Starobní důchod je peněžité dávka ze systému důchodového pojištění, kterou dostane člověk, pokud dosáhne zákonného důchodového věku a má odpracovanou potřebnou dobu pojištění. V praxi to znamená měsíční příjem pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat.
Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026
Pokles zájmu o stavební spoření a možné legislativní změny v Česku
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nezájem o některé tradiční formy spoření dál roste: počet nových smluv o stavebním spoření je nyní nejnižší za 22 let, spořitelny zvažují legislativní a produktové změny kvůli konkurenčním tlakům a nutnosti modernizace produktu .
Současné reformní kroky ministerstva financí cílí na snížení poplatků u penzijních fondů a větší podporu mladých účastníků („Lepší penzijko“), přičemž kritici varují, že nižší poplatky mohou ohrozit kvalitu investic a budoucí výnosy klientů; návrh byl představen postupně v první polovině roku 2026 a znovu diskutován v červnu a červenci 2026 [23].
Mezi potvrzená opatření ovlivňující příjmy jsou valorizace penzí (průměrný starobní důchod má od ledna 2026 vzrůst na 21 786 Kč a zavedení minimálního důchodu 9 800 Kč), povinné firemní příspěvky čtyři procenta pro vybrané rizikové zaměstnance od února 2026 a plánované zvyšování platů soudců a státních zástupců o více než 13 % (návrh rozpočtu); tyto kroky dohromady mění rozložení mezd a odvodů v letech 2025–2026 [7][10][4].
Dlouhodobější trendy ukazují pokles účastníků penzijního spoření s příspěvkem státu o 84 tisíc na 3,914 milionu a zlepšení fiskálních ukazatelů (deficit důchodového systému v roce 2025 klesl na přibližně 9,2 miliardy Kč díky nárůstu vybraného pojistného o cca 47 miliard); to posiluje doporučení odborníků a asociací k větší individuální úsporám a modernizaci spořicích nástrojů [21][20][19].
Zdroje:
Nejnovější
Pokles zájmu o stavební spoření a možné legislativní změny v Česku
21. 7. 2026: Počet nových smluv o stavebním spoření je nejnižší za 22 let a spořitelny zvažují změny kvůli konkurenci a potřebě modernizace.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
13. ledna 2026
Zatímco rok 2025 byl přelomový tím, že se vyrovnal a následně ve prospěch DPS přehoupl počet účastníků, rok 2026 by měl přinést stejný zlom i v objemu spravovaných prostředků
2
Střední dopad
5. února 2025
Počet nových smluv o stavebním spoření v roce 2025 by mohl být mírně vyšší než v roce 2024. Zájem podpoří klesající úrokové sazby.
3
Střední dopad
16. října 2009
Nejistota a obava ze ztráty zaměstnání se podepisuje na menším zájmu o nové smlouvy o spoření.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Důchodci (příjemci penzí)
Valorizace a minimální důchod přinášejí částečné zlepšení pro nejchudší, ale plánované širší politické změny (rychlejší valorizace, zmrazení věku) a demografie zhoršují dlouhodobou udržitelnost a mohou vést k budoucímu tlaku na rozpočet.
Penzijní společnosti
Návrhy ministerstva financí výrazně snižují poplatky (stropy ~0,5%) a omezují výnosové poplatky, což výrazně sníží jejich ziskovost a přinutí měnit obchodní modely a distribuci.
Vojáci
Výrazné navýšení tarifních platů a příspěvků na bydlení zlepší reálné příjmy nižších i vyšších hodností; dopad je plošný a trvalý (dvoufázové navýšení).
Státní zaměstnanci ve školství a bezpečnostních sborech
Plánovaná plošná i cílená zvyšování tarifů zlepší příjmy, ale reálné mzdy dlouhodobě klesají a mnoho tarifů zůstává pod minimální mzdou; politické bariéry omezují strukturální reformy.
Klienti penzijního spoření (mladí účastníci)
Plánované snížení poplatků, strategie životního cyklu a zvýšená státní podpora pro mladé zlepší dlouhodobé výnosy a motivaci vstoupit do systému.
Policisté a hasiči
Jednorázové zvýšení měsíčních platů o 3000 Kč zlepšuje příjmovou situaci a stabilitu těchto bezpečnostních sborů.
Účetní/OSVČ (malí podnikatelé)
Růst průměrné mzdy a stanovení vyšších průměrných mezd pro výpočty zvyšuje minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, zvýší měsíční náklady OSVČ a sníží čisté příjmy.
Kontext
Dříve jsme psali...
Česká bankovní asociace upozorňuje na nedostatečnou přípravu Čechů na důchod a riziko propadu životní úrovně
Většina Čechů začíná spořit na důchod pozdě, spoří málo a spoléhá na přehnané státní penzijní nároky, což ohrožuje jejich budoucí životní úroveň. Jak nepřijít o peníze?
