Průměrná mzda je průměrná částka peněz, kterou za měsíc dostane zaměstnanec před odečtením daní a dalších odvodů. Zahrnuje základní plat, příplatky, odměny a další složky výplaty. Nezapočítává se mzda za nemoc nebo karanténu placená zaměstnavatelem.
Platové vyjednávání ve veřejném sektoru v Česku
Boj o platy státních zaměstnanců vrcholí, vláda i odbory stále neshodné
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že vyjednávání o mzdách ve veřejném sektoru pro rok 2026 stále probíhá bez konečné dohody: vláda a odbory se neshodují na rozsahu zvýšení, vláda avizuje částečná přidání od dubna při omezených rozpočtových podmínkách, zatímco odbory trvají na vyšších procentních požadavcích (některé skupiny až 9 % od ledna) [4][3].
Dřívější analýzy upozorňovaly na dlouhodobý pokles relativních platů učitelů: podle IDEA při CERGE‑EI letos klesnou platy učitelů na 108 % průměrné mzdy a v roce 2026 by mohly klesnout až na 102 %, tedy pod historické minimum z roku 2015; zákon přitom stanovuje 130 % průměrné mzdy, ale rozpočet na to nestačí, což ohrožuje atraktivitu profese zejména pro mladé učitele [1].
Současně odbory dlouhodobě upozorňují na nízkou konkurenceschopnost platů státních úředníků a požadují zrušení nejnižších platových tarifů, které stahují jejich příjmy pod průměrnou mzdu; podle odborů jde o nejnižší úroveň konkurenceschopnosti za posledních dvacet let [2].
Téma se vyvíjí od analytických varování o poklesu relativních platů (učitelé, státní úředníci) k aktivnímu vyjednávání a veřejnému tlaku na vládu; další vývoj bude záviset na výsledku jednání a na tom, zda vláda prosadí částečná přidání od dubna nebo dojde k širším procentním nárůstům požadovaným odbory [1][2][3][4].
Zdroje:
Boj o platy státních zaměstnanců vrcholí, vláda i odbory stále neshodné
Přehled citací
"Roli v tom sehrála i pandemie covidu-19, energetická krize, inflační vlna a snahy o konsolidaci státního rozpočtu posledních let,"
"Vládní programové prohlášení je podle nás ve školství splněno a dostává se tak na 150 procent jeho výše v roce 2017,"
"Navýšení musí být minimálně o šest miliard,"
Kdo si polepší, kdo tratí?
Učitelé (pedagogičtí pracovníci)
Relativní platy učitelů klesají (z 125 % v roce 2021 na odhadovaných 108 % v roce 2025) a při zachování střednědobého výhledu by v roce 2026 klesly pod historické minimum, což snižuje atraktivitu profese a zvyšuje odchody.
Státní zaměstnanci (zaměstnanci veřejné správy)
Relativní platy státních zaměstnanců klesají od 2019 a mnoho tarifů je pod minimální mzdou; pokračující stagnace hrozí odlivem kvalifikovaných pracovníků a zhoršením veřejných služeb.
Ministerstvo financí (MF) / ministryně Alena Schillerová
Omezený rozpočtový přístup MF (konsolidace) brání rychlému plošnému navyšování platů; úsporná opatření snižují prostor pro zvýšení tarifů ve veřejném sektoru.
Učitelské odbory (školské odbory)
Odbory aktivně vyvíjejí tlak za vyšší platy (stávky, vyjednávání) a mohou vyjednat části navýšení či garantní mechanismy; zároveň čelí omezenému rozpočtovému prostoru vlády.
Ministerstvo školství (MŠMT)
Musí řešit omezený rozpočet školství — pro splnění zákonného závazku 130 % průměrné mzdy by bylo potřeba 30–35 mld. Kč, jinak relativní platy klesají a to omezuje plánování a kvalitu vzdělávání.
Odbory státních zaměstnanců (ČMKOS a další svazy)
Odbory požadují významné navýšení tarifů (např. 9–10 %) a vedou vyjednávání s vládou; jejich tlak může vynutit zvýšení tarifů nebo přesměrování rozpočtových priorit.
