Vysokorychlostní trať (VRT) je železniční trať určená pro podstatně vyšší rychlosti než běžné tratě. Obecně jde o tratě s povolenou rychlostí kolem 250 km/h (u modernizací alespoň 200 km/h), někdy i 300–350 km/h.
Krušnohorský tunel a vysokorychlostní trať Praha–Drážďany
Vyhlídky na dokončení Městského okruhu Prahy s etapami a delšími tunely
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že česká část souběžných projektů pokračuje v přípravných pracích a plánovaných stavebních zakázkách: Správa železnic podepsala smlouvu na výstavbu klíčového úseku z Kladna do Ruzyně za 8,6 miliardy Kč, což posiluje připojení vysokorychlostní trati k infrastruktuře kolem Prahy[4].
Na mezinárodní úrovni německé ministerstvo dopravy předložilo plán vysokorychlostní trati z Drážďan k české hranici včetně návrhu Krušnohorského tunelu dlouhého přibližně 30 km, který by zkrátil cestu mezi Prahou a Drážďany na cca jednu hodinu; tunel by měl v celkové délce přes 30 km, z toho na českém území téměř 12 km[3][1].
Projekt na české straně pokračuje v procesu posuzování dopadů na životní prostředí: Správa železnic podala dokumentaci k EIA pro první úsek z Prahy do Lovosic, čímž projekt vstupuje do zásadní fáze schvalování[2].
Současně s těmito mezinárodními a traťovými kroky existují další velké dopravní projekty v regionu: plán dokončení Městského okruhu v Praze s etapami a prodlouženými tunely je nyní odhadován tak, že první etapa začne v roce 2029 a finální dokončení může nastat až v roce 2042; to může ovlivnit koordinaci staveb v okolí Prahy a termíny připojení vysokorychlostní trati[5].
Zdroje:
Vyhlídky na dokončení Městského okruhu Prahy s etapami a delšími tunely
Přehled citací
Evropská podpora je ještě na dosah
Mám radost, že jsme nyní výsledek předběžného plánování nové výstavby trati Drážďany–Praha mohli představit Německému spolkovému sněmu
Železnice dále utuží vztahy mezi metropolemi a evropskými regiony. Braniborská brána, kostel Frauenkirche a Karlův most budou díky tomuto projektu najednou docela blízko
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká vláda
Prosazení mezistátní smlouvy a schválení části příprav umožní pokračovat v projektu Krušnohorského tunelu a tras vysokorychlostních tratí; zvyšuje státní odpovědnost za financování a koordinaci s Německem.
Německá vláda / Spolkové ministerstvo dopravy
Plánované schválení návrhu smlouvy a německé legislativní kroky jsou klíčové pro realizaci přeshraničního Krušnohorského tunelu; jejich postup ovlivní termíny a financování projektu.
Správa železnic
Dokumentace a podání EIA pro úseky trati (Praha–Lovosice/Podřipsko) posouvají přípravu staveb vpřed a otevírají lhůty pro zjišťovací řízení; uzavřené kontrakty (Kladno–Ruzyně) zvyšují stavební aktivitu.
Evropská unie / programy TEN-T a CEF
Potenciální zdroj financování projektů (část nákladů); podoba evropsní podpory a pravidla spolufinancování zásadně ovlivní reálnou realizovatelnost a rozložení nákladů.
Správa železnic (vedení / Jiří Svoboda — historicky)
Generální ředitel potvrdil podání dokumentace; ovšem historie vedení SŽ (později zmíněné skandály v kontextu) zvyšuje rizika důvěry a financování projektů.
Sasko / Saská vláda a Michael Kretschmer
Regionální německý aktér silně podporuje projekt na své území, lobbuje za rychlé schválení a financování, což zvyšuje politickou podporu v Německu.
Středočeský magistrát / Magistrát hlavního města Prahy (projekty městských tunelů)
Velké městské projekty (Hloubětínský tunel, městský okruh) soutěží o finance a kapacity s národními tratěmi; jejich postup ovlivní lokální dopady a harmonogramy infrastrukturních prací.
