Rozhlasový a televizní poplatek (dříve koncesionářský) je povinná měsíční platba, kterou platí lidé i firmy na financování Českého rozhlasu a České televize. Poplatek stanoví zákon a platí se podle toho, zda osoba vlastní nebo užívá zařízení schopné příjmu rádia nebo televize.
Změny ve financování ČT a ČRo a otázky vyváženosti
Senátoři kritizují změny v zákoně o financování veřejnoprávních médií
Mizící téma o
společenských pravidlech a undefined
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuální stav: Senátoři kritizují návrh změn zákona o financování veřejnoprávních médií a upozorňují na rizika spojená s krátkou lhůtou pro převedení účetnictví a možnou nutností notifikace Evropské komise; jejich výtky doplňují pokračující obavy z ohrožení nezávislosti při přesunu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet[1][2].
Vládní záměry a rozpočtové návrhy: Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé stále prosazuje zrušení koncesionářských poplatků od ledna 2027 a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu; ministerstvo kultury navrhlo pro rok 2027 příspěvek 7,8 mld. Kč, zatímco vláda 16. června 2026 zamítla navrhovanou „spravedlivou valorizaci“, což zvyšuje nejistotu financování[3][4][5].
Reakce médií, zaměstnanců a veřejnosti: Vedení ČT a ČRo odmítlo vládní návrh a varovalo před ohrožením nezávislosti; vznikl stávkový výbor v ČRo, došlo k odchodům moderátorů včetně Václava Moravce a ČT dočasně upravila program; zároveň se konaly demonstrace tisíců lidí na podporu veřejnoprávních médií[6][7][8].
Rizika a právní kontext: Pokračující protesty a politizace debaty zvyšují riziko dalších kolektivních akcí, omezení programů a tlaku na státní rozpočet; Evropská komise navíc řeší stížnost na loňské navýšení poplatků, což přidává právní a institucionální nejistotu a může komplikovat rychlou legislativní změnu, na což senátoři výslovně upozorňují[9][1].
Zdroje:
Nejnovější
Senátoři kritizují změny v zákoně o financování veřejnoprávních médií
23. 6. 2026: Senátoři upozorňují na rizika a problémy v navrhovaných změnách financování veřejnoprávních médií, zejména kvůli krátké lhůtě na změnu účetnictví a možné nutnosti notifikace Evropské komise.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
25. května 2026
Celá naše koalice má zájem na tom, aby k jakémukoliv finančnímu dehonestování a nějaké nejistotě médií veřejné služby opravdu nedošlo
2
Vysoký dopad
20. března 2026
A to všechno má obrovský vliv na tu změnu, která by měla podle programového prohlášení nastat, ale my máme nulovou informaci, nevíme vůbec nic
3
Střední dopad
19. ledna 2026
Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká televize
Přechod financování z koncesionářských poplatků na státní rozpočet i navržené snížení částek znamenají pokles rozpočtu ČT, nutnost úspor, redukci výroby pořadů a propouštění stovek zaměstnanců.
Český rozhlas
Navrhované snížení státního příspěvku a zrušení poplatků ohrožuje rozhlasové rozšíření, zahraniční vysílání i zaměstnanost; plánuje se snižování rozpočtu a propouštění.
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu (iniciativa Veřejnoprávně)
Zaměstnanci organizují stávky a protesty kvůli ohrožení nezávislosti a rozpočtu; hrozí přímé narušení provozu a tlak na udržení financí a pojistek nezávislosti.
Vedení ČT (Hynek Chudárek)
Ředitel varuje, že preferované financování z rozpočtu je rizikové; upozorňuje na likvidační dopad zrušení poplatků a připravuje úsporná opatření a adaptaci.
Vedení ČRo (René Zavoral)
Generální ředitel označuje vládní návrh za 'paskvil' a varuje před oslabením a politickým ovládnutím rozhlasu; aktivně komunikuje a připravuje obranné kroky.
Koalice ANO, SPD, Motoristé
Koalice prosadila zrušení poplatků a převod financování na státní rozpočet, čím získává nástroj ovlivnění veřejnoprávních médií a současně plní volební slib voličům.
