Starobní důchod je peněžité dávka ze systému důchodového pojištění, kterou dostane člověk, pokud dosáhne zákonného důchodového věku a má odpracovanou potřebnou dobu pojištění. V praxi to znamená měsíční příjem pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat.
Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026
Ministerstvo financí oznámilo, že deficit důchodového systému v Česku loni klesl na devět miliard
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že deficit důchodového systému v roce 2025 klesl na zhruba 9,2 miliardy korun díky výraznému nárůstu vybraného pojistného o přibližně 47 miliard; tato informace naznačuje zlepšení fiskálního stavu systému ve srovnání s předchozími odhady a ovlivní debatu o udržitelnosti penzí[14].
V praktických opatřeních pro rok 2026 platí, že průměrný starobní důchod má od ledna 2026 vzrůst na 21 786 Kč a bude zaveden minimální důchod 9 800 Kč; zároveň návrh rozpočtu počítá se zvýšením platů soudců a státních zástupců o více než 13 % a o 5 % pro vrcholné politiky[7].
V oblasti mezd a odvodů se očekává růst minimální mzdy na 22 400 Kč, zvýšení minimálních záloh živnostníků o 1 124 Kč měsíčně a od února 2026 povinnost tisíců firem přispívat vybraným rizikovým zaměstnancům čtyřprocentním příspěvkem na penzijní spoření; tyto kroky spolu s politickým rozhodnutím spoléhajícím na hospodářský růst vytvářejí nejistotu ohledně dlouhodobé fiskální udržitelnosti[3][9][8][4].
Debata o širší penzijní reformě a její podobě pokračuje: vláda (budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů) podle vyjádření svých představitelů neplánuje zásadní reformu a spoléhá na růst mezd a ekonomiky, zatímco kritici varují, že rušení reformy a zrušení státních příspěvků již od poloviny roku 2024 mělo přímý negativní dopad na statisíce klientů penzijního spoření a vedlo k nižším výnosům a reálným ztrátám[13][12][11].
Zdroje:
Ministerstvo financí oznámilo, že deficit důchodového systému v Česku loni klesl na devět miliard
Přehled citací
Jejich zrušení bude mít na deficit důchodového za dvacet let dopad v dnešních cenách zhruba 150 miliard korun ročně
Dnes to má platit pro čtvrtou rizikovou skupinu, když se to otevře i pro třetí skupinu profesí, mnohem početnější, bude to problém
Předpokládáme, že v příštím roce by se důchodový systém mohl dostat do přebytku kolem osmi až desíti miliard korun
Kdo si polepší, kdo tratí?
Vláda ČR
Navržené změny (valorizace, věk odchodu, povinné příspěvky zaměstnavatelů) výrazně ovlivní veřejné finance a rozpočtové schodky a zároveň mění podmínky pro budoucí penze a zaměstnavatele.
Vojáci a členové bezpečnostních sborů
Dostávají plánovaná výrazná zvýšení platů a příspěvků na bydlení, zlepšení mzdové situace a stabilizaci příjmů ve veřejném sektoru.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Minimální zálohy a vyměřovací základy rostou (ačkoli jsou někde navrhována zmrazení), což zvyšuje jejich měsíční odvody a pojem sociálního zabezpečení vede k vyšším budoucím odvodům/důchodovým nárokům.
Důchodci (starobní penzisté)
Zaváděné valorizace a minimální důchody zlepšují příjmy některých skupin, ale další změny vzorců pro nové důchody a politická rizika mohou omezit budoucí reálný růst a udržitelnost systému.
Uživatelé penzijního spoření / klienti penzijních fondů
Navrhované změny poplatků a regulace fondů ovlivní čisté výnosy klientů; snížení poplatků by bylo pozitivní, vysoké poplatky a garance snižují výnosy a důchodové úspory.
Policisté a hasiči
Získají měsíční navýšení o 3000 Kč v rámci vládního plánu zvyšování platů, což zlepší jejich příjmovou situaci.
Soudci a státní zástupci
Platy soudců a státních zástupců se zvýší o více než 13 %, což významně zlepší jejich příjmové podmínky.
Zaměstnavatelé (firmy)
Rostoucí mzdové náklady (vyšší platy veřejného sektoru, povinné příspěvky zaměstnavatelů do penzijního spoření) a zvýšené odvody/legislativní změny zvyšují provozní náklady firem.
Dříve jsme psali...
Jak kabinet Petra Fialy ušetřil na penzijním spoření penzistů a jeho následky
Ministerstvo financí slibuje snížení vysokých poplatků penzijním fondům v Česku
Tři hlavní argumenty, proč by vláda neměla rušit penzijní reformu
Juchelka z ANO věří v růst ekonomiky jako záchranu penzí bez reformy
Babišova vláda 2.0 slibuje lepší penze a vyšší spoření, ale ohrožuje rozpočet i inflaci
7,5%
navýšení tarifů (nižší)
(5. 6. 2025)
46 165 Kč
průměrná mzda loni
(5. 6. 2025)
22 400 Kč
minimální mzda 2026
(25. 8. 2025)
21 786 Kč
průměrný důchod po valorizaci
(24. 9. 2025)
4 %
příspěvek zaměstnavatele (riziková práce)
(21. 10. 2025)
722 mld.