Stavební společnosti (např. Subterra / konsorcia)
Konsorcia vítězí v zakázkách (Kladno–Ruzyně) a připravují realizaci rozsáhlých prací; jsou klíčovými dodavateli, jejich ochota čekat ovlivňuje harmonogramy.
Obyvatelé dotčených regionů / místní samosprávy (Ústecký kraj, obce podél trasy)
Očekává se lokální odpor kvůli vedení trasy, environmentálním dopadům a záběru zemědělské/rekreační půdy, což může zdržet povolovací procesy a změnit trasování.
Dříve jsme psali...
Správa železnic a firma Subterra podepsaly smlouvu na klíčovou trať z Kladna do Ruzyně
Německé ministerstvo dopravy předložilo plán vysokorychlostní tratě z Drážďan k českým hranicím
Správa železnic žádá o ekologické povolení EIA pro trať Praha–Drážďany
Premiér Petr Fiala oznámil pokrok ve smlouvě o Krušnohorském tunelu mezi Českem a Německem.
30 km
Délka Krušnohorského tunelu
(22. 7. 2025)
~12 km
Úsek tunelu v ČR
(22. 7. 2025)
45 mld. Kč
Náklady na české straně
(22. 7. 2025)
2039
Plánované zprovoznění tunelu
(22. 7. 2025)
8,6 mld. Kč
Cena Kladno–Ruzyně projektu
(30. 3. 2026)
113 mld. Kč
Rozpočet Městského okruhu
(8. 9. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
International Comparison
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
VRT se staví s hladším vedením kolejí, bezstykovými kolejnicemi a často v tunelech či na estakádách, aby umožnila plynulou jízdu vysokou rychlostí. Vlaky na těchto tratích používají speciální techniku (rychlé jednotky, signalizaci ETCS/ERTMS) a tratě mohou být určeny buď jen pro osobní rychlíky, nebo i smíšeně pro nákladní vlaky tam, kde to dává smysl.
Proč je to důležité
VRT zkracují cestovní časy (optimálně na trasy 200–600 km), konkurenčně ohrožují leteckou dopravu u krátkých tratí a zvyšují mobilitu mezi městy. Jsou ale velmi drahé (stavba i údržba) a často vyžadují veřejné dotace; návratnost závisí na hustotě osídlení a počtu cestujících.
Co to je
Krušnohorský tunel (Podkrušnohorský úpatní tunel) je plánovaný železniční tunel na nové trati Drážďany–Praha. Podle variant má mít minimálně 26 km délky, z toho asi 11,7 km na českém území, a počítá se s vysokými rychlostmi vlaků.
Jak to funguje
Tunel bude součástí vysokorychlostní trati navržené podle německé kategorie M230, což umožní rychlosti osobních vlaků až 230 km/h v tunelu (na trati až 250–350 km/h). Projekt připravují převážně Němci a v tunelu budou platit německá provozní pravidla; financování si dělí ČR (47 %) a Německo (53 %) podle délky trasy v obou zemích. Stavba by měla začít kolem roku 2028 a do provozu by tunel mohl jít kolem roku 2038.
Proč je to důležité
Tunel zkrátí cestu mezi Ústím nad Labem a Drážďany na cca 24 minut, zvýší kapacitu a rychlost mezinárodní dopravy a podpoří obchod a dojížďku. Má velké investiční a legislativní dopady (dělba financí, geologické průzkumy, územní rozhodnutí) a ovlivní místní infrastrukturu i provoz běžných tratí.
Kvíz: Vysokorychlostní trať Praha–Drážďany a Krušnohorský tunel
Správa železnic
česká organizace, správce železniční infrastruktury
Země: Česko

IČO: 70994234
DIČ: CZ70994234
Zaměstnanci: 17.23 (31. prosince 2018)
Sídlo: Praha
Web: https://www.spravazeleznic.cz (20. března 2020 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 9:52:25