Obce a kraje (zřizovatelé škol)
Přesun financování některých položek (nepedagogičtí pracovníci) na zřizovatele a tlak na kompenzace ohrožuje provoz škol; obce často nemají dostatek zdrojů na dofinancování míst.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) / ministr Marian Jurečka
Navrhuje různé varianty růstu tarifů (5–13 %) a cílené zvýšení nejnižších tarifů; má možnost ovlivnit rozpočtové návrhy, ale čelí odporu MF a rozpočtovým omezením.
Digitální a informační agentura (DIA) a státní IT projekty
Nízké tarifní platy ve veřejné sféře ztěžují obsazování IT pozic v agenturách jako DIA; škrty a konkurence soukromého sektoru ohrožují jejich fungování.
Dříve jsme psali...
Odbory a vláda stále vyjednávají o platových zvýšeních ve veřejném sektoru pro rok 2026
Platy státních úředníků dosáhly nejnižší konkurenceschopnosti za dvacet let
Platy učitelů letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy podle IDEA
108%
Platy učitelů letos vs. průměr
(16. 6. 2025)
102%
Možný pokles v r.2026
(16. 6. 2025)
30–35 mld.
Potřeba na 130% platů
(16. 6. 2025)
95%
Platy ministerských úředníků 2024
(10. 7. 2025)
85%
Úředníci na ostatních úřadech
(10. 7. 2025)
288,5 mld.
Rozpočet platů státních zaměstnanců
(13. 1. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Jednání o zvýšení platů ve veřejném sektoru pro rok 2026
Srovnání před a po
Relativní plat učitelů 2024≈109% průměrné mzdy; zákon požaduje 130%
Riziko poklesu na 108% v roce 2025 a až 102% v roce 2026 při střednědobém výhledu; dosažení 130% by vyžadovalo +30–35 mld. Kč
Relativní platy klesají od 2019; některé tarify 2024 pod minimální/zaručenou mzdou; návrhy na růst 2025–2026: 5–13% nebo 1400 Kč
Pro rok 2026 jednání o navýšení: odbory žádají 6–9%/cíleně 9% u první třídy; vláda navrhuje varianty 5/7/9/13% s rozpočtovým dopadem; konkrétní dohoda zatím není uzavřena
Dosud nerozhodnuto o přidání pro rok 2026; další kolo jednání před 26. lednem 2026
Vyjednávání pokračují; vláda má zahrnout prostředky do rozpočtu před projednáním 26.1.2026; možné navýšení od ledna/dubna 2026 pokud dohoda uzavřena
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Český statistický úřad vypočítává průměrnou mzdu tím, že sečte všechny mzdy zaměstnanců za daný měsíc a pak vydělí počtem zaměstnanců. Mzdy se sledují pravidelně každé čtvrtletí a lze je dělit podle odvětví nebo věku zaměstnanců. Průměrná mzda pomáhá vidět, jak se mění odměny lidí v ekonomice a jestli rostou rychleji než ceny.
Proč je to důležité
Průměrná mzda ukazuje, jak se zlepšuje životní úroveň lidí a kolik si mohou vydělat. Pomáhá i při plánování mezd, daní a sociálních dávek. Může také ukázat rozdíly v příjmech mezi lidmi a pomáhá sledovat, zda se ekonomika vyvíjí dobře.
Co to je
CERGE‑EI je české výzkumné a vzdělávací pracoviště zaměřené na ekonomii, provozované společně Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR. Nabízí magisterské a doktorské programy (M.A., Ph.D.), vyučuje v angličtině a přitahuje studenty a vědce z celé země i zahraničí.
Jak to funguje
Má intenzivní studijní programy: dvouleté prezenční kurzy, po kterých studenti pokračují na dizertaci; některé programy poskytují finanční podporu pět let a nejsou zpoplatněné. CERGE‑EI financují granty, dary a nadace, vydává pracovní studie, pořádá konference a zaměstnává akademiky s doktoráty ze zahraničí.
Proč je to důležité
Výzkum a absolventi CERGE‑EI ovlivňují ekonomickou analýzu v ČR i v zahraničí — působí v centrálních bankách, ministerstvech, mezinárodních institucích a firmách. Když analýzy nebo studie v médiích citují CERGE‑EI, obvykle to znamená, že za nimi stojí mezinárodně uznávaná metodika a kvalifikovaní ekonomové.
Kvíz: Vyjednávání platů ve veřejném sektoru (2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 22:39:11