výdaje na důchody 2025
(26. 2. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zvýšení platů a dávek včetně valorizací a povinných příspěvků (vícero kroků)
Srovnání před a po
Dosavadní platové tarify a příspěvky byly nižší; vojáci měli minimální hrubý měsíční plat 38 810 Kč
Nižší hodnosti vojáků +7,5% (1. července), vyšší +5%; od 1.1.2024 další navýšení stejného rozsahu; celkem +15% u svobodníka–štábního praporčíka a +10% ve vyšších hodnostech; policisté a hasiči +3000 Kč měsíčně; zvýšení příspěvků na bydlení nejméně o 3000 Kč
Valorizace podle dosavadního vzorce (inflace + podíl růstu reálných mezd) a minimální důchod nižší (před navýšením)
Valorizace: základní penze +240 Kč a zásluhová část +2,6 % od ledna 2026; průměrný starobní důchod +668 Kč na 21 786 Kč; zaveden minimální důchod 9800 Kč (pětina průměrné mzdy) a zvýšené redukční hranice a odvody OSVČ
Žádná povinnost pro zaměstnavatele přispívat cíleně pro rizikové směny
Od ledna 2026 povinné penzijní spoření zaměstnavatele pro ~120 tisíc vybraných pracovníků vykonávajících rizikovou práci: příspěvek 4 % hrubé mzdy (nárok po odpracování min. 3 směn s více než polovinou času rizikové práce); zaměstnanec volí cílový produkt
Minimální vyměřovací základ 25–30 % průměrné mzdy (v letech 2023–2024 25→30 %) a nižší minimální zálohy
Průměrná mzda 2026 stanovena na 48 967 Kč; minimální zálohy sociální pojištění vzrostou na 5720 Kč a zdravotní na 3306 Kč (nárůst celkem ~1124 Kč měsíčně); vyměřovací základ OSVČ se zvyšuje postupně na 40 %; později novela zamýšlí zmrazení růstu základu (návrh ANO/SPD/Motoristé)
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Filip Pertold
"Jejich zrušení bude mít na deficit důchodového za dvacet let dopad v dnešních cenách zhruba 150 miliard korun ročně"
Petr Janský
"Dnes to má platit pro čtvrtou rizikovou skupinu, když se to otevře i pro třetí skupinu profesí, mnohem početnější, bude to problém"
Marian Jurečka
ministr práce a sociálních věcí"Předpokládáme, že v příštím roce by se důchodový systém mohl dostat do přebytku kolem osmi až deseti miliard korun"
Marian Jurečka
ministr práce a sociálních věcí"Třetina lidí nám odcházela do předčasného důchodu, teď je tu pokles"
Petr Vilím
ekonom"Sice se to postupem času skoro dorovná, ale stále budou zaměstnanci odvádět více"
Daniel Prokop
"Lidé, kteří vstoupili do řádného důchodu v letech 2021 a 2022 a stihli obrovskou vlnu valorizací, mají vyšší důchody než ti, co tam vstoupí od letošního roku dál a čekají je čtyři roky velmi nízkých valorizací"
Michal Šoltés
"Už teď máme vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zvyšování odvodů navíc děláme extrémně plošně pro všechny příjmové skupiny zaměstnanců"
Vít Samek
místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů"Na jedné straně se mluví o nezvyšování daňové zátěže, a přitom u důchodců a zaměstnanců se vláda odhodlává ke konsolidaci nejdřív"
Micháela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí"Vláda podle Marksové mohla navýšit penze razantněji díky změnám v legislativě"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Výše důchodu se skládá ze dvou částí: základní (stejná pro všechny) a procentní (závisí na celoživotních výdělcích a letech odpracovaných). Nárok vzniká po dosažení věku uvedeného v zákoně a po získání minimální doby pojištění (např. 30–35 let). Doba pojištění zahrnuje placené zaměstnání i některé náhradní doby, třeba péči o dítě; při práci současně s pobíráním důchodu lze po čase požádat o přepočet.
Proč je to důležité
Starobní důchod zabezpečuje příjem seniorů a ovlivňuje státní rozpočet — jde o velkou položku veřejných výdajů. Změny věku odchodu či výpočtu důchodu přímo ovlivní příjmy budoucích důchodců i finanční stabilitu systému, proto jsou častým tématem reforem a politických rozhodnutí.
Co to je
Plat je peněžité odměňování zaměstnance, které vyplácí veřejný sektor (stát, obec, kraj, státní organizace). V praxi se od běžné mzdy soukromého zaměstnance liší tím, že se určuje podle platového tarifu a pravidel stanovených státem.
Jak to funguje
Výše platu závisí na složitosti práce, odpovědnosti, namáhavosti a praxi; zaměstnanec se zařadí do platové třídy a platového stupně. K platu mohou přibývat příplatky (např. za noční práci, práci o víkendu, vedení nebo osobní příplatek) a za přesčasy dostane extra procento nebo náhradní volno. Zaměstnavatel musí při nástupu vydat písemný platový výměr s informacemi o třídě, stupni, výši a termínu výplaty.
Proč je to důležité
Rozlišení platu od mzdy ovlivňuje, jak se stanovuje a upravuje odměna ve veřejných službách, včetně minimálních úrovní a příplatků. Pro zaměstnance to znamená jasná pravidla pro nárok na příplatky, transparentní zařazení a ochranu proti diskriminaci ve výplatě.
Kvíz: Reforma a stav důchodového systému 2025–2026
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 5:49:21