Starobní důchod je peněžité dávka ze systému důchodového pojištění, kterou dostane člověk, pokud dosáhne zákonného důchodového věku a má odpracovanou potřebnou dobu pojištění. V praxi to znamená měsíční příjem pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat.
Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026
Tři hlavní argumenty, proč by vláda neměla rušit penzijní reformu
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že probíhá debata o osudu penzijní reformy: současná budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů podle vyjádření představitelů ANO neplánuje zásadní reformu důchodového systému a spoléhá na hospodářský růst a zvyšování mezd jako prostředek k udržitelnosti penzí; proti tomu vznikají argumenty, proč by zrušení penzijní reformy ekonomicky, sociálně i společensky poškodilo zemi[11][10].
V praxi vláda schválila či navrhla konkrétní opatření pro rok 2026: průměrný starobní důchod má od ledna 2026 vzrůst na 21 786 Kč a bude zaveden minimální důchod 9 800 Kč; zároveň návrh státního rozpočtu počítá se zvýšením platů soudců a státních zástupců o více než 13 % a o 5 % pro vrcholné politiky[7][5].
V oblasti mezd a odvodů se na rok 2026 očekává růst minimální mzdy na 22 400 Kč a zvýšení minimálních záloh živnostníků na sociální a zdravotní pojištění o 1 124 Kč měsíčně; zároveň většina tarifních platů ve státním sektoru zůstává pod úrovní minimální mzdy, přestože reálné čisté mzdy podle statistik už překonaly úroveň let 2019–2020[3][8][2].
Další konkrétní změnou je povinnost od února 2026 pro tisíce firem přispívat vybraným zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci čtyřprocentním příspěvkem z hrubé mzdy na penzijní spoření; souhrn těchto opatření spolu s politickým rozhodnutím spoléhat na ekonomický růst zvyšuje nejasnost ohledně dlouhodobého fiskálního dopadu a udržitelnosti systému[4][9][11].
Zdroje:
Nejnovější
Tři hlavní argumenty, proč by vláda neměla rušit penzijní reformu
29. 12. 2025: Plánované zrušení penzijní reformy by ekonomicky, sociálně i společensky poškodilo Českou republiku a narušilo její soudržnost.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
21. března 2025
Našim cílem je úplné zrušení zákona a návrat do původního stavu, případně navrhujeme zrušit alespoň zvyšování věku odchodu do důchodu nad 67 let a zásah do předčasných důchodů, protože při jejich prosazení vláda nenaplnila požadavky mezinárodních smluv
2
Střední dopad
13. června 2005
Zřejmě bude třeba obnovit instituci chudobinců. Taková je odvrácená tvář svobody.
3
Vysoký dopad
26. září 2002
Vláda tak sice ušetří 1,2 miliardy korun, ale ne správném místě
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Živnostníci s nízkými příjmy
Opakované zvyšování minimálních záloh a vyměřovacích základů zasahuje nejsilněji nejmenší podnikatele s nízkými příjmy a zvyšuje riziko chudoby ve stáří.
Vojáci (příslušníci AČR)
Výrazné navýšení tarifních platů a příspěvků na bydlení zlepší jejich reálné příjmy už v roce 2025–2026; nejnižší hodnostní stupně získají až 15% navýšení celkem.
Státní zaměstnanci (úředníci, nepedagogičtí pracovníci)
Navrhovaná valorizace tarifů (varianty 5–13 %) zvýší jejich nominální příjmy, ale mnoho tarifů zůstává pod minimální mzdou a některé návrhy nezaručují dorovnání reálných mezd.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Konsolidační balíček a návrhy vlády postupně zvyšují minimální vyměřovací základ a zálohy, což významně zvyšuje jejich povinné odvody v letech 2024–2026 a snižuje jejich čisté příjmy.
