Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026

Ministerstvo financí oznámilo, že deficit důchodového systému v Česku loni klesl na devět miliard

Mizící téma o společenských pravidlech a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že deficit důchodového systému v roce 2025 klesl na zhruba 9,2 miliardy korun díky výraznému nárůstu vybraného pojistného o přibližně 47 miliard; tato informace naznačuje zlepšení fiskálního stavu systému ve srovnání s předchozími odhady a ovlivní debatu o udržitelnosti penzí[14].

V praktických opatřeních pro rok 2026 platí, že průměrný starobní důchod má od ledna 2026 vzrůst na 21 786 Kč a bude zaveden minimální důchod 9 800 Kč; zároveň návrh rozpočtu počítá se zvýšením platů soudců a státních zástupců o více než 13 % a o 5 % pro vrcholné politiky[7].

V oblasti mezd a odvodů se očekává růst minimální mzdy na 22 400 Kč, zvýšení minimálních záloh živnostníků o 1 124 Kč měsíčně a od února 2026 povinnost tisíců firem přispívat vybraným rizikovým zaměstnancům čtyřprocentním příspěvkem na penzijní spoření; tyto kroky spolu s politickým rozhodnutím spoléhajícím na hospodářský růst vytvářejí nejistotu ohledně dlouhodobé fiskální udržitelnosti[3][9][8][4].

Debata o širší penzijní reformě a její podobě pokračuje: vláda (budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů) podle vyjádření svých představitelů neplánuje zásadní reformu a spoléhá na růst mezd a ekonomiky, zatímco kritici varují, že rušení reformy a zrušení státních příspěvků již od poloviny roku 2024 mělo přímý negativní dopad na statisíce klientů penzijního spoření a vedlo k nižším výnosům a reálným ztrátám[13][12][11].

Zdroje:

  1. Deficit důchodového systému meziročně klesl, stát vybral na pojistném o 47 miliard korun víc

  2. Na minimálních zálohách si živnostníci připlatí tisíce. Strany jim slibují, že zvyšování změní nebo zruší

  3. Minimální mzda: povinnost, kterou se neřídí ani stát. Lze ji obcházet a motivuje k podvodům

  4. Penzijní reforma verze Babišova vláda 2.0: lepší, výnosnější, bezpečnější. Ale zhoubné pro rozpočet i budoucí inflaci

  5. Nová povinnost pro některé zaměstnavatele: těm, co dělají rizikovou práci, začnou od února přispívat na penzijní spoření

  6. Přestaňme se litovat, naše výdělky už se z krize zotavily

  7. Trest za nespravedlnost aneb Jak minulý kabinet ušetřil peníze v rozpočtu na penzistech a nová vláda si za to připsala body

  8. Poplatky za penzijní spoření (zatím) přežívají. Už chystáme snížení, slibuje ministerstvo

  9. Tři důvody, proč nerušit penzijní reformu

Nejnovější
Ministerstvo financí oznámilo, že deficit důchodového systému v Česku loni klesl na devět miliard
26. 2. 2026: Důchodový systém v loňském roce snížil deficit na 9,2 miliardy korun díky nárůstu vybraného pojistného o 47 miliard.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
10. prosince 2025
Jejich zrušení bude mít na deficit důchodového za dvacet let dopad v dnešních cenách zhruba 150 miliard korun ročně
2 Střední dopad
10. prosince 2025
Dnes to má platit pro čtvrtou rizikovou skupinu, když se to otevře i pro třetí skupinu profesí, mnohem početnější, bude to problém
3 Střední dopad
18. června 2025
Předpokládáme, že v příštím roce by se důchodový systém mohl dostat do přebytku kolem osmi až desíti miliard korun
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Vláda ČR

Navržené změny (valorizace, věk odchodu, povinné příspěvky zaměstnavatelů) výrazně ovlivní veřejné finance a rozpočtové schodky a zároveň mění podmínky pro budoucí penze a zaměstnavatele.

