Průměrná mzda je průměrná částka peněz, kterou za měsíc dostane zaměstnanec před odečtením daní a dalších odvodů. Zahrnuje základní plat, příplatky, odměny a další složky výplaty. Nezapočítává se mzda za nemoc nebo karanténu placená zaměstnavatelem.
Platové vyjednávání ve veřejném sektoru v Česku
Vysokoškoláci ve státní správě mají podle analýzy ČSÚ nižší reálné příjmy než před covidem
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že vyjednávání o mzdách ve veřejném sektoru pro rok 2026 stále probíhá bez konečné dohody: vláda a odbory se neshodují na rozsahu zvýšení, vláda avizuje částečná přidání od dubna při omezených rozpočtových podmínkách, zatímco odbory trvají na vyšších procentních požadavcích (některé skupiny až 9 % od ledna) [3][4].
Nový údaj z analýzy ČSÚ ukazuje, že vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci ve veřejné správě, obraně a školství mají nižší reálné příjmy než před pandemií (2019–2025), přičemž tento propad potvrzuje a konkretizuje dřívější zjištění o dlouhodobém poklesu relativních platů v sektoru, zejména u učitelů a státních úředníků [5][1][2].
Dřívější analýzy upozorňovaly, že platy učitelů letos klesnou na 108 % průměrné mzdy a mohou v roce 2026 klesnout až na 102 %, což by znamenalo návrat pod historické minimum; zákon stanovuje 130 % průměrné mzdy, ale rozpočet na to nestačí [1]. Odbory zároveň dlouhodobě upozorňují na nízkou konkurenceschopnost platů státních úředníků a požadují zrušení nejnižších platových tarifů, které stahují příjmy pod průměrnou mzdu [2].
Zdroje:
Nejnovější
Vysokoškoláci ve státní správě mají podle analýzy ČSÚ nižší reálné příjmy než před covidem
06. 3. 2026: Největší propad reálných příjmů mezi vysokoškoláky zaznamenali zaměstnanci veřejné správy, obrany a školství od roku 2019 do roku 2025.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
20. listopadu 2023
Navýšení musí být minimálně o šest miliard
2
Vysoký dopad
31. srpna 2021
Vládní programové prohlášení je podle nás v oblasti školství splněno. Předpokládaná výše průměrného platu pedagogů letos činí 45 520 korun a dostává se tak na 150,4 procenta jeho výše v roce 2017
3
Střední dopad
25. září 2019
Průměrně prý dostávají 110 procent průměrného platu.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Státní zaměstnanci (úředníci a další ve veřejné správě)
Relativní platy státních zaměstnanců se dlouhodobě propadají (nová minima v roce 2024), mnoho tarifů je pod minimální nebo zaručenou mzdou a bez navýšení hrozí odchody, zhoršení dostupnosti služeb a privatizace činností.
Nejnižší tarifní skupiny (kuchařky, uklízečky, školníci, nepedagogičtí pracovníci ve školství)
Mnohé tarifní stupně jsou pod minimální mzdou; i po návrhovaných nárůstech mohou zůstat pod minimem a rušení či přesuny financování mohou vést k propuštění či snížení úvazků, ohrožení provozu škol a kvality služeb.
Učitelé
Relativní platy učitelů klesají (z 125 % v roce 2021 na odhadovaných 108 % v roce 2025) a při střednědobém rozpočtovém rámci by mohly v roce 2026 spadnout až na 102 % nebo pod historické minimum z roku 2015, což snižuje atraktivitu profese a hrozí odlivem kvalifikovaných pracovníků.
Ministerstvo financí / ministryně financí Alena Schillerová (resp. MF)
MF omezuje prostor pro větší plošné zvyšování platů, uvádí rozpočtová omezení a kritizuje náklady odborových požadavků; střednědobý rozpočet bez navýšení vede k dalšímu propadu relativních platů (např. učitelů).
Ministerstvo školství / ministryně/ministr školství (konkrétně MŠMT)
Snižování rozpočtu regionálního školství v návrzích rozpočtu a tlak na přenesení financí (nepedagogických) na obce/zřizovatele zhoršují rozpočtové možnosti škol a ohrožují dosažení zákonného cíle relativních platů učitelů bez výrazného navýšení prostředků.
Odbory (ČMKOS a školské odbory)
Odbory aktivně požadují vyšší tarifní navýšení (6–10 % nebo reálně 7 %) a vyjednávají s vládou; mohou vyvolat stávky či stávkové pohotovosti, což zvyšuje politický tlak, ale jejich požadavky zvyšují rozpočtové náklady a nejistotu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) / ministr Marian Jurečka
MPSV navrhuje varianty navýšení tarifů (5–13 %), upřednostňuje cílená zvýšení a připravuje návrhy, které budou mít přímý dopad na rozpočty států a zřizovatelů; meziresortní spor s MF omezuje možnosti řešení.