Důchodci (starobní důchodci)
Vládní nařízení zvyšují některé důchody (valorizace, minimální důchod 9800 Kč, třinásobné valorizace) a zavádějí politická rozhodnutí (zmrazení věku), ale reformy zároveň zpomalují růst nově přiznávaných důchodů a hrozí dlouhodobými rozpočtovými tlaky.
Vládní rozpočet / Ministerstvo financí
Balíčky valorizací, zvýšení minimálních důchodů a povinné odvody OSVČ zvyšují nároky na veřejné výdaje a tlak na schodek; některé politické kroky (zmrazení reformy) mohou zvýšit dlouhodobé deficity.
Policisté a hasiči
Dostali jednorázové měsíční navýšení 3000 Kč a patří mezi skupiny, kterým vláda navyšuje platy v rámci konsolidačních opatření.
OSVČ s vyššími příjmy / podnikatelské subjekty
Postupné zvýšení odvodů snižuje horší výhody OSVČ, ale změny paušálů a daňových úprav mohou redistribuovat zátěž mezi různé typy podnikatelů; vládní návrhy a jejich revize vyvolávají nejistotu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Juchelka z ANO věří v růst ekonomiky jako záchranu penzí bez reformy
Budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů neplánuje zásadní reformy důchodového systému, spoléhá na hospodářský růst a zvyšování mezd pro jeho udržitelnost. Proč experti varují?
Babišova vláda 2.0 slibuje lepší penze a vyšší spoření, ale ohrožuje rozpočet i inflaci
Nová vláda plánuje posílit penzijní spoření a vrátit důchodový věk na 65 let, což ovšem může zvýšit tlak na rozpočet a budoucí inflaci. Proč penze nebudou stačit?
Firmy musejí od února přispívat vybraným rizikovým zaměstnancům na penzijní spoření
Od února 2026 začnou tisíce firem v Česku povinně přispívat vybraným zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci na penzijní spoření čtyřprocentním příspěvkem z hrubé mzdy. Jak spořit legislativně?
Vláda stanovila průměrnou mzdu pro rok 2026, což ovlivní odvody živnostníků.
Živnostníci si v roce 2026 připlatí na minimálních zálohách na sociální a zdravotní pojištění 1124 korun měsíčně navíc. Kdo slibuje změnu?
Vláda schválila valorizaci penzí a zavedení minimálních důchodů od ledna.
Průměrný starobní důchod vzroste od ledna 2026 na 21 786 korun a bude zaveden minimální důchod 9800 korun. Kdo si polepší?
Fakta
📊
7,5%
Zvýšení tarifů vojáků (nižší)
(5. 6. 2025)
📊
5%
Zvýšení tarifů vojáků (vyšší)
(5. 6. 2025)
💰
3000 Kč
Měsíční přírůstek policistů a hasičů
(5. 6. 2025)
💰
22 400 Kč
Minimální mzda 2026
(25. 8. 2025)
💰
21 786 Kč
Průměrný důchod po valorizaci
(24. 9. 2025)
📊
70%
Obavy, že penze nestačí
(9. 11. 2025)
Události
Co a kdy?
1. července 2025
Zvýšení platových tarifů vojáků o 7,5 % v nižších hodnostech a o 5 % ve vyšších; zároveň zvýšení příspěvků na bydlení minimálně o 3000 Kč a oznámení, že od 1. ledna 2024 (pozn.: v textu jako budoucí krok po červenci) bude následovat další navýšení stejného rozsahu.
červenec 2025
Vláda zvýšila platy policistům a hasičům o 3000 Kč měsíčně a vojákům nejméně o 8 378 Kč (uvedeno think-tankem IDEA jako provedené v červenci).