Vojáci a členové bezpečnostních sborů

Dostávají plánovaná výrazná zvýšení platů a příspěvků na bydlení, zlepšení mzdové situace a stabilizaci příjmů ve veřejném sektoru.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Minimální zálohy a vyměřovací základy rostou (ačkoli jsou někde navrhována zmrazení), což zvyšuje jejich měsíční odvody a pojem sociálního zabezpečení vede k vyšším budoucím odvodům/důchodovým nárokům.

Důchodci (starobní penzisté)

Zaváděné valorizace a minimální důchody zlepšují příjmy některých skupin, ale další změny vzorců pro nové důchody a politická rizika mohou omezit budoucí reálný růst a udržitelnost systému.

Uživatelé penzijního spoření / klienti penzijních fondů

Navrhované změny poplatků a regulace fondů ovlivní čisté výnosy klientů; snížení poplatků by bylo pozitivní, vysoké poplatky a garance snižují výnosy a důchodové úspory.

Policisté a hasiči

Získají měsíční navýšení o 3000 Kč v rámci vládního plánu zvyšování platů, což zlepší jejich příjmovou situaci.

Soudci a státní zástupci

Platy soudců a státních zástupců se zvýší o více než 13 %, což významně zlepší jejich příjmové podmínky.

Zaměstnavatelé (firmy)

Rostoucí mzdové náklady (vyšší platy veřejného sektoru, povinné příspěvky zaměstnavatelů do penzijního spoření) a zvýšené odvody/legislativní změny zvyšují provozní náklady firem.

Kontext
Dříve jsme psali...
Jak kabinet Petra Fialy ušetřil na penzijním spoření penzistů a jeho následky
Od poloviny roku 2024 zrušení státních příspěvků u penzijního spoření postihlo statisíce klientů, kteří nyní čelí špatnému zhodnocení a ztrátám.  proč přišli o peníze?
Ministerstvo financí slibuje snížení vysokých poplatků penzijním fondům v Česku
Ministerstvo financí připravuje návrh na snížení poplatků u penzijních fondů v reakci na kritiku jejich vysoké výše a nízkých výnosů pro klienty.  poznat pravdu o poplatcích
Tři hlavní argumenty, proč by vláda neměla rušit penzijní reformu
Plánované zrušení penzijní reformy by ekonomicky, sociálně i společensky poškodilo Českou republiku a narušilo její soudržnost.  Vítězové a poražení
Juchelka z ANO věří v růst ekonomiky jako záchranu penzí bez reformy
Budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů neplánuje zásadní reformy důchodového systému, spoléhá na hospodářský růst a zvyšování mezd pro jeho udržitelnost.  Proč experti varují?
Babišova vláda 2.0 slibuje lepší penze a vyšší spoření, ale ohrožuje rozpočet i inflaci
Nová vláda plánuje posílit penzijní spoření a vrátit důchodový věk na 65 let, což ovšem může zvýšit tlak na rozpočet a budoucí inflaci.  Proč penze nebudou stačit?
Fakta
📊

7,5%

navýšení tarifů (nižší)
(5. 6. 2025)

💰

46 165 Kč

průměrná mzda loni
(5. 6. 2025)

💰

22 400 Kč

minimální mzda 2026
(25. 8. 2025)

💰

21 786 Kč

průměrný důchod po valorizaci
(24. 9. 2025)

📊

4 %

příspěvek zaměstnavatele (riziková práce)
(21. 10. 2025)

💰

722 mld.

výdaje na důchody 2025
(26. 2. 2026)