Ministerstvo financí představuje reformu penzijního spoření s návrhem nižších poplatků a širší podpory mladých
Návrh reformy penzijního spoření slibuje nižší poplatky, ale současná nastavení mohou ohrozit kvalitu investic a výnosy klientů. Proč ta reforma nemusí fungovat
Ministerstvo financí představuje reformu Lepší penzijko se sníženými poplatky
Lepší penzijko nabízí výrazné snížení poplatků a státní příspěvky, které by mohly učinit výhodnější než současné investiční produkty DIP. Zjistit výhody penzijka
Kde se v roce 2026 nejlépe daří dosáhnout finanční svobody?
Analýza ukázala, že nejrychleji dosáhnou finanční nezávislosti zaměstnanci v Chile, následované Kolumbií a Kanadou, zatímco Česko je na 15. místě. Objevte tajemství rentiérů
Češi se diví, jak reforma minulých vlád snižuje jejich budoucí penze
Reforma důchodového systému výrazně sníží budoucí penze českých důchodců, což znamená potřebu větších vlastních úspor. Zjistit, jak na ni dopadnete
Fakta
📊
7,5%
navýšení tarifů vojáků
(5. 6. 2025)
📊
15%
celkové zvýšení u nižších hodností
(5. 6. 2025)
💰
22 400 Kč
minimální mzda 2026
(25. 8. 2025)
💰
21 786 Kč
průměrný důchod 2026
(24. 9. 2025)
📊
712,7 mld.
příjmy z pojistného 2025
(26. 2. 2026)
👤
120 000
zaměstnanců s povinným příspěvkem
(21. 10. 2025)
Události
Co a kdy?
1. července 2025
Zvýšení platových tarifů vojáků: nižší hodnosti +7,5 % a vyšší hodnosti +5 %; uvedeno, že od 1. ledna 2024 (poznámka v textu znamená další navýšení stejného rozsahu) bude následovat další navýšení
leden 2024
Plánované další navýšení platových tarifů vojáků o stejný rozsah jako změny zmíněné k 1. červenci (v textu explicitně uvedeno jako „od 1. ledna 2024 následovat další navýšení“)
červenec 2025
Vládní zvýšení platů policistů a hasičů o 3000 Kč měsíčně; vojákům navýšení nejméně o 8 378 Kč (uvedeno v textu think-tanku IDEA)
2026
Zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč (uvedeno jako „příští rok“, v článku publikovaném 2025-08-25 tedy odkaz na rok 2026)
leden 2026
Valorizace důchodů: základní penze +240 Kč a zásluhová část +2,6 %; zavedení minima důchodu 9 800 Kč (vládní nařízení)
leden 2026
Povinné penzijní spoření zaměstnavatele pro vybrané rizikové pracovníky začne platit (příspěvek 4 % hrubé mzdy; uvedeno, že od ledna 2026 začne a firmy začnou přispívat od únorových směn)
leden 2026
Zvýšení limitu pro zdanění důchodů na 806 400 Kč ročně (uvedeno v textu k 2026 změnám zdanění)
2025
Deficit důchodového systému v roce 2025 dosáhl 9,2 miliardy Kč; příjmy a výdaje systému konkretizovány (příjmy 712,7 mld., výdaje 722 mld.)
březen 2026
Poslanci projednávají návrh zastavit zvyšování vyměřovacího základu pro OSVČ a vrátit ho na 35 % průměrné mzdy (uvedeno jako probíhající v březnu 2026)
26. června 2026
Ministerstvo financí představilo návrh reformy penzijního spoření „Lepší penzijko“ se snížením poplatků (správní poplatek 0,5 %), strategií životního cyklu a zvýšenou státní podporou pro mladé (datum vycházející z článku publikovaného 2026-06-04)
29. června 2026
Další medializovaná diskuse a kritika návrhu ministerstva financí o sjednocení správcovského poplatku na 0,5 % a zrušení výkonnostních poplatků (zmiňováno v článku z 2026-06-29)
13. ledna 2026
Ministerstvo financí přiznalo problém vysokých poplatků ve státem podporovaném penzijním spoření a avizovalo práci na návrhu jejich snížení (uveřejněno 2026-01-13)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Snížení poplatků a zásadní úprava penzijního spoření
Srovnání před a po
💰
Poplatky u penzijních fondů
PŘED
Průměrné poplatky až ~1–2 % ročně + výkonnostní poplatky (10–15 %). Fondy často účtují zákonné maximum.
PO
Cílové stropy navrhované MF ~0,5 % ročně (půl procenta) a zrušení výkonnostních poplatků u většiny fondů; alternativní fondy s vyššími poplatky zachovány.
📋
Dostupnost a investiční strategie
PŘED
Mnoho klientů v konzervativních či transformovaných fondech; investiční dotazník vedl mladé do konzervativních strategií.
PO
Plánované zavedení strategií životního cyklu (automatické dynamické alokace podle věku) a zjednodušení přechodů ze starých fondů do nových; podpora většího zapojení mladých.
💰
Role státu a státní podpora
PŘED
Státní příspěvek a daňové úlevy různě nastavené; část klientů (důchodci) dosud pobírala státní příspěvek.