1. ledna 2024
(V textu uvedeno jako termín dalšího navýšení platových tarifů po červencovém zvýšení — položku přidávám jen proto, že datum je v textech explicitně zmíněno.)
leden 2026
Zavedení povinného penzijního spoření zaměstnavatele pro přibližně 120 000 pracovníků vykonávajících rizikovou práci; zaměstnavatelský příspěvek 4 % hrubé mzdy (nárok po odpracování alespoň tří směn s převahou rizikové práce).
leden 2026
Valorizace důchodů: zvýšení základní penze o 240 Kč a zásluhové procentní části o 2,6 %; průměrný starobní důchod stoupne o 668 Kč na 21 786 Kč; zavedení minimálního důchodu 9 800 Kč (uvedeno vládním nařízením).
leden 2026
Platy vrcholných politiků (poslanci, senátoři, ministři, prezident) vzrostou o 5 % podle zákona (termín v textech uveden jako účinný od ledna 2026); zároveň oznámení zvýšení platů soudců a státních zástupců o více než 13 % od příštího roku v důsledku legislativní změny vyplývající z nálezu Ústavního soudu.
2026
Průměrná mzda pro rok 2026 stanovena vládou na 48 967 Kč (uvedeno jako rozhodnutí vlády na jejím jednání), což ovlivní výpočet minimálních odvodů OSVČ a jejich navyšování od roku 2026.
25. srpna 2025
Oznámení, že minimální mzda příští rok vzroste o 1 600 Kč na 22 400 Kč hrubého (konkrétní datum publikace zprávy o rozhodnutí: 25. 8. 2025).
24. září 2025
Vládou schválené nařízení o valorizaci důchodů (publikováno 24. 9. 2025) — viz také položka 'leden 2026' pro termín účinnosti valorizace.
26. září 2025
Stanovení průměrné mzdy pro rok 2026 vládou (publikováno 26. 9. 2025) na 48 967 Kč, s důsledkem navýšení minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění.
21. října 2025
Uvedení pravidel povinného zaměstnavatelského penzijního spoření pro rizikové pracovníky, s účinností od ledna 2026 a povinností začít přispívat od únorových směn (publikováno 21. 10. 2025).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zvýšení tarifů a valorizací důchodů, zvýšení odvodů OSVČ a zavedení povinných příspěvků zaměstnavatelů
Srovnání před a po
💰
Platy bezpečnostních sborů a vojáků
PŘED
Různé, nižší tarify; minimalní hrubý vojenský plat 38 810 Kč
PO
Vojákům v nižších hodnostech +7,5% od 1.7.2025 a +7,5% od 1.1.2026 (celkem +15%); vyšším hodnostem +5% a +5% (celkem +10%); policisté a hasiči +3000 Kč/měs.
💰
Odvody a zálohy OSVČ
PŘED
Minimální vyměřovací základ 25–35% průměrné mzdy v závislosti na roce; vyměřovací základ pro pojistné 50% základu daně
PO
Vyměřovací základ se postupně zvyšuje na 40% (2026); minimální zálohy sociální 5720 Kč (2026); vyměřovací základ pro pojistné OSVČ zvýšen na min.55% základu daně; návrhy budoucích vlád s cílem zmrazit či snížit růst částí (probíhající politické spory)
💰
Důchody a valorizace
PŘED
Valorizace: inflace + 1/2 růstu reálných mezd; některé parametry výpočtu výhodnější dřívějším režimům
PO
Valorizace zpomalena (inflace + 1/3 růstu reálných mezd); základní (garantovaný) důchod zaveden min. 9800 Kč od 2026 (20% prům. mzdy); nové redukční parametry pro výpočet nových důchodů (snížení výpočtové výhodnosti) a zvýšení platů soudců o >13% (podle ÚS nálezu)
📋
Penzijní spoření zaměstnavatele
PŘED
Žádná povinnost pro většinu; dobrovolné příspěvky běžné
PO
Od 1.1.2026 povinný zaměstnavatelský příspěvek 4% hrubé mzdy pro ~120 tis. prací v rizikových zaměstnáních; evidence směn a metodika pro nárok
Klíčové postavy
👤
Marian Jurečka
Ministr práce; navrhovatel valorizací a parametrů důchodové reformy
🏛️
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)
Předkladatel návrhů na změny platů ve veřejném sektoru, parametrů důchodů a změn OSVČ
👥
Vládní koalice / političtí aktéři (ANO, SPD, KDU-ČSL, ODS apod.)