Události
Co a kdy?
1. července 2025
Zvýšení platových tarifů vojákům: nižší hodnosti +7,5 %, vyšší hodnosti +5 %; následné další zvýšení stejného rozsahu oznámeno od 1. ledna 2024 (pozn.: v textu zmíněno jako následující krok)
červenec 2025
Vláda zvýšila platy policistům a hasičům o 3000 korun měsíčně; vojákům nejméně o 8 378 korun (uváděno think-tankem IDEA)
leden 2026
Zavedení povinného příspěvku zaměstnavatele na penzijní spoření pro vybrané pracovníky v rizikových profesích (4 % hrubé mzdy); příspěvky se vztahují na směny od února, dobrovolně možné od ledna
leden 2026
Valorizace důchodů: základní penze zvýšeny o 240 korun a zásluhová procentní část o 2,6 %; zavedení minimálního důchodu 9 800 korun
leden 2026
Platy soudců a státních zástupců plánově vzrostou o více než 13 % (důsledek legislativní změny), platy politiků +5 % (úprava mezního meziročního nárůstu)
rok 2026
Minimální mzda plánována na 22 400 korun hrubého (nárůst o 1 600 korun)
13. ledna 2026
Ministerstvo financí připravuje návrhy na snížení poplatků ve státem podporovaném penzijním spoření; poslanci Pirátů navrhli konkrétní snížení poplatků (nové fondy 1 %→0,4 %, staré 0,8 %→0,4 %, poplatek z výnosu 15 %→10 %)
2025
Deficit důchodového systému dosáhl 9,2 miliardy Kč; výdaje na penze a správu 722 miliard Kč, průměrná starobní penze 21 094 Kč (statistika roku 2025)
26. února 2026
K 26. 2. 2026 je uvedeno, že na začátku roku 2026 zůstává systém v mírném minusu 2,8 miliardy Kč (aktuální stav rozpočtu důchodového systému)
Co to znamená
Co se děje

Zvýšení platů a dávek včetně valorizací a povinných příspěvků (vícero kroků)

Srovnání před a po
💰 Platy vojáků, policistů a hasičů
PŘED

Dosavadní platové tarify a příspěvky byly nižší; vojáci měli minimální hrubý měsíční plat 38 810 Kč

PO

Nižší hodnosti vojáků +7,5% (1. července), vyšší +5%; od 1.1.2024 další navýšení stejného rozsahu; celkem +15% u svobodníka–štábního praporčíka a +10% ve vyšších hodnostech; policisté a hasiči +3000 Kč měsíčně; zvýšení příspěvků na bydlení nejméně o 3000 Kč

💰 Valorizace důchodů a minimální důchod
PŘED

Valorizace podle dosavadního vzorce (inflace + podíl růstu reálných mezd) a minimální důchod nižší (před navýšením)

PO

Valorizace: základní penze +240 Kč a zásluhová část +2,6 % od ledna 2026; průměrný starobní důchod +668 Kč na 21 786 Kč; zaveden minimální důchod 9800 Kč (pětina průměrné mzdy) a zvýšené redukční hranice a odvody OSVČ

💰 Povinné příspěvky zaměstnavatelů (penzijní spoření)
PŘED

Žádná povinnost pro zaměstnavatele přispívat cíleně pro rizikové směny

PO

Od ledna 2026 povinné penzijní spoření zaměstnavatele pro ~120 tisíc vybraných pracovníků vykonávajících rizikovou práci: příspěvek 4 % hrubé mzdy (nárok po odpracování min. 3 směn s více než polovinou času rizikové práce); zaměstnanec volí cílový produkt

💰 Minimální zálohy a odvody OSVČ
PŘED

Minimální vyměřovací základ 25–30 % průměrné mzdy (v letech 2023–2024 25→30 %) a nižší minimální zálohy

PO

Průměrná mzda 2026 stanovena na 48 967 Kč; minimální zálohy sociální pojištění vzrostou na 5720 Kč a zdravotní na 3306 Kč (nárůst celkem ~1124 Kč měsíčně); vyměřovací základ OSVČ se zvyšuje postupně na 40 %; později novela zamýšlí zmrazení růstu základu (návrh ANO/SPD/Motoristé)

Klíčové postavy
👤
Marian Jurečka
Ministr práce — navrhl valorizace důchodů a opatření pro veřejný sektor
👤
Alena Schillerová
Ministryně financí — řeší poplatky penzijních fondů a daňové/rozpočtové dopady
🏛️
Vláda/Koalice (ANO, SPD, Motoristé)
Politická iniciativa — návrhy na zmrazení růstu odvodů OSVČ, změny v penzijní reformě a rozpočtové priority
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Filip Pertold
Filip Pertold

