Budoucnost automobilů v EU: Emisní pravidla, průmyslová podpora a nové modely

Ministerstvo průmyslu chystá kapacitní mechanismy pro podporu plynových elektráren v Česku

Mizící téma o společenských pravidlech a odvětví

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Česko připravuje kapacitní mechanismy pro podporu flexibilních plynových elektráren s cílem nahradit uhlí a ovlivnit cenu elektřiny; tento krok může ovlivnit dostupnost a náklady výroby elektřiny pro průmysl včetně automobilového sektoru[14].

Mechanismus CBAM tlačí obchodní partnery EU k zavedení vlastních uhlíkových daní, čímž rozšiřuje regulační dopady evropské klimatické politiky i mimo EU; toto mezinárodní rozměr potvrzuje nové hodnocení[13].

EU v posledních měsících kombinovala řadu opatření: flexibilnější vykazování plnění CO2 za tříleté období (úleva automobilkám před pokutami)[1], diskuse o podpoře levných elektromobilů a společných výrobních projektech (Ford–Renault)[2][9], ambiciózní cíl snížit emise až o 90 % do roku 2040 a odložení spuštění ETS2 na rok 2028[8][10], a zároveň od roku 2026 začne platit uhlíkové clo a aerolinky přijdou o bezplatné povolenky[11].

Na národní úrovni jsou rozdílné přístupy: Německo chystá masivní program podpory elektromobilů domácnostem od roku 2026, Česko zatím směřuje spíše k podpoře firem; nedostatečné plnění emisních limitů pro rok 2025 u automobilek zvyšuje tlak na rychlejší přechod k elektromobilům a hybridům[5][6][3].

Zdroje:

  1. Stát už ví, jak podpoří stavbu plynových elektráren. To se odrazí v ceně elektřiny pro ty, kdo ji spotřebovávají v době nedostatku

  2. Evropa spustila tichý tlak na okolní svět. Uhlíkové clo nutí velké ekonomiky měnit pravidla hry

  3. Automobilky dostanou více času na splnění emisních cílů, mohou se díky tomu vyhnout pokutám za letošek

  4. Brusel hledá lidový elektromobil. Budoucností individuální dopravy má být japonské miniauto

  5. EU se dohodla na závazném klimatickém cíli i odkladu povolenek pro domácnosti. Přijdou až v roce 2028

  6. Společně proti Číně. Ford a Renault budou vyrábět levné elektromobily pro Evropu

  7. Jak se změní emisní povolenky? ETS 2 čeká revize, uhlíková daň zatíží dovoz do EU a začnou platit také aerolinky

  8. Jak moc jsou automobilky pozadu s plněním emisí? Problém krásně odhaluje Česko plné spalováků, zároveň přináší možnost velkých slev

  9. Elektromobilita jako šance na rozvoj regionů? Zatímco Česko podporuje hlavně firmy, Německo cílí pomoc tam, kde ji potřebují rodiny

  10. "Musíme být méně naivní." Je třeba chránit autoprůmysl v EU před Čínou, přehodnoťme zákaz spalováků, vyzval eurokomisař

  11. Nové Clio překvapilo designem. S jeho hybridní verzí bychom emisní limity splnili i bez elektroaut, říká manažer Renaultu

Nejnovější
Ministerstvo průmyslu chystá kapacitní mechanismy pro podporu plynových elektráren v Česku
24. 6. 2026: Česko připravuje kapacitní mechanismy, které zajistí výstavbu flexibilních plynových elektráren nahrazujících uhlí a ovlivní cenu elektřiny.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
21. srpna 2024
Evropská unie nabyla dojmu, že když se trochu zatíží import, tak evropští výrobci začnou být chráněni a mohou se jim ztížit podmínky. To ale není úplně pravda a CBAM se pro nás stává spíš hrozbou než záchranou
2 Střední dopad
21. srpna 2024
Pokud mimoevropský výrobce vyváží do Evropy třeba 10 procent produkce, tak náklady CBAM si může rozložit do celé výroby pro zbytek světa. Výslednou cenu produktu zvedne tedy jen o trošku, zatímco evropský výrobce naplno
3 Střední dopad
31. srpna 2023
Otázkou je, zda zůstaneme u roku 2038, nebo zda ho můžeme trochu posunout a dosáhneme roku 2030. Jsem trpělivý. (...) Nemyslím si, že se nakonec tak vzdálíme
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Těžký průmysl (ocelárny, chemie, cement)