Evropská komise / Evropský akt o svobodě médií (EMFA)
EU instituce a regulace mohou zpochybnit nebo vetovat státní financování, případné spory řeší; existuje riziko notifikace a posouzení státní pomoci.
Opozice (Piráti, TOP 09 aj.)
Opozice varuje před ztrátou nezávislosti médií, plánuje právní a institucionální odpor (ústavní stížnosti, stížnosti v EU) a politické obstrukce.
Prezident Petr Pavel
Vyjadřuje obavy a zdůrazňuje nutnost zachovat nezávislost médií; nekonkretizuje, ale vyzývá k ochraně jejich autonomie při probíhajícím přechodu financování.
Kontext
Dříve jsme psali...
Stávka zaměstnanců ČT a ČRo nezmění vládní plány Andreje Babiše
Stávka veřejnoprávních zaměstnanců na obranu financování médií pod státním rozpočtem nenaruší vládní záměry, ale upozorňuje na význam této problematiky. Co ta stávka opravdu znamená?
Tisíce lidí demonstrovaly před sídlem České televize za zachování nezávislosti médií
Průvod na podporu veřejnoprávních médií upozornil na odmítnutí vládního plánu zrušit koncesionářské poplatky a financovat média státem. Proč média opravdu bojují
Pondělní stávka zaměstnanců ČT a ČRo ovlivní vysílání, vláda mění financování
Stávka v České televizi a Českém rozhlase protestuje proti přesunu financování z poplatků na státní rozpočet a hrozí omezení pořadů i propouštění. Poznejte zákulisí stávky
Vláda Andreje Babiše zamítá spravedlivou valorizaci financování ČT a ČRo do roku 2026
Navrhovaný způsob valorizace příspěvků veřejnoprávním médiím odkládá navýšení financí o několik let, což neodpovídá růstu mezd a inflaci. odhalit vládní manipulace
Babiš a vláda pokračují v omezování nezávislosti veřejnoprávních médií
Od ledna 2027 se ruší koncesionářské poplatky, přestože vládní střet zájmů kolem Agrofertu a finanční dopady na státní rozpočet zůstávají vážným problémem. Objevte pravdu za poplatky
Fakta
📅
2027-01-01
Zrušení poplatků
(19. 1. 2026)
💰
6,73 mld.
Výnos ČT z poplatků 2026
(19. 1. 2026)
📊
-15%
Snížení rozpočtu médií
(17. 6. 2026)
📊
450–700
Možné propouštění
(17. 6. 2026)
💰
7,805 mld.
Podpora v rozpočtu 2027
(16. 6. 2026)
👤
Václav Moravec
Moderátor končí v ČT
(8. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
1. ledna 2027
Plánované zrušení koncesionářských poplatků a přesun financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet (oznámeno vládou/koalicí)
2026
Zvýšení poplatků v předchozím roce (poplatky se zvýšily ze 135 na 150 Kč u ČT a z 45 na 55 Kč u ČRo) — uvedeno jako fakt vztahující se k roku 2026
leden 2026
Česká televize plánuje spuštění nových investigativních pořadů v první polovině roku 2026 a další obsahové změny v reakci na plánované změny financování
22. dubna 2026
Rozhovor s generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem bude zveřejněn v Hospodářských novinách (oznámeno 21. dubna 2026; plné znění vyjde 22. dubna 2026)
14. dubna 2026