"Jejich zrušení bude mít na deficit důchodového za dvacet let dopad v dnešních cenách zhruba 150 miliard korun ročně"

Petr Janský
Petr Janský

"Dnes to má platit pro čtvrtou rizikovou skupinu, když se to otevře i pro třetí skupinu profesí, mnohem početnější, bude to problém"

Marian Jurečka
Marian Jurečka
ministr práce a sociálních věcí

"Předpokládáme, že v příštím roce by se důchodový systém mohl dostat do přebytku kolem osmi až deseti miliard korun"

Marian Jurečka
Marian Jurečka
ministr práce a sociálních věcí

"Třetina lidí nám odcházela do předčasného důchodu, teď je tu pokles"

Petr Vilím
Petr Vilím
ekonom

"Sice se to postupem času skoro dorovná, ale stále budou zaměstnanci odvádět více"

Daniel Prokop
Daniel Prokop

"Lidé, kteří vstoupili do řádného důchodu v letech 2021 a 2022 a stihli obrovskou vlnu valorizací, mají vyšší důchody než ti, co tam vstoupí od letošního roku dál a čekají je čtyři roky velmi nízkých valorizací"

Michal Šoltés
Michal Šoltés

"Už teď máme vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zvyšování odvodů navíc děláme extrémně plošně pro všechny příjmové skupiny zaměstnanců"

Vít Samek
Vít Samek
místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

"Na jedné straně se mluví o nezvyšování daňové zátěže, a přitom u důchodců a zaměstnanců se vláda odhodlává ke konsolidaci nejdřív"

Micháela Marksová
Micháela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí

"Vláda podle Marksové mohla navýšit penze razantněji díky změnám v legislativě"

Jak šel čas
Historický kontext
📉
2025
Zpráva: deficit důchodového systému v roce 2025 9,2 miliardy Kč
Uvedeno v shrnutí několika článků (Current): ČSSZ vykázala za rok 2025 deficit důchodového systému 9,2 mld. Kč; příjmy z pojistného meziročně vzrostly o 47 mld. Kč na 712,7 mld. Kč, výdaje dosáhly 722 mld. Kč.
Potvrdilo se krátkodobé zlepšení salda systému (výrazný nárůst inkasa pojistného), což snížilo schodek proti předchozím odhadům.
💶
leden 2026
Valorizace důchodů a zavedení minimálního důchodu 9 800 Kč
Vláda schválila nařízení o valorizaci, které od ledna 2026 zvyšuje základní část penzí o 240 Kč a procentní část o 2,6 %; zároveň zavádí minimální důchod 9 800 Kč.
Průměrný starobní důchod měl od ledna 2026 vzrůst na 21 786 Kč; opatření zvýší výdaje na důchody (v rozpočtu vyčleněno přes 722,2 mld. Kč).
🏭
leden 2026
Zavedení povinného zaměstnavatelského příspěvku 4 % pro rizikové profese
Od ledna 2026 začne povinné penzijní spoření zaměstnavatele pro zhruba 120 tis. vybraných pracovníků vykonávajících rizikovou práci; firmy přispívají 4 % hrubé mzdy (počátek od únorových směn právně možný).
Zvýší mzdové náklady firem v rizikových odvětvích a zvýší krytí předčasných odchodů bez krácení; může vést k administrativním potížím při evidenci rizikových činností.
🪙
květen 2025
Nárůst minimální mzdy na 22 400 Kč (oznámeno pro 2026)
Zprávy z roku 2025 uvedly plán zvednout minimální mzdu na 22 400 Kč od ledna 2026; souvisí s diskuzí o mzdách a odvodových nákladech.
Ovlivní budoucí odvody a očekávané důchody financované z pojistného; zvýší předpokládané náklady zaměstnavatelů a tlaky na rozpočet.
🧾
říjen 2025
Návrh konsolidačního balíčku: zvýšení minimálních záloh OSVČ a změny vyměřovacích základů
Konsolidační balíček (2023–2026) postupně zvyšuje minimální vyměřovací základ OSVČ (z 25 % až na 40 % prům. mzdy do 2026); vláda stanovila průměrnou mzdu 48 967 Kč pro 2026, což je základ pro výpočet záloh.
Zvýšení minimálních záloh OSVČ (o 1 124 Kč měsíčně dle odhadů) povede ke zvýšeným příjmům státního rozpočtu, ale zároveň k vyšším nákladům malých podnikatelů a možnému dopadu na budoucí výši jejich důchodů.
⚖️
polovina roku 2024
Zrušení státních příspěvků do dobrovolného penzijního spoření (účinky od pol. 2024)
Od poloviny roku 2024 vláda zrušila státní příspěvky pro některé formy dobrovolného penzijního spoření; Ústavní soud tuto úpravu potvrdil. Následky: 200–250 tisíc klientů nemohlo opustit špatně zhodnocené produkty bez sankcí; rozpočet ušetřil ~1,7 mld. Kč.
Zhoršení výnosů a reálné ztráty některých klientů penzijního spoření; zvýšená politická a veřejná debata o poplatcích a struktuře podpory spoření.
🏛️
polovina roku 2024–2026
Demonstrování a následné demontování části důchodové reformy budoucí vládou (oznámeno 2025–2026)
Budoucí vláda ANO/SPD/Motoristé avizovala zrušení některých úsporných opatření důchodové reformy (návrat valorizace k polovině růstu reálných mezd, zastropování důchodového věku na 65 let); analýzy varují o stovkách miliard dopadu v dlouhém horizontu.
Krátkodobě zvýšené důchody a politické sliby, dlouhodobé zhoršení udržitelnosti penzijního systému s projekcí stovek miliard vyšších nákladů v dekádách následujících.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Starobní důchod je peněžité dávka ze systému důchodového pojištění, kterou dostane člověk, pokud dosáhne zákonného důchodového věku a má odpracovanou potřebnou dobu pojištění. V praxi to znamená měsíční příjem pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat.

