026)
👤
analytici
Doporučují širší obory
(9. 7. 2026)
📍
univerzity
Různá pravidla přestupů
(9. 7. 2026)
📊
pokles zájmu
Klesá o programování/jazyky
(9. 7. 2026)
Události
Co a kdy?
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Snazší přechody mezi obory na VŠ a zjednodušené přestupy
Srovnání před a po
📋
Přestupy mezi vysokými obory
PŘED
Přechod mezi obory vyžadoval ukončení studia a nové přijímací řízení
PO
Novela umožní přechod mezi obory bez ukončení studia; univerzity upraví pravidla podle volných míst a získaných kreditů
📋
Administrace přestupů na VŠ
PŘED
Přestupy byly formálně složitější, plné nových přijímaček
PO
Novela zjednodušuje administrativu přestupů; školy budou regulovat přestupy podle volných míst nebo kreditů
👥
Možnost reakce studentů na trh práce
PŘED
Studenti museli často zůstávat v původním oboru i při změně poptávky
PO
Studium umožní rychlejší přechody mezi obory, sníží studijní neúspěšnost a umožní reagovat na změny trhu (např. AI)
Klíčové postavy
🏛️
Neznámé (autor novely)
Příprava a prosazení novely vysokoškolského zákona (změna v článku uvedena jako nadcházející novela)
🏛️
Univerzity / akademické senáty
Budou nastavovat pravidla přestupů (volná místa, uznání kreditů) a implementovat novelu
👥
Studenti a analytici
Aktivní účastníci změny — studenti získají více flexibility; analytici doporučují volit širší obory pro adaptabilitu
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jana Dluhošová
kariérní poradkyně"Mezi studenty roste nejistota a obavy z toho, jak umělá inteligence promění trh práce ještě předtím, než stihnou dokončit školu."
Simona Polcarová
"Nejistotu projevují o možnosti uplatnění zejména studující informatiky a jazyků."
Martina Macková
"Nejčastěji se ptají, jaké kompetence budou na trhu práce v budoucnu žádané a jak si udržet konkurenceschopnost."
Lenka Kauerová
prorektorka pro studium"V současné době i stávající již zapsaní studenti se na podmínky přestupu dotazují."
Šimon Stiburek
analytik Institutu pro rozvoj vysokého školství"Bylo to zavedeno především jako odpověď na vysokou míru studijní neúspěšnosti."
Šimon Stiburek
analytik Institutu pro rozvoj vysokého školství"Raději bych vysokou školu chápal jako prostor, kde si, byť na konkrétních praktických příkladech, rozvíjíme obecné kompetence, které nám umožní se po celý zbytek života adaptovat na změny, které si dnes ještě ani neumíme představit."
Jak šel čas
Historický kontext
📝
září 2026
Novela vysokoškolského zákona zjednoduší přestupy mezi obory a umožní studentům měnit obory bez nutnosti ukončení studia či nových přijímacích řízení
Uvedeno ve CURRENT shrnutí: novela od září 2026 usnadní přechody mezi obory; univerzity budou regulovat přestupy podle volných míst nebo kreditů.
Umožní studentům rychleji reagovat na změny trhu práce a snižuje riziko ztráty akademického roku při změně oboru.
🤖
2026
Rostoucí tlak trhu práce (AI a technologické změny) vede studenty k přehodnocení výběru oborů — klesá zájem o programování a jazyková studia, roste o medicínu, právo, psychologii a management
CURRENT: studenti přehodnocují obory kvůli AI a rychlým změnám na trhu práce; analytici doporučují široce zaměřené obory.
Zpřesnění poptávky po oborech ovlivní přijímací chování a nabídku vysokých škol.
💼
2024
Nárůst zájmu studentů o praxi už od prvních ročníků kvůli klesajícímu počtu juniorských pracovních pozic
CONTEXT (2025‑10‑29 článek): firmy ruší nebo omezují trainee programy a počet juniorních pozic klesá; studenti jdou dříve na stáže a do kariérního poradenství.
Studenti hledají praxi v prvním ročníku, rostou konzultace v kariérních centrech; školy posilují spolupráci s praxí.