Rozhodují o rozsahu změn — některé návrhy prosazují, jiné blokují (např. odpor ODS ke zvýšení odvodů OSVČ)
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Schillerová
"Našim cílem je úplné zrušení zákona a návrat do původního stavu, případně navrhujeme zrušit alespoň zvyšování věku odchodu do důchodu nad 67 let a zásah do předčasných důchodů, protože při jejich prosazení vláda nenaplnila požadavky mezinárodních smluv,"
Andrej Babiš
"Důchodová reforma je velké slovo, které tu máme 25 let. Musíme nejdřív udělat revizi nynějších penzí"
Jana Maláčová
ministryně práce"Důchodová reforma je velké slovo, které tu máme 25 let. Musíme nejdřív udělat revizi nynějších penzí"
Nečas
"Chceme dát lidem na výběr, zda budou spořit jenom se státním důchodovým systémem, který se dnes podobá hře 'letadlo', nebo své úspory částečně zhodnotí v kapitálovém pilíři"
Zdeněk Škromach
místopředseda ČSSD"Zdroje jsou samozřejmě ve státním rozpočtu"
Autor
"Zřejmě bude třeba obnovit instituci chudobinců. Taková je odvrácená tvář svobody."
Zdeněk Škromach
ministr práce a sociálních věcí"Vláda tak sice ušetří 1,2 miliardy korun, ale ne správném místě"
Jak šel čas
Historický kontext
💼
2026
Zavedení povinného příspěvku zaměstnavatele 4 % na penzijní spoření pro vybrané zaměstnance vykonávající rizikovou práci
Z článku: od ledna 2026 začne povinné penzijní spoření zaměstnavatele pro přibližně 120 tisíc pracovníků ve vybraných rizikových kategoriích (požadavek tří směn s >50 % času rizikové práce).
Zvýší mzdové náklady firem vykonávajících rizikovou práci; části zaměstnanců umožní dřívější odchod do důchodu bez krácení.
🧾
leden 2026
Zavedení minimálního důchodu 9 800 Kč a valorizace vedoucí k průměrnému důchodu ~21 786 Kč
Z článku: vláda schválila nařízení o valorizaci důchodů: základní část +240 Kč a procentní část +2,6 %; zaveden minimální důchod 9 800 Kč od ledna 2026.
Zvýšení výdajů rozpočtu na důchody o desítky miliard a zlepšení příjmové situace nejchudších seniorů.
Zavedení minimálního důchodu vyjadřuje konkrétní parametr (20 % prům. mzdy) oproti dřívějšímu minima 5 430 Kč
🏭
leden 2026
Povinné přispívání zaměstnavatelů na penzijní spoření od únorových směn (možnost dobrovolně již od ledna)
Z článku: právní předpis stanoví, že firmy začnou přispívat od únorových směn; možnost dobrovolných příspěvků už od ledna.
Firmy musí zavést evidenci rizikových činností a metodiku pro prokazování nároku; administrativní a mzdové náklady rostou.
💶
leden 2026
Zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč
Z CURRENT: plánované zvýšení minimální mzdy na rok 2026 na 22 400 Kč (uvedeno v několika článcích jako očekávané).
Zvýšení nákladů práce pro zaměstnavatele; tlak na růst tarifů ve veřejném sektoru; možné přenesení do cen služeb.
Poprvé více než 43 % průměrné mzdy (uvedeno jako historický milník).
🧾
leden 2026
Zvýšení minimálních záloh OSVČ na pojistné o 1 124 Kč měsíčně
Z článku: vláda stanovila průměrnou mzdu pro 2026 a s ní navýšení minimálních záloh OSVČ na sociální a zdravotní pojištění o 1 124 Kč měsíčně.