Představení nového návrhu zákona o financování veřejnoprávních médií ministrem Otem Klempířem (návrh ruší poplatky od roku 2027 a stanovuje konkrétní částky z rozpočtu pro ČT a ČRo)
20. dubna 2026
Ustavení stávkového výboru zaměstnanci Českého rozhlasu z iniciativy 'Pro vás, ne pro politiky' na protest proti rušení koncesionářských poplatků
21. dubna 2026
ČT a ČRo vydaly společné prohlášení odmítající vládní návrh na změnu financování a označily ho za zásah do jejich základních principů (prohlášení publikováno v dubnu 2026; rozhovor s René Zavoralem byl částečně zveřejněn 21. 4. 2026)
22. června 2026
Jednodenní výstražná stávka stovek zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu proti vládnímu návrhu financování (oznámeno 17. 6. 2026; koná se 22. 6. 2026)
21. června 2026
Pochod tisíců lidí na podporu veřejnoprávních médií organizovaný Milionem chvilek před sídlo České televize (konal se 21. 6. 2026)
16. června 2026
Veřejné informace o nastavení financí z rozpočtu 2027 na úroveň srovnatelnou s lety 2008 (ČT) a 2005 (ČRo) a odhad snížení rozpočtů o přibližně 1,4 miliardy korun (uvedeno v článcích z 16. 6. 2026)
17. února 2026
V Bruselu podán podnět proti loňskému navýšení poplatků jako možné nedovolené státní podpory (podnět zmíněn v článku publikovaném 17. 2. 2026)
8. prosince 2025
Setkání kandidáta na ministra kultury Ota Klempíře s prezidentem Petrem Pavlem, kde Klempíř uvedl otevřenost k debatě o financování veřejnoprávních médií a zmínil skandinávský model
25. ledna 2026
Šéf České televize Hynek Chudárek veřejně kritizoval plán zrušit poplatky a oznámil přípravy ČT na změny v programové nabídce a úspory; zmíněno spuštění nového hraného seriálu a investigativních pořadů v první polovině 2026
10. března 2026
Václav Moravec ukončil pracovní poměr v České televizi ke dni 10. března 2026 (oznámeno 8. 3. 2026)
11. března 2026
Po ukončení Moravcova pořadu vznikla dočasná náhrada 'Speciál ČT24' jako 90minutový pořad (oznámeno 11. 3. 2026)
25. března 2026
Český rozhlas plánuje podepsat dodatek o finančním příspěvku 35 milionů Kč od ministerstva zahraničí pro zahraniční vysílání a ministr Macinka oznámil záměr snížit letošní financování o 8,75 milionu a zrušit jej od roku 2027 (uvedeno 25. 3. 2026)
23. června 2026
Senátoři kritizovali zkrácený návrh zákona (z 27 na 3 stránky) a upozornili na nevyřešené účetní a evropskoprávní otázky s termínem účinnosti 1. 1. 2027 (zpráva publikována 23. 6. 2026)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zrušení koncesionářských poplatků (od 1.1.2027)
Srovnání před a po
💰
Zdroj financování veřejnoprávních médií
PŘED
Hlavní financování z koncesionářských poplatků (ČT ~6,73 mld. ČRo ~2,48 mld. v r.2026)
PO
Financování přímo ze státního rozpočtu; plánovaný souhrnný příspěvek do rozpočtu 2027 ~7,805 mld. Kč (snížení o ~1,4 mld.)
💰
Velikost rozpočtu a dopad na provoz
PŘED
Rozpočty odpovídaly výnosům z poplatků po loňském navýšení; ČT plánovala 6,73 mld. z poplatků (2026) a ČRo 2,48 mld.