🏫
2024
Návrhy reformy středoškolských oborů — zredukovat stovky oborů do přibližně stovky a posílit všeobecný základ (lycea)
CONTEXT (výroky 2023–2024): ministerstvo navrhuje redukci oborů, vznik všeobecných lyceí a přesun částí odborného vzdělání do vyšších a vysokých škol.
Zjednodušení nabídky, větší všeobecný základ pro lepší adaptabilitu žáků na změny pracovního trhu.
🔧
2024–2026
Zvyšující se tlak na technické a zdravotnické obory, zatímco humanitní a některé jazykové obory ztrácejí poptávku
CONTEXT články (2011–2026): dlouhodobé trendy i novější šetření ukazují stabilní poptávku po technických, lékařských a právnických oborech; současně pokles zájmu o některé humanitní/jazykové obory.
Školy i politici podporují technické a zdravotnické programy, některé školy snižují nároky z matematiky, aby udržely studenty.
🎓
rok 2025
Rostoucí význam krátkých profesně zaměřených programů (programy krátkého cyklu, jedno‑ až dvouleté) v diskuzi o přizpůsobení vysokého školství trhu práce
CONTEXT (2024‑02‑12 článek): ministr Bek navrhuje profesně zaměřené jedno- až dvouleté programy jako flexibilnější reakci na potřeby trhu.
Možnost rychlejšího získání praktických kvalifikací; tlak na akreditace a diskusi o kompetencích absolventů.
🧭
2011–2026
Dlouhodobý trend: preference širokého/transferovatelného vzdělání (měkké/klíčové dovednosti) jako příprava na proměnlivý trh práce
CONTEXT (vícero článků 2009–2026): odborné texty a experti doporučují volit obory rozvíjející přenositelné kompetence (komunikace, adaptabilita, práce s digitálními technologiemi).
Univerzity a střední školy postupně posilují výuku klíčových dovedností; analytici doporučují širší obory pro lepší adaptabilitu.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Jednotlivec se svobodně rozhodne, zda a za jakou mzdu bude pracovat; zaměstnavatel se rozhodne, zda práci nabídne a za jakou cenu. Mezi nimi vznikají různé smlouvy (pracovní poměr, dohoda, smlouva o dílo) nebo krátkodobé zakázky. Trh ovlivňují typy povolání, kvalifikace, sezónní výkyvy, dopravní dostupnost a pravidla jako odbory nebo zákony o zaměstnání.
Proč je to důležité
Stav trhu práce určuje nezaměstnanost, výši mezd a životní úroveň lidí i firmám. Porozumění trhu pomáhá vysvětlit, proč někdo nemůže najít práci (strukturální nebo sezónní nezaměstnanost) a proč se mzdy mění. Pro čtenáře zpráv to znamená, jaké mají reálné dopady ekonomická rozhodnutí a politická opatření.
Co to je
Vysoká škola je instituce poskytující terciární (vysokoškolské) vzdělání — bakalářské, magisterské a doktorské. Učí studenty, provádí vědecký výzkum a šíří poznatky ve společnosti; může být univerzitní (dělá i výzkum a doktoráty) nebo neuniverzitní (více praxe, většinou bakaláře). V ČR se vysoké školy dělí na veřejné, státní, soukromé a zahraniční pobočky a jejich činnost upravuje zákon.
Jak to funguje
Vysoká škola organizuje studium v akreditovaných programech (Bc., Mgr., Ph.D.) podle kreditního systému ECTS, součástí jsou přednášky, cvičení, zkoušky a závěrečné práce. Řídí ji rektor, fakulty vedené děkany, vyučují profesoři, docenti a další akademici. Financuje se dotacemi státu (veřejné), školným a dary (soukromé) a nabízí i celoživotní kurzy či mezinárodní programy.
Proč je to důležité
Vysoké školy připravují odborníky pro trh práce, vytvářejí nové poznatky a inovace a ovlivňují ekonomiku i veřejnou diskusi. Pro jednotlivce znamená titul lepší uplatnění a vyšší šanci na příjmy; pro firmy a stát jsou zdrojem kvalifikovaných zaměstnanců a výzkumu, který může zlepšit konkurenceschopnost.
Otestujte se
Kvíz: Přehodnocování oborů na vysokých školách (2024–2026)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 22. 7. 2026 5:25:04