⚙️
Jak to funguje

Výše důchodu se skládá ze dvou částí: základní (stejná pro všechny) a procentní (závisí na celoživotních výdělcích a letech odpracovaných). Nárok vzniká po dosažení věku uvedeného v zákoně a po získání minimální doby pojištění (např. 30–35 let). Doba pojištění zahrnuje placené zaměstnání i některé náhradní doby, třeba péči o dítě; při práci současně s pobíráním důchodu lze po čase požádat o přepočet.

🎯
Proč je to důležité

Starobní důchod zabezpečuje příjem seniorů a ovlivňuje státní rozpočet — jde o velkou položku veřejných výdajů. Změny věku odchodu či výpočtu důchodu přímo ovlivní příjmy budoucích důchodců i finanční stabilitu systému, proto jsou častým tématem reforem a politických rozhodnutí.

💡
Co to je

Plat je peněžité odměňování zaměstnance, které vyplácí veřejný sektor (stát, obec, kraj, státní organizace). V praxi se od běžné mzdy soukromého zaměstnance liší tím, že se určuje podle platového tarifu a pravidel stanovených státem.

⚙️
Jak to funguje

Výše platu závisí na složitosti práce, odpovědnosti, namáhavosti a praxi; zaměstnanec se zařadí do platové třídy a platového stupně. K platu mohou přibývat příplatky (např. za noční práci, práci o víkendu, vedení nebo osobní příplatek) a za přesčasy dostane extra procento nebo náhradní volno. Zaměstnavatel musí při nástupu vydat písemný platový výměr s informacemi o třídě, stupni, výši a termínu výplaty.

🎯
Proč je to důležité

Rozlišení platu od mzdy ovlivňuje, jak se stanovuje a upravuje odměna ve veřejných službách, včetně minimálních úrovní a příplatků. Pro zaměstnance to znamená jasná pravidla pro nárok na příplatky, transparentní zařazení a ochranu proti diskriminaci ve výplatě.

Otestujte se
Kvíz: Reforma a stav důchodového systému 2025–2026
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 5:49:21