Krušnohorský tunel (Podkrušnohorský úpatní tunel) je plánovaný železniční tunel na nové trati Drážďany–Praha. Podle variant má mít minimálně 26 km délky, z toho asi 11,7 km na českém území, a počítá se s vysokými rychlostmi vlaků.
Krušnohorský tunel a vysokorychlostní trať Praha–Drážďany
Správa železnic a firma Subterra podepsaly smlouvu na klíčovou trať z Kladna do Ruzyně
Mizící téma o
politice a současném dění
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že na české straně projektu pokračují přípravné práce a Správa železnic postupně zadává stavby pro připojení vysokorychlostní trati k infrastruktuře kolem Prahy; Správa železnic podepsala smlouvu na výstavbu úseku z Kladna do Ruzyně se sdružením vedeným firmou Subterra za 8,6 miliardy Kč [4].
Současně na mezinárodní úrovni německé ministerstvo dopravy předložilo plán vysokorychlostní trati z Drážďan k české hranici včetně navrženého Krušnohorského tunelu dlouhého kolem 30 km, který by zkrátil cestu mezi Prahou a Drážďany na přibližně jednu hodinu [3].
Projekt na české straně formálně postupuje v procesu EIA: Správa železnic podala dokumentaci k EIA pro první úsek z Prahy do Lovosic, čímž česká část projektu vstupuje do zásadní fáze schvalování [2].
Tunel má být v celkové délce přes 30 km, z toho na českém území téměř 12 km; dřívější odhady uváděly náklady kolem 45 miliard Kč a počítalo se s možností provozu i pro nákladní dopravu; projekt byl projednán českou vládou a čeká na německé schválení a následné ratifikace parlamenty obou zemí [1].
Zdroje:
Nejnovější
Správa železnic a firma Subterra podepsaly smlouvu na klíčovou trať z Kladna do Ruzyně
30. 3. 2026: Správa železnic podepsala smlouvu na stavbu klíčového úseku rychlodráhy z Kladna do Ruzyně za 8,6 miliardy korun se sdružením vedeným firmou Subterra.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
27. února 2026
Mám radost, že jsme nyní výsledek předběžného plánování nové výstavby trati Drážďany–Praha mohli představit Německému spolkovému sněmu
2
Střední dopad
27. února 2026
To, že ministerstvo nyní podklady předalo Spolkovému sněmu, je velmi důležitý signál směrem k lidem v saském údolí Labe i k našim českým sousedům
3
Střední dopad
2. září 2025
Správa železnic skutečně podala na MŽP dokumentaci pro úsek od Prahy do Lovosic, tedy takzvané Podřipsko
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Správa železnic
Státní správce kolejí je klíčový investor a realizátor tras (včetně Podřipska a Kladno–Ruzyně) a získává zakázky, dokumentaci a zdroje pro stavbu vysokorychlostních úseků.
Ministerstvo dopravy ČR
Řídí strategii, žádá evropské dotace, předkládá rozpočty a iniciuje mezinárodní smlouvy (ČR–Německo) pro tunel pod Krušnými horami.
Německé ministerstvo dopravy / Spolkový sněm (Německo)
Německá strana připravuje plán tunelu a vyžaduje schválení Spolkového sněmu, jeho rozhodnutí určí tempo přeshraniční realizace.
Obyvatelé a samosprávy v dotčených regionech (Ústecký kraj, Pražská část, Polabí, Krušné hory)
Místní obce a obyvatelé mohou získat lepší dopravní napojení, ale čelí zásahům do krajiny, majetkoprávním výkupům, hluku a sporům o trasování (Ústí, Polabí, Krušné hory, Praha 6 apod.).
Česká vláda (vláda Petra Fialy / kabinet)
Schválila návrh mezistátní smlouvy s Německem o Krušnohorském tunelu a prosazuje mezinárodní napojení vysokorychlostní sítě.
Saská vláda a místní politici (např. Michael Kretschmer)
Regionální němečtí aktéři podporují projekt a tlačí na rychlé schválení a financování na německé straně.
Geomet / ČEZ (těžba lithia na Cínovci)
Projekt těžby lithia a plánovaný pásový dopravník přes Krušné hory konkuruje krajině a turistice v regionu, může ovlivnit trasování železnice a lokální veřejné mínění.
Správci projektů/ stavební konsorcia (např. Subterra vedené sdružení)
Dodavatelé získávají velké zakázky (rychlodráha Kladno–Ruzyně, tunelové práce), jejich ekonomická rentabilita je citlivá na včasné podpisy a rozpočty.
Evropská unie / poskytovatelé dotací (TEN-T, CEF)
Možné zdroje spolufinancování projektů (část nákladů), ovlivňují ekonomiku realizace a preference tras přeshraničních úseků; dostupnost financí se ale mění v čase.
Kontext
Dříve jsme psali...