Obce a kraje (zřizovatelé škol)
Přenos nákladů (např. financování nepedagogických pracovníků) a požadavky na spoluúčast na zvyšování tarifů zvyšují tlak na místní rozpočty; mnohé obce tvrdí, že na to nemají prostředky, což vede k možným škrtem v provozu škol.
Kontext
Dříve jsme psali...
Boj o platy státních zaměstnanců vrcholí, vláda i odbory stále neshodné
Vyjednávání o platech státních zaměstnanců v Česku pokračuje bez dohody, přestože vláda slibuje přidání od dubna za omezených rozpočtových podmínek. Proč platy stagnují?
Odbory a vláda stále vyjednávají o platových zvýšeních ve veřejném sektoru pro rok 2026
Odbory požadují od ledna pro některé skupiny zaměstnanců až devítiprocentní růst tarifů, vláda a odbory pokračují v jednáních před koncem ledna. Kdy dostanete přidáno?
Platy státních úředníků dosáhly nejnižší konkurenceschopnosti za dvacet let
Odbory požadují zrušení nejnižších platových tarifů, které stahují příjmy úředníků pod průměrnou mzdu. Kdo přijde o víc?
Platy učitelů letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy podle IDEA
Platy učitelů letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy a podle odhadů budou dále klesat až pod historické minimum. Dopady na kvalitu škol
Fakta
📊
108%
Platy učitelů nyní vs. průměr
(16. 6. 2025)
📊
102%
Možný propad v roce 2026
(16. 6. 2025)
💰
30–35 mld.
Potřeba na 130% plat učitelů
(16. 6. 2025)
📊
95%
Platy ministerských úředníků (2024)
(10. 7. 2025)
💰
288,5 mld.
Rozpočet platů státních zaměstnanců
(13. 1. 2026)
📊
61 000
Medián mzdy vysokoškoláků 2025
(6. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
leden 2026
Jednání vlády a odborů o zvýšení platů ve veřejném sektoru pro rok 2026 (další kolo jednání v týdnu před 26. lednem); odbory požadují zvýšení nejnižší tarifní tabulky o 9 % a ostatních o 6 % od ledna 2026
1. dubna 2026
Cílový termín ukončení vyjednávání o platech podle vyjádření ministra školství (ideálně do 1. dubna 2026)
2026
Možné navýšení rozpočtu MŠMT o 30–35 miliard Kč potřebné k dosažení zákonem požadovaných 130 % průměrné mzdy učitelů (uváděno jako požadovaná částka pro rok 2026)
2024
Relativní platy státních úředníků dosáhly nových minim podle studie CERGE‑EI (platy ministerských úředníků ~95 % pražské průměrné mzdy, ostatní ~85 % celostátní průměrné mzdy)
2015
Historické minimum relativních platů učitelů, na které by pokles v roce 2026 mohl podle analýzy navázat
2017
Do roku 2017 byly platy učitelů velmi nízké (kolem 106 % průměrné mzdy) — uvedeno jako historický údaj v analýze IDEA/CERGE‑EI
2021
Relativní platy učitelů rychle rostly až do roku 2021 na ~125 %, poté začaly opět klesat (uvedeno v analýze IDEA/CERGE‑EI)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Vyjednávání a rozhodnutí o navýšení platů ve veřejném sektoru pro rok 2026
Srovnání před a po
💰
Platy učitelů (relativně)
PŘED
2025: relativní platy učitelů klesly na ~108 % průměrné mzdy; zákon požaduje 130 %
PO
Pokud rozpočet MŠMT nebude navýšen o 30–35 mld. Kč, relativní platy by v r.2026 klesly až na ~102 % (pod minimum z r.2015)
📋
Platy státních úředníků a tarifní tabulky
PŘED
Relativní platy úředníků klesají od r.2019; v r.2024 ministerští úředníci ~95 % pražské průměrné mzdy, mnohé tarify pod minimální nebo zaručenou mzdou
PO
Probíhají návrhy navýšení tarifů pro rok 2026 v rozmezí 5–13 % nebo cíleně více v nejnižších třídách; bez dohody část tarifů zůstane pod minimální mzdou
📅
Proces vyjednávání o platech 2026
PŘED
Do konce ledna 2026 vláda a odbory nedospěly k dohodě; odbory požadují 9 %/6 % (varianty) a cílené úpravy tarifů
PO
Další kolo jednání plánované v týdnu před 26. lednem 2026; vláda rozpočet projedná a může obsahovat prostředky na odměňování; výsledky nejisté