Zpřísňování emisních cílů, snižování bezplatných povolenek a zavádění CBAM a ETS2 zvyšuje náklady dekarbonizace; průmysl tedy čelí významným investicím a konkurenceschopnostním rizikům.

Evropské automobilky (koncerny jako Volkswagen, Renault, Ford, Mercedes, Volvo, Polestar)

Změna vykazovacího období na tříleté průměrování výrazně snižuje riziko pokut za rok 2025 a dává automobilkám čas optimalizovat prodejní mix a investice do elektromobility či hybridů.

Evropské automobilky (koncerny jako Volkswagen, Mercedes)

Celkový politický vývoj (diskuse o zákazu spalovacích motorů 2035 a přísné emisní normy Euro 7) vytváří nejistotu, nutí k nákladným investicím a zvyšuje tlak konkurence z Asie; to krátkodobě oslabuje některé výrobce.

Český automobilový průmysl / dodavatelé (Škoda Auto, dodavatelé)

Krátkodobě profitují z odkladu sankcí a flexibilnějšího vykazování, zároveň ale čelí nejistotě ohledně 2035 a Euro 7, což komplikuje plánování investic a modelových řad.

České domácnosti / spotřebitelé

Odklad zavedení ETS2 a změny pravidel mohou krátkodobě snížit tlak na zdražení energií a paliv, ale dlouhodobé cíle snižování emisí pravděpodobně povedou k vyšším nákladům bez efektivní kompenzace.

Renault a Ford (společné partnerství)

Strategické partnerství na výrobu levných elektromobilů v Evropě má posílit konkurenceschopnost proti čínské konkurenci a snížit náklady výroby EMV v EU.

České vláda (ministri premiér)

Vládní iniciativy tlačí na revizi ETS2 a zmírnění některých pravidel, získala podporu členských států pro úpravy, což krátkodobě snižuje rizlo zdražení pro domácnosti a průmysl.

Evropská komise

Komise balancuje mezi ochranou klimatických cílů a úlevami pro průmysl (např. tříleté vykazovací období); to jí dává politický manévrovací prostor i kritiku z obou stran.

Kontext
Dříve jsme psali...
Evropská unie skrze mechanismus CBAM nutí globální ekonomiky k zavedení vlastních uhlíkových daní
Mechanismus CBAM nutí země obchodující s EU zavádět vlastní zpoplatnění emisí, čímž podporuje globální prosazování klimatické politiky.  Změní clo svět?
Evropská komise a podnikatelé volají po značce "Vyrobeno v Evropě" proti nespravedlivému obchodu v roce 2026
Evropská unie aktivně prosazuje zavedení označení "Vyrobeno v Evropě" pro podporu domácí výroby a boj s nespravedlivým globálním obchodem.  Poznej nové opatření
Jak Česko s plněním emisních limitů zaostává i přes snahy automobilek
Automobilky v Česku i celé Evropě výrazně zaostávají za emisními limity pro rok 2025, přičemž tlak na prodeje elektromobilů a hybridů roste kvůli hrozícím vysokým pokutám.  Zjistit pravdu o emisích
Velké změny v EU: ETS 2 čeká revize, uhlíkové clo a povolenky pro aerolinky od roku 2026.
Zatímco spuštění systému ETS2 pro dopravu a vytápění bylo odloženo na rok 2028, od roku 2026 začne v EU platit uhlíkové clo na dovoz a aerolinky přijdou o bezplatné emisní povolenky.  poznat dopad ETS2
Evropská unie stanovila závazný cíl snížit emise do roku 2040 o 90 %
EU stanovila závazný cíl snížit emise skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 a odsouvá systém emisních povolenek ETS2 pro domácnosti do roku 2028.  Poznej nová pravidla
Fakta
📊

