Elektronická evidence tržeb (EET) je systém, kdy obchodník při každé platbě pošle údaje o transakci online finanční správě. Ta zašle zpět unikátní kód (FIK) a obchodník ho vytiskne na účtenku.
Rozpory v legislativním plánu vlády Babiše 2026
Premiér Andrej Babiš přerušil schvalování legislativního plánu vlády kvůli desítkám připomínek krajů
Počínající téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Projednávání vládního legislativního plánu na rok 2026 bylo přerušeno kvůli desítkám připomínek krajů a ombudsmana, které upozornily na chybějící a sporné části návrhů; premiér Andrej Babiš zastavil schvalování dokud se připomínky nevyřeší [2].
Původně bylo projednání zastaveno kvůli interním rozporům mezi ministerstvy a kraji; premiér odmítl předložený materiál a požadoval další diskuse k odstranění nesouladů [1].
Hlavní sporné body v diskusi zůstávají stejné: návrhy týkající se elektronické evidence tržeb (EET), zastropování věku odchodu do důchodu a zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas; tyto body byly zmiňovány v dřívějších zprávách jako jádro nezhod mezi resorty [1].
Vývoj ukazuje rozšíření konfliktu o formální připomínky krajů a ombudsmana v následujícím dni, což posouvá téma od interního sporu mezi resorty k širšímu institucionálnímu nesouhlasu, zatímco rozhodnutí premiéra přerušit proces zůstává potvrzeno [2][1].
Zdroje:
Nejnovější
Premiér Andrej Babiš přerušil schvalování legislativního plánu vlády kvůli desítkám připomínek krajů
24. 2. 2026: Vláda přerušila projednávání svého legislativního plánu kvůli připomínkám krajů a ombudsmanů k chybějícím a kontroverzním zákonům.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
24. února 2026
Ale není žádoucí, aby se to hned počátkem roku 2027 měnilo, a to z důvodu, že budou ještě probíhat audity Národního plánu obnovy.
2
Vysoký dopad
23. února 2026
Ten návrh jsem odmítl. Když mi někdo dá na stůl materiál, kde jsou nějaké rozpory v rámci resortů a krajům se něco nelíbí, tak takto to řešit nebudeme
3
Střední dopad
23. února 2026
A řeknou mi, jak to budou plnit. Například rozhlasové a televizní poplatky určitě chceme vyřešit k prvnímu lednu 2027
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Vláda Andreje Babiše
Přerušení projednávání legislativního plánu odhalilo vnitřní rozpory mezi resorty a kraji, zpožďuje schválení rozsáhlého balíku reforem a zvyšuje politické i reputační riziko vůči EU.
Ministerstva (souhrnně)
Rozpory mezi ministerstvy vedou k zablokování plánu, nutnosti přepracování a riziku prodlev u klíčových opatření (EET, důchodové změny, migrace, sport).
Premiér Andrej Babiš
Aktivně zasahuje do obsahu plánu (zamítl materiál s nesouhlasem hejtmanů) a určuje termíny řešení (např. zrušení poplatků do 1.1.), což posiluje jeho rozhodovací roli, ale zvyšuje i politické napětí a kritiku.
Evropská komise / Zastoupení EK v Česku
Nesoulad plánovaných legislativních změn s pravidly EU (zrušení služebního zákona, akceleračních zón aj.) hrozí krácením či odkladem českého čerpání evropských prostředků a reputačním rizikem.
Hejtmani krajů (např. Zlínský, Pardubický, Ústecký)
Šest krajů uplatnilo zásadní výhrady k plánu, což zabrzdilo projednání a vyžaduje zapracování jejich požadavků do finální verze.
Ministerstvo průmyslu (vedení sekce fondů EU) / poradci premiéra pro EU (Jitka Opičková, Milena Hrdinková)
Zapojeni do jednání s komisí o rizicích pro Národní plán obnovy; změny legislativy zvyšují jejich vyjednávací zátěž a odpovědnost za udržení čerpání prostředků.
Ombudsman (Stanislav Křeček)
Spor s ministerstvem financí o snížení soudních poplatků a výhrady k chybějícím zákonům v plánu signalizují oslabení jeho vlivu a neschopnost prosadit priority ochrany práv.
Legislativní rada vlády (vedená Jeronýmem Tejcem)
Dostala úkol dopracovat dokument do souladu s programovým prohlášením, čímž roste její pracovní zátěž a vliv na finální podobu plánu; zároveň čelí tlakům termínů a rozporů.