Německé ministerstvo dopravy předložilo plán vysokorychlostní tratě z Drážďan k českým hranicím
Německé ministerstvo dopravy předložilo plán výstavby vysokorychlostní železnice z Drážďan k české hranici včetně 30 kilometrů dlouhého tunelu, který zkrátí vlakovou cestu z Prahy do Drážďan na jednu hodinu. Zkraťte si cestu
Správa železnic žádá o ekologické povolení EIA pro trať Praha–Drážďany
Správa železnic podala dokumentaci k EIA pro první úsek vysokorychlostní trati z Prahy do Lovosic, čímž projekt vstupuje do zásadní fáze schvalování. Co bude dál s projektem?
Premiér Petr Fiala oznámil pokrok ve smlouvě o Krušnohorském tunelu mezi Českem a Německem.
Německá vláda je těsně před schválením smlouvy o výstavbě Krušnohorského tunelu, který propojí Prahu a Drážďany vysokorychlostní železnicí. Detailní plán tunelu
Fakta
📊
>30 km
Délka Krušnohorského tunelu
(22. 7. 2025)
📊
~12 km
Úsek tunelu v ČR
(22. 7. 2025)
💰
45 mld. Kč
Náklady na české straně
(22. 7. 2025)
📅
2039
Plánované zprovoznění tunelu
(22. 7. 2025)
💰
8,6 mld. Kč
Cena trati Kladno–Ruzyně
(30. 3. 2026)
📅
2029
Plánované dokončení trati
(30. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
červenec 2024
Česká vláda schválila návrh mezistátní smlouvy o výstavbě Krušnohorského tunelu (součást vysokorychlostní tratě Praha–Drážďany).
říjen 2023
Německo začalo provádět namátkové hraniční kontroly na české hranici (zmíněno v souvislosti s jednáními o tunelu).
květen 2024
Německo zpřísnilo režim hraničních kontrol na české hranici (uvedeno jako událost vedoucí k diskusi o potřebě celoevropského řešení).
22. července 2025
Ve vyjednáváních premiérů ČR a Německa byla oznámena dohoda o pokračování procesu schválení mezistátní smlouvy; uvedeno, že německá vláda se chystá návrh schválit a po schválení podepíší ministři dopravy obou zemí.
2. září 2025
Správa železnic podala dokumentaci EIA pro navrženou podobu vysokorychlostní trati z Prahy přes Lovosice do Drážďan (úsek Podřipsko) a tímto začaly lhůty pro zjišťovací řízení.
leden 2026
Plánováno pokračování jednání o přeshraničním úseku s Německem (čekáno další kolo jednání začátkem roku 2026).
2039
Plánované zprovoznění Krušnohorského tunelu podle předložených plánů.
2045
Plánované dokončení celé vysokorychlostní trati Praha–Drážďany (celá trať má být hotova).
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Tunel bude součástí vysokorychlostní trati navržené podle německé kategorie M230, což umožní rychlosti osobních vlaků až 230 km/h v tunelu (na trati až 250–350 km/h). Projekt připravují převážně Němci a v tunelu budou platit německá provozní pravidla; financování si dělí ČR (47 %) a Německo (53 %) podle délky trasy v obou zemích. Stavba by měla začít kolem roku 2028 a do provozu by tunel mohl jít kolem roku 2038.
Proč je to důležité
Tunel zkrátí cestu mezi Ústím nad Labem a Drážďany na cca 24 minut, zvýší kapacitu a rychlost mezinárodní dopravy a podpoří obchod a dojížďku. Má velké investiční a legislativní dopady (dělba financí, geologické průzkumy, územní rozhodnutí) a ovlivní místní infrastrukturu i provoz běžných tratí.
Co to je
Vysokorychlostní trať (VRT) je železniční trať určená pro podstatně vyšší rychlosti než běžné tratě. Obecně jde o tratě s povolenou rychlostí kolem 250 km/h (u modernizací alespoň 200 km/h), někdy i 300–350 km/h.
Jak to funguje
VRT se staví s hladším vedením kolejí, bezstykovými kolejnicemi a často v tunelech či na estakádách, aby umožnila plynulou jízdu vysokou rychlostí. Vlaky na těchto tratích používají speciální techniku (rychlé jednotky, signalizaci ETCS/ERTMS) a tratě mohou být určeny buď jen pro osobní rychlíky, nebo i smíšeně pro nákladní vlaky tam, kde to dává smysl.
Proč je to důležité
VRT zkracují cestovní časy (optimálně na trasy 200–600 km), konkurenčně ohrožují leteckou dopravu u krátkých tratí a zvyšují mobilitu mezi městy. Jsou ale velmi drahé (stavba i údržba) a často vyžadují veřejné dotace; návratnost závisí na hustotě osídlení a počtu cestujících.
Otestujte se
Kvíz: Krušnohorský tunel a vysokorychlostní trať Praha–Drážďany
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 15:19:08