13 mil.

zaměstnanost v sektoru
(7. 5. 2025)

📊

14%

podíl sektoru na HDP EU
(7. 5. 2025)

📅

2035

navrhovaný zákaz spalovacích aut
(16. 9. 2025)

💰

3 mld. €

program Německa 2026–2029
(13. 10. 2025)

📊

128 g/km

průměrné emise v ČR 2025
(9. 1. 2026)

📅

2028

odložení spuštění ETS2 na rok
(30. 12. 2025)

Události
Co a kdy?
5. března 2025
Evropská komise oznámila širší akční plán a strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, na který navazují pozdější návrhy změn emisních norem a politiky sektoru.
7. května 2025
Zástupci členských států EU se dohodli na změně emisních norem pro nové osobní automobily a dodávky, přechodu z ročního na tříleté vykazovacího období a dalších flexibilitách pro výrobce; změna navazuje na akční plán Komise.
září 2025
Evropská komise navrhla novou kategorii dostupných malých elektromobilů (iniciativa zmiňovaná komisařem Séjourném) jako součást snahy zvýšit konkurenceschopnost a nabídku lidového elektromobilu v Evropě.
9. prosince 2025
Evropská komise a členské státy se podle zdrojů dohodly na právně závazném cíli snížit emise EU do roku 2040 o 90 % oproti roku 1990; rozhodnutí zahrnuje nákup zahraničních uhlíkových kreditů a odklad ETS2 do roku 2028.
9. prosince 2025
Plán revize zákazu prodeje aut se spalovacími motory (termín 2035) byl ohlášen s přislíbenou revizí a diskusemi mezi členskými státy; některé státy včetně ČR a Německa kritizovaly současnou podobu zákazu.
30. prosince 2025
EU oficiálně odložila spuštění systému ETS2 na rok 2028 a stanovil související kroky jako zavedení CBAM od roku 2026 a další revize systému v roce 2026.
9. ledna 2026
Data ukázala, že průměrné emise nových osobních vozů v Česku klesly na 128 g CO2/km v roce 2025; současně Komise posunula splnění emisních limitů na průměr let 2025–2027 (beztrestnost do roku 2028).
7. listopadu 2025
Stéphane Séjourné oznámil, že Komise plánuje revizi zákazu prodeje aut se spalovacími motory a uvedl, že revizi představí v prosinci 2025; zároveň varoval před úbytkem výroby v EU bez ochranných opatření.
9. prosince 2025
Renault a Ford oznámily strategické partnerství na výrobu cenově dostupných elektromobilů pro Evropu s cílem uvést první modely od začátku roku 2028 (oznámeno 9. prosince 2025).
15. dubna 2026
Zprávy poukazují na účinnost CBAM, který EU uplatňuje od poloviny roku 2023; analýzy ukazují, že CBAM urychluje zavádění klimatických politik v některých zemích.
24. června 2026
Ministerstvo průmyslu (ČR) plánuje schválení legislativního rámce kapacitních mechanismů kolem 3.–5. července 2026 s první aukcí na říjen 2026 pro podporu výstavby flexibilních plynových elektráren.
Co to znamená
Co se děje

Zprůměrování emisních cílů aut za tříleté období

Srovnání před a po
📅 Perioda vykazování emisních cílů
PŘED

Automobilky vykazovaly plnění emisních cílů ročně (pokuty za nesplnění za každý rok)

