Kolej původně znamená instituci nebo její část, kde se vyučuje a často i bydlí studenti. V anglo‑americkém světě může být kolej samostatná vysoká škola, součást univerzity nebo i internátní střední škola.
Nárůst zahraničních studentů a pokles technických oborů na českých VŠ
Česká ekonomika naráží na limity kvůli nízkému počtu vysokoškoláků
Mizící téma o
společnosti a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Česká ekonomika čelí omezujícím efektům nízkého podílu vysokoškolsky vzdělaných osob, což brzdí růst a prohlubuje rozpětí mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky [3].
Mezitím v letech 2020–2024 výrazně vzrostl podíl zahraničních studentů na českých vysokých školách; podle dřívějších dat přibylo více než 6000 zahraničních studentů a experti odhadovali, že by Česko potřebovalo dalších 25–30 tisíc zahraničních studentů, aby kompenzovalo deficit vysokoškolsky vzdělaných pracovníků[1].
Současně dlouhodobý propad zájmu o technické obory pokračuje: od roku 2009 klesl počet studentů technických oborů z přibližně 65 tisíc na 37 tisíc, což může omezit průmyslový růst a zvyšuje závislost na dovozu talentů a zahraničních studentech[2]. Vývoj tak ukazuje paralelu: krátkodobé ulehčení přeshraničním náborem studentů versus strukturální problém nedostatečného domácího zájmu o technické obory, který nadále ohrožuje dlouhodobou nabídku kvalifikovaných pracovníků[1][2][3].
Zdroje:
Nejnovější
Česká ekonomika naráží na limity kvůli nízkému počtu vysokoškoláků
02. 6. 2026: Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných osob omezuje růst české ekonomiky a zvyšuje rozdíly na trhu práce mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
2. června 2026
V Česku chybí oproti zemím s vysokou přidanou hodnotou na 600 tisíc vysokoškolsky vzdělaných lidí
2
Vysoký dopad
5. května 2026
Podle výzkumů poradenských společností mají více než dvě třetiny podniků problém obsadit volné pozice, zejména v oblasti analytiky, zpracování dat, inženýrství a specializovaných profesí
3
Vysoký dopad
5. května 2026
Je to zásadní riziko nejen pro firmy, ale i pro stát samotný – pro výstavbu infrastruktury, dostupnost bydlení, veřejné investice a konkurenceschopnost celé české ekonomiky
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Průmyslové podniky (Hitachi, Škoda, výrobní firmy)
Firmy trpí akutním nedostatkem technických pracovníků, což brzdí rozšiřování výroby a investice; zaměstnávají zahraniční pracovníky a tlačí na změny ve vzdělávání a vízových procesech.
Zahraniční pracovníci/řemeslníci (Filipíny, Srbsko, Ukrajina, Mongolsko apod.)
Zahraniční zaměstnanci vyrovnávají akutní deficit pracovní síly v průmyslu, stavebnictví, zdravotnictví a službách; vláda rozšiřuje cílené kvóty.
Zahraniční studenti
Zahraniční studenti významně přispívají k ekonomice Česka i k vyrovnání nedostatku vysokoškoláků; stát i univerzity je aktivně lákají a výnosnost jejich vzdělání je vysoká.
Technické vysoké školy (ČVUT, VUT, VŠB, VUT apod.)
Technické fakulty jsou klíčové pro řešení deficitů kvalifikovaných techniků, ale čelí poklesu zájmu, vysoké neúspěšnosti studentů a potřebě větší spolupráce s průmyslem.
Stát / ministerstva (MŠMT, MPO, MV)
Stát navrhuje opatření pro přilákání zahraničních studentů a pracovníků a reformy školství; omezené finance a pomalé legislativní změny omezují účinnost zásahů.
Střední školy a učiliště
Klesající zájem žáků o technické obory a nedostatek kvalitních učňů omezují nábor do technických vyšších a vysokých škol a zhoršují pozici průmyslu.
Vysoké školy obecně (veřejné i soukromé)
Vysoké školy mohou získat finance a kvalitu skrze zahraniční studenty, inovace a spolupráci s průmyslem, ale čelí demografickému tlaku, podfinancování a nutnosti reformy financování.
Studující a absolventi technických oborů
Absolventi technických oborů mají vyšší šance na uplatnění a vyšší mzdy, ale klesající zájem a vysoká neúspěšnost v oboru omezují nabídku kvalifikovaných pracovníků.
Kontext
Dříve jsme psali...