PO
Navrhované částky nižší než výnosy z poplatků (ČT 5,74 mld., ČRo 2,07 mld. v návrhu) vedoucí k úsporám, omezení tvorby a propouštění (odhady 450–700 zaměstnanců)
📅
Mechanika valorizace a předvídatelnost
PŘED
Financování z poplatků mělo pravidelnost a výnosy závislé na výběru; valorizace poplatků probíhala novelami
PO
Návrh zavádí valorizaci státního příspěvku limitovanou (max. +5% v některých verzích) nebo podmíněnou kumulativní inflací; obecně méně předvídatelné a s delšími pauzami v reálném růstu
⚖️
Kontroly a garance nezávislosti
PŘED
Právní a institucionální nezávislost obsazení rad a samospráva financí v rámci poplatkového modelu
PO
Financování přes státní rozpočet; vláda deklaruje zachování rad a nezávislosti, opozice a vedení médií varují před oslabením nezávislosti; NKÚ má dohled nad hospodařením podle návrhu
Klíčové postavy
👤
Oto Klempíř
Ministr kultury, autor návrhu zákona o financování veřejnoprávních médií
🏛️
Andrej Babiš (ANO) a koalice ANO+SPD+Motoristé
Vládní koalice prosazující zrušení poplatků a financování z rozpočtu
🏛️
Česká televize (Hynek/říše: Hynek Chudárek) a Český rozhlas (René Zavoral)
Dotčené veřejnoprávní instituce; kritici snížení financí a obhájci poplatkového modelu
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Filip Rožánek
"Je to tak zásadní změna, že by to vyžadovalo posouzení komisí kvůli pravidlům veřejné podpory a dopadům na hospodářskou soutěž"
Smoljak
senátor"Financování médií veřejné služby musí být předvídatelné a udržitelné a musí umožňovat další rozvoj média. Změna v horizontu měsíců, která zásadně mění systém financování, je evidentně v rozporu s tímto nařízením"
Oto Klempíř
ministr kultury"Celá naše koalice má zájem na tom, aby k jakémukoliv finančnímu dehonestování a nějaké nejistotě médií veřejné služby opravdu nedošlo"
Zavoral
"Ona to nebyla úplně pracovní skupina, jako spíš setkání se zástupci koaliční rady, kde proti nám seděli šéfové všech těch tří vládních stran, kde jsme víceméně byli jednostranně informováni o záměru vlády v pondělí projednat návrh zákona"
Andrej Babiš
premiér"Poplatky by měly být zrušeny, jak jsme to našim voličům slíbili, ale musí být jistota, že budou mít obě média zdroje a jistotu"
Hynek Chudárek
ředitel České televize"Od toho jsme tam management, abychom toto uhájili"
Jan Křemen
předseda stávkového výboru odborů Českého rozhlasu"Výše financí omezí činnosti ČRo a také jeho nezávislost. Důsledkem poté bude propouštění zaměstnanců a toto pocítí v konečném důsledku i samotní posluchači"
Hynek Chudárek
ředitel České televize"A to všechno má obrovský vliv na tu změnu, která by měla podle programového prohlášení nastat, ale my máme nulovou informaci, nevíme vůbec nic"
Petr Pavel
"Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií"
Andrej Babiš
premiér"Plnění programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027"
Jak šel čas
Historický kontext
📢
22. dubna 2026
Společné veřejné prohlášení ČT a ČRo odmítá vládní návrh zákona o financování médií veřejné služby
V dubnu 2026 vydaly obě instituce shodné prohlášení, v němž ostře kritizují návrh ministra kultury Ota Klempíře na převedení financování z poplatků na státní rozpočet a snížení prostředků.
Vyvolalo to další mobilizaci zaměstnanců a veřejné diskuse o nezávislosti médií; umocnilo to odpor zaměstnanců vedoucí ke stávkové pohotovosti.
✊
20. dubna 2026
Vyhlášení stávkové pohotovosti v ČT a ČRo
Odbory a iniciativy zaměstnanců reagovaly na vládní návrh, který by snížil rozpočty médií o 1,4 mld. Kč pro rok 2027.
Formalizovalo hrozbu kolektivních akcí a připravilo půdu pro výstražné stávky, zvýšilo politický tlak a viditelnost protestu.
📄
14. dubna 2026
Ministerstvo kultury předkládá návrh zákona na zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování pod státní rozpočet
Ministr kultury Oto Klempíř představil návrh, který by od 1. ledna 2027 zrušil poplatky a stanovil příspěvky z rozpočtu (ČT 5,74 mld., ČRo 2,07 mld.).
Návrh začal formální legislativní proces a spustil připomínkové řízení i opozici vedení médií.
⏳
22. dubna 2026
Zaměstnanci ČT a ČRo vstupují do veřejné výstražné stávky (24 hodin)
Výstražná stávka byla reakcí na návrh změny financování a na očekávané škrtání rozpočtů a propouštění.
Omezení běžného programu (výjimky: dětské kanály), demonstrace před budovami, zvýšení pozornosti veřejnosti a politiků.