PO

Automobilky vykazují plnění za tříleté období (průměr za roky 2025–2027), umožní vyrovnat nadměrné roční emise

💰 Důsledky pro pokuty a sankce
PŘED

Riziko okamžitého placení pokut už v roce 2025 při ročním nesplnění

PO

Možnost vyhnout se pokutám v roce 2025, pokuty mohou být odloženy díky tříletému průměrování

⚖️ Cíle a celkový závazek pro 2025
PŘED

Původní roční vykazování hrozilo penalizacemi již v roce 2025

PO

Celkový cíl pro rok 2025 zůstává zachován, zmírněna pouze krátkodobá penalizace formou trojletého průměru

Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise
Navrhla úpravu (tříleté vykazovací období) v rámci akčního plánu pro automobilový průmysl
🏛️
Členské státy EU / ministři pro evropské záležitosti
Schválili změnu v Radě; provedení přijali ministři (Česko zastupoval Martin Dvořák)
🏢
Automobilky a průmysl (ACEA a výrobci)
Hlavní zájemci o úlevu; lobbovaly za delší období vykazování aby se vyhnuly pokutám
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Filip Hájek
Filip Hájek
manažer Ocelářské unie pro ekologii a energetiku

"V době krize evropského průmyslu je to nezodpovědné a nebezpečné"

Marcela Kubalová
Marcela Kubalová
předsedkyně představenstva Ocelářské unie

"Ocel je strategická nejen pro samotnou dekarbonizaci, ale i pro bezpečnost Evropy"

Filip Hájek
Filip Hájek
manažer Ocelářské unie pro ekologii a energetiku

"Evropská unie nabyla dojmu, že když se trochu zatíží import, tak evropští výrobci začnou být chráněni a mohou se jim ztížit podmínky. To ale není úplně pravda a CBAM se pro nás stává spíš hrozbou než záchranou"

Filip Hájek
Filip Hájek
manažer Ocelářské unie pro ekologii a energetiku

"Pokud mimoevropský výrobce vyváží do Evropy třeba 10 procent produkce, tak náklady CBAM si může rozložit do celé výroby pro zbytek světa. Výslednou cenu produktu zvedne tedy jen o trošku, zatímco evropský výrobce naplno"

Robert Habeck
Robert Habeck
ministr hospodářství

"Otázkou je, zda zůstaneme u roku 2038, nebo zda ho můžeme trochu posunout a dosáhneme roku 2030. Jsem trpělivý. Nemyslím si, že se nakonec tak vzdálíme"

Petr Hladík
Petr Hladík

"Je to logické. Většina dodavatelů jsou nadnárodní firmy"