České vysoké školy bojují s poklesem technických studentů od roku 2009
Počet studentů technických oborů na českých vysokých školách od roku 2009 klesl z 65 na 37 tisíc, což ohrožuje průmyslový růst země. odhalit klíčový problém
Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách vzrostl o více než 6000
Česko potřebuje ještě 25 až 30 tisíc zahraničních studentů, aby pokrylo chybějící vysokoškolsky vzdělané pracovníky a podpořilo ekonomický růst. Jak získat talenty
Fakta
📊
téměř 20%
Podíl zahr. studentů
(13. 6. 2025)
📊
+6000
Nárůst zahr. studentů (2020–2024)
(13. 6. 2025)
💰
17 mld. Kč
Roční ekonomický přínos
(13. 6. 2025)
💰
2,3 mil. Kč
Přidaná hodnota na absolventa/rok
(13. 6. 2025)
📊
35%
Pokles absolventů techn. oborů
(13. 6. 2025)
📊
24%
Populace s terciárním vzděl.
(2. 6. 2026)
Události
Co a kdy?
13. června 2025
Začátek výrazného nárůstu počtu zahraničních studentů v Česku mezi lety 2020–2024; meziroční nárůst o více než 6000 studentů vedoucí k tomu, že zahraniční studenti tvoří téměř pětinu všech vysokoškoláků, přinášejí do ekonomiky 17 miliard Kč ročně a vytváří asi 6000 pracovních míst.
2009
Zaznamenán pokles počtu studentů technických oborů na českých vysokých školách z dřívějších 65 tisíc (rok 2009) směrem dolů — trend pokračoval v následujících letech až na 37 tisíc.
posledních 10 let
Za poslední dekádu klesl počet absolventů technických oborů o 35 % (uváděno jako desetiletý pokles).
15. prosince 2025
(Upozornění: v článku není uvedeno konkrétní datum této události — žádná akce dne 15. 12. 2025 není v textech explicitně zmíněna)
2025
Návrh cíle zvýšit podíl zahraničních studentů na 30 %, což by vyžadovalo přilákat dalších 25–30 tisíc studentů; navrhovaná opatření zahrnují efektivní propagaci českého vysokého školství, zjednodušený vízový proces a přijímací testy.
za posledních 15 let
Státní investice do vysokých škol se zvýšily o 42 % za uplynulých 15 let (uveřejněno v textu jako historické zlepšení financování).
není možné určit
Konkrétní datum implementace navrhovaných změn (např. úprava délky studií, motivační platy pro učitele, změny ve výuce na ZŠ a SŠ) není v textech explicitně uvedeno, proto není zahrnuto v časové ose.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Podpora zahraničních studentů a zjednodušení vízového procesu
Srovnání před a po
👥
Podíl zahraničních studentů
PŘED
Česko mělo ~18% zahraničních studentů, kapacity nevyužité
PO
Cíl zvýšit podíl na 30% (přilákat 25–30 tisíc studentů)
📋
Víza a přijímací proces
PŘED
Vízový proces byl složitý a časově náročný; školy dělaly nostrifikace a postupy nebyly centralizované
PO
Navrhované zjednodušení: zjednodušená nostrifikace, digitalizace vízového procesu, předvýběr studentů a vstupní testy
💰
Finanční dopady
PŘED
Zahraniční studenti přinášeli cca 17 mld. Kč ročně a vytvářeli ~6000 pracovních míst
PO
Při lepší retenci absolventů vyšší návratnost — každý absolvent může vytvářet >2,3 mil. Kč ročně a stát získá ~800 tis. Kč na daních ročně
📋
Cílové aktivity pro lákání studentů
PŘED
Propagace byla méně koordinovaná, chyběla stipendia a systematický předvýběr
PO
Plán: efektivní propagace, stipendia pro STEM studenty, vstupní testy a studentské půjčky
Klíčové postavy
🏛️
Domů zahraniční spolupráce (DZS)
Organizace dohledu nad zahraničními studenty a daty
🏛️
Ministerstvo vnitra
Správa vízového procesu, prověrky uchazečů
🏛️
Ministerstvo školství / univerzity
Příprava vstupních testů, propagace studií, předvýběr studentů
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Kryštof Míšek
hlavní ekonom společnosti Argos Capital"Podle výzkumů poradenských společností mají více než dvě třetiny podniků problém obsadit volné pozice, zejména v oblasti analytiky, zpracování dat, inženýrství a specializovaných profesí"
Jiří Nouza
prezident svazu"Je to zásadní riziko nejen pro firmy, ale i pro stát samotný – pro výstavbu infrastruktury, dostupnost bydlení, veřejné investice a konkurenceschopnost celé české ekonomiky"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Kolej může fungovat jako součást větší univerzity (např. koleje v Cambridge), kde sdílí akademické vedení, nebo jako samostatná škola s vlastním řízením (např. Dartmouth College). Mnohé koleje nabízejí ubytování a společné služby pro studenty, někdy i vlastní pravidla, kluby a akademické programy.
Proč je to důležité
Termín ovlivňuje, jak lidé chápou typ školy — zda jde o univerzitní součást nebo samostatnou vysokou školu — a má dopad na studentské služby, ubytování a status absolventů. V ekonomickém kontextu to rozhoduje o financování, spolupráci s firmami a postavení na trhu práce.
Otestujte se
Kvíz: Dopad zahraničních studentů a nedostatek techniků v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 7. 2026 20:36:58