Bývalí ministři a experti (např. Michal Šalomoun)
Komentují obsah plánu z historické perspektivy a upozorňují, že mnohé změny jsou harmonizační či administrativní, což zmenšuje vnímání ambiciózních reformních kroků.
Kontext
Dříve jsme psali...
Premiér Andrej Babiš přerušil jednání o vládním legislativním plánu kvůli rozporům mezi resorty a kraji
Vláda zastavila projednávání legislativního plánu, dokud se ministerstva a kraje nedohodnou na prioritách a neodstraní rozpory. Proč vláda blokuje plán?
Fakta
📊
118
Počet legislativních úkolů
(23. 2. 2026)
📊
16
Počet nových zákonů
(24. 2. 2026)
📊
75
Počet novel zákonů
(24. 2. 2026)
📊
10
Počet vládních nařízení
(24. 2. 2026)
📅
2027
Účinnost řady změn od roku
(23. 2. 2026)
👤
Andrej Babiš
Premiér rozhodl o přerušení
(23. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
leden 2027
Plánovaná účinnost zavedení elektronické evidence tržeb, zastropování důchodového věku na 65 let a zrušení poplatků za média (uvedeno v legislativním plánu pro rok 2026 jako opatření s účinností od ledna 2027).
rok 2027
Plánované zpřísnění migračních pravidel a účinnost nového zákona o sportu (uvedeno v legislativním plánu pro rok 2026 jako opatření s účinností od roku 2027).
1. ledna 2027
Požadavek premiéra, aby byla k tomuto datu vyřešena otázka zrušení poplatků za rozhlas a televizi (v textu uvedeno: "měly by být podle premiéra vyřešeny k 1. lednu příštího roku").
2026
Legislativní plán pro rok 2026 obsahuje 118 úkolů včetně jedné ústavní novely týkající se celostátního referenda (uvedeno explicitně v popisu plánu).
23. února 2026
Přerušení projednávání vládního legislativního plánu kvůli rozporům mezi ministerstvy a kraji; premiér odmítl materiál obsahující nesouhlas některých hejtmanů a požaduje jasné priority od ministrů (uvedeno v článku datovaném 23.2.2026).
24. února 2026
Schvalování dokumentu bylo přerušeno rovněž z důvodu zásadních výhrad šesti krajů včetně Zlínského, Pardubického a Ústeckého; Legislativní rada vlády byla pověřena dopracováním dokumentu (uvedeno v článku datovaném 24.2.2026).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Přerušení a přehodnocení vládního legislativního plánu 2026–2027
Srovnání před a po
📅
Způsob projednávání legislativního plánu
PŘED
Vláda projednávala a schvalovala svůj legislativní plán a úkoly mezi ministry a resorty v běžném vládním procesu
PO
Projednávání plánu bylo přerušeno do doby, než ministerstva a kraje dospějí ke konsenzu; ministři mají předložit jasné priority
📋
Obsah plánovaných opatření (vybrané)
PŘED
Plán obsahoval 118 úkolů s účinností rozloženou do let 2026–2027 včetně EET, zastropování důchodového věku, zrušení poplatků za média, zpřísnění migrace a nového zákona o sportu
PO
Plán je dočasně pozastavený a bude dopracován Legislativní radou vlády; zavedení některých opatření (např. EET, zastropování důchodu na 65, zrušení poplatků) je avizováno s termínem od 2027, ale jejich realizace je podmíněna dosažením konsenzu
🏛️
Role krajů a resortů v přípravě plánu
PŘED
Ministerstva připravovala návrhy legislativních úprav v rámci vládního procesu s Legislativní radou
PO
Šest krajů a několik ministrů uplatnilo zásadní výhrady; plán nebude pokračovat, dokud se nevyřeší rozpory mezi kraji a resorty
💰
Dopad na časový harmonogram EU-financí a audity
PŘED
Některé připravované změny byly navrženy s účinností od 2027 a existovaly obavy Evropské komise o změny (služební zákon, akcelerační zóny)
PO
Vláda bude brát v úvahu riziko ovlivnění čerpání EU prostředků a audity Národního plánu obnovy; někteří aktéři navrhují posun účinnosti změn až po ukončení auditů
Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Premiér; iniciátor přerušení projednávání plánu a požadavku na jasné priority
🏛️
Ministrstva a hejtmani (kraje)
Strany, které uplatnily rozpory k plánu; šest krajů podalo zásadní výhrady (např. Zlínský, Pardubický, Ústecký)
⚖️
Legislativní rada vlády vedená Jeronýmem Tejcem
Orgán, který má dopracovat dokument tak, aby odpovídal prioritám vládního programového prohlášení
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
"Ale není žádoucí, aby se to hned počátkem roku 2027 měnilo, a to z důvodu, že budou ještě probíhat audity Národního plánu obnovy. Kdyby bylo v průběhu auditů zjištěno, že došlo k nějakým významným změnám oproti deklarovanému stavu, tj. podaným žádostem o výplatu, mohlo by to negativně ovlivnit vyjednávání nového programového období a případnou nutnost navrácení do původního deklarovaného znění. Zároveň by to mohlo nést i reputační riziko,"
Andrej Babiš
premiér"Ten návrh jsem odmítl. Když mi někdo dá na stůl materiál, kde jsou nějaké rozpory v rámci resortů a krajům se něco nelíbí, tak takto to řešit nebudeme"
Andrej Babiš
premiér"A řeknou mi, jak to budou plnit. Například rozhlasové a televizní poplatky určitě chceme vyřešit k prvnímu lednu 2027"
Jak šel čas
Historický kontext
⏸️
23. února 2026
Vláda přerušila projednávání svého legislativního plánu na zbytek roku 2026 a další léta; premiér Andrej Babiš odmítl předložený materiál a požádal ministry o jasné priority.