Jak šel čas
Historický kontext
červenec 2026
Schválení legislativního rámce pro kapacitní mechanismy (ČR) a oznámení říjnové aukce kapacit
Ministerstvo průmyslu připravilo kapacitní mechanismy na podporu flexibilních plynových elektráren; legislativní rámec měl být schvalován kolem 3.–5. července 2026 a první aukce plánována na říjen 2026.
Umožní vypsat aukce na kapacitní platby a spustit proces zadávání kontraktů pro zdroje schopné dodat kapacitu do let 2030–2032; očekává se dopad na regulovanou složku ceny elektřiny.
🏷️
říjen 2026
Plánovaná první aukce kapacitních plateb (ČR)
Podle plánů ministerstva průmyslu má být první aukce kapacitních plateb pořádána v říjnu 2026 pro elektrárny schopné zprovoznění do let 2030–2032.
Má vybrat zdroje, které obdrží kapacitní platby (až 15leté smlouvy pro větší investice), což ovlivní investiční rozhodnutí a budoucí dostupnost výkonu v sítí.
🏗️
rok 2030–2032
Požadavek zprovoznění elektráren způsobilých účastnit se aukcí
Aukce budou cíleny na elektrárny schopné zprovoznění do let 2030, 2031 a 2032; podmínkou pro účast je schopnost dodat kapacitu v daném roce.
Vymezí časový rámec pro plánování a dodávky turbín či jiných komponentů; zvyšuje tlak na rychlé povolení a dodavatelské řetězce.
💰
od roku 2026
Promítnutí nákladů kapacitních plateb do regulované složky ceny elektřiny
Ministerstvo očekává, že náklady státu na kapacitní platby půjdou do regulované složky ceny elektřiny a budou rozloženy podle spotřeby v nejdražších hodinách.
Očekávané navýšení ceny elektřiny v špičce; motivace k posunu spotřeby a investicím do flexibility u odběratelů.
📜
2026
Povolení smluv na kapacitní platby až na 15 let
Kapacitní mechanismus umožní smlouvy až na 15 let pro větší investice, aby se podpořily kapitálově náročné projekty.
Zvýší bankovatelnost projektů velkých plynových zdrojů a dalších zdrojů kapacity; dlouhodobé závazky budou ovlivňovat trh a provozovatele.
🔋
2026
Možnost účasti baterií, vodních a jaderných zdrojů v aukcích kapacit
Systém umožní do aukcí kapacit přihlásit i jiné zdroje kapacity než plynové elektrárny, včetně baterií, vodních či jaderných elektráren, i když primárním cílem jsou nové plynové zdroje.
Otevře prostor pro konkurenci flexibilních technologií a potenciálně sníží závislost na plynu, pokud budou tyto zdroje konkurenceschopné v aukcích.
⚠️
2026 (udáváno v článcích)
Upozornění na rizika – vysoké ceny v aukcích a čekací lhůty na turbíny
Analytik Jan Krčál a další zmiňují rizika: možnost vysokých cen v aukcích a delší dodací lhůty plynových turbín na globálně vytíženém trhu.
Může vést k vyšším nákladům veřejného sektoru a zpoždění výstavby plánovaných plynových zdrojů, čímž se zvýší nejistota dodávky kapacity.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Elektromobil je auto, které místo benzínu nebo nafty jezdí na elektřinu uloženou v baterii. Tyto baterie se dají nabíjet doma ze zásuvky nebo na speciálních dobíjecích stanicích. Elektromobily nemají spalovací motor a díky tomu neprodukují výfukové plyny.

⚙️
Jak to funguje

Elektromobil má elektromotor poháněný energií z baterie, která se nabíjí elektřinou. Čím větší baterie, tím dál elektromobil ujede na jedno nabití (dojezd). Dobíjení je možné pomalé doma, nebo rychlé na speciálních stanicích, které dobijí auto za desítky minut. Moderní elektromobily umí i vracet energii zpět do elektrické sítě či napájet domácnost.

🎯
Proč je to důležité

Elektromobily pomáhají snižovat znečištění vzduchu a závislost na fosilních palivech, což prospívá životnímu prostředí. I když jsou zatím dražší, díky levnější elektřině a nižším nákladům na provoz mohou ušetřit peníze. Výroba elektromobilů má vyšší emise, ale během užívání celkově méně zatěžují planetu než auta se spalovacím motorem.

💡
Co to je

Automobilka je strojírenský výrobní podnik, kde se vyrábí automobily. Často v jedné takové továrně velký koncern vyrábí i více různých značek aut.

⚙️
Jak to funguje

Výroba automobilů probíhá ve velkém množství, což umožňuje vysoký stupeň automatizace. To znamená, že velkou část práce při výrobě zastanou stroje a automatizované linky.

🎯
Proč je to důležité

Mezi automobilkami panuje silný konkurenční boj. Tato konkurence nutí výrobce neustále vylepšovat své produkty, což vede k inovacím a lepší kvalitě aut pro zákazníky.

Otestujte se
Kvíz: Dopady evropské klimatické politiky na automobilový průmysl a energetiku v Česku
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 11. 7. 2026 20:41:29