Zvýšení měsíčních nákladů pro drobné podnikatele; riziko přenesení do cen služeb a tlaku na ukončení některých živností.
📑
únor 2026
Firmy musí příspěvky na penzijní spoření odvádět od únorových směn pro nárokové zaměstnance
Z článku: právní předpis explicitně stanoví, že příspěvek bude započítán od únorových směn; zaměstnavatelé řeší evidenci a metodiku.
Potřeba přizpůsobit mzdové systémy, kontroly a dokladování; možnost dobrovolných příspěvků od ledna.
⚖️
2026 (rozpočet)
Návrh státního rozpočtu 2026 počítá s růstem platů soudců a státních zástupců o >13 % a o 5 % pro vrcholné politiky
Z článku: návrh rozpočtu na rok 2026 zahrnuje tato konkrétní navýšení platů (uváděné jako schválené/počítané).
Výrazný růst mandatorních výdajů; zvýšení mezd ve veřejném sektoru a tlak na rozpočet.
⚖️
2026 (odhad)
Projekce fiskálního dopadu: zvýšené důchody a nové závazky zvyšují nejistotu dlouhodobého fiskálního dopadu
Z CURRENT a CONTEXT: souhrn opatření (valorizace, minimální důchod, povinné příspěvky, růst mezd) zvyšuje nejasnost ohledně dlouhodobé udržitelnosti a rizika schodků v budoucnu (projekce deficitů po 2040 až 2050 v kontextových analýzách).
Možnost růstu veřejného deficitu v delším horizontu, tlak na nutnost dalších reforem nebo škrtů.
Projekce schodků až do 4 % HDP v minulých studiích (uvedeno v kontextu).
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Výše důchodu se skládá ze dvou částí: základní (stejná pro všechny) a procentní (závisí na celoživotních výdělcích a letech odpracovaných). Nárok vzniká po dosažení věku uvedeného v zákoně a po získání minimální doby pojištění (např. 30–35 let). Doba pojištění zahrnuje placené zaměstnání i některé náhradní doby, třeba péči o dítě; při práci současně s pobíráním důchodu lze po čase požádat o přepočet.
Proč je to důležité
Starobní důchod zabezpečuje příjem seniorů a ovlivňuje státní rozpočet — jde o velkou položku veřejných výdajů. Změny věku odchodu či výpočtu důchodu přímo ovlivní příjmy budoucích důchodců i finanční stabilitu systému, proto jsou častým tématem reforem a politických rozhodnutí.
Co to je
Plat je peněžité odměňování zaměstnance, které vyplácí veřejný sektor (stát, obec, kraj, státní organizace). V praxi se od běžné mzdy soukromého zaměstnance liší tím, že se určuje podle platového tarifu a pravidel stanovených státem.
Jak to funguje
Výše platu závisí na složitosti práce, odpovědnosti, namáhavosti a praxi; zaměstnanec se zařadí do platové třídy a platového stupně. K platu mohou přibývat příplatky (např. za noční práci, práci o víkendu, vedení nebo osobní příplatek) a za přesčasy dostane extra procento nebo náhradní volno. Zaměstnavatel musí při nástupu vydat písemný platový výměr s informacemi o třídě, stupni, výši a termínu výplaty.
Proč je to důležité
Rozlišení platu od mzdy ovlivňuje, jak se stanovuje a upravuje odměna ve veřejných službách, včetně minimálních úrovní a příplatků. Pro zaměstnance to znamená jasná pravidla pro nárok na příplatky, transparentní zařazení a ochranu proti diskriminaci ve výplatě.
Otestujte se
Kvíz: Debata o penzijní reformě a opatření pro rok 2026
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
ANO 2011
české politické hnutí
Země: Česko
Politická orientace: politický střed, středopravice
Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus
Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)
IČO: 71443339
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 0:49:16