PO
Sjednocení parametrů státní podpory (nižší sazba/měnitelný rozsah), zvýhodnění mladých (vyšší státní příspěvek či jednoráz. bonusy) a zrušení/omezení státní podpory pro některé důchodce.
📅
Způsoby využití úspor
PŘED
Převládá jednorázový výběr úspor; penzijko má slabé čerpání v anuitách.
PO
Podpora postupného čerpání (renty) motivovaná daňově nebo jednorázovými bonusy; omezení jednorázových výběrů u nových smluv.
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo financí (min. Alena Schillerová)
Navrhovatel reformy penzijního spoření a snížení poplatků
🏛️
IDEA / CERGE‑EI (Filip Pertold, Lukáš Nádvorník)
Analytici a odborníci doporučující snížení poplatků a strategii životního cyklu
🏢
Penzijní společnosti a Asociace penzijních společností (ředitelé)
Provozovatelé fondů, oponenti radikálního snižování poplatků; diskutují provozní dopady
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Švec
"Lidé si dnes penzijko bohužel sjednávají hlavně kvůli příspěvku státu a zaměstnavatele a nevidí v něm investiční potenciál"
Sedláček
"Zatímco rok 2025 byl přelomový tím, že se vyrovnal a následně ve prospěch DPS přehoupl počet účastníků, rok 2026 by měl přinést stejný zlom i v objemu spravovaných prostředků"
Švec
"V roce 2025 zhruba polovina našich účastníků navýšila svou měsíční úložku, často právě na tuto částku"
Švec
"V alternativních investicích vidíme potenciál, jak účastníkům dlouhodobě zajistit vyšší zhodnocení"
Libor Vošický
"Svět investic je velmi různorodý a pro většinu občanů často obtížně srozumitelný. Penzijní společnosti proto představují záruku dlouhodobé stability a jistoty"
Petr Kielar
"Počet nových smluv o stavebním spoření v roce 2025 by mohl být mírně vyšší než v roce 2024. Zájem podpoří klesající úrokové sazby"
Vladimír Staňura
"Nejistota a obava ze ztráty zaměstnání se podepisuje na menším zájmu o nové smlouvy o spoření. Lidé se více než kdy jindy rozmýšlejí, jestli takový závazek budou schopni utáhnout"
Klára Hájková
"Nijak interně se o tom zatím nebavíme, zaměřujeme se na státní rozpočet na příští rok. Snížení příspěvku s retroaktivní platností, to bylo v prvním návrhu. Co bude obsahem nových návrhů, to v tuto chvíli nevím"
Zdeňek Tůma
"Obecně podpora jednoho sektoru či produktu pokřivuje trh. Určitě stojí za to se o tom bavit, případně podporu omezit a zároveň tím ušetřit. Ale je potřeba brát zřetel na to, že existuje nějaký závazek státu"
Pavel Němec
ředitel pro obchod a marketing"Kdo se nepostará sám o sebe a spolehne se jen na státní penzi, ten si v důchodu výrazně sníží životní standard"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Výše důchodu se skládá ze dvou částí: základní (stejná pro všechny) a procentní (závisí na celoživotních výdělcích a letech odpracovaných). Nárok vzniká po dosažení věku uvedeného v zákoně a po získání minimální doby pojištění (např. 30–35 let). Doba pojištění zahrnuje placené zaměstnání i některé náhradní doby, třeba péči o dítě; při práci současně s pobíráním důchodu lze po čase požádat o přepočet.
Proč je to důležité
Starobní důchod zabezpečuje příjem seniorů a ovlivňuje státní rozpočet — jde o velkou položku veřejných výdajů. Změny věku odchodu či výpočtu důchodu přímo ovlivní příjmy budoucích důchodců i finanční stabilitu systému, proto jsou častým tématem reforem a politických rozhodnutí.
Co to je
Poplatek je peněžní částka, kterou jednotlivec nebo firma jednorázově nebo opakovaně zaplatí někomu jinému. Často jde o platbu veřejným institucím (např. městu, úřadu nebo státu), ale poplatky se vyskytují i v soukromém sektoru (bankovní poplatky, jízdné apod.).
Jak to funguje
Poplatek může být pevná částka (paušál) nebo přirážka k ceně služby. Určují ho zákony nebo pravidla poskytovatele služby — například město stanoví místní poplatek za psa, stát vybírá dálniční poplatek a banka účtuje poplatek za vedení účtu. Platbu platí uživatel služby; příjemcem jsou veřejné rozpočty nebo soukromý poskytovatel.
Proč je to důležité
Poplatky jsou klíčové, protože představují důležitý příjem pro veřejné rozpočty, jako jsou rozpočty obcí nebo státu. Jejich výběr je upraven zákonem (např. daňovým řádem), což zajišťuje regulované financování veřejných služeb a transparentnost.
Otestujte se
Kvíz: Reforma penzijního spoření a změny veřejných výdajů (2025–2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 22. 7. 2026 6:40:37