🏛️
17. června 2026
Vláda zamítá „spravedlivou valorizaci“ v rozpočtu pro veřejnoprávní média
Vláda odmítla navrhovanou valorizaci, což prohloubilo nejistotu o stabilitě financování.
Zvýšilo riziko trvalého snížení prostředků a posílilo kritiku, zejména ze strany senátorů a vedení médií.
🪧
21. června 2026
Demonstrace tisíců lidí na podporu veřejnoprávních médií
Po oznámení vládního záměru se konal průvod k sídlu České televize organizovaný iniciativami včetně Milion chvilek.
Zviditelnila veřejnou podporu pro ČT a ČRo a zvýšila politický tlak proti rychlému přijetí změn.
🛑
22. června 2026
Výstražná stávka zaměstnanců ČT a ČRo (konkrétní den akce potvrzen článkem)
Dne 22. června se stovky až tisíce zaměstnanců aktivně zapojily do jednodenní akce proti návrhu zákona; vysílání bylo zasaženo s výjimkou dětských programů.
Ilustrovalo schopnost kolektivního odporu a vedlo k dalším veřejným a odborným diskusím o návrhu.
⚖️
23. června 2026
Senátoři upozorňují na rizika krátkých lhůt pro převod účetnictví a možnou notifikaci Evropské komise
Senátoři a experti varovali, že návrh zákona neřeší přechod z neziskového na veřejné účetnictví a že může být nutná notifikace u Evropské komise kvůli pravidlům veřejné podpory.
Přidal právně-institucionální překážky k rychlému přijetí změny a posílil argumenty pro vyčkání či přepracování návrhu.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Každá fyzická osoba platí jen jednou za domácnost, podniky platí podle počtu přijímačů nebo nově podle počtu zaměstnanců v pásmech. Poplatky se platí měsíčně (nebo čtvrtletně, pololetně, ročně) přímo ČT a ČRo nebo přes Českou poštu (SIPO). Kdo zařízení nemá nebo jej alespoň měsíc nepoužívá, může zaslat čestné prohlášení a poplatek neplatí.
Proč je to důležité
Poplatky tvoří většinu příjmů veřejnoprávních médií (okolo 94–95 %) a ovlivňují jejich rozpočet a nezávislost. Změny sazeb, pravidel evidence a vymáhání proto přímo ovlivňují financování programů, služby pro veřejnost a náklady domácností a firem.
Co to je
Státní rozpočet je plán, který ukazuje, kolik peněz stát za rok získá a kolik utratí. Je to zákon schválený parlamentem, podle kterého stát hospodaří. Rozpočet zahrnuje všechny příjmy, například daně, a výdaje na věci jako školy nebo zdravotnictví.
Jak to funguje
Vláda navrhne, kolik peněz stát získá a utratí, a návrh pak schválí parlament. Příjmy nejčastěji pocházejí z daní a sociálního pojistného. Výdaje jsou rozděleny do kapitol podle toho, co stát musí zajistit (například důchody) a co chce podporovat (například infrastrukturu). Pokud stát utratí více, než získá, musí si půjčit, a tím se zvyšuje státní dluh.
Proč je to důležité
Státní rozpočet rozhoduje o tom, na co stát vydá peníze – například na opravy silnic, školství či sociální podporu. Pomáhá udržet ekonomiku v pořádku tím, že plánuje příjmy a výdaje. Nesprávná rozpočtová politika může vést k dluhům, inflaci nebo horším veřejným službám, což ovlivňuje každého z nás.
Otestujte se
Kvíz: Změny financování veřejnoprávních médií v Česku (2026–2027)
Česká televize
česká veřejnoprávní televize
Země: Česko
CEO: Jan Souček (1. října 2023 - 7. května 2025)
IČO: 00027383
Zaměstnanci: 2.96 (leden 2022)
Sídlo: Praha
Bilance: 7.07 mld. (31. prosince 2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Český rozhlas
český veřejnoprávní rozhlas
Data pocházejí z datové položky WikiData
rozhlasový a televizní poplatek v Česku
úprava financování veřejnoprávních médií v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 10. 7. 2026 14:54:43