Podle článků přerušení nastalo kvůli rozporům mezi ministerstvy a kraji a nesouhlasům hejtmanů.
Schvalování plánu bylo pozastaveno do vyřešení připomínek ministerstev a krajů.
📄
24. února 2026
K legislativnímu plánu byly uplatněny formální připomínky od šesti krajů a ombudsmana, které rozšířily původní interní spory mezi resorty.
Šest krajů včetně Zlínského, Pardubického a Ústeckého uplatnilo zásadní výhrady; ombudsman upozornil na chybějící zákon o ochraně dětí a spory ohledně soudních poplatků.
Konflikt se posunul od interního meziresortního sporu k širšímu institucionálnímu nesouhlasu, což prohloubilo důvody pro přerušení projednávání.
📅
leden 2027
Navrhovaná účinnost vybraných opatření z legislativního plánu (uváděno v plánu): zavedení elektronické evidence tržeb (EET), zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let a zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.
V textu plánovaných opatření vlády se uvádí, že tato opatření mají být účinná od ledna 2027.
Tyto body jsou hlavními spornými položkami mezi resorty a krajskými představiteli; byly zdůrazněny jako jádro neshod.
🇪🇺
začátek února 2026
Jednání zástupců Česka s Evropskou komisí ohledně dopadů chystaných legislativních změn (např. služební zákon, akcelerační zóny) na čerpání evropských prostředků.
Zápis z jednání o Národním plánu obnovy uvádí jednání generální ředitelky EK s českými úředníky na začátku února.
Evropská komise sledovala změny a hrozilo riziko krácení nebo komplikací při vyplácení prostředků z Národního plánu obnovy.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Pokladna nebo mobil po uskutečnění prodeje odešle informace přes internet do centrálního systému, který do pár sekund odpoví FIK. Pokud systém neodpoví do dvou sekund, obchodník může účtenku vydat i bez kódu. Pro provoz jsou potřeba internet, software a tiskárna na účtenky.
Proč je to důležité
EET má snížit šedou ekonomiku tím, že stát lépe sleduje tržby a vybírá daně, což může zvýšit výběr daní a ovlivnit ceny. Pro malé podniky to znamená další administrativu a náklady, ale i možnost daňových odpočtů (např. jednorázově až 5 000 Kč).
Co to je
Ombudsman je mimosoudní úřad, který řeší stížnosti lidí na chování státních úřadů nebo institucí. V Česku se tomuto úřadu říká veřejný ochránce práv. Není soudce, ale má za úkol nezávisle prověřit stížnost a doporučit nápravu.
Jak to funguje
Obyčejně ho jmenuje parlament nebo instituce a má právo vyšetřovat stížnosti a požadovat vysvětlení od úřadů. Nemůže přímo rušit rozhodnutí soudu nebo úřadu, ale může vydat doporučení, upozornit na chyby a zveřejnit šetření. Existují i ombudsmani v institucích (např. v médiích nebo bankách), ti ale mohou být méně nezávislí, pokud je platí jejich instituce.
Proč je to důležité
Ombudsman dává lidem jednoduchou cestu, jak narovnat špatné jednání úřadů bez soudu. Pomáhá zvyšovat odpovědnost veřejné správy, zlepšovat služby a snižovat konflikty, které by jinak mohly skončit v médiích nebo u soudu.
Otestujte se
Kvíz: Přerušení vládního legislativního plánu 2026
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 18:31:46