💰
Rozpočtové dopady a priority
PŘED
Střednědobé výhledy neobsahují automatické navýšení pro naplnění 130 % pro učitele; MŠMT by potřebovalo 30–35 mld. Kč navíc
PO
Plné dosažení zákonného závazku (130 %) by vyžadovalo výrazné navýšení rozpočtu MŠMT; bez něj reálné platy dál klesají
Klíčové postavy
👥
Odbory (ČMKOS a školské odbory)
Žádají navýšení tarifů/platů a vedou vyjednávání s vládou, hrozí protesty/stávkami
🏛️
Ministerstvo práce a sociálních věcí (Marian Jurečka)
Připravuje návrhy růstu tarifů (varianty 5–13 % a cílené zvyšování v nejnižších třídách) a jedná s odbory
🏛️
Ministerstvo školství (Plaga/Balaš/Bek dle článků) a think‑tank IDEA/CERGE‑EI (Daniel Münich)
MŠMT: žádá prostředky na platy učitelů; IDEA/CERGE‑EI: analyzuje vývoj relativních platů a vyčísluje potřebu 30–35 mld. Kč pro 130 %
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Gabriela Krušinová
"Státní rozpočet na rok 2026 se nachází teprve ve fázi přípravy"
Vít Mikušek
"Na úroveň před covidem dosáhneme nejdříve až v posledním kvartále příštího roku"
Marian Jurečka
ministr práce a sociálních věcí"Mrzí mě, že odbory se rozhodly na kompromis nepřistoupit a odmítly ho. Budeme dál jednat o nastavení tarifů od ledna 2025. Budeme počítat s tím, že objem platů poroste o pět procent"
Markéta Seidlová
místopředsedkyně školských odborů"Navýšení musí být minimálně o šest miliard"
Středula
"Nevidíme to řešení jen v oblasti snižování počtu zaměstnanců a zvyšování platů o nějaké jednotky procent, protože propad i v příštím roce bude dál pokračovat kvůli vysoké inflaci"
Jitka Wichová
"Po letech 2018 až 2020, kdy mzda učitelů rostla dvojciferným tempem, v následujícím období růst zpomalil. Loni si učitelé v regionálním školství meziročně polepšili o 8,1 procenta, v absolutním vyjádření je to o 3525 korun"
František Dobšík
předseda školských odborů"Což je podle nás nefér. Ekonomická situace je nestabilní a pro učitele neznamená nenároková složka žádnou jistotu"
Daniel Münich
"Díky nebývale dynamickému tempu zvyšování v posledních letech však v roce 2021 téměř dosáhnou úrovně průměru, tedy zhruba 90 procent platů vysokoškolsky vzdělaných pracovníků"
František Dobšík
předseda školských odborů"Vládní programové prohlášení je podle nás v oblasti školství splněno. Předpokládaná výše průměrného platu pedagogů letos činí 45 520 korun a dostává se tak na 150,4 procenta jeho výše v roce 2017"
Aneta Lednová
"Od ředitelů již máme informace, že vystudovaní učitelé se vracejí z komerční sféry do škol"
Jak šel čas
Historický kontext
🤝
leden 2026
Probíhající vyjednávání o mzdách ve veřejném sektoru pro rok 2026
Z CURRENT: vláda a odbory se neshodují na rozsahu zvýšení; další kolo jednání v týdnu před 26. lednem; odbory požadují některé 9 % od ledna, vláda avizuje částečná přidání od dubna
Pokračující nejistota, možnost částečných zvýšení od dubna 2026 nebo vyjednaných změn v tarifních tabulkách
👮🚒
14. července 2025
Plošné zvýšení stabilizačního příplatku pro policii a hasiče o 3000 Kč měsíčně (účinnost od 1. července 2025)
Z CONTEXT (hn_67760670): vláda rozhodla o plošném zvýšení platů příslušníků policejního i hasičského sboru; každý si přilepšil o 3000 Kč měsíčně
Okamžité zvýšení příjmů těchto skupin; součást širších platebních tlaků ve veřejném sektoru
📉
2024
Dlouhodobý pokles reálných platů ve veřejné správě od roku 2019 dosahuje nových minim (2024)
Z CURRENT (studie CERGE‑EI): relativní platy státních úředníků klesají od 2019 a v roce 2024 dosáhly nových minim
Snížená atraktivita státní správy, tlak odborů na zrušení nejnižších tarifů a navýšení platů
🎓
2021–2025
Pokles reálných příjmů vysokoškolsky vzdělaných v sektoru veřejné správy (2019–2025)
Z CURRENT (ČSÚ analýza): vysokoškoláci ve veřejné správě, obraně a školství mají nižší reálné příjmy než před pandemií (2019–2025)
Potvrzení dlouhodobého propadu relativních platů, zvláště u učitelů a úředníků; tlak na změny platové politiky
⚖️
2025 (leden–červenec)
MPSV navrhuje varianty růstu tarifů 5–13 % (2026) s cílem snížit počet tarifů pod minimální mzdu
Z CONTEXT (hn_67764490 a hn_67760670): ministerstvo práce předložilo varianty navýšení (5–13 %) a návrhy cíleného přidávání v nejnižších tarifních třídách
Návrh zvyšuje státní náklady (od 15 do 28 mld. Kč v závislosti na variantě); pokus o snížení nerovností tarifů
🗓️
2025–2026 (plánovaná účinnost)
Možný částečný nárůst tarifů od dubna 2026, pokud bude dohoda uzavřena do konce ledna 2026
Z CURRENT (publikace z 13.1.2026): vláda naznačila, že navýšení by mohlo být promítnuto od dubna 2026, pokud se dohoda stihne do konce ledna
Zvýšení platů v několika fázích (leden/duben) — pokračující nejistota pro zaměstnance a rozpočty
✊
květen 2025
Odbory stanovují požadavek reálného růstu platů o ~7 % pro rok 2026
Z CONTEXT (hn_67726560): ČMKOS a odborové svazy požadují reálný růst ~7 % (nominálně blízko 10 %) a vyzvaly vládu k zahájení vyjednávání
Stanovení širšího kolektivního požadavku, zdůraznění neshod s vládou při tvorbě rozpočtu
📚
červen–červenec 2025
Think‑tank IDEA a CERGE‑EI publikují analýzy ukazující pokles relativních platů učitelů a úředníků a potřebu desítek miliard k dosažení zákonných cílů
Z CONTEXT a CURRENT: studie IDEA/CERGE‑EI a analýzy HN zdůrazňují, že k naplnění 130 % průměru u učitelů by bylo potřeba 30–35 mld. Kč a že relativní platy klesají
Zvýšený tlak na vládní rozpočtové priority; podpora argumentace odborů
IDEA: návrat pod historické minimum z roku 2015 při nedostatku financí
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Český statistický úřad vypočítává průměrnou mzdu tím, že sečte všechny mzdy zaměstnanců za daný měsíc a pak vydělí počtem zaměstnanců. Mzdy se sledují pravidelně každé čtvrtletí a lze je dělit podle odvětví nebo věku zaměstnanců. Průměrná mzda pomáhá vidět, jak se mění odměny lidí v ekonomice a jestli rostou rychleji než ceny.
Proč je to důležité
Průměrná mzda ukazuje, jak se zlepšuje životní úroveň lidí a kolik si mohou vydělat. Pomáhá i při plánování mezd, daní a sociálních dávek. Může také ukázat rozdíly v příjmech mezi lidmi a pomáhá sledovat, zda se ekonomika vyvíjí dobře.
Co to je
Český statistický úřad (ČSÚ) je hlavní státní instituce, která shromažďuje a zveřejňuje oficiální statistiky o České republice — například o ekonomice, obyvatelstvu nebo zaměstnanosti. Úřad vznikl zákonem a funguje jako nezávislý poskytovatel dat pro vládu, samosprávy i veřejnost.
Jak to funguje
ČSÚ sbírá data z vlastních šetření (dotazníky v domácnostech, Sčítání lidu), z administrativních registrů a od ministerstev. Stanoví jednotnou metodiku, zpracuje a zveřejní výsledky v databázích, rychlých informacích a publikacích tak, aby byly srovnatelné v čase i mezi zeměmi (např. Eurostat). Data vydává podle předem známého kalendáře a zpřístupňuje je zdarma.
Proč je to důležité
Údaje ČSÚ používají vláda, firmy, novináři i občané k rozhodování — např. při plánování rozpočtu, odhadování růstu HDP nebo sledování inflace a nezaměstnanosti. Spolehlivá a včasná data zajišťují, že prognózy a analýzy v ekonomických zprávách stojí na ověřitelných číslech.
Otestujte se
Kvíz: Vyjednávání platů ve veřejném sektoru 2026
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Český statistický úřad
ústřední orgán státní správy České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 10. 3